Škoda Auto v Ženevě překvapila elektrokolem budoucnosti. Plyn i brzdu má v pedálech a ujede 60 kilometrů

Michal MarekMichal Marek

skoda-elektrokolo-klement1
0Zobrazit komentáře

Segment mikromobility je jedním ze zjevení poslední doby. Provoz ve městech je čím dál hustší a to s sebou nese celou řadu výzev. Města jsou ucpaná, plná smogu a minimálně ve špičkách je pohyb po nich utrpením. Právě na to prostředky mikromobility reagují a přinášejí pohodlnou a dostupnou možnost, jak se po městě na kratší vzdálenosti pohybovat. Typickými prostředky pak jsou zejména elektrické koloběžky, kola a elektrokola.

Tento trend neuniká ani velkým automobilkám a na autosalonu v Ženevě tak naskočila na tento trend i mladoboleslavská Škoda Auto, která představila koncept elektrického jednostopého vozidla Klement. Byť koncept na první pohled připomíná elektrokolo, tak úplně jím však není. Kombinuje sice pneumatiky a rám typický pro kola, ale Klement se jinak ovládá za pomoci plynového a brzdového pedálu, nikoliv řidítek, což zase připomíná spíše elektromobil.

skoda-elektrokolo-klement2

Vozidlo je osazeno 4kW motorem, který je schopen vyvinout vysoký výkon. Rychlost je ovšem limitována na maximálních 45 km/h, což do města plně postačí. Uživatel navíc díky tomu nebude potřebovat řidičský průkaz. Klement je poháněn dvěma bateriemi o kapacitě 1,25 kWh, což zajišťuje dojezd lehce přes 60 kilometrů.

Jak již bylo řečeno, o akceleraci a brzdění se řidič stará pomocí pedálů. Na řidítkách tedy není ani ruční brzda, ani žádná páčka pro akceleraci. Pedály ovšem nefungují jako v autě, ale spíše jako třeba na hoverboardu. Pro zrychlení je potřeba oba pedály sešlápnout dopředu, pro brzdění je naopak zapotřebí provést oběma nohama opačný pohyb. Dostatečnou brzdnou sílu zajišťuje hydraulická kotoučová brzda na předním kole a motorové brzdění s elektronickým ABS vzadu. Přímo do rámu jsou pak integrována LED světla.

skoda-vision-e

Přečtěte si takéŠkoda Auto chce mít do čtyř let 10 elektrických modelů, první bude Citigo. Do vývoje investuje přes 50 miliard korunŠkoda Auto chce mít do čtyř let 10 elektrických modelů, první bude Citigo. Do vývoje investuje přes 50 miliard korun

Představením konceptu Škodovka, patřící pod německý koncern Volkswagen, ukazuje, že se nových trendů nebojí a umí držet krok, zároveň se jedná o prostředek, jak oslovit mladé technologické nadšence. Se svým novým vozítkem nicméně Škoda demonstruje také jistý návrat ke kořenům. Prvopočátky automobilky jsou totiž spojené se vznikem značky Laurin a Klement, která se před 124 lety pustila právě do výroby jízdních kol.

skoda-elektrokolo-klement3

Zatímco Škodovka vyrukovala se svým konceptem Klement, aktivity na poli mikromobility podnikají i další hráči na trhu. Automobilka Seat, koncernová sestra české značky, představila vlastní elektrickou koloběžku. S vlastními elektrickými koly přišel americký koncern General Motors a Ford si za 100 milionů dolarů koupil celý koloběžkový startup Spin.

Lídry udržitelné městské mobility bychom ale zatím hledali spíše jinde. Ve velkém expandují především americké startupy Bird a Lime, přičemž druhá jmenovaná společnost od září působí i v Praze. Minimálně v Evropě mají pak ambice také sdílené koloběžky Bolt estonského Taxify, které by se měly letos objevit i v Praze. Ostatně podle českého šéfa startupu Lime Ondřeje Širokého je apetit pro sdílené elektrické koloběžky v Česku velký.

skoda-elektrokolo-klement4
skoda-elektrokolo-klement5
skoda-elektrokolo-klement6

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Na ostravské univerzitě vytiskli díky 3D tiskárně koloběžku z kovového prášku

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kolobezka-3D-vsb-ostrava1
0Zobrazit komentáře

Technologie 3D tisku se dostává do stále dalších oborů a aktivně s ní pracují také na Vysoké škole báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO), kde mají k dispozici hned dvě 3D tiskárny pro tisk z práškových kovů a polymerních práškových materiálů. Právě na první jmenované nyní ostravští studenti vytiskli koloběžku s unikátním rámem a bionickou konstrukcí, která je o čtvrtinu lehčí, než kdyby byla vyrobena tradiční metodou.

