Ze škol do firem. Projekt Nenech to být se uchytil i jako schránka důvěry pro whistleblowery

Dříve řešil tým Jana Slámy hlavně šikanu ve školách. Díky covidu ale našel příležitost v zákoně na ochranu oznamovatelů, takzvaných whistleblowerů.

Jiří SvobodaJiří Svoboda

nntb_founders_2Insider

Foto: NNTB

Zakladatelé aplikace Nenech to být Pavel Ihm, Jan Sláma a David Špunar

0Zobrazit komentáře

Když v květnu 2017 zakládali Jan Sláma, David Špunar a Pavel Ihm startup Nenech to být (NNTB), měli před sebou složitou misi – chtěli pomoct ze škol po celém světě vymýtit šikanu. Založili tak onlinovou schránku důvěry, kterou od té doby implementovali do více než dvou tisíc škol. Specificky cílí na takzvanou mlčící většinu – tedy část kolektivu, která šikanu vidí, ale nic s ní nedělá. Sláma často zdůrazňuje, že se NNTB neptá na jméno agresora, ale toho, kdo se necítí dobře.

NNTB, v zahraničí fungující jako FaceUp.com, si od té doby vysloužilo ovace široké veřejnosti i přízeň investorů, jako jsou Jiří Hlavenka a Scio – od nich nabral více než 10 milionů korun. Úspěšná story by tak mohla vesele pokračovat. Jenže pak přišel covid, který zcela změnil školské klima. Děti se zavřely doma a s nimi ze školních tříd vymizela i šikana. Byť si to vlastně přáli, Sláma a jeho kolegové museli najednou rychle hledat zdroje výdělku jinde, aby přežili.

Příležitost spatřili – překvapivě – v legislativě. Směrnice Evropské unie přijatá v roce 2019 a účinná od prosince loňského roku totiž ukládá úřadům v členských státech zřídit anonymní interní kanál, kde mohou lidé oznamovat nekalé praktiky uvnitř státem zřízených institucí, v krajích i obcích nad deset tisíc obyvatel.

Zároveň by se výsledná legislativa měla soustředit i na obdobný nástroj v soukromém sektoru, a to ve všech firmách nad 25 zaměstnanců (číslo se ještě může změnit). Jinými slovy, v podstatě jde o to zřídit obecní či firemní schránku důvěry pro takzvané whistleblowery.

screenzy-1648256755772

Foto: NNTB

Web whistleblowerské platformy Nenech to být

Tým Jana Slámy se tak pustil do náročné práce a během pár měsíců změnil svou hlavní cílovou skupinu. Přestože školy pořád tvoří většinu z jeho 2 250 zákazníků na čtyřech kontinentech, nyní se soustředí hlavně na vývoj firemního segmentu. Celkově pilotuje firmy 18 měsíců a teď hlásí, že jen za poslední půl rok se do platformy přihlásilo 200 firem i státních institucí. Transformaci tak Sláma považuje za úspěšnou.

Loni startupu narostl počet škol využívajících platformu NNTB o 20 procent, v případě firemní klientely šlo ale dokonce o pětadvacetinásobný růst, přičemž se jedná o firmy z dvanácti států světa. Průměrný klient firmě platí 35 tisíc korun ročně.

„Prvotní reakce veřejnosti na zavádění whistleblowingových kanálů byly rozporuplné, zejména kvůli negativnímu vnímání oznamování, které tu je zakořeněné už z minulého režimu,“ vysvětluje Sláma. „Od našich klientů však dostáváme kladnou zpětnou vazbu, protože za tímto nástrojem vidí reálné přínosy,“ dodává.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

​Ačkoliv evropská směrnice je už v platnosti, čeští zákonodárci ji zatím nestihli (i v důsledku voleb a změně složení Poslanecké sněmovny) transponovat do tuzemského právního řádu. Právě výsledný zákon by měl zavést povinnost zavést whistleblowingový kanál i do soukromých firem. Některé společnosti však na platnost zákona nečekají.

„Praxe nám ukazuje, že nám teď zaměstnanci posílají různé i méně závažné podněty, drobné zlepšovací návrhy nebo pozitivní zpětnou vazbu. Zatím jsme zaznamenali jen pozitivní reakce zaměstnanců,“ říká Tomáš Rodný, HR director ve Sportisimu. Nástroj již zavedly například i AAA Auto, DPD, Zásilkovna, Pilulka.cz či Zentiva.

Tři měsíce po uvedení směrnice v platnost již mají podle dat NNTB.cz whistleblowingový kanál desítky samospráv. Pozitivní zkušenosti hlásí například z Brna. „Původně jsme NNTB vnímali pouze jako nástroj prevence před korupcí, nicméně už jsme jeho prostřednictvím obdrželi několik desítek podání a je zajímavé, že na daných pracovištích došlo ke zvýšení celkového pracovního výkonu,“ uvedl Petr Štika, tajemník úřadu Brno-střed.

