AnaPur: nový český startup, který chce uspět na konkurenčním trhu s alternativní stravou

anapurt

Říká se, že v dnešní době má čas na přípravu jídla během dne jen málokdo. Jsou tak většinou dvě alternativy – buď nákup jídla z rychlého občerstvení nebo využití některého z hotových mixů, které lze připravit během několika desítek sekund.

Mezi takové alternativy se před několika měsíci zařadil i nový projekt Štěpána Andrleho, který na něm pracoval více než 2 roky, s názvem AnaPur. Ten lze, podobně jako alternativy v podobě amerického Soylentu nebo české Many, připravit smícháním rozmixovaných surovin v prášku s vodou nebo mlékem, a zároveň ho konzumovat jako úplnou náhradu jiné stravy.

reidhoffman

Přečtěte si takéZakladatel LinkedInu si díky jeho odprodeji přijde minimálně na 2,8 miliard dolarůZakladatel LinkedInu si díky jeho odprodeji přijde minimálně na 2,8 miliard dolarů

Důvodem pro vznik tohoho projektu bylo nekonečné nutkání Štěpána přestat řešit stravování v kanceláři, kde se většinou musel spokojit s hotovými, a mnohdy nekvalitními jídly. Součástí speciálního a čistě přírodního nápoje je tak 20 surovin, které se dováží různě z Česka, i ze zahraničí, a obsahují mimo jiné například oves, ořechy, kopřivu, mandle, chlorellu nebo třeba camu camu.

anapur

AnaPur se podle všeho snaží cílit především na organické suroviny, což ho odlišuje od jiných alternativ. Že se mu to daří, značí fakt, že od začátku letošního roku se ho podařilo prodat přes 3 tuny vyšším stovkám pravidelných zákazníků. Ti mohou pořídit týdenní balík pro přípravu 35 jídel za 1925 korun až po ten s možnou přípravou 150 jídel za 6600 korun, kdy cena za jednu porci nepřekročí 44 korun. Součástí každého balíčku je kromě balení s mixem i speciální shaker.

Vstup na trh není pro takový druh jídla zrovna nejjednodušší

Sám Andrle přiznává, že největší překážkou před vstupem na český trh byl nejasný výklad legislativy, která jednoduše nezná pojem práškové stravy a tím ji nemůže správně zařadit a vyslat do prodeje. Nejde totiž, jak se podobným alternativám často říká, o potravinový doplněk, ale o plnohodnotnou náhradu jídla.

anapur-k

AnaPur vzniká v oblasti pražských Vinohrad

A jelikož taková kategorie potravin vůbec neexistuje, je momentálně AnaPur veden jako potraviny pro zvláštní výživu, hned mezi kojeneckou nebo nízkoenergetickou výživou, bezlepkovými potravinami a přípravky pro snižování hmotnosti.

Cíl je vyvarovat se nepřírodním přísadám

Vezmeme-li v úvahu americký Soylent, který jako lídr ve své kategorii vznikl v rukou Roba Rhineharta, nebo jeho českou alternativu, je v v nich jeden zásadní rozdíl. Jsou totiž koncipovány převážně jako průmyslově a synteticky vyráběné produkty. AnaPur na to šel jinak, Andrle si totiž řekl, že se pokusí o zcela přírodní složení, bez přidání jakékoliv chemické složky.

Než vůbec vznikl produkt jako takový, předcházelo ho dlouhé testování každé jednotlivé složky a jejich správného poměru. To dalo za vznik relativně neutrální, až lehce oříškové, chuti. A tak dalším složitým úkolem pro AnaPur bude přesvědčit masy lidí o výhodách takové stravy, která ať chceme nebo ne, bude vždy vypadat jako barevný prášek.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Designér Slacku, Pavel Maček hovořil v Praze o práci a životě v Silicon Valley

Jiří SvobodaJiří Svoboda

0Zobrazit komentáře

Karlínské kanceláře vývojářské společnosti STRV, se v posledních několika měsících staly centrem všech příznivců technologického průmyslu a hlavně v něm úspěšných Čechů. Sérii přednášek Silicon Valley Insights, která postupně představovala Čechy úspěšné v ikonické kalifornské oblasti, zde zakončil letos svým příběhem a vtipným povídáním plným sakrasmu Pavel Maček, který je v současné době produktovým designérem Slacku, komunikační aplikace pro týmy s více než 4 miliony denních uživatelů.

