Žebříčku české umělecké scény opět vévodí Eva Koťátková. Došlo ale k řadě zajímavých skoků

Již podesáté vyšel žebříček, který upozorňuje na relevantní jména současného českého umění. K zajímavým pohybům došlo především v první stovce.

kotatkova

Foto: Národní galerie v Praze

Umělkyně Eva Koťátková

0Zobrazit komentáře

J&T Banka zveřejnila svůj pravidelný Art Index, který již desátým rokem pomáhá mapovat současnou českou uměleckou scénu. Jeho první příčku stejně jako v předchozích pěti letech obsadila Eva Koťátková, následují ji Kateřina Šedá, Krištof Kintera, Zbyněk Baladrán a Anna Hulačová. Tvůrci žebříčku však upozorňují na to, že nejde o hodnocení kvality uměleckých děl daných tvůrců a tvůrkyň. Reflektuje především to, jak jsou vidět v institucionálním prostoru v posledních deseti letech.

Podoba prvních deseti příček žebříčku J&T Banka Art Index prošla v první dekádě jeho existence zajímavým vývojem. Zpočátku je obsazovali především konceptuální umělci v čele s Jiřím Kovandou, v průběhu let se ale do popředí začaly dostávat i jiné výtvarné projevy postavené nejen na řemeslu, ale i na příklonu k tradici, folklóru či vlastní identitě, kterou umělci a umělkyně často zachycují prostřednictvím performancí i videotvorby.

Kromě konceptuálně zaměřených umělkyň, jako je Eva Koťátková a Kateřina Šedá, se tak už v minulých letech do první desítky dostala například sochařka Anna Hulačová, v rámci první stovky výrazně poskočili ale také performer Lukáš Hofman či multimediální umělkyně Barbora Kleinhamplová a tvůrkyně videí Marie Lukáčová.

Co se letošního pořadí týče, v první desítce nedošlo k zásadním proměnám. Eva Koťátková si stále drží první místo, jen Martina Kohouta vystřídal na devátém místě Jiří Černický a místo dua David Böhm–Jiří Franta se na desáté místo posunul Josef Bolf. V první desítce se na stejných místech udrželi Jaromír Novotný, Jan Kaláb a Vladimír Houdek.

1

Foto: J&T Banka Art Index / CzechCrunch

Letošní desítka umělkyň a umělců

Největšími skokany roku je aktuálně celá řada žen, které v žebříčku vyrostly o více než 100 příček a dostaly se do první stovky. Řadí se mezi ně například konceptuální umělkyně a pedagožka AVU Darina Alster, pro jejíž tvorbu jsou stěžejní performance, happeningy a práce s tělem, dále autorská dvojice Julia Gryboš a Barbora Zentková, které se zabývají vztahem malby k jiným médiím, a videotvůrkyně Adéla Babanová, jež se prostřednictvím filmu zabývá mimo jiné tématem kolektivní paměti. Poskočily ale i sochařka Anna Ročňová a fotografky Barbora Fastrová a Valentýna Janů.

Žebříček J&T Banka Art Index ale nelze považovat za ukazatel kvality jednotlivých umělců a umělkyň. Proto je ideální jej číst odkudkoliv, nezávisle na aktuálním pořadí. „Je to žebříček institucionálního úspěchu: jak jsou jednotliví autoři úspěšní z hlediska toho, kde vystavují, v jaké společnosti a kdo je zastupuje. Takový úspěch sice má nějakou vypovídací hodnotu, ale rozhodně není jediným měřítkem kvality,“ řekl u příležitosti představení žebříčku Jan Skřivánek, šéfkurátor Musea Kampa a jeden z autorů jeho metodiky.

A dodal, že se tak rozhodně nedá říct, že umělci nebo umělkyně v první třetině žebříčku jsou lepší než ti, kdo jsou mimo první stovku. Umělci a umělkyně sbírají v rámci metodiky žebříčku body za samostatné i skupinové výstavy v Česku i v zahraničí, za získaná ocenění, za účast na mezinárodních výstavních platformách, jako jsou třeba bienále, účast na veletrzích či realizace ve veřejném prostoru. Počet bodů se přitom odvíjí od druhu výstavy, institucí, kde se konají, a dalších parametrů. Výstava v kavárně tak pochopitelně dostává podstatně méně bodů než výstava v etablované galerii.

„Kdyby někdo vymyslel jiný systém, jak definovat horních 150 umělců a umělkyň, tak si myslím, že by nebyl seznam příliš odlišný. Možná by se změnilo pořadí na základě zvolené metodiky, ale umělecká scéna v podstatě takto vypadá. Samozřejmě jsou tam jména, která mi chybí. Ale vnímám žebříček jako nástroj, který ukazuje fragment uměleckého dění a jsem rád za každou podanou ruku pro lidi, kteří se v umění neorientují vůbec,“ míníPetr Dub, výtvarník a pedagog AVU.

Žádného umělec nebo umělkyni podle něj nepotěší, když se je někdo snaží „nastrkat“ do tabulek a grafů, protože umělecká scéna si zakládá na volnosti a subjektivitě. I podle Jana Skřivánka umělci a umělkyně přijali žebříček spíše jako „nutné zlo“, podotýká ale, že index není určen primárně pro uměleckou obec a dotčené instituce. Napomáhat má zejména tomu, aby mnohem více lidí v české společnosti vědělo, kdo je Eva Koťátková nebo Kateřina Šedá, a pro sběratele a sběratelky může posloužit jako ujištění, že nákup daného díla není hloupost.

Art Index poprvé J&T Banka vydala v roce 2014 a do metodiky nikdy nevstupovala prodejnost děl jednotlivých umělců a umělkyň ani výše cen. Při hodnocení reflektuje umělecké počiny, k nimž došlo v uplynulých deseti letech, jelikož některé projekty vznikají i několik let a hodnocení aktivity za jediný rok by nevypovídalo o reálné situaci.