Prezidentem Tchaj-wanu se chce stát člověk, který by mohl mít jedno ze svých sídel v České republice. Do boje o nejmocnější politický post v zemi, která dlouhodobě řeší komplikované vztahy s Čínou a udržuje vřelé vztahy se západním světem v čele se Spojenými státy, se přihlásil Terry Gou. Dvaasedmdesátiletý byznysmen se proslavil a zbohatl jako zakladatel Foxconnu, dvorního dodavatele součástek pro společnost Apple a další technologické obry, a teď by rád promluvil také do politiky. Zajímavou českou linku v tomto příběhu představuje zámek Roztěž u Kutné Hory, který tchajwanský miliardář v roce 2002 koupil a udělal si z něj vlastní sídlo s golfovým hřištěm.

Prezidentské volby se budou na Tchaj-wanu konat v polovině ledna příštího roku. Stávající prezidentka Cchaj Jing-wen je ve funkci již druhé volební období, a tak se bude hledat nový prezident. Favorité vycházejí ze dvou hlavních místních politických stran, Demokratické progresivní strany (DPP) a Kuomingtangu (KMT), nicméně velké ambice hlásí také Terry Gou, který do voleb vstupuje jako nezávislý kandidát. Zakladatel Foxconnu chtěl původně kandidovat za KMT, jenže tato strana vsadila na někoho jiného, a tak jeden z nejbohatších mužů v zemi jde do voleb na vlastní pěst.

Pokud by Terry Gou nakonec lednové volby skutečně vyhrál, byl by v politice nováčkem, koketuje s ní však již několik let. O jeho politických ambicích se mluvilo delší dobu a o post prezidenta Tchaj-wanu se chtěl ucházet již v předchozích volbách v roce 2020. Také tehdy plánoval kandidovat za stranu KMT, jenže v primárkách neuspěl a nakonec se voleb vůbec neúčastnil. Tentokrát se rozhodl zkusit štěstí jako nezávislý kandidát. Pár dní po oznámení své kandidatury také ohlásil, že odstupuje z představenstva Foxconnu. Už v roce 2019 předal exekutivní řízení firmy Youngu Liuovi.

Do prezidentské volby jde Terry Gou s jasnými vizemi ohledně toho, jak by měly vypadat tchajwansko-čínské vztahy, sází přitom na své velké byznysové zkušenosti. Jeho Foxconn, který na Tchaj-wanu jako Hon Hai Precision Industry založil v roce 1974, se postupně stal jedním z největších smluvních výrobců elektroniky na světě. Mezi jeho klíčové partnery patří například Apple, který od Foxconnu odebírá součástky pro své iPhony a další zařízení, a zásadní jsou pro celé byznysové a výrobní impérium Terryho Goua továrny v Číně. Udržuje proto vztahy s čínským prezidentem, historicky se ale setkal také s nejvyššími politickými činovníky ve Spojených státech.

V příběhu Foxconnu a Terryho Goua najdeme i poměrně významnou českou linku. Několik továren má Foxconn také v Česku, kde zaměstnává tisíce lidí a patří mezi největší zaměstnavatele u nás. Jednu z továren má firma v Kutné Hoře, kde se to Terrymu Gouovi a jeho první manželce Sereně zalíbilo natolik, že před dvaceti lety koupili zámek v Roztěži, ze kterého si vytvořili rekreační sídlo s golfovým hřištěm. „Před šesti lety má manželka Serena s Maureen (manželka šéfa českého Foxconnu Jima Changa – pozn. red.) objevily tento zámeček a byly tak uchváceny, že jsme se rozhodli investovat tu nejen do výroby, ale také něco udělat pro Česko a zachránit jednu památku,“ říkal v roce 2007 Terry Gou v ojedinělém rozhovoru pro MF Dnes.

Jeho manželka krátce po koupi zámku podlehla rakovině, i proto se dnes celé sídlo jmenuje na její počest Casa Serena Resort. Gou se později oženil se svou druhou ženou, Deliou Tseng, mají tři děti a podle magazínu Nikkei Asia se společně rozhodli 90 procent svého jmění rozdat. Podle americké agentury Bloomberg aktuálně činí Gouovo jmění zhruba sedm miliard dolarů (155 miliard korun). Má ale skutečně šanci uspět v tchajwanských prezidentských volbách? A jaká politická situace v této zemi panuje? To vysvětluje v rozhovoru pro CzechCrunch sinoložka Markéta Záhumenská, analytičky projektu Sinopsis.

