Tesla příští rok spustí přepravní službu se samořídícími vozy. Zapojit se mohou přímo majitelé Modelů 3

CEO Tesly Elon Musk

0Zobrazit komentáře

Šéf kalifornské automobilky Tesla Elon Musk se již před takřka třemi roky zmiňoval o tehdy ještě relativně bláznivých plánech na budoucí vývoj jeho automobilky, která v té době vyráběla pouze pár desítek tisíc elektromobilů a měla problémy s vyděláváním peněz. Plány spočívaly v možném rozšíření služeb na vlastní robotickou taxislužbu, díky které by se mohli uživatelé přepravovat podobně jako u klasického taxíku nebo Uberu, ale místo řidiče by je auto odvezlo samo.

To, co ještě před pár lety vypadalo jako nereálná záležitost, se ale postupně stává skutečností a sám Elon Musk během včerejšího dne potvrdil, že Tesla plánuje autonomní „taxislužbu“ spustit již příští rok. Co víc, nejen že bude část elektromobilů v oběhu provozovat sama, nabídne možnost přivýdělku i stávajícím zákazníkům, kteří se rozhodnou své auto sdílet.

Majitelé Modelů 3 by si podle Muska, který v pondělí představoval novinky a plány v rámci tzv. Autonomy Day, mohli tímto způsobem ročně přivydělat kolem 30 tisíc dolarů, v přepočtu zhruba 685 tisíc korun, což už se téměř blíží ceně samotného auta v jeho nejlevnější verzi. Ta ovšem nebude funkce pro samořízení podporovat, k tomu je nutné zakoupit dodatečný balíček Full Self-Driving za cenu 5 tisíc dolarů.

robotaxicost

Orientační profit zákazníků, kteří se rozhodnou sdílet svou Teslu

Sdílet své vozidlo, případně si zavolat cizí bude možné přímo prostřednictvím mobilní aplikace Tesly. Automobilka si z každé objednávky vezme 25-30% poplatek a v místech, kde bude málo sdílených vozů přímo od jejich majitelů, nabídne i automobily z vlastního vozového parku. Do konce roku 2020 chce mít Tesla v oběhu kolem milionu kusů vozidel s plným samořídícím režimem, ze kterých očekává podstatnou část zapojenou do chystané novinky.

Vše nyní závisí na dvou klíčových věcech. Předně musí Elon Musk a jeho automobilka plně dotáhnout samotný autonomní mód, tedy funkce vozidla, díky kterým bude schopno jezdit skutečně samo. Aktuálně vyráběné kusy automobilů jsou již co se týče hardwaru dle všeho plně připraveny, do konce roku do nich pak chce Tesla poslat softwarovou aktualizaci, která bude umožňovat všechny zásadní funkce, jež jsou pro samostatné řízení nutné. Řidiči ovšem do té doby budou stále muset věnovat řízení pozornost, byť bude jejich vozidlo schopno provést jakýkoliv manévr.

the-witcher-netflix

Přečtěte si takéSeriálová adaptace kultovního fantasy díla Zaklínač přichází. Na Netflixu se objeví už letos na podzimSeriálová adaptace kultovního fantasy díla Zaklínač přichází. Na Netflixu se objeví už letos na podzim

Zhruba v polovině příštího roku by se pak měl aktivovat plně samořídící mód, který bude fungovat i bez zásahu řidiče. Ten bude Tesla nějakou dobu testovat a poté postupně spustí svou robotickou taxislužbu. Musk věří, že to nebude déle než 15 měsíců, tedy někdy kolem srpna příštího roku. V reakci na to se samozřejmě ozývají i kritici, kteří zpochybňují jak chystané kroky, tak samotnou autonomní technologii.

