Byl to obrovský skandál. Německý koncern Volkswagen se z něj ještě dosud pořádně neoklepal, ale po náhlém direktu už se alespoň mohou začít hledat i pozitiva. Aféra Dieselgate totiž dost možná zachránila celý německý automobilový průmysl před mnohem většími problémy. Volkswagen a další začali po dlouhých letech natáčet kormidlo úplně novým směrem a místo dieselové budoucnosti vyhlíží tu elektrickou.

Od aféry Dieselgate už uplynuly více než tři roky. Respektive od chvíle, kdy byl nucen rezignovat tehdejší šéf Volkswagenu Martin Winterkorn. Byl to lídr, který celému koncernu vládl pevnou rukou a nepřipouštěl příliš mnoho jiných cest, než které volil on sám. V jeho očích byl před lety zcela klíčový pro budoucnost automobilů VW diesel, kterým chtěl zlepšit svou pozici také na americkém trhu. A tím vlastně zadělal na největších průšvih v automobilovém průmyslu za poslední desítky let.

Kvůli tomu, aby dokázal Volkswagen i se svými dieselovými motory splňovat stále přísnější emisní limity, několik let do svých vozů instaloval podvodný software, díky kterému při testech vypadalo vše v pořádku. Když pak tato nekalá činnost praskla, zjistilo se, že VW fixloval u 11 milionů dieselových aut. Následovaly žaloby, mnohamiliardové pokuty, ale co je dnes to hlavní – Volkswagen to donutilo zamyslet se nad svou budoucností.

Elektrická auta už tu nějakou dobu byla, byť samozřejmě pořád ve svých začátcích. Přímo na americkém trhu, kde se chtěl Winterkorn více prosadit, mohlo VW sledovat práci Elona Muska a jeho Tesly, která působí v elektromobilitě už dlouhé roky jako pionýr. Letos 71letý Winterkorn ovšem elektřinu v autech nebral vážně, nevěřil jí. Netýkalo se to ale zdaleka jen Volkswagenu, pod něhož patří i Škoda Auto, ale také dalších německých automobilek.

Budíček v podobě skandálu

Němci obvykle v automobilovém průmyslu nebyli těmi, kdo by určoval trendy a přicházel s přelomovými novinkami. Naopak spíše vyčkávali a až se něco ve světě uchytilo, přišli s tím také. Pro inovace je třeba dívat se například do Japonska, kde Toyota první hybridní Prius představila už v roce 1997. Volkswagen ji s hybridním Touaregem napodobil až o 13 let později. Kdyby však podobně dlouho otálel i s plně elektrickými vozy či autonomními systémy a dalšími moderními prvky mobility, mohlo by být pozdě.

„Nebýt Dieselgate, VW byl selhalo,“ uvedl před časem pro magazín The Verge Ferdinand Dudenhöffer, profesor automobilové ekonomiky na Univerzitě Duisburg-Essen. A mnoho dalších odborníků s ním souhlasí. Až v posledních letech začal brát Volkswagen elektřinu jako pohonnou veličinu automobilové budoucnosti vážně. A spolu s ním si to uvědomili také v Daimleru a BMW, pro něž byla Dieselgate rovněž budíčkem na poslední chvíli, byť nepřímým.

Dnes už tak mají i největší německé automobilky alespoň základní plány, jak budou k výrobě elektromobilů v následujících letech přistupovat, a začínáme vídat také první prototypy i reálné elektrické modely, které mají představovat budoucnost. Daimler chce své elektrické vozy Merdeces-Benz začít prodávat v příštích dvou letech, BMW už také vedle svého malé modelu i3 na baterky pracuje na nových plně elektrických vozech a Volkswagen chce v rámci čtyř svých značek včetně Audi a Porsche nabídnout do roku 2022 téměř třicet různých elektromobilů.

