Před osmi lety světoví lídři představili dohodu, jejímž prostřednictvím formulovali cíle ochrany klimatu, které se točily především kolem snahy omezit globální oteplování. Jenže po osmi letech se situace příliš nezměnila, kola klimatických změn se roztáčejí stále divočeji a fosilní průmysl prosperuje. I o tom budou od 30. listopadu mluvit delegace z celého světa na výroční klimatické konferenci OSN, která probíhá celé dva týdny v Dubaji. Přinést by mohla dohodu o postupném odklonu od fosilních paliv, ale také plán na to, jak financovat ztráty a škody způsobené klimatickou změnou v nejzranitelnějších zemích. Setkání s sebou ale nese i jisté kontroverze.

Na konferenci bude o společných závazcích diskutovat na 200 zemí, jež by měly dospět k tomu, že výsledný dokument odsouhlasí všichni členové rámcové úmluvy OSN o změně klimatu. Na místě se přitom potká až 70 tisíc politiků, diplomatů, ale také akademiků, aktivistů či podnikatelů. Je tak velice pravděpodobné, že tam nebude panovat právě nejlepší atmosféra.

„Animozita bude už od prvního dne, to si nemůžeme nalhávat, že ne. Ale bude na moderaci hostitelského státu, tedy Spojených arabských emirátů, jak se tenhle problém vyřeší. Hned v úvodu státy otevřou témata, že mají problém s nějakým jiným státem. A ten problém nemusí přímo souviset s klimatem,“ řekla pro server iRozhlas účastnice mnoha těchto konferencí včetně COP28 Romana Jungwirth Březovská, klimatická analytička Asociace pro mezinárodní otázky.

Na COP28 by měl za Česko dorazit premiér Petr Fiala, dále ministr životního prostředí Petr Hladík a také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Na konferenci měl dorazit také papež František, kvůli respiračnímu onemocnění však cestu zrušil. Nepřijede ani americký prezident Joe Biden, stejně jako čínský prezident Si Ťin-pching. Jde přitom o zástupce zemí, které ročně vypustí 40 procent všech globálních emisí skleníkových plynů. Řeč zde ale pronese britský král Karel III., přijede také prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva.

Podle deníku The Guardian se ukázalo, že většina společností, které sponzorují jednání OSN o klimatu v Dubaji, se nezavázala snížit své emise skleníkových plynů v souladu s celosvětově uznávanými cíli. Ještě podivněji ale působí fakt, že ačkoliv se má mluvit především o odklonu od fosilních paliv, předsedou letošní konference COP28 je Sultán Džábir, který je zároveň generálním ředitelem státní ropné společnosti Spojených arabských emirátů Adnoc a společnosti pro obnovitelné zdroje Masdar.

Podle serveru BBC navíc pořadatelský tým Spojených arabských emirátů nevyloučil, že bude jednání na konferenci mezi státy využívat k obchodním dohodám, což je v rozporu se standardy OSN. Jednání se mají týkat právě výhodných obchodních dohod o fosilních palivech s patnáctkou zemí, mezi nimiž je například Čína, Německo, Kolumbie, Brazílie či Velká Británie. Podle BBC se v e-mailové komunikaci, která proběhla mezi pořadateli COP28, psalo mimo jiné o tom, že v podkladech pro jednání musí být vždy zmínka o společnostech Adnoc a Masdar.

Když odhlédneme od kontroverzí, světoví lídři se chtějí nadcházejících čtrnáct dnů bavit především o globální inventuře, tedy o tom, jak se zatím daří naplňovat závazky z Pařížské dohody. Podle projektu Fakta o klimatu je už nyní zřejmé, že její závěr bude jednoznačný: ačkoli od podpisu dohody v roce 2015 je vidět určitý posun, aktivity států a firem v oblasti snižování emisí skleníkových plynů rozhodně nejsou dostatečné.

Pro dosažení cílů Pařížské dohody je totiž klíčové omezit spalování fosilních paliv, která jsou hlavní příčinou růstu průměrné globální teploty. Za osm let od podpisu dohody vzrostly koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře o 18 ppm (na současných 419 ppm), přičemž nárůst o 10 ppm odpovídá oteplení přibližně o 0,1 °C. To je za méně než dekádu velká změna. Roční světové emise skleníkových plynů stouply z 40,9 gigatun oxidu uhličitého v roce 2015 na 41,1 gigatun v roce 2022.

„Přímo na konferenci COP28 nelze pro řešení růstu průměrné globální teploty udělat o mnoho více. Přesto je společné setkání světových lídrů velmi důležité, především z hlediska dalších kroků, které budou jednotlivé země dělat v dalším období. Pro rozvojové země, které mají zanedbatelné emise, je pochopitelně zásadní téma fondu pro ztráty a škody, nicméně hlavní úsilí v oblasti snižování emisí musí vyvinout zejména státy s vysokými emisemi a firmy, které v nich působí,“ říká Kateřina Kolouchová, analytička Fakt o klimatu.

Zmíněný fond pro ztráty a škody, který má být zdrojem pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, bude dalším důležitým bodem projednávání. Státy se na něm dohodly už minulý rok na konferenci v Egyptě. Otázkou však zatím zůstává, které země budou mít na finanční podporu nárok a které země budou do fondu přispívat. Čína je totiž v kategorizaci UNFCCC vedena jako rozvojová země, což by znamenalo, že přispívat nemusí.

Rovněž se povede debata o tom, zda usilovat o ukončení spalování všech fosilních paliv, nebo se omezení vztáhne jen na ta paliva, jejichž emise nelze zachytit a uložit. V takovém případě by spíše panovala mezi státy shoda, jenže se nelze spoléhat na technologie pro zachycení a uložení emisí, které nejsou zatím plošně aplikované. Diskutuje se také o tom, že USA a Čína představí své společné cíle v oblasti ochrany klimatu a že Evropa v čele s Francií oznámí více k alianci v oblasti jaderné energie z letošního dubna.

COP je oficiální konference smluvních stran Rámcové dohody OSN o změně klimatu (UNFCCC). První ročník proběhl v roce 1995, od roku 2015 se státy zaměřují především na naplňování cílů Pařížské dohody, tedy udržet globální oteplení planety pod dva °C a snažit se nepřekročit hranici 1,5 °C ve srovnání s předindustriálním obdobím. Loňská konference proběhla v Egyptě, kde se zástupci států dokázali shodnout na fondu pro financování ztrát a škod způsobených klimatem, dohoda však nijak zásadně neposunula odklon od fosilních paliv.