Na Tchaj-wanu v lednu proběhnou prezidentské volby. O jak klíčové volby jde a o co se v nich hraje?
Vzhledem k tomu, že prezident může odvolat premiéra a s ním i celou vládu, bývá tchajwanský politický systém často klasifikován jako poloprezidentský. Prezident Tchaj-wanu je zároveň i vrchním velitelem ozbrojených sil a zastupuje národ v zahraniční politice. V kontextu vztahů přes Tchajwanskou úžinu to znamená, že budoucí politický lídr ostrova bude mít stěžejní vliv na to, jakým směrem se budou v příštích čtyřech letech tchajwansko-čínské vztahy ubírat. Netřeba dodávat, že tyto volby tak budou mít značné geopolitické důsledky. V současnosti jsou na scéně celkem čtyři kandidáti a jejich názory na vztah s Čínou se podstatně liší.

Pojďme si jednotlivé kandidáty představit.
Současný viceprezident Laj Čching-te z vládní Demokratické progresivní strany (DPP) je stejně jako současná prezidentka Cchaj Jing-wen pro větší odstup od Čínské lidové republiky. Druhý nejsilnější kandidát Chou Jou-i z Kuomingtangu (KMT) se naopak zasazuje o užší spolupráci s Čínou. Příkladem tohoto postoje je například jeho nedávný návrh, podle kterého by se z ostrova Kinmen, jenž leží zhruba dvanáct kilometrů od Číny, stala pilotní ekonomická zóna a dopravní uzel, který by pomohl usnadnit vzájemnou „mírovou“ výměnu. Podle vládní DPP by však tento krok mohl v případě čínského útoku snížit obranyschopnost ostrova.

Třetí kandidát, bývalý starosta Tchaj-peje, Kche Wen-če z Tchajwanské lidové strany (TPP), pak ve svých postojích strategicky lavíruje a zastává teorii „speciálních“ vztahů, podle které by Tchaj-wan měl vůči Číně prosazovat politiku „strategické nejednoznačnosti“. A před pár dny do prezidentského souboje jako nezávislý kandidát vstoupil podnikatel Terry Gou, který sází především na své obchodní zkušenosti a tvrdí, že své zkušenosti s investováním a prací v Číně chce využít k ochraně bezpečnosti Tchaj-wanu.

Jednoznačným tématem číslo jedna jsou tedy tradičně vztahy s Čínou?
Ano. Již teď je nicméně jisté, že výsledek voleb bude mít vliv také na v současnosti vypjaté americko-čínské vztahy, v nichž status Tchaj-wanu hraje důležitou roli. Ačkoliv jsou obě nejsilnější politické strany v zemi proti sjednocení s Čínou, KMT tvrdí, že nejúčinnější strategií je s Čínou udržovat přátelské vztahy a obviňuje DPP za zhoršování napětí. Současná vládní DPP se Spojenými státy udržuje velmi těsné vztahy.

Tchaj-wan často navštěvují americké delegace a do Spojených států v letošním roce zavítala jak současná prezidentka, tak i viceprezident Laj Čching-te. Časté vzájemné návštěvy a podpora sloužící jako odstrašení Číny před připadnou invazí, kterou USA Tchaj-wanu poskytují, však vzbuzuje nevoli Číny a KMT a také tchajwanská veřejnost je považuje za nepřiměřenou provokaci.

Lze vedle vztahů s Čínou identifikovat nějaká další klíčová témata, která Tchaj-wan řeší?
Prezidentské volby mají ve srovnání s místními volbami tendenci klást větší důraz na otázky, jako je národní identita, národní obrana a geopolitika. Dalšími tématy prezidentských voleb jsou ale také například environmentální a energetická politika, rozvoj zemědělství, ekonomika, dostupnost bydlení, povinná vojenská služba, která byla nedávno ze čtyř měsíců prodloužena na rok, či korupce, což je téma, které se na Tchaj-wanu promítá do všech voleb.

Očekává se zejména souboj mezi kandidáty DPP a KMT. Je někdo výrazným favoritem?
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že kolem 40 procent voličů jsou silnými zastánci DPP. Laj Čching-te (DPP) tak podle posledních zveřejněných průzkumů vede stále s průměrným náskokem kolem deseti procentních bodů před ostatními kandidáty. Ačkoli se hovořilo o těsném souboji mezi kandidáty DPP a KMT, o něco větší podpoře než Chou Jou-i (KMT) se v současnosti těší Kche Wen-če (TPP), a to především mezi mladými voliči ve věku 20 až 40 let, kteří jsou v důsledku současné ekonomické situace nespokojení s tradičními politickými stranami. Jsou proto ochotni dát svůj hlas kandidátům třetích stran.

