V prosinci byla inflace nečekaně nízká, dosáhla 15,8 procenta. Analytici očekávají, že opět vzroste

Za celý loňský rok byla průměrná inflace 15,1 procenta, šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatného Česka.

Peter BrejčákPeter Brejčák

Češi zažívají rychlý propad životní úrovně

0Zobrazit komentáře

Tempo růstu cen v prosinci zpomalilo, z listopadových 16,2 procenta se dostalo na úroveň 15,8 procenta. Česká národní banka přitom očekávala, že inflace dosáhne 19,1 procenta, ovšem při sestavování prognózy nezohledňovala efekt vládních dotací na energie. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za celý loňský rok byla průměrná míra inflace 15,1 procenta. Šlo o druhou nejvyšší hodnotu od vzniku samostatného Česka. Vyšší byla jen v roce 1993, kdy činila 20,8 procenta.

„Růst cen v loňském roce výrazně snížil životní úroveň v naší zemi. Lidé přišli o výraznou část kupní síly svých úspor a za své příjmy si mohli dovolit nakupovat podstatně méně zboží a služeb než v předešlých letech. Letošní rok přinese zlepšení, nicméně lidem se dál budou znehodnocovat úspory a snižovat reálné příjmy,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Začátek roku je podle Křečka doprovázen změnami cen ze strany obchodníků, a proto je možné, že první měsíce budou stále ve znamení velmi vysoké inflace. Následně by se situace mohla začít zlepšovat a inflace v průběhu roku klesnout na jednocifernou úroveň. Ekonom ale očekává, že se stále bude pohybovat v násobcích inflačního cíle.

„Bohužel nelze vyloučit, že nás vyšší inflace bude trápit déle, než si nyní připouštíme. Mění se totiž inflační očekávání lidí a jednotlivé subjekty v ekonomice na sebe reagují tím, že zdražují, protože zdražuje jejich okolí. To může způsobit relativně dlouhou setrvačnost inflačních tlaků, které budou bránit k návratu na inflační cíl,“ doplňuje Křeček.

Pokud by se průměr za rok 2023 podařilo stlačit pod 10 procent, dalo by se hovořit o úspěchu.

„V prosincových datech si na své přijdou inflační optimisté i pesimisté. Meziměsíční stagnace cenové hladiny je v současnosti potěšující zprávou a i meziroční hodnota 19,3 procenta – tedy po odmyšlení vládních dotací na energie, které jejich ceny ve skutečnosti nemění, jen přenášejí jejich tíhu ze spotřebitele na daňového poplatníka – je výsledkem, na který si v současné situaci nelze příliš stěžovat,“ komentuje inflaci hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Pro další vývoj podle Hradila bude rozhodující, zda po odeznění nákladových šoků ze strany komodit a energií klesne i inflace poptávková, tedy růst cen tažený snahou obchodníků udržet si předchozí marže a ochotou zákazníků toto akceptovat. V tomto ohledu lze podle ekonoma kvitovat zmírnění tempa zdražování v kategorii odívání a obuv, méně pozitivně pak hodnotí statistiky z oddílů rekreace a kultura či stravování a ubytování, které evidentně na limit ochoty zákazníků připlácet ještě nenarazily.

„Naše interpretace nejnovějších dat tak příliš povzbudivá není. Do roku 2023 Česko vstoupí nárazem většiny odběratelů na vládní energetické cenové stropy, mnoho úlevy již nebude nabízet cena ropy a na ni navázaných produktů, relativně drahé zůstávají zemědělské komodity a tolerance českých kupujících ke zdražování demonstruje silnou setrvačnost,“ říká Hradil.

„Klíčovým měsícem nyní bude leden, který s sebou tradičně přináší nové ceníky zboží a služeb napříč ekonomikou, které následně diktují trend i pro zbytek roku. Považujeme za velice pravděpodobné, že lednová inflace překoná hranici 20 procent. Následovat sice bude pozvolný pokles, ovšem pokud by se průměr za rok 2023 podařilo stlačit pod 10 procent, dalo by se hovořit o úspěchu,“ doplňuje Hradil.

Nejvíc zdražují nezbytné položky

Jak upozorňují analytici, mezi položky, které aktuálně nejvíc zdražují, patří mouka, drůbeží maso, mléko, vejce, cukr, zemní plyn či tuhá paliva. Stále se jedná především o nezbytné položky spotřebního koše, jejich zdražování má negativní vliv především na sociálně nejslabší skupiny obyvatel, které mají problém vyjít s penězi.

Na prosincové zpomalení inflace měly největší vliv ceny za dopravu. Meziroční růst cen automobilů zmírnil na 9,2 procenta z listopadových 12,7 procenta. Pohonné hmoty pak byly meziročně dražší o 4,4 procenta, zatímco v listopadu to bylo 14,5 procenta.

Proti loňskému prosinci zdražovaly zejména potraviny. Za mouku zaplatili lidé o 42 procent více, za chleba téměř o 38 procent více, za drůbeží maso zhruba o 43 procent více. Polotučné trvanlivé mléko zdražilo o 55 procent, vejce o 92 procent, oleje a tuky o 38 procent a za cukr se platil bezmála dvojnásobek než o rok dříve.

037-jakubhrab-3321-min

Přečtěte si takéVolné peníze nedržte na běžných účtech, investice diverzifikujteNedržet peníze na běžných účtech a diverzifikovat. Odborníci radí, jak investovat volné peníze

Rostly rovněž ceny za bydlení. Nájemné bylo v meziročním srovnání dražší téměř o šest procent, výrobky a služby pro běžnou údržbu bytu o 21 procent, vodné o více než pět procent, stočné o více než šest procent, zemní plyn o 140 procent, tuhá paliva o dvě třetiny a teplo a teplá voda téměř o 29 procent. Elektřina naopak zlevnila o 21,2 procenta.

Ceny zboží v prosinci meziročně úhrnem vzrostly o 17,8 procenta a ceny služeb o 12,5 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny zboží klesly o 0,2 procenta, zatímco ceny služeb o 0,3 procenta vzrostly. „Ceny zboží úhrnem v roce 2022 vzrostly o 16,8 procenta a ceny služeb o 12,3 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

S přispěním ČTK.