Přechod na elektrická vozidla poháněná energií z ekologicky nezávadných zdrojů je nutný, pokud chceme zastavit potenciálně katastrofické klimatické změny. Soupeřit s fosilním automobilovým průmyslem ovšem kvůli jeho velikosti není vůbec jednoduché a prvními velkými úspěchy se chlubí hlavně Tesla se svojí Gigafactory.

Jejím dvěma bývalým zaměstnancům se teď ale podařilo něco podobného, když získali dostatečné finanční prostředky pro vybudování továrny na baterie ve Švédsku, která má výkonem konkurovat právě Gigafactory Elona Muska.

Peter Carlsson a Paolo Cerruti několik let pracovali na manažerských pozicích v Tesle, ale odešli a před třemi lety spolu ve Švédsku založili startup Northvolt s prvním velkým cílem v podobě továrny na baterie za tři miliardy eur. Nyní se zdá, že tohoto cíle dosáhnou, protože se skupinou Volkswagen a investiční bankou Goldman Sachs úspěšně uzavřeli smlouvu na financování do výše 900 milionů eur.

Cena továrny odpovídá její velikosti – zpočátku má produkovat 16 GWh (gigawatthodin) kapacity baterií ročně a jakmile bude schopna operovat na plný výkon, produkce se zvýší na dvojnásobek, tedy až 32 GWh ročně v celkovém součