Hráli jste si jako malí s angličáky? Malými modýlky autíček, pro které koberec dětského pokoje byl dálnicí a které se nejvíce vyjímaly na autodráhách, kde nesměl chybět skokánek vedoucí do prázdna? Tvůrci série Grand Theft Auto bezesporu ano. Děti navíc umí být extrémně kruté a angličáky se v jejich rukou neproměňují pouze na závodní vozy, ale také na účastníky brutálních bouraček nebo na nástroj pro narážení do palců u nohou všech v okolí. A přesně tak kruté bylo první GTA, které právě dnes slaví pětadvacet let od vydání.

V hlavách vývojářů skotské společnosti DMA Design – slavné videoherní studio Rockstar přišlo až později – se v polovině devadesátých let ještě vůbec nerodilo Grand Theft Auto. Tehdy si pomýšleli na rychlou multiplayerovou závodní záležitost nazvanou Race’n’Chase. Původní designérský dokument, který hru rámcově představuje, si dnes dokonce můžete stáhnout v PDF. Šlo v ní primárně o závody, ale okořeněné tu ujížděním před policií, tu zase snahou o nabourání vozů soupeře, tu možností z auta vystoupit a ukrást jiné.

Tedy přesně těmi záležitostmi, na kterých postavilo svou popularitu Grand Theft Auto. A udalo tím směr pro všechny své pokračovatele. Spojilo rychlou jízdu, lehkovážné násilí i nekorektní humor. Přineslo akci v otevřeném světě, v němž hráč nebyl omezen předem nalajnovanými kolejnicemi přímočarých misí. Jistě, předepsané úkoly ve snaze vydělat peníze plnit mohl. Ale nemusel, stejně tak dolary na kontě přibývaly za destruktivní a kriminální činnost. Však i termín „grand theft auto“ není jen názvem hry, ale ve Spojených státech znamená „krádež motorového vozidla“.

K úspěšnému přerodu z Race’n’Chase na Grand Theft Auto přitom přispěla i velice šťastná náhoda. Jedna z nejznámějších anekdot videoherního průmyslu hovoří o chybě v kódu, která počítačem ovládaná policejní auta nutila k divokému stíhání a následnému narážení do vozu řízeného hráčem namísto jeho zastavení a pokutování. Podle testerů to ale byla mnohem větší zábava než programátory chtěné chování. A tak se poupravily priority a začalo se rodit GTA v podobě, jak ho známe. Osmadvacátého listopadu 1997 vyšlo.

Hráči začali hromadně krást školní autobusy – nebo jiná vozidla od limuzín přes motorky až po pick-upy, každé navíc s různými vlastnostmi –, říhat a prdět na kolemjdoucí a unikat před eskalující odpovědí mužů zákona. Každý ťukanec přidával body neboli peníze, každý mrtvý policista jich přinesl ještě víc. Občas přišla na řadu bonusová brutalita, kdy během chvilky bylo nutné způsobit co nejvíce škod („KILL FRENZY!“). Extra ocenění pak virtuální zločinci získali, když do oranžova oděné příznivce hnutí Haré Kršna hromadně smázli v jednom rychlém pohybu.

Ano, je to veskrze nevkusné a pubertální. Ale moralizování stranou, ukrutná a krutá legrace to byla nejen před pětadvaceti lety. Mimochodem, datum vydání prvního dílu série je i dodneška často uváděno jiné, obvykle říjnové. Ale byť se prý do některých britských obchodů kopie hry dostaly o pár dní dřív, než měly, dnešní datum v nedávném tweetu potvrdil i jeden z vývojářů hry Colin Anderson. Ten tehdy pracoval na soundtracku hry. Už první Grand Theft Auto totiž vybavilo každý vůz autorádiem, které naladilo sedm stanic rozmanitých žánrů.

