Jeho jméno není tak známé jako u největších hollywoodských hvězd. I kdyby ale James Earl Jones nepropůjčil svůj hlas jedné z nejvýraznějších filmových postav vůbec, jeho umělecká kariéra by obsahovala řadu úspěchů. Herec, jehož hlasem promlouval sithský lord Darth Vader ze Star Wars, včera zemřel v 93 letech ve svém domově v New Yorku.

V průběhu své šedesátileté kariéry se Jonesovo jméno v titulcích filmů a seriálů objevilo téměř dvěstěkrát, počínaje rokem 1964 a naposledy v roce 2019. Je přitom jedním z velmi malého počtu lidí pracujících v zábavním průmyslu, kteří získali „EGOT“, tedy cenu Emmy za práci v televizi, Grammy za audio, Oscara za film i cenu Tony za divadlo. Některé z nich dokonce několikrát. Zdaleka nejznámější replika, jakou kdy pronesl, je nicméně: „No, I am your father,“ – tedy: „Ne, já jsem tvůj otec.“

Dartha Vadera před kamerami ztvárnil britský kulturista a herec David Prowse, jeho silný anglický přízvuk ale pod černou maskou zněl spíše směšně než děsivě. George Lucas prý nějakou dobu zvažoval, že by pro namluvení postavy najal legendárního Orsona Wellese, jeho hlas byl ale příliš rozeznatelný. Volba proto nakonec padla na nepříliš známého, ale uznávaného Jonese.

#RIP dad 💔 https://t.co/YXpFoBb2Ua

— Mark Hamill (@MarkHamill) September 9, 2024

Ten se přitom první dva filmy ze série, Star Wars: Epizoda IV – Nová naděje a Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder, vůbec neobjevil v titulcích. Myslel, že jeho role byla příliš malá. Poprvé tak Jonesovo jméno najdeme až v závěrečných titulcích Epizody VI – Návrat Jediho. Od té doby Vadera namluvil ve všech dalších projektech z univerza Star Wars, i když herci pod maskou na place se měnili.

Naposledy jsme přímo Jonese mohli slyšet ve Star Wars: Vzestup Skywalkera v roce 2019, Darth Vader s jeho hlasem se ale objevil také v předloňském seriálu Obi-Wan Kenobi a loňské Ahsoce. Herec totiž v roce 2022 se Lucasfilmem podepsal smlouvu, která studiu umožňuje využívat rozsáhlý archiv jeho nahrávek a pomocí umělé inteligence jeho hlasem promlouvat kdykoliv, kdy se má temný lord ve Star Wars objevit.

Majitel jednoho z nejznámějších hlasů v dějinách filmu se přitom v mládí potýkal se silnou koktavostí, v některých chvílích prý natolik extrémní, že musel komunikovat písemně. Jako malé dítě takový problém neměl, velké stěhování s prarodiči v pěti letech ale pro něj bylo natolik náročné, že vyvolalo poruchu řeči.

Koktavost dospívajícího Jonese provázela až na střední školu, kde mu s ní konečně pomohl učitel angličtiny. Všimnul si, že mladík píše vlastní poezii a podporoval jej v tom, aby svoji práci přednášel před třídou. Díky tomu se postupem času dostal až k tomu, že na univerzitě začal studovat dramatická umění. Když mu bylo 25, hrál už na pódiu Shakespearova Othella a nedlouho na to ho mohli slyšet posluchači rádia v rozhlasových hrách.

Na velkém plátně se poprvé představil v roce 1964, a to rovnou v menší roli pilota ve filmu Dr. Divnoláska od Stanleyho Kubricka. V průběhu let se pak objevil například ve snímku Barbar Conan jako hlavní sok hrdiny Arnolda Schwarzeneggera, v komedii Eddieho Murphyho Cesta do Ameriky, devadesátkovém akčňáku Hon na ponorku, v thrilleru o Jacku Ryanovi Vysoká hra patriotů. Svůj hlas propůjčil také Mufasovi v animovaném filmu Lví král a také v „hraném“ remaku z roku 2019.

Na divadelních prknech se pak Jones pravidelně stával hlavní hvězdou, která táhla diváky do sálů. Za svou práci na Broadwayi získal celkem tři ceny Tony. K tomu si připsal dvě Emmy, obě v roce 1991 za seriál Oheň Gabrielův a film Horká vlna – byl prvním hercem se dvěma cenami Emmy za jeden rok. Když pak ke Grammy z roku 1977 v roce 2011 připsal ještě čestného Oscara, stal se jedním z mála se všemi hlavními cenami amerického showbyznysu. A to ani nepotřeboval Vadera.