Pavel, stejně jako jiní hosté, mluvil na pódiu s COO STRV Lubo Smidem, který začal spíše otázkami osobnějšího charakteru. Naplněný sál si tak nejdříve vyslechl, jak Pavel začínal souběžně se studii na Masarykově univerzitě jako freelance designér webových stránek. V roce 2008 nastoupil do své první práce v brněnském studiu Pecka Design, které existuje dodnes.

barta

Přečtěte si takéJan Barta a spol. prodává za přibližně 1 miliardu korun většinový podíl v holdingu NetBrokersJan Barta a spol. prodává za přibližně 1 miliardu korun většinový podíl v holdingu NetBrokers

Mimo jiných pozic v moravské metropoli se také ve stejné vydal do švédského města Uppsala na tamější univerzitu. Podle jeho slov mu tato krátká výuka po dobu jednoho semestru dala hodně, přesto se rozhodl dokončit i magisterská studia na své domovské univerzitě. V Brně tak zůstal na různých pracovních pozicích do října 2013.

Rok a půl a pak návrat do ČR?

Pak se daly věci do pohybu. Přišla nabídka z kalifornské firmy Screenhero, která jednoduše řečeno pracovala na konceptu, kdy dva uživatelé mohli pracovat vzdáleně na jednom počítači. I s manželkou se tak Pavel rozhodl přestěhovat, s pomocí svých kolegů to ale šlo poměrně hladce. Prvních 14 dní sice Pavel spal přímo ve firmě, avšak měl zde lepší zázemí než v kdejakém hotelu. Původním plánem bylo zůstat 1,5 roku a pak se vrátit zpět do rodné země.

1

Situace se stabilizovala, ba vyvíjela k lepšímu, a tak zrovna v době, kdy už Pavel s manželkou začali plánovat cestu zpět do Česka, objevil se na scéně Slack, který Screenhero odkoupil. Plán s 1,5 roku dlouhým pracovním pobytem tak vzal za své. Přechod do nové pozice byl díky přímé aktivizaci poměrně snadný, i přesto ale Slack neponechal nic náhodě a prošel všechnu Pavlovu dosavadní práci.

Ve Slacku se stal součástí týmu „Calls“, který má za úkol integraci videa, hovorů, videohovorů a screen-sharingu. Poslední položkou se ostatně zabýval i v Screenhero. To bylo v lednu 2015 a na stejné pozici zůstává dodnes. Za tuto krátkou dobu se ale stihl Slack opravdu monstrózním způsobem rozrůst, proto Pavel mohl říct více i o tom, jak taková proměna probíhala.

Každý zaměstnanec dělá 2 hodiny týdně zákaznickou podporu

V době kdy přišel Pavel do Slacku měla firma 70 zaměstnanců, dnes jich je už více než 600. Taková změna je sice velmi rychlá a radikální, avšak Pavel tvrdí, že základní věci, jako například hodnoty, zůstaly stejné. Popsal i několik pravidel, které ve Slacku fungují, například takové, které říká, že každý zaměstnanec dělá nejméně dvě hodiny týdně podporu, tak, aby nikdy neztratil kontakt se svými zákazníky. Jedním z hlavních důvodů, proč má rád práci ve Slacku je také to, že jeho kolegy nezajímá jen svoje práce, ale i práce druhých a vždy dokáží pomoct spolupracovníkovi v nouzi.

pavelmacek-3

Při zodpovídání následných otázek se Pavel vyjádřil i ke službám Workplace od Facebooku a Microsoft Teams, které jsou přímými konkurenty Slacku. Z jeho pohledu je prý vždy zajímavé, když se o nový trh začne zajímat velká korporace. Má totiž takřka neomezené finanční a personální zdroje. U nástroje od Microsoftu vyzdvihl například integraci Skypu či Excellu, Facebook popsal ve smyslu konkurenčního boje jako schopný celek vytvářet rychle a efektivně nová řešení.

Největšími zdroji inspirace jsou mu lidé okolo něj, články na blogovací platformě Medium, či „vylepšené nápady ukradené od svých kolegů“. Celkově, inspiruje ho prý téměř všechno kromě práce (berte samozřejmě s nutnou dávkou nadsázky).

Mít hodnoty a žít podle nich

K firemní kultuře se ještě vrátil, když sdílel několik typů na lepší vnitřní uspořádání firmy. Jakožto člověk, co ve Slacku prodělal velkou změnu i po personální stránce k tomu má co říci. Je prý důležité mít hodnoty, žít podle těchto hodnot a odměňovat své lidi za to, že podle těchto hodnot skutečně žijí. Dále je prý třeba dát svým zaměstnancům čas k tomu, aby se poznali. Zkrátka, tím, že zaměstnavatel bude starat a zajímat o vnitřní dění ve firmě, se prý podle něj dají vyřešit mnohá úskalí.

slack-main

Pro zajímavost sdílel i informace o tom, jak vypadá pracovní komunikace na Slacku lidí, kteří jsou jeho tvůrci. Vše je velmi podrobně rozdělené – celé rozhraní tvoří více než tisícovka kanálů, kde každý z malých týmů má svůj, vedení firma má svůj, každý segment Slacku má svůj na report chyb či každá lokalita na světě svůj firemní oznámení.