Zlínské studio věří, že dokáže v Česku vytvořit síť kojicích boxů. První už fungují

Archetypo nabídlo firmám boxy, které dovolují pracovat odděleně i ve sdílené kanceláři. Ukázalo se, že diskrétní zóny se uplatní i ve veřejném prostoru.

Iva BrejlováIva Brejlová

Archetypo

Foto: Archetypo

Moduly studia Archetypo

0Zobrazit komentáře

Nemá ani čtyři stěny a ty tři, kterými se vymezuje, jsou o něco nižší než člověk. Víc ale není potřeba, jeho úkolem je totiž poskytnout sice soukromí, ale zároveň jen částečné, abyste si lidé uvnitř zachovali přehled o okolí. Boxy z dílny zlínské firmy Archetypo doplňují to, co podle tvůrců ve veřejném prostoru v Česku ve velkém stále chybí – místo, které umožní matkám přebalit a kojit své dítě v klidu třeba i na úřadě. A tím jim pomůže účastnit se víc veřejného života.

Sestava dostala název Nook Mama a studio Archetypo s ní přišlo jako s řešením „na základě osobních zkušeností a nástrah, na které jsme naráželi jako čerství rodiče,“ popisuje za tým Filip Markytán, produktový manažer studia.

Certifikaci, která je potřebná pro výrobky pro péči o dítě, dostala společnost v listopadu. A od té doby se už box rozšířil do Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně, na Magistrát města Brna a do pražského nákupního centra Stromovka. Nemocnice ho umístila v čekárně ambulance pro rizikové novorozence a kojence a má tam sloužit desítkám maminek.

„Studio Archetypo řeší společenský problém, kterému se v zahraničí dostává větší pozornosti než u nás,“ myslí si Jozef Macko, primář novorozeneckého oddělení. „Je s podivem, že maminka s malým dítětem je ve veřejném prostoru stále opomíjeným tématem,“ přizvukuje Petr Hába, hlavní designér studia.

archetypo

Foto: Archetypo

Vysoké stěny oddělují prostor boxu od okolí

Archetypo původně cílilo jinam. Své produkty připravilo do kanceláří tak, aby i v otevřeném prostoru umožňovaly lidem pracovat, aniž by se navzájem rušili. Firma dala dohromady několik kombinací sedacích souprav a zástěn, aby tak prostory oddělila jak vizuálně, tak akusticky. Prostory pro telefonování nahradila přístřeškem na stěnu připomínajícím někdejší otevřené telefonní budky nebo zasedačky s gaučem s vysokými stěnami.

V době otevřených kanceláří zaujala, vybavení nachází uplatnění v coworkingových prostorech, dostaly se do čtyř bankovních poboček, do Impact Hubu i do několika jednacích místností společnosti ETA. Ale tvůrci si uvědomili, že od produktu, který nahrazuje právě jednací místnosti a tvoří ho v podstatě gaučový systém s vysokými stěnami, je ke kojicím a přebalovacím boxům už jen kousek.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Polstrovanou sestavu tvoří dvě části, obě s vysokými čalouněnými stěnami. S oběma lze pohybovat dle potřeby či místních možností. Zaberou zhruba 2,5 až 4 metry podle rozmístění. A pokud křeslo a přebalovací pult majitelé postaví proti sobě, vznikne částečně uzavřený prostor, který má poskytnout diskrétnost i ve frekventovaném prostoru.

Vývoj setu, na němž pracovali půl roku, si od prvotního nápadu přes sérii prototypů až po získání průmyslového vzoru a závěrečného atestu vyžádal zhruba 500 tisíc korun. Archetypo si jej nechalo patentovat. Firma věří, že postupně může vytvořit celorepublikovou síť kojicích a přebalovacích boxů.

„Naším cílem je dostatek míst pro maminky a jejich děti po celé České republice, kterou budou moci maminky najít ve sdílené mapě a budou mít jistotu, že se o své dítě mohou v daném místě bez problémů postarat,“ popisuje za Archetypo Markytán. „Naším řešením chceme maminkám ukázat, že se nemusí uchylovat ke kojení a přebalování dětí v zapadlých místnostech, autech na parkovišti a podobně,“ uzavírá.

 

Zlom v ochraně oceánů. Třicet procent mořských ekosystémů má být do roku 2030 chráněno

Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je v současnosti ohroženo vyhynutím téměř deset procent mořských druhů. Nová dohoda by je měla ochránit.

Eliška NováEliška Nová

Státy se po letech dohodly na ochraně mořského dna

0Zobrazit komentáře

O jednáních o ochraně přírody, která se táhnou mimořádně dlouho, zasvěcení říkají, že je to horší než čekat na úlovek na rybách. Poukazují tak na složitost a vláčnost jednání, která se vedou zejména o ochraně oceánů. Teď ale došlo k historickému průlomu. Vyjednavači členských států OSN se po více než deseti letech dohodli, jak budou k mořským ekosystémům přistupovat.

