Že ČNB nekoná? Máme nejpřísnější měnovou politiku ve vyspělém světě, říká viceguvernérka Zamrazilová

Centrální regulátor je pod kritikou Mezinárodního měnového fondu, že úrokové sazby nezvyšuje, vysoké inflaci navzdory. Cílem jsou stále dvě procenta.

zamrazilova_eva_03-min

Foto: ČNB

Eva Zamrazilová, viceguvernérka České národní banky

0Zobrazit komentáře

Stále je opravdu draho. Tak by se daly ve velké zkratce popsat čísla, která odhalují inflaci za leden letošního roku. Cenová hladina meziročně vzrostla o 17,5 procenta. Ve srovnání s prosincem, který naopak přinesl nečekaně nízkou hodnotu, tak opět vzrostla. Velkou otázkou tak je, co se na bude dít nadále. Zažíváme ticho před bouří, nebo se ceny konečně stabilizují?

Je to otázka, kterou řeší i Česká národní banka a s ní i její viceguvernérka Eva Zamrazilová. Na posledním zasedání společně s kolegy rozhodla, že se úrokové sazby, které by mohly inflaci krotit, nadále zvyšovat nebudou. Někteří, v čele s Mezinárodním měnovým fondem, za to Českou národní banku kritizují. „Modelový aparát nám ale ukázal, že kdybychom teď zvýšily sazby o 50 bazických bodů, tak bychom si inflaci za rok snížili jen 0,2 procenta. Za tři měsíce bychom ji vraceli na současné hodnoty u sedmi procent,“ říká Zamrazilová v podcastu Vojty Žižky, který si můžete pustit v přehrávači níže.

Z mnoha směrů je tak v současnosti slyšet kritika ČNB za neakčnost a na síle nabírají hlasy, které se ptají, zda se regulátor skutečně stará o cenovou stabilitu. Proti tomu se dvaašedesátiletá ekonomka důrazně ohrazuje. „V Dánsku je sazba 1,75 procenta a inflace deset procent. V Polsku podobně jako u nás. Proč se tedy hovoří jen o České národní bance, která má nejpřísnější měnovou politiku ve vyspělém světě?“ argumentuje.

Očekává, že inflace bude dále klesat, nicméně jak rychle, zatím není jasné. Druhý viceguvernér ČNB Marek Mora prohlásil, že ještě letos klesne na jednociferné hodnoty. Sama Zamrazilová pro Seznam Zprávy v lednu řekla, že za rok bude inflace na hranici tolerančního pásma, tedy na dvou procentech. Guvernér Aleš Michl byl ale v předpovědi střízlivější a pro Český rozhlas tento týden řekl, že očekává inflaci na této úrovni ještě později v příštím roce, přičemž odmítl upřesnit, kdy by k tomu mělo dojít.

V Investičním podcastu Zamrazilová, jež je taktéž první ženou v historii na pozici viceguvernérky, upřesnila, že inflace se zastaví tam, kam ji doženou útraty domácností. Ostatně právě fakt, že lidé nezačali šetřit loni tak drasticky navzdory vyšším cenám, následně přispěl k tomu, že ceny dále stoupaly. Na otázku, co se bude dít dál, může odpovědět třeba ukazatel ročního růstu mezd. I v tomto případě jsou ale názory různé. „Trh očekává něco mezi pěti a dvanácti procenty, ministerstvo financí čeká čtyři procenta a náš analytický aparát 8,5 procenta,“ vyjmenovává viceguvernérka.

Zároveň se jedná o problém, který sahá dále, než jen do minulého roku. Tvrdí, že sazby se měly zvyšovat už v letech 2020 a 2021, kdy se meziroční inflace v řadě měsíců pohybovala nad cílovými dvěma až třemi procenty. To se ale nedělo. Sama Zamrazilová byla do bankovní rady jmenována až loni v červenci. Poukazuje především na to, že v těchto letech výrazně rostly třeba ceny nemovitostí, o 10 až 20 procent ročně, ačkoliv inflace se držela relativně k dnešku nízko. To za stav cenové stability podle ní nelze považovat.

Bez zvýšení daní to nepůjde

Bývalá šéfka Národní rozpočtové rady taktéž připomíná, že Česká národní banka není v boji proti inflaci všespásnou institucí. Velkou roli hraje také stav veřejných financí. „V momentě, kdy máte strukturální deficit, tak to znamená, že fiskální politika je proinflační. Zatím se nedostalo na žádné zákonné úpravy na straně příjmů či výdajů státu,“ tvrdí Zamrazilová s tím, že minimálně do roku 2024 se bude špatný stav rozpočtu do inflace propisovat.

Přestože současnou vládní koalici cení za to, že se podle ní chová po rozpočtové stránce zodpovědněji než vláda Andreje Babiše, je skeptická k jejímu slibu ohledně nezvyšování daní. „V Národní rozpočtové radě jsme vždycky říkali, že veřejné finance jsou v tak hluboké strukturální nerovnováze, že konsolidace nepůjde udělat jen na stránce výdajů. No a příjmy státu porostou jen z daní. Jiné nemá,“ vysvětluje s tím, že se přiklání i ke zvýšení daní z nemovitostí. Není podle ní důvod, abychom ji v Čechách měli na úrovni několika promile z ceny nemovitosti, zatímco v jiných vyspělých státech jsou to menší jednotky procent.

Celý podcast s viceguvernérkou České národní banky si můžete poslechnout na Patreonu Vojty Žižky.