Komentář Luďka Staňka Rychlé a velmi riskantní. Tak by se dalo popsat spojení Voya a O2TV do jedné aplikace. Ale pokud se nakonec příští týdny povedou lépe než start, bude to pro PPF na českém audiovizuálním trhu znamenat náskok, který bude pro konkurenci skoro nemožné dohnat.

Jedna věc se o současném stavu audiovizuálního trhu dá říct s naprostou jistotou. A to je to, že pokud vám někdo tvrdí, že ví, co se na něm bude dít, pak kecá. Těžko říct, zda někdy v historii byla situace nepřehlednější.

Klesající podíl lineárního terestrického vysílání (s výjimkou sportovních přenosů), nástup streamovacích platforem a v neposlední řadě YouTube, který je dlouhodobě nejrychleji rostoucí videoplatformou.

Vedle toho nástup chytrých televizí, díky čemuž se z obrazovek v obývácích bytů po celém světě, dříve exkluzivně věnovaných televiznímu vysílání, stalo kolbiště „ekonomiky pozornosti“, ve kterém spolu bojují streamovací služby, počítačové aplikace nebo dokonce počítačové hry. A to nemluvíme o rychle rostoucím podílu sledování obsahu na mobilech.

V téhle situaci se všichni producenti obsahu musí orientovat intuitivně a rychle. Výhodou je přístup k penězům (což pomohlo ve streamovacích válkách Netflixu), zázemí silné firmy (což pomohlo mimo jiné YouTube nebo Apple+), tradice a jméno na trhu (což pomohlo například HBO, ale částečně třeba i Paramountu nebo Amazonu).

Když skupina PPF v roce 2020 dokončila akvizici společnosti CME v Česku, na Slovensku, v Rumunsku, Slovinsku a Bulharsku, uvědomoval si její tehdejší šéf Petr Kellner, že jeho firma má do streamovacích válek vše potřebné. Peníze na investice, zázemí silné firmy, tradici a jméno na trhu v podobě nejsledovanější komerční televize v Česku. A v neposlední řadě zásadní sportovní přenosy v podobě paralelně vybudované O2TV Sport.

Prvním cílem po akvizici bylo zásadně „naboostovat“ Voyo novým obsahem po vzoru Netflix Originals, přičemž veřejným cílem bylo získat milion uživatelů na českém a slovenském trhu. Tato meta byla fakticky splněna na konci loňského roku, kdy Voyo oznámilo 950 tisíc předplatitelů.

Jenže trh streamovacích platforem mezitím stihl ve světě projít několika cykly a dalším vývojem. Netflix se tak třeba vrhnul na streamingy komediálních eventů a začal pošilhávat po přenosech sportu. Amazon na nic nečekal a rovnou koupil práva na NFL. Jinými slovy, streamovací platformy se mezitím posunuly dál a začaly obsazovat prostor dodýchávajících lineárních televizí.

A tady přišel na řadu dlouhodobý strategický plán PPF na poli audiovizuálního vysílání. V tu chvíli totiž PPF vytáhla z rukávu karty v podobě společností O2 Czech Republic a CETIN, které měla v portfoliu už před akvizicí CME. Jejich zapojením do ekosystému kolem Novy a Voya dostala PPF výhodu, která je v téhle fázi technologického vývoje pro konkurenty na českém a slovenském trhu prakticky nedostižná.

Má totiž zlatý grál každého byznysu – kompletní vertikálu. Nova vyrobí televizní program, který se buď odvysílá v televizi s reklamou nebo přehraje na Voyo za měsíční předplatné. K divákům se dopraví pomocí „kolejí“ od CETINu na vagonu jménem O2TV. K 950 tisícům uživatelů Voya pak přidejte 870 aktivních připojení O2TV. Jistě, asi není dobrý nápad čísla natvrdo sečíst, protože je tam možný průnik, nicméně pořád platí, že průměrný divák O2TV stráví před obrazovkou 33 hodin týdně a u Voyo 15 hodin.

PPF tak zbýval poslední krok – a tím je integrace všeho pod jednu službu Oneplay. A tenhle poslední krok je pro ni klíčový, z podstaty mohutný a zároveň poměrně komplikovaný. Přechod totiž probíhá hned na třech úrovních.

Na brandové, kdy se tvoří nová značka a komunikace na úkor stávajících. Na produktové, kdy je třeba převést zákazníky na nové tarify a vysvětlit jim podstatu služby. A konečně na technologické, kdy vlastně některým zákazníkům vysvětlujete, že přecházejí ze set top boxu na aplikaci v chytré televizi.

Během téhle operace máte jediný úkol – zákazníky cestou nepoztrácet. Protože jste koneckonců za jejich získání zaplatili dost peněz z rozpočtů marketingu a výroby obsahu a získat je podruhé už by mohlo být dražší.

Po cestě je přitom spousta potenciálních nášlapných min, například v podobě možných technologických nedorazů nové platformy. Lidé sledující fotbalové přenosy na bývalém O2TV Sport ví svoje.

Při podobných upgradech zahraničních služeb jsou také uživatelé připravování rozhodně delší dobu, než kolik si na akci naplánovala PPF.

Takže místo přechodu do lepšího světa, který si mohou v klidu osahat, připravit se na něj nebo se na něj dokonce těšit, chvílemi převod zákazníků Voyo a O2TV připomíná od začátku kvapnou a trochu divokou evakuaci. A to s sebou určitě nese negativní emoci, kterou pro část uživatelů nepřebije ani Petr Čech jako hlavní tvář reklamní kampaně.

Nicméně pokud se PPF povede své zákazníky úspěšně převést pod Oneplay a poztrácet jich co nejméně, bude mediální konglomerát, který nejenže na tuzemském trhu nebude mít konkurenci z hlediska své struktury a dosahu, ale bude velmi dobře připraven na cokoli z toho, co se na poli audiovize může dít v následujících letech.