Léta vedené diskuze se týkají oceánů, které jsou mimo národní jurisdikce. To v praxi znamená, že jsou nejméně dvě stě námořních mil od pobřeží. Mořská plocha je ohrožena klimatickou změnou, ale i lidskou činností. Jde především o nadměrný lov a také o lodní dopravu.

Živočichy, kteří žijí v mezinárodních vodách, je velmi těžké chránit. Pohybují se totiž na hranicích různých států, z nichž každý k tomu přistupuje jinak. Současnou dohodu tak odborníci označují za historický moment, kdy se daří pro biodiverzitu v mořích něco udělat.

Ne že by mezinárodní vody a mořské ekosystémy nyní nic nechránilo. Poslední světová dohoda ale pochází z roku 1982. Tehdy státy přijaly takzvanou úmluvu o mořském právu. Ta mimo jiné definovala volné moře, tedy mezinárodní vody, ve kterých mají právo lovit, dělat výzkum a provozovat lodní dopravu všechny státy. Chráněno však zůstalo jen o něco víc než procento oceánského prostoru.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Některé státy mají na rybaření i lodní dopravě velký zájem, třeba jen proto, že jde o významnou hospodářskou činnost. Proti tomu stojí ochrana prostředí. To ale zdaleka nebyl jediný problém. Ten největší se týkal budoucnosti. BBC uvádí, že v moři je množství rostlin a živočichů, kteří by mohli představovat přínos pro společnost, protože by se z nich mohla vyrábět léčiva i potraviny. Chudým státům vadil zejména fakt, že by z toho měly profit pouze ty bohatší, které mají na průzkum mořského dna peníze. Chtěly, aby se světové společenství o přínosy dělilo rovným dílem. I tady přitom došlo k dohodě.

„Nikdo neví, jakou hodnotu oceánské zdroje mají, ani jak by se mohly rozdělit. Situace se dá připodobnit k velké širokoúhlé televizi s vysokým rozlišením, na které fungují jen tři nebo čtyři pixely. Takové jsou naše znalosti o hlubinách oceánu. Zaznamenali jsme asi 230 tisíc druhů, které zde žijí. Odhaduje se přitom, že jich je přes dva miliony,“ uvedl pro BBC Robert Blasiak ze Stockholmské univerzity, který oceány zkoumá.

38 hodin jednání

Vybalancování toho všeho tak nebylo snadné. Debata, která se uskutečnila o víkendu v New Yorku, trvala nonstop 38 hodin. Výsledkem je, že do roku 2030 by mělo být obnoveno a chráněno třicet procent mořského ekosystému. O ochraně volných moří se také nově nebude rozhodovat konsenzem, což v praxi znamená, že jednotlivé státy nebudou moci blokovat většinové dohody.

Opatření přitom přišlo právě včas. Podle Mezinárodního svazu ochrany přírody je v současnosti ohroženo vyhynutím téměř deset procent mořských druhů. Nová dohoda by je měla ochránit díky tomu, že budou existovat oblasti, kde bude omezený rybolov, trasy lodní dopravy, výzkumná činnost a také hlubinná těžba tam, kde se nerostné suroviny těží v hloubce dvě stě a více metrů. Těžba podle ekologů narušuje místa, kde se živočichové rozmnožují, způsobuje hluk a navíc je toxická pro život na dně oceánu.

Dohodu musí nyní schválit členské země OSN. Podle organizace Greenpeace by tak měly udělat co nejrychleji. „Nějakou dobu bude trvat, než se přijaté dohody projeví, protože je země musejí zahrnout do svých legislativ. Pak bude také potřeba zřídit spoustu institucionálních orgánů, jako je vědecká nebo technická komise,“ uvedla pro BBC ředitelka týmu pro správu oceánů neziskové společnosti Pews Trust Liz Karanová.

popelka15

Přečtěte si takéAchitekti proměnili staletý pavlačový dům v místo plné luxusuPopelka z Malé Strany. Designéři s architekty proměnili staletý pavlačový dům v místo plné luxusu

Až se tak stane, pak bude podle Mezinárodního úřadu pro mořské dno podléhat jakákoli činnost na hlubokém mořském dně přísným environmentálním předpisům a dohledu. Cesta je to ale ještě dlouhá. Aby celé opatření mělo smysl, musí ho přijmout dostatečný počet zemí. „Budeme hledat velmi křehkou rovnováhu. Pokud nebude dostatečný počet států, pak dohoda nevstoupí v platnost, musíte ale zároveň získat státy s dostatečným množstvím peněz, aby měla dohoda skutečný dopad,“ uvedl hlavní poradce Světového fondu pro ochranu přírody Velké Británie Simon Walmsley. Podle něj je potřeba, aby úmluvu přijalo asi čtyřicet států.

Pak přijdou na řadu praktická opatření. Podle Minny Eppsové z Mezinárodního svazu ochrany přírody bude důležité zejména to, aby všechny chráněné mořské oblasti byly navzájem propojené, protože velké množství druhů je stěhovavých a mohou cestovat přes nechráněné oblasti. Tam by jim přitom hrozilo nebezpečí. Velký kus práce tedy leží v budoucnosti, základ byl však položen o uplynulém víkendu.