Na ostravské VŠB-TU vznikl prototyp s konstrukcí z korozivzdorné oceli, která byla vyráběna na 3D tiskárně Renishaw AM400. Ta dokáže zcela roztavit jemný kovový prášek a následně ho ve vrstvách naklást do prostorového modelu. Studenti zároveň při navrhování konstrukce uplatnili principy bioniky, která využívá poznatky ze studia živých organismů a jejich struktur pro vývoj nových technologií.

„Náš prototyp se odlišuje hmotností, rám o váze 3,2 kilogramu je zhruba o čtvrtinu lehčí, než kdyby byl vyrobený tradiční metodou. Vedle úspory materiálu, které jsme docílili tím, že součástky jsou odlehčené a duté, jsme položili největší důraz na atraktivní design koloběžky a její výrazný sportovní vzhled,“ uvádí Marek Pagáč, který tým strojních inženýrů z VŠB-TU Ostrava řídí pod hlavičkou centra 3D tisku Protolab.

kolobezka-3D-vsb-ostrava2

Strojní inženýři sice chtěli snížit hmotnost, ale zároveň zachovat důležitou tuhost rámu, a tak nakonec celou konstrukci rozdělili a vytiskli čtyři díly, které následně znovu svařili. „Chtěli jsme zachovat tuhost rámu a současně snížit hmotnost. Komplikované to bylo zejména u jeho přední části, která je dutá a náročnější pro výrobu,“ vysvětlují Lukáš Jančar a Jakub Měsíček, konstruktéři bionické konstrukce a výpočtáři topologické optimalizace.

Jelikož však nikdo z konstruktérů na koloběžce sám nejezdí, nechal se tým konstrukčně inspirovat u českého výrobce Kostka, což je vidět na první pohled. Studenti to ale nijak neskrývají, naopak inspiraci hledali napříč obory i u samotné technologie. K nápadu vytisknout koloběžku na 3D tiskárně nakonec došli vylučovací metodou.

První koloběžka z kovového prášku na světě

„Z průzkumu trhu jsme zjistili, že se automobilový koncern BMW zabýval 3D tiskem konstrukce elektromotocyklu a letecký koncern Airbus poukázal na výhody 3D tisku před dvěma roky bionickou konstrukcí motocyklu z lehké kovové slitiny. Z titanové slitiny 3D tiskem postavila společnost Renishaw rám jízdního kola. Chtěli jsme jít cestou něčeho, co dosud nebylo realizováno,“ říká Petr Štefek, business development manager Protolabu a mentor týmu. Podle něj zatím na VŠB-TUO ve světě nenarazili na podobný projekt, který by vytiskl koloběžku z kovového prášku.

kolobezka-3D-vsb-ostrava4

Vedle samotného 3D tisku byly nicméně použity i konvenční procesy. Ať už šlo o již zmíněné svařování, lepení prvků z uhlíkového kompozitu nebo obrábění funkčních ploch. Tvůrci unikátní koloběžky odhadují, že vývoj a výroba se pohybuje v řádech několika stovek tisíc korun s tím, že větší část rozpočtu projektu pokrývají režie na rozvoj zkušeností s topologickou optimalizací a na jeho financování se podílela také Technologická agentura ČR.

Do komerčního prodeje se zatím koloběžka nechystá, ale v Ostravě již pracují na druhé generaci, která je aktuálně vývoji a měla by se představit letos v říjnu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně. Pokud by nakonec opravdu došlo ke komercionalizaci, výhodou výroby pomocí 3D tisku je tzv. kustomizace, kde lze navrhnout koloběžku skutečně na míru zákazníkovi. Rám lze optimálně propočítat na váhu člověka a konstrukci podřídit ergonomii.

kolobezka-3D-vsb-ostrava6
kolobezka-3D-vsb-ostrava7
kolobezka-3D-vsb-ostrava5
kolobezka-3D-vsb-ostrava3