Vozidla, která jsou dle automobilky již nyní připravena pro samostatné řízení a stačí jim pouze update, obsahují hned několik senzorů, včetně množství kamer a předního radaru. Dle odborníků jim ovšem chybí například lidar nebo senzor na detekci světla, tedy hned několik technologií, bez které se podle mnohých plně samořídící vozidlo neobejde. Musk se však těmto slovům v rámci včerejší akce opět vysmál a stále tvrdí, že to, co aktuálně Tesla v automobilech nabízí, je dostatek technologií pro budoucí autonomii. Například lidar je dle něj jen zbytečná a předražená technologie, která není v jisté fázi vůbec třeba.

teslarideshare

Budoucí přepravní aplikace Tesly

To je nicméně pouze jedna důležitá věc. Důležité je rovněž schválení regulatorních orgánů, na kterých závisí, zda se vůbec taková technologie dostane na silnice a kde přesně ji bude možno využívat. Vstříc v tomto smyslu firmám, jako je Tesla či Waymo od Googlu, vychází Kalifornie, ale i Waymo nakonec od svých plánů na taxislužbu se samořídícími vozy prozatím ustoupilo, takže je otázka, jak pořídí Tesla – a to jak technologicky, tak regulatorně.

U Tesly se sice může po včerejší prezentaci zdát, že má technologii i legislativu relativně dobře rozplánovanou a postupně se skutečně blíží k autonomnímu řízení, ale i tak je třeba brát vše s rezervou a počkat si, dokud výše zmíněné novinky Tesla skutečně nepředstaví v běžném provozu. Elon Musk a jeho automobilka jsou totiž známí tím, že odsouvají termíny nebo si pozměňují různé parametry a výhody zákazníkům podle aktuální situace, takže se ještě může v průběhu následujících měsíců cokoliv změnit. Ostatně o samořízených autech už Musk původně hovořil směrem k roku 2018, což se splnit nepodařilo.

Tesla kromě toho bude řešit také nabíjení vozidel. Ideální stav je podle Muska ten, že se elektromobily dobijí mezi jednotlivými jízdami samy nebo po ukončení své „služby“ dojedou zpět domů a tam se samy připojí na nabíječku. Aktuální Superchargery, tedy rychlonabíjecí stanice Tesly, nejsou schopny připojit automobil bez zásahu člověka, takže by pro to bylo nutné kolem vypuštění přepravní služby vytvořit také jiný typ Superchargerů, u kterých se elektromobily budou dobíjet samy bez jakékoliv asistence lidí.

Pohled na plně samořízený Model 3 od Tesly:

I přes proklamace Elona Muska je zatím složité předpokládat, kdy by se mohla robotická taxislužba s elektromobily od Tesly a bez řidičů dostat do provozu, protože plnění termínů není silnou stránkou Muskovy firmy, což sám její šéf přiznává, ale rozhodně jde o jeden z kroků, který může zásadně změnit způsob, jakým se v dnešní době přepravujeme. Nezbývá než čekat, kdo s takovou technologií přijde první – zda Tesla, nebo její konkurence. Tento týden navíc ještě bude Tesla oznamovat finanční výsledky, což bude rovněž zajímavé sledovat.

Švédská firma Sandvik vyrobila pomocí 3D tisku z titanu a oceli nerozbitnou elektrickou kytaru

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Sandvik guitar
0Zobrazit komentáře

Rocková hudba je v současnosti stále velmi populární, ale vrcholy žebříčků poslouchanosti okupují jiné žánry. V době dlouhodobého poklesu prodejů nosičů se nicméně hlavním příjmem hudebních aktů stávají živá vystoupení a v těch má rock oproti žánrům jako hip-hop nebo pop přirozenou výhodu – návštěvníci koncertu mohou přímo sledovat vznik každého jednotlivého tónu, jak energie z těla muzikanta přechází do nástroje a z něj pak přes zvukovou aparaturu k publiku.

Se specifickou energií rockových koncertů je spojen malý rituál, kdy kytarista v návalu emocí a energie začne svým nástrojem bít o reproduktory, zem a vše kolem, což jeho nástroj naprostou většinou nepřežije. Pro milovníky hudby je sledovat tříštící se hudební nástroj na jednu stranu frustrující zkušenost, na druhou stranu dává koncertu auru neopakovatelného zážitku.

Elektrická kytara může mít status pouhého nástroje, který zprostředkovává energii hudebníka, často s ním ale prošla dlouhým časovým úsekem a mnoha významnými událostmi, může mít tedy status až jakéhosi mýtického artefaktu. V takovém případě by její rozbití bylo pravděpodobně neakceptovatelné.