Konec spalovacích motorů

Není to ale jen o přechodu na elektrický pohon, ale také o tom, že Volkswagen minulý týden odhalil ambiciózní plán s koncem spalovacích motorů, čímž by mohl udělat takovou symbolickou tečku za Dieselgate, byť pochopitelně zatím jen gestem a proklamací. Podle svých nejnovějších plánů, jak informovala agentura Reuters, chce tradiční německá automobilka vyvinout poslední vůz se spalovacím motorem v roce 2026, přičemž až do roku 2040 by je pak měla prodávat. Vše ostatní už ale bude elektrické.

Už víme, že Volkswagen chce do nové generace baterií a celkově rozvoje elektromobility investovat v následujících letech desítky miliard eur, s tím, že se odvolává především na pařížskou klimatickou úmluvu z roku 2015, která stanovila určité emisní cíle. A ty bude prý možné naplnit jen tehdy, pokud už nebudou v roce 2050 jezdit žádná auta se spalovacími motory. Ostatně konec prozatím alespoň s dieselovými motory vyhlásilo i Porsche, které v příštím roce zaútočí se svým prvním elektromobilem Taycan.

Mnoho přísnějších emisních limitů nicméně vejde v platnost ještě před rokem 2050 a Volkswagenu paradoxně nepomáhá, že se jeho diesely i vinou zmíněného skandálu přestávají prodávat. Jeho nejnovější dieselové vozy totiž paradoxně vypouštějí méně oxidu uhličitého než benzínové, a tak Volkswagenu nezbývá nic jiného, než začít prodávat plně elektrické vozy v co největším počtu co nejdříve. Už do dvou let má dokonce přijít s elektromobily za zhruba půl milionu korun.

Přelomová platforma od BMW

Mohutně investovat do elektrických a samořídících aut chce i koncernové Audi, které nedávno vyhlásilo, že má pro následující roky připravených 14 miliard eur. Navíc právě Audi už ukázalo také své první elektrické SUV e-tron, s nímž chce konkurovat mimo jiné i Tesle a jejímu Modelu X nebo Jaguaru I-Pace. Se svým elektrickým SUV už se vytasilo také BMW, ale jeho model iX3 má vyjít až za necelé dva roky. BMW má každopádně v rukávu ještě jiné eso.

Na veletrhu LA Auto Show tato německá automobilka ukázala novou platformu, díky které dokáže na jediné lince vyrábět hned tři typy aut: se spalovacím motorem, hybridy i plně elektrické. Přelomová platforma umožní BMW vložit do vozu jakoukoliv pohonnou jednotku, aniž by se kvůli tomu musela přestavovat celá linka. Jak píše magazín Wired, právě to je dnes jeden z největších problémů tradičních automobilek, které stojí před těžkou otázkou – na jaký pohon teď vsadit?

Vývojový cyklus je v automobilovém světě velmi dlouhý a pokud se dnes rozhodne pro jeden směr, může pak trvat roky, než se zase otočí kormidlo na jinou stranu. BMW by ale mohlo díky své nové platformě reagovat mnohem flexibilněji a nebýt závislé pouze na tom, zda se ještě nějakou dobu budou prodávat spalovací motory, nebo je lepší hned přejít na elektřinu. Na nové platformě má jako první stát produkční model vycházející z konceptu BMW Vision iNext a klíčové je na ní to, že se inženýrům v BMW podařilo zkombinovat do jedné jednotky elektrický motor a převodovku s výkonovou elektronikou, což byly až dosud oddělené komponenty.

BWM tak díky tomu může nasadit například jednu elektrickou jednotku na zadní kola a dopředu přidat spalovací jednotku pro hybridní pohon, nebo přidat druhou elektrickou jednotku pro plně elektrický vůz. A nebo samozřejmě nemusí být elektrická jednotka ve vozidle žádná. Je možné, že se podobné vozy v budoucnu objeví i v Česku, kde chce BMW do tří let začít testovat své samořízené vozy.