Česko samo sebe nazývá srdcem Evropy, Tchaj-wan sebe zase srdcem Asie. Podobnost není jen v zeměpisných orgánech, ale i tržní. Když se Tesco v roce 2005 domlouvalo s Carrefourem na rozdělení euroasijského trhu, Carrefour nabídnul své české (a čtyři slovenské) supermarkety výměnou za ty ostrovní na Tchaj-wanu. Obě země spojuje i podobná fáze rozvoje startupového trhu a všudypřítomný apel na inovace. Jak vypadá realita přímo na místě?

Tchaj-wan vehementně šlape do všeho nového – od přepravy drony po pohřbívání zvířátek v metaverzu. Zároveň ale nezapomíná na zpevňování svého „silikonového štítu“, jak se nazývá jeho nepostradatelnost na světovém trhu s polovodiči. V loňském roce mělo na Tchaj-wan proudit až 65 procent příjmů z globálního polovodičového trhu. Většinu má přitom na svědomí největší hráč v oboru, společnost Taiwan Semiconductor Manufacturing Company (TSMC).

Polovodiče stojí za všemi chytrými součástkami a elektronikou – bez nich nic nenakódujeme, nenafotíme ani nenapíšeme tento článek. Aby toho nebylo málo, tak tchaj-wanské firmy vyrábí také drtivou většinu těch nejvyspělejších čipů, bez kterých se zase neprojedeme v autonomní budoucnosti automobilů.

Tchajwanská pozice

Když se vám představuje český konzul na Tchaj-wanu, používá k popsání své diplomatické role termín „Velký vezír“, na vizitce má ale napsáno „Representative“. Termín velvyslanec je totiž jen pro suverénní státy, což Tchaj-wan podle OSN (ani České republiky) není. Formálním názvem ostrova je Čínská republika a oficiálně je to kvazi-samostatné území Čínské lidové republiky.

Foto: Depositphotos

Tchajwanská továrna TSMC na výrobu polovodičů

Tchaj-wan má vlastní armádu, vládu, daňovou politiku, vesmírný program a svého medvěda. Jeho pozice ale zároveň nedovoluje „Velkému vezírovi“ titulovat se velvyslanec. Čínský velký bratr totiž nemá rád, když se o Tchaj-wanu mluví jako „o státu“. V roce 2021 se herec John Cena v jednom rozhovoru promující nový film Rychle a zběsile takto „prořekl“ a musel pak rychle a zběsile nahrát veřejný omluvný vzkaz (v čínštině).

Tchaj-wan tedy sice není samostatná země, není to ale ani Čína. Je to stát nestát, samostatný nesamostatný, taková asijská princezna koloběžka, oblečená neoblečená. Princezna, která teď navíc otevírá jeden z největších investičních fondů pro region střední a východní Evropy. Taiwania Capital s penězi Národního rozvojového fondu má pro střední a východní Evropu připravených 200 milionů dolarů, v přepočtu téměř 4,5 miliardy korun.

Panda a medvěd

Veřejná prohlášení Číny, že je potřeba zatoulané ostrovní území jednou provždy sjednotit s pevninou, se stala zdejším denním rýžovým chlebem. Stejně tak čínská vojenská cvičení hned vedle hranic a časté překračování hranic vzdušného prostoru. Přímé boje se ale zatím drží jen v symbolických a podnikatelských zákopech – v prostoru takzvané soft power. Šťouchnutí jsou někdy lehká, jindy lehkovážná, někdy vážná. Tchaj-wan například dlouhodobě odolává čínské pandí politice i roztomilosti. Místo pandy používá jako semioficiální státní symbol svého ostrovního endemického černého medvěda.

Pevnina zase svou domnělou svrchovanost stvrdila tím, že v roce 2012 dala obrázek známého tchajwanského jezera na hlavní stranu čínského pasu. Pamatujete na film Světová válka Z? Zombie virus, se kterým bojoval Brad Pitt, měl původně pocházet z Číny, ale kvůli světové velikosti čínského filmového trhu se nakonec nemrtvá apokalypsa zrodila na Tchaj-wanu. Aktuální roztržkou je nedávné rozhodnutí tchajwanské vlády zakázat aplikaci TikTok na všech zařízeních vlastněných státem.

