Velké mediální domy i další tvůrci obsahu cítí, že jim skrze umělou inteligenci utíkají peníze. A tak se vrší žaloby na OpenAI. Posledním v řadě je vydavatelství The New York Times. Kde je problém? Přece v tréninku – i díky článkům ze slavného deníku ChatGPT odpovídá tak, jak odpovídá. A Šedá dáma, jak se občas listu přezdívá, z toho nic nemá. Stejně jako mnozí další.

Vydavatelství podalo žalobu na Microsoft a OpenAI k soudu v New Yorku. Mimo jiné v ní jeho právníci napsali, že společnost „chápe sílu a potenciál obecné umělé inteligence pro veřejnost i média.“ Ale že novinářský materiál by měl být ke komerčním účelům využíván jen se souhlasem jeho majitele.

A jak upozorňuje server CNBC, advokáti  The New York Times dodali: „Tyto nástroje byly postaveny na a nadále využívají nezávislý žurnalismus a obsah, který je k dispozici jen díky tomu, že my a naši kolegové jsme ho sepsali, zeditovali a ověřili, to vše za vysokou cenu a nemalou expertizou.“

Shrnuto podtrženo – slavný deník žádá miliardy dolarů. Jak ale upozornil server The Information ve svém newsletteru, mnohem víc než o skutečnou žalobu jde v případě NYT o vyjednávací taktiku. Ostatně OpenAI na spor reagovalo prohlášením, ve kterém uvedlo mimo jiné toto: „Naše probíhající rozhovory s The New York Times byly produktivní a posouvaly se vpřed, takže jsme překvapeni a zklamáni tímto vývojem.“

Jde o to, že mnohé mediální domy vyjednávají s OpenAI i dalšími tvůrci umělé inteligence o tom, za jakých podmínek budou moci využívat jejich obsah. A to jak k trénování jazykových modelů, tak k faktickému ověřování informací.

Například přední evropské vydavatelství Axel Springer, které stojí za servery Politico nebo Business Insider či deníkem Bild, už se s OpenAI dohodlo na spolupráci. Finanční parametry dealu sice ani jedna strana nezveřejnila, ale je zřejmé, že The New York Times se snaží prostřednictvím žaloby vybudovat si co nejlepší pozici předtím, než cokoli podepíše.

Ostatně právní kancelář Susman Godfrey, kterou si vedení NYT najalo, má s mediálními spory hodně zkušeností. A to včetně těch s OpenAI – aktuálně zastupují spisovatele Juliana Sanctona a další autory v hromadné žalobě, která má hodně podobný základ jako ta od slavného deníku. Zkrátka že při tréninku ChatGPT jeho tvůrci vycházeli z knih, které spisovatelé vydali, aniž by se jich na to zeptali nebo se s nimi podělili o výnosy.

To ale není zdaleka všechno, žalobu proti OpenAI už sepsal například George R. R. Martin, autor Hry o trůny nebo Douglas Preston, podle jehož románu Relic byl v 90. letech natočený stejnojmenný, úspěšný horor.

Není náhoda, že se podobné žaloby objevují nyní – už je totiž patrné, že OpenAI a její produkt ChatGPT může být náramný byznys. Sam Altman, šéf a zakladatel společnosti, v létě prohlásil, že letos startup dosáhne tržeb přes 1,3 miliardy dolarů, tedy 30 miliard korun.