Do prezidentské volby se nově přihlásil již zmíněný zakladatel společnosti Foxconn Terry Gou. Jak tento tah vnímat?
Terry Gou vstoupil do voleb s poměrně jasným programem, který fakticky obsahuje jen jeden stěžejní bod, a to je zabránění konfliktu s Čínou a zlepšení vzájemných (především obchodních) vztahů. Při ohlášení své kandidatury se nechal slyšet, že chce zabránit Tchaj-wanu, aby se „stal další Ukrajinou“, a proto povede Tchaj-wan „zpět z okraje propasti války s Čínou“.

Původním plánem Terryho Goua bylo kandidovat za KMT, nicméně vedení strany kandidaturu nakonec svěřilo Chou Jou-iovi, který ze současného napětí v Tchajwanské úžině rovněž viní současnou prezidentku Cchaj Jing-wen. Dá se tak očekávat, že vstup Terryho Goua do voleb rozdělí opoziční hlasy, což vládní straně DPP dále zvýší šance na vítězství. Aby měla opozice nějakou šanci, musela by se sjednotit kolem jediného kandidáta, přičemž Terry Gou vstoupil do prezidentského klání s tím, že by oním silným opozičním kandidátem měl být on.

Kam lze Terryho Goua zařadit na politické mapě? Je to „klasický západní model“, kdy jde do politiky úspěšný a vlivný byznysmen?
Terry Gou je v politice nováček. Jde o zkušeného byznysmena, který se své četné obchodní zkušenosti s Čínou rozhodl přetransformovat do politiky. Ačkoliv byl tento model na západě v mnoha případech úspěšný, tchajwanské politické prostředí má svá specifika a nelze tedy kategorizovat. Terry Gou cílí především na napětí v Tchajwanské úžině způsobené snahou Číny o připojení Tchaj-wanu k pevnině. Tvrdí, že díky svým obchodním aktivitám v Číně ví, jak s Komunistickou stranou Číny komunikovat a zajistit mír a stabilitu spojenou s rozvojem obchodních vztahů s Čínou.

Čína pro Tchaj-wan kromě hrozby představuje také významného obchodního partnera. Zároveň se na Tchaj-wan prostřednictvím embarga na vývoz některých produktů (naposledy to bylo například tchajwanské mango) snaží vyvíjet ekonomický nátlak. Mnoho Tchajwanců s Čínou byznys provozuje nebo v něm spatřuje obrovský podnikatelský potenciál. Na druhou stranu jsou Gouovy obchodní aktivity v mnoha ohledech kontroverzní, neboť řada zaměstnanců jeho továren spáchala v důsledku špatných pracovních podmínek sebevraždu. Zda mu tak i nám dobře známá strategie „řízení státu jako firmy“ dopomůže k pozitivním volebním výsledkům, se uvidí.

Mohou být zmíněné významné byznysové vazby na Čínu pro Terryho Goua v rámci voleb nakonec plusem, nebo spíše přítěží?
Gouovy obchodní kontakty dosahují až ke generálnímu tajemníkovi Komunistické strany Číny Si Ťin-pchingovi, se kterým se setkal v roce 2014 v Pekingu a kterého v roce 2017 označil za skvělého vůdce. Dá se předpokládat, že voliči, kteří s jeho strategií zlepšování vztahů s Čínou souzní, v jeho vazbách problém spatřovat nebudou. Koneckonců část tchajwanské veřejnosti je ovlivněna intenzivní dezinformační kampaní, kterou Čína na Tchaj-wanu dlouhodobě provádí. Nicméně průzkumy veřejného ukazují, že většina Tchajwanců touží po zachování statu quo a v těsnějších vztazích s Čínou spatřuje bezpečnostní hrozbu.

Jako nezávislý kandidát musí Terry Gou do 2. listopadu shromáždit podpisy zhruba 300 tisíců voličů. To je reálné?
Když vezmeme v úvahu, že tchajwanská populace čítá něco přes 24 milionů obyvatel a podíváme se na aktuální předvolební průzkumy, ve kterých se Terry Gou s dvaceti procenty staví ve volebních preferencích na rovinu Chou Jou-iho a Kche Wen-čeho, by to neměl být problém.