Firmy ztrácí příjmy kvůli interním podvodům

Podle průzkumu poradenské společnosti EY ztrácí průměrný podnik kvůli interním podvodům až pět procent svých příjmů. Jedním ze způsobů, jak ztrátám zabránit, je právě whistleblowing. Za whistleblowery se označují lidé, ať už zaměstnanci, zákazníci či třeba dodavatelé, kteří upozorní příslušné orgány na podezření z protiprávního jednání, které v práci nebo firmě zaznamenali.

V praxi se však whistlebloweři po oznámení často setkávají s pomstou ve formě finančního znevýhodňování, s šikanou ze strany ostatních zaměstnanců nebo rovnou s vyhazovem. Obava z negativních následků proto často lidi odrazuje od toho, aby na podezřelé chování upozornili.

„Firmám se proto vyplatí vsadit na bezpečné digitální řešení v podobě whistleblowingové platformy. Ta nabízí zabezpečený komunikační kanál, striktně omezené přístupy jsou často dostupné odkudkoli, pomůžou splnit veškeré povinnosti a zvládají rychle reagovat na případné legislativní změny,“ dodává David Špunar, COO a spoluzakladatel platformy NNTB.

nntb2

Foto: NNTB

Jan Sláma, spoluzakladatel aplikace Nenech to být

Teoreticky se evropské směrnice lze držet i takzvaně postaru – pomocí běžných komunikačních kanálů nebo papírů. V praxi je to ale takřka nemožné. Klíčovou součástí směrnice a z ní vycházejícího návrhu zákona je totiž povinnost zaměstnavatele zavést vhodný komunikační kanál.

„Představa, že si jako úřad nebo firma vystačím pouze s jednou telefonní linkou a s ukládáním dokumentů na disku firemního počítače, je v praxi neudržitelná. Požadavky na odpovídající úroveň bezpečnosti takového interního kanálu mohou reálně plnit pouze technologické platformy,“ upozorňuje Pavel Koukal, head of compliance z auditní společnosti Rödl & Partner.

Přísná pravidla například ukládají povinnost informovat oznamovatele o přijetí jeho podnětu a jeho rozřešení v pevné časové lhůtě a také je archivovat až po dobu pěti let. Za nedodržení povinností bude hrozit firmám a úřadům pokuta až milion korun nebo pět procent z čistého obratu.

Firemní merch není mrtev. Jak propagační předměty řeší v STRV a proč se o ně strhává boj v Semrush?

Filip HouskaFilip Houska

ccuncover3-1

Foto: CzechCrunch

Klára Bendlová a Jana Krivenkaja

0Zobrazit komentáře

Jak kvalitní propagační materiály pomáhají s týmovou morálkou? Chtějí lidé stále firemní propisky? A nosí dneska vůbec někdo firemní trička? Právě merchandising bude jedním ze stěžejních témat naší blížící se hybridní konference CC Uncover. Bavit se o něm budeme s Janou Krivenkaja, která se stará o employer branding ve společnosti Semrush, a Klárou Bendlovou, která má ve firmě STRV na starosti Client Marketing.

Hybridní konference CC Uncover, která je pro zájemce otevřena v online i offline podobě, začíná už v úterý 1. března od 17.30. Stále se na ni můžete registrovat na této adrese – poslední volná místa jsou ještě k dispozici. Nyní si ale přečtěte krátký rozhovor s oběma dámami o tom, jak k propagačním materiálům přistupují ve svých firmách. A případně se můžete i inspirovat zajímavými tipy.

***

Aktualizováno: S ohledem na dění na Ukrajině jsme se rozhodli od spolupráce se společností Semrush odstoupit. Proto Jana Krivenkaja na konferenci CC Uncover nevystoupí.

Dost často slýcháme, že firemní propagační materiály jsou věc 90. let a že už je nikdo nechce. Jak to vnímáte ve vaší firmě?

Jana Krivenkaja: Rozhodně se nejedná o přežitek. A už vůbec ne z 90. let – řekla bych, že se v našich končinách boom propagačních materiálů ve firmách odehrál začátkem nultých let. Časy se mění a spolu s novou dobou přichází i nový merch. Dnes už každopádně nejde o „standardní sady“, které nikdo nechce, jako propisky, flash disky nebo zápisníky. Jsem přesvědčena, že merch nové doby může být i cool – hlavně musíte naslouchat potřebám zaměstnanců a pozorovat, co je v trendu. U nás ve firmě často přichází s nápady právě kolegové, pak už zbývá ověřit, zda jsou tyto nápady uskutečnitelné.

1

Foto: Semrush

Jana Krivenkaja se stará o employer branding ve společnosti Semrush

V Semrush se snažíme přidávat nové položky do sortimentu víceméně neustále. Poslední novinky jsou klíčenka s funkcí hledání klíčů, pouzdra na AirPods nebo přenosné reproduktory. Máme širokou nabídku oblečení, o které je vždy největší zájem. Zaměstnanci se prakticky „perou“ o naše mikiny. Možná budete překvapeni, ale ponožky jsou na žebříčku popularity hned na druhém místě.

Důležité je ovšem pečlivě vybírat dodavatele. Levné tričko, které se srazí po prvním vyprání, nebo termoska, která protéká, rozhodně nebude snem vašich zaměstnanců. Ale kus, který je pohodlný na nošení nebo funkční na užití a ke všemu stylový, se stane hitem. Neméně důležitým faktorem je vymýšlet produkty in-house, tudíž nepřenechávat odpovědnost za jejich vzhled a funkcionalitu dodavatelům. To znamená – pokud tu možnost máte – vytvářet exkluzivní design s týmem grafiků a vybírat zboží do sortimentu tak, jako byste vybírali dárek pro své nejbližší.

Klára Bendlová: V STRV chceme merch všichni. Určitě ten vlastní. S tím rozdílem, že si uvědomujeme, že devadesátky by měly zůstat v devadesátkách a funkční je nadčasovost. Vždy se tak snažím, aby STRV merch byl trendy a nadčasový.


Jak na merch reagují kolegové? Chtějí ho?

Jana Krivenkaja: Jak jsem již zmínila výše, máme v sortimentu položky, u kterých se kolegové hlásí na čekací listinu. To samozřejmě říkám trochu s nadsázkou, ale fakt zůstává faktem – náš merch je mezi zaměstnanci velmi vyhledáván. Dodatečně se to potvrdilo během první vlny pandemie, kdy se o několik měsíců zdržovaly dodávky zboží mezi kancelářemi.

Když už jsem nakousla vzdálenost mezi lokacemi, Semrush má sedm kanceláří v pěti zemích a nabídka každé lokace je tvořena ze 70 procent unikátním zbožím. Proč? Odpověď je jednoduchá, opět jde o již zmíněné dodavatele. Jelikož hledáme to nejkvalitnější, co je na trhu k dostání, snažíme se o zásobování z lokálních zdrojů. Zde se ale projevil velmi nečekaný „side effect“.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zaměstnanci začali prahnout po produktech z jiných lokací, mnozí to dokonce pojímají jako výzvu. Náš tým grafiků například navrhl nápaditý design hrnečku, který se má dávat nováčkům. Jakmile se fotka hrnečku objevila na sociálních sítích, kolegové z jiných lokalit začali okamžitě poptávat stejný design nebo alespoň barvu a tvar hrnečku do svých kanceláří. Dokonce se vyskytly pokusy o smlouvání s nováčky, že by jim rádi zaslali něco jiného výměnou za tuto „exkluzivní“ položku.

Klára Bendlová: Aktivně se o něj zajímají. Běžně za mnou chodí s novými nápady, ale i s připomínkami. Nejčastěji ale chodí pro věci navíc a s otázkou, kdy a co chystáme dalšího.


O které předměty je největší zájem a co by nemělo chybět ve výbavě každé dobré firmy?

Jana Krivenkaja: Každá společnost by měla vybírat merch do sortimentu v souladu se svou kulturou a interními zásadami. Jsem přesvědčena, že volba zboží má rezonovat s posláním firmy a její činností. Například u IT firem se očekávají technologické vychytávky a gadgety. Samozřejmě jsou určité evergreeny, což mohou být položky, které pokrývají faktor komfortu nebo užitečnosti, jako již zmíněné mikiny nebo kancelářské potřeby. Plátěnky se také osvědčily jako velmi vyhledávané zboží.

V neposlední řadě musím zdůraznit, že firemní merch je vždy něco víc než „jen“ položka v sortimentu. Je to zboží s logem společnosti, ve které pracujete. Když jsem zmínila, že se u nás zaměstnanci předhánějí v ukořistění mikiny, není to proto, že jim chybí oblečení nebo že si nemohou dovolit kvalitní mikinu. Je to proto, že chtějí mít hoodie s logem Semrush. Zde už jde o příběh velmi silného vnitřního HR brandu firmy a vysokou míru loajality zaměstnanců ke společnosti, s níž chtějí být spojováni.

Klára Bendlová: Klasikou je mikina Brave Human Inside. Máme i speciální edici hoodies k výročí pěti let v STRV nebo bodyčka k narození dítěte. Z toho mi vychází, že by neměla chybět mikina, kvalitní materiály a empatie.