Zdeněk Rinth dál zachraňuje Karu. Tradiční značka ožila, tržby jí narostly o polovinu, zisk klesl

Porovnání s loňským rokem narušují účetní operace – přesuny peněz spojené s insolvencí, ze které se značku původní majitel rozhodl zachránit.

Iva BrejlováIva Brejlová

kara-obchod

Foto: Kara

Slavná kožešnická značka Kara míří po problémech za záchranou

0Zobrazit komentáře

„Média o mně říkají, že jsem ten starý pán, který zachraňuje Karu,“ pousměje se Zdeněk Rinth, když mluví o tom, jak si společnost vede. „A já jsem rád. Vždyť kdo by nakupoval v krachující společnosti?“ Pokládá řečnickou otázku, na kterou nechce odpověď. Především ale nechce, aby Kara byla onou krachující společností. A do takového plánu vkládá vlastní čas i miliony.

Právě Rinth kdysi značku Kara vypiplal, pak ji prodal, ale před dvěma lety se k ní zase vrátil. Firma se ocitla v hlubokých dluzích a původní majitel jednoduše nechtěl, aby padla. Na to, jak se mu to daří, poukazují loňské výsledky – tržby za zboží a výrobky stouply na 346 milionů korun, skoro o polovinu víc než předchozí rok. Čistý zisk pak výrazně klesl. Rinth ale poukazuje na to, že ho ovlivňují dřív chybějící náklady spojené s tím, že firma po delší době investuje do svého rozvoje.

Vyšší jsou investice, výdaje za nákupy a narostla i hodnota peněžních prostředků. Naopak se snížily zásoby, což je pro firmu, která potřebuje výrobky prodávat, pozitivní zpráva, vysvětluje Rinth. Celkově se tak Kara dostala do zisku téměř 55,7 milionu korun. O rok dřív to bylo 182 milionů, i tak je Rinth spokojený. I když: „Spokojenost je slovo, které nepoužívám často a nemám ho rád. To je začátek konce. Myslím, že na to, že jsme 1.dubna minulého roku skončili s insolvencí, výsledky nejsou špatné,“ hodnotí pro CzechCrunch.

Před jeho opětovným nástupem se tradiční česká kožešnická a oděvní firma bez přehánění potápěla. V roce 2021 skončila v úpadku, kam ji dovedla investiční skupina C2H podnikatele Michala Mičky, jehož módní byznys zkrachoval. Mička Karu koupil přímo od Rintha v roce 2018 a o tři roky později na sebe firma podala insolvenční návrh s tím, že ji negativně zasáhla omezení spojená s pandemií.

michal-micka1

Foto: C2H

Michal Mička

S tím ale nesouhlasila Natland Group, skupina, která byla s požadovaným dluhem 170 milionů korun největším věřitelem Kary a později vedla ozdravný proces. Podle Natlandu za problémy stála i neúspěšná obchodní strategie bývalého managementu a poskytování půjček ostatním společnostem ze skupiny C2H. Ostatně proti „některým ovládajícím osobám a osobám s vlivem z managementu skupiny C2H“ skupina vystoupila s tím, že jsou zodpovědné za vznik úpadku.

Natland zmíněných 170 milionů prakticky odepsal – respektive je přeměnil v podíl na nefungující firmě. Na procesu ozdravení skupina spolupracuje právě s Rinthem. Ten do něj vstoupil s tím, že je ochoten značce pomoci i za vysoké náklady, poskytl jí úvěrový rámec v desítkách milionů a začal opět otevírat uzavřené prodejny. Později se znovu postavil do jejího čela a získal 80procentní podíl.

Teď dokonce hlásí zcela novou lokaci. „Prvního srpna otevíráme v pražském Palladiu,“ těší se. V Kaře se vedle toho pracuje na rekonstrukci stávajících prodejen, což je podle Rintha jeden z dluhů minulých let, které je ve firmě třeba vyrovnat. „Každý rok je třeba rekonstruovat čtyři či pět z nich,“ vysvětluje.

Výsledky, kterých značka dosáhla, vedle zmíněných účetních přesunů a dluhů uvádí ještě do světla zákaznického chování. Aktuálně se podle něj firmě daří i v rámci toho, že některé značky hlásí spíš poklesy prodejů. „Jsme lehce nad výsledky předchozího roku,“ říká k letošku.

Důležitá je podle něj základní skutečnost – že značka nemá problém přežít. A poukazuje na to i ve vzkazu k auditorům. „Na základě vyhodnocení všech aktuálně dostupných informací se domníváme, že předpoklad nepřetržitého trvání společnosti není ohrožen, a tudíž použití tohoto předpokladu pro sestavení účetní závěrky je i nadále vhodné. A v současnosti ani neexistuje významná nejistota týkající se tohoto předpokladu,“ popisuje Rinth v oficiálním dokumentu.

Celkově Kara měla 160 věřitelů, kteří po ní požadovali 277 milionů korun. Dohodla se s nimi, že jim uhradí část jejich pohledávek – alespoň 9,59 procenta. Kdyby nicméně došlo ke konkurzu, nedostali by ani sedm procent.