Dlouhá léta byl v Silicon Valley známý jako podivín s robotickým výrazem a zjevnou náklonností k pořádné vrstvě opalovacího krému, předloni se ale Mark Zuckerberg začal měnit k nepoznání. Začal cvičit, požádal kadeřníka o stylovější účes, nevýrazné mikiny nahradil za designová trika a na krk si pověsil zlatý řetěz. A jistě, začal dělat i bojový sport. Nezměnil se ale jen vizuálně, ale i postojově, hlavně v souvislosti s Metou. A teď své dílo postupně dokonává.

Že se bude ve vnitřním nastavení Mety, firmy, která má pod sebou Facebook, Instagram i WhatsApp a prakticky tak udává směr, jakým lidé komunikují, něco děje, bylo znát už minulý rok. Tehdy Mark Zuckerberg řekl, že se bude snažit svou image oddělit od všeho, co by mohlo být vykládáno jako stranické politické úsilí.

Velkou roli v této transformaci sehrála koronavirová pandemie, během níž administrativa dosluhujícího amerického prezidenta Joea Bidena měla Metu nutit k tomu, aby stahovala ze sítí jakékoliv informace, které by pojednávaly o vedlejších účincích očkování proti covidu. Jak Zuckerberg zmínil v podcastu Joea Rogana, byli údajně tlačeni i do toho, aby mazali příspěvky, které byly zjevně pravdivé. „Bylo to brutální,“ vzpomíná.

V té době šel Zuckerberg vládě na ruku, ostatně kdo by chtěl vzdorovat úřadům poté, co sám měl máslo na hlavě? Nelze totiž zapomenout na devět let starou kauzu s firmou Cambridge Analytica, která získala data desítek milionů uživatelů z Facebooku a využila je v rámci volebních kampaní v několika zemích. A co teprve problémy s tím, když Meta umožňovala a zjevně podporovala aktivity, které mohly mít negativní dopad na děti.

Moderování obsahu se tak stalo velkým tématem, které teď, před jmenováním Donalda Trumpa hlavou státu, nabírá na úplně jiném tempu. Před pár dny Zuckerberg oznámil, že Meta končí s externími ověřovateli faktů, aby na svých sítích zajistila větší svobodu projevu. Což je mimo jiné blízké i nastavení, které razí Elon Musk s někdejším Twitterem, dnes X.

Namísto fact-checkingu má nastoupit systém komunitních připomínek, prostřednictvím kterých budou moci uživatelé přidávat kontext k příspěvkům – a bude schvalován výhradně lidmi, nikoliv algoritmy. Podobně jako právě na X. Spolu s tím bude na Facebooku a dalších platformách více doporučován politický obsah.

A aby Zuckerberg zdůraznil nezaujatost týmů, které mají moderování obsahu na starosti, rozhodl, že budou přesunuty z levicově orientované Kalifornie do konzervativněji laděného Texasu. Slibuje si, že takto lépe vybuduje důvěru lidí a sníží údajnou předpojatost. A také rozvolní interní pravidla, co se týče moderace obsahu spjatého s citlivými tématy, jako je imigrace a gender.

Mark Zuckerberg training Brazilian jiu jitsu with podcaster Lex Fridman pic.twitter.com/nsy2ihJ6Gx

— Bloody Elbow (@BloodyElbow) June 25, 2023

Velký rozruch vzbudilo i ukončení programů DEI, přes které se Meta snažila zajistit ve firmě rozmanitost a inkluzi, zjednodušeně řečeno chtěla více podporovat zaměstnance z nedostatečně zastoupených skupin ve společnosti. Byl okolo toho nastavený celý mechanismus – od náborových praktik přes školení až po podporu diverzity u dodavatelů. Ani na tuto oblast nebude Zuckerberg klást takový důraz.

Na co naopak důraz klást bude, je mužnost. Chce se totiž více přiklonit k názoru, že „maskulinní energie“ v korporátní struktuře není nutně špatná, natož toxická, a trochu se odklonit od vrtkavé vstřícnosti a snahy vytvářet dobré prostředí pro všechny. Ne že by „ženskost“ automaticky zavrhoval, spíš chce podle svých slov najít ten správný balanc.

„Myslím, že kultura, která o trochu více oslavuje agresivitu, má své vlastní, pozitivní výhody,“ pronesl v rozhovoru s Roganem s tím, že to podporuje inovace, rychlejší rozhodování a riskování. A také zmínil, že mu oči otevřela jeho vášeň k bojovým sportům, kterým se v posledních letech začal věnovat – a dokonce se mluvilo o tom, že by v kleci vyzval klidně i Muska.

S bojovými sporty se nicméně pojí i další věc, a tou je jmenování Dany Whitea, šéfa nejslavnější zápasnické organizace UFC, do představenstva Mety. Proč? Považuje ho totiž za špičkového byznysmena, který dokázal z okrajového sportu udělat mainstreamovou a vysoce výdělečnou záležitost. Nelze se ale ubránit dojmu, že právě někdo jako White do firemní atmosféry vnese také trochu oné „maskulinity“.

Takže z někoho, kdo ještě před pár lety byl považován za poněkud uťápnutého CEO, který pramálo inovoval a vesměs jen hasil problémy, se teď stává hráč, který chce ve svých očích vrátit svět do normálu. Jedni tomu fandí, druzí jeho nedávná rozhodnutí považují za krok zpět. Ať je to ale jakkoliv, oblibu s tím najde v tom nejvyšším státním patře, u prezidenta Trumpa. Náhodné načasování?