Tuto zvláštní a několik desetiletí ustálenou dynamiku se nyní rozhodla technologicky inovativním způsobem rozvířit švédská firma Sandvik, když představila téměř nerozbitnou elektrickou kytaru. Ta svou charakteristickou vlastnost získala díky materiálům, ze kterých je vyrobeno její tělo a krk – oceli a titanu. I přes celokovovou konstrukci je ale lehká a dobře hratelná, protože její tělo s desítkami výřezů a děr připomíná spíše hustou kostru než konvenční akustickou komoru jako u většiny kytar a také samotný krk je dutý a jeho pevnost zajišťují přesně navržená žebra a výztuže.

Lehká kytara vytisknutá z titanu demonstruje možnosti moderní výroby

Sandvik standardně nevyrábí hudební nástroje, ale zaměřuje se na technologie pro výrobu obráběcích nástrojů a práci s materiály. Nerozbitná kytara má demonstrovat know-how firmy jednak v oblasti designu materiálově úsporných, ale pevných struktur a hlavně aditivních technologií, tedy 3D tisku. Strukturálně komplexní tělo kytary předvádí možnosti tisku využívajícího laser a titanový prášek, který je po vrstvách tenkých jako lidský vlas schopen vytvořit tvary nedosažitelné klasickým obráběním a ke všemu v minimálním množství.

Výsledná kytara je pevná nejen díky použitým materiálům, ale také právě díky strukturálnímu designu, který do určité míry pohltí energii z nárazu. Navíc takto navržené tělo vyžaduje mnohem méně materiálu a výroba přidáváním místo ubírání materiálu neprodukuje prakticky žádný odpad, tento způsob výroby má tedy i zjevný ekologický aspekt.

Sandvik guitar 2

Z hlediska práce se strukturou byl podobný přístup využit při frézování krku kytary, který je v některých místech pouhý jeden milimetr tenký, aniž by u nich bylo nebezpečí nedostatečné pevnosti. To umožnil sofistikovaný software firmy. Krk byl následně zpevněn zvláštním typem tzv. hyper-duplex oceli vyvinuté přímo v Sandviku, jež poskytuje nejvyšší pevnost na světě vzhledem ke své váze.

Jelikož se jedná o hudební nástroj, důležitým aspektem je také jeho znění a způsob hraní, jaký umožňuje. Proto Sandvik spolupracoval se slavným švédským metalovým hudebníkem Yngwie Malmsteenem, magazínem Time považovaného za jednoho z deseti nejlepších kytaristů na světě, a využil znalostí Andyho Holta ze společnosti Drewman Guitars. Výsledný nástroj byl tedy navržen tak, aby splnil hráčské požadavky kytarového virtuóza a také jeho destruktivní pódiovou show – Malmsteen je mimo jiné známý tím, že na koncertech za svou kariéru rozbil desítky kytar.

boston-dynamics-robot-spotmini-truck

Přečtěte si takéPsí roboti od Boston Dynamics hravě utáhnou i náklaďák. Brzy se mají dostat do prodejePsí roboti od Boston Dynamics hravě utáhnou i náklaďák. Brzy se mají dostat do prodeje

Proces designu kytary zahrnoval nejen samotné návrhy struktury a způsobu výroby jejích různých částí, ale také virtuální a reálné crash testy. Při nich byl nástroj podroben softwaru využívanému pro testování aut a jeho fyzická podoba pak mnoha úderům o dřevěná prkna, křesla a kytarové zesilovače. Ultimátní test odolnosti titanové kytary ale zůstal na Malmsteenovi a je zachycen na videu z koncertu, kde hudebník s kytarou mlátí o makety reproduktorů, reálný kytarový odposlech, vyvýšení pódia pro bicí a nakonec ji vyhodí do vzduchu.

Yngwie Malmsteen

Yngwie Malmsteen

Kytara po žádném z těchto výbuchů energie nejeví známky poškození a po jejím dopadu na pódium ji hudebník zvedne a pokračuje ve zběsilém hraní. Jeho destruktivní vystoupení ale za sebou přesto nechalo padlé a zachovalo si v tomto ohledu auru ojedinělého zážitku – padlým se jen nestal hudební nástroj, ale maketa reproduktoru a prkna pódia pro bicí.

Jak už bylo zmíněno, nerozbitná elektrická kytara není částí produktové nabídky společnosti Sandvik, ale její marketingové, respektive komunikační kampaně. Ta nese název „Let’s create“ a kytaře v ní předchází projekt skleněného labyrintu, kterým projíždí autonomní 38tunový důlní stroj firmy.

Foto: Sandvik