Tchaj-wan bývá vykreslován jako David, který odvážně odolává obrovskému Goliášovi. Analogii by ale bylo nutné rozšířit o to, že by David měl s obrem rozjetý velký byznys a zaměstnával ho na výrobu praků. Většina tchajwanských technologických firem má totiž výrobny v Číně – ta totiž nemá „byznysové neduhy“ demokratické společnosti, a tak Tchaj-wan přes všechny vzájemné šťouchy vehementně využívá čínskou levnou pracovní sílu.

Jak to funguje? Na Tchaj-wanu se průměrná mzda pohybuje v přepočtu kolem 35 tisíc korun, mají tu odbory, pevnou pracovní dobu a proplacené přesčasy. V pět se prostě odchází. A když se vám náhodou protáhne schůzka, může se vám snadno stát, že vám zhasnou a zamknou vás v budově – a to nehledě na to, že tam sedíte s ředitelem. Přitom ale do ostrovních veřejných institucí nesmí výrobky ani technologie s čínským původem.

Foto: Google Maps / CzechCrunch

Nejbližším sousedem Tchaj-wanu je Čína

Často tedy dochází k paradoxní situaci. Například ostrovní výrobce DronesVision nemůže své armádní drony dodávat vlastnímu státu, protože má vrtule z Číny. V posledních měsících také Spojené státy vyhrožují zákazem využívání a dovozu některých vyspělých komponentů z Číny. To by ale pocítily i tchajwanské firmy, které sice jsou největším producentem polovodičů a jedním z největších výrobců součástek na světě, ale k jejich finiši často využívají své čínské kolegy.

Taková keramická anténa se vypálí a vyrobí na Tchaj-wanu, ale k přesnému doladění frekvencí a zabalení výrobků dochází v Číně. Finální produkt tchajwanského výrobce tak odchází z Číny a zůstává otázkou, jak se k takovým polovodičům Američané postaví.

Jak moc to medvěda pálí

Na Tchaj-wanu se potkáte s názory odlišnými jako duha. Od volání po okamžité nezávislosti až po návrat k velkému pevninskému tátovi. Někdo bere čínské výhružky jako tlachání, jiný jako důvod se přihlásit do aktivních záloh. Ty mají v logu medvěda se samopalem a v loňském roce získaly darem 33 milionů dolarů (730 milionů korun) od miliardáře Roberta Tsaa, zakladatele první tchajwanské firmy s polovodiči zvané United Microelectronics Corporation (UMC).

I mezi největšími zastánci nezávislosti panuje ekonomický pragmatismus. „Mám v Číně spoustu přátel, máme tam výrobu a několik poboček, Čínu rozhodně potřebujeme,“ říká Ellen Lee, obchodní ředitelka firmy Adam Tech. „To ale neznamená, že se od nich nechci co nejdříve osamostatnit. A kdyby zaútočili? To bych šla okamžitě bojovat za svou zemi,“ dodává.

„Nejchytřejší zemí druhé světové války bylo Česko – hned vedle nacistické mocnosti, přitom přežilo s minimálními ztrátami. Jak finančními, tak na životech,“ vysvětluje svůj pročínský postoj Frank Lin z National Formosa University ze západního okresu Jün-lin. Tchajwanské firmy podle něj s pevninou spolupracovat mohou, univerzity nikoli, což považuje za chybu.

Čísla ale mluví za vše – a pravda je, že absolutní většina Tchajwanců podporuje nějakou verzi současného statu quo. Pro úplné (a co nejčasnější) spojení s Čínou je podle posledních průzkumů, které zveřejňuje Centrum volebních studií při Národní univerzitě Čcheng-čch‘, jen 1,3 procenta obyvatel. Pro brzké úplné osamostatnění pak 5,3 procenta. Naprostá většina ostrovanů se vyjádřila pro udržení stávajícího kočkopsa.