NASA v roce 2011 vypustila do vesmíru sondu s názvem Juno, která má za úkol podrobněji prozkoumat planetu Jupiter, jenž je od Země vzdálena 591 milionů kilometrů a k níž se dostala po téměř 5 letech. Největší planeta sluneční soustavy odjakživa poutá pozornost a vesmírní fanoušci se jen díky sondě Juno dokáží dozvědět nejen více, ale zároveň se mohou také podívat na detailní fotografie z jižní i severní části Jupiteru.

Poslední fotografe se podařilo sondě k Zemi poslat v polovině prosince loňského roku – NASA je později uvolnila ve své černobílé formě, což umožnilo několika nadšencům jejich zpracování do barevné podoby a uvolnění veřejnosti. Juno se nicméně kvůli radiaci Jupiteru a využité elektronice nemohlo zatím přiblížit k úplnému povrchu – tam pravděpodobně skončí až v červenci letošního roku, kdy se má sonda u povrchu planety zcela zničit.

Celá mise přijde NASA zhruba na 1,1 miliardy dolarů a sondě by se mělo během ní podařit Jupiter oběhnout přibližně dvanáctkrát. Na fotografiích níže, které sonda pořídí každých 53 dní, lze vidět početná mračna a bouře u povrchu planety. Právě plynové víry se misí snaží vědci správně pochopit, aby se mohli v budoucnu pokusit dostat i na povrch planety.

Na technologii, kterou využívá NASA pro své mise je zajímavé i to, jak se fotografie ze sond dostávají zpět na Zemi, jelikož se již nikdy fyzicky nevrátí. Docíleno je toho pomocí nízkofrekvenčních rádiových vln, které posílají nasbíraná data v binární formě, která jsou poté zpracována do konkrétních fotografií. Signál ze sondy Juno na Zemi dorazí přibližně každých 48 minut, celá data ovšem mohou trvat dny až týdny. Například sonda obíhající vzdálenou planetu Pluto měla tolik dat, že přenos trval 16 měsíců.

Foto: NASA, Sean Doran / Flickr