Úvodní díl série do éteru vypustil skladby od techna a drum and bass přes country až po rap a rock, a to převážně z vlastní produkce studia DMA Design. Až v pozdějších hrách s Grand Theft Auto v názvu mohli hráči ohrožovat chodce a ujíždět policejním stíhačům za doprovodu známých tonů licencované mainstreamové muziky. Legendární retro nářez osmdesátkového GTA: Vice City s nejlepším videoherním soundtrackem všech dob snad ani není potřeba připomínat.

Z osmdesátkové budoucnosti značky ale zpět k jejím devadesátkovým počátkům. Respektive k počátkům jejích tvůrců. Ti se totiž do herní historie výrazně zapsali už šest let před vydáním Grand Theft Auto. Velké jméno si ale udělali s mnohem méně kontroverzním přístupem. V roce 1991 totiž dali světu úvodní díl roztomilé logické hříčky Lemmings, v níž hráči překonávali puzzlovité překážky pomocí zelenovlasých skřítků. Docela rozdíl oproti překonávání překážek pomocí plamenometů a přejíždění policistů.

Navzdory rozdílné hratelnosti však oba tituly spojuje úspěch. První lumíci vydávaní kdysi slavnou společností Psygnosis napočítali od svého zrodu kolem dvaceti milionů prodaných kopií. Rozšířili se z rodné Amigy na nespočet dalších platforem od ZX Spectra přes Nintendo Entertainment System až po PC s MS-DOS i Windows. A především pak podobně jako GTA položili základy série mnoha dalších her. Ačkoliv automobiloví kriminálníci se nakonec ukázali jako mnohem lákavější téma.

První GTA totiž oproti svým velkorozpočtovým a zcela trojrozměrným pokračovatelům dnes samozřejmě působí úsměvně, ale ve své době se přiřítilo stokilometrovou rychlostí (v obci!) a strhlo na sebe velkou pozornost – i tu nechtěnou, když zločinná a mládež kazící náplň hry přišla na přetřes v britském parlamentu – a ještě větší úspěch. Některým recenzentům přitom spálená guma a těla moc nevoněly. Server IGN hře na PlayStation dal jen šest bodů z desíti. Magazín GameSpot při hodnocení PC verze taktéž k šestce přidal pouze čtyři desetiny. Ale jinak to byl komerční hit.

Rok od vydání Grand Theft Auto oslavilo milion prodaných kopií na obě platformy. Během pár měsíců pak přišla dvě rozšíření, která k fiktivní trojici současných amerických měst z původního titulu přidala zasazení do Londýna v beatlesovských šedesátkách. Ani ne za dva roky od premiéry přišel díl druhý, který vše zabalil do lehce dystopického a futurističtějšího hávu. Ani ten si od kritiků nevysloužil kdovíjakou chválu, ale podobně coby jednička sbíral dolary skoro tak rychle jako zákony ignorující protagonista hry.

V ještě úspěšnější trajektorii série pokračuje do současnosti, je to jeden z nejnaolejovanějších strojů na peníze v zábavním průmyslu. Dosud se prodalo skoro 400 milionů kusů „gétéáček“. Většinou posledního, pátého dílu, který už utržil okolo sedmi miliard dolarů. Fanoušci navíc netrpělivě čekají na více informací o šestém GTA (tedy nejen více, ale především oficiálnějších, než odhalil nedávný hackerský útok), protože i stále pohádkově vydělávající pětku brzy čeká jubileum. Příští rok oslaví už deset let na trhu.

To vše se už se ale děje pod hlavičkou známé značky Rockstar. Její mateřská entita, Take-Two Interactive, během pár let po premiéře Grand Theft Auto koupila vydavatele hry BMG Interactive, založila tím divizi Rockstar Games a následně si do ní pořídila i samotné studio DMA Design. Také to se dočkalo proměny, když se po uvedení GTA III proměnilo na Rockstar North, kterým zůstává doposud. Těch změn v názvech, hrách i lidech bylo za čtvrt století GTA nespočet, ale zločin stále zůstává zábavný. Tedy alespoň ve hře, doma to rozhodně nezkoušejte.