Do kontaktu s jejím dílem přicházejí denně tisíce lidí. Například ti, kteří prochází halou pražského hlavního nádraží, případně korzují spodní částí Václavského náměstí okolo domu ČKD. Obě díla má na svědomí Alena Šrámková, jedna z nejvýznamnějších postav české poválečné architektury, která ve čtvrtek zemřela ve věku 92 let.

Své mládí Alena Šrámková prožila na Slovensku, kde architekturu začala studovat, ovšem studia dokončila na Akademii výtvarných umění v Praze. K dosažení vzdělání však vedla trnitá cesta, která ji dostala i ke truhlářskému řemeslu. Jeden čas dokonce Šrámková pracovala ve slovenských Tatrách coby nosič nákladu na horské chaty.

Byť její díla můžeme nalézt i v dalších částech republiky, svým dílem známá architektka nejvíce ovlivnila tvář Prahy. Se Zdeňkem Edelem například spolupracovala na projektu holešovického Parkhotelu Praha, kde se podílela především na vybavení interiéru.

V letech 1972 až 1977 proběhla realizace návrhu podpovrchové haly hlavního nádraží v Praze, na kterém spolupracovala se svým manželem, architektem Janem Šrámkem, a Janem Bočanem. Zatímco Šrámková měla na starosti podzemní část, Bočan pracoval na té vrchní.

Foto: Wikimedia

Alena Šrámková, přezdívaná též první dáma české architektury

Avšak za důležitější než realizaci hlavního nádraží Alena Šrámková považovala projekt domu ČKD, který předbíhal svou dobu. Jedná se o budovu uzavírající spodní část Václavského náměstí s velkými hodinami, jež ve své době vzbuzovaly vášně.

Mezi další pražské realizace Aleny Šrámkové patří i budova Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích a kousek za Prahou v Řevnicích lze obdivovat její bytový komplex nazvaný Corso Pod Lipami.

Mezi její poslední realizované stavby patří nový Tyršův most v Přerově či studovna v Olomouci, na kterých Šrámková pracovala už coby hlavní postava svého vlastního architektonického studia, jež založila v roce 2005. Zároveň působila též jako pedagog.

K jejím dalším pracím, ať už realizovaným, nebo ve formě návrhu, patří kulturní centrum Lužiny, na kterém spolupracovala s Ladislavem Lábusem, drobná věž pro vědeckého pracovníka na Košíku, meteorologická stanice Šerák, lávka v Holešovicích či dům s pečovatelskou službou v Horažďovicích.

Když v roce 2008 přebírala ocenění Pocta České komory architektů, uvedla, že z projektů, které se neuskutečnily, je jí líto budov, s nimiž se zúčastnila soutěže na návrh banky na náměstí Republiky a na obchodní centrum na Karlově náměstí. „To, co je na náměstí Republiky, patří na sídliště,“ prohlásila tehdy. Rohovému domu na Karlově náměstí zase podle ní chybí velkorysost.

Foto: Wikimedia

Dům ČKD na Můstku

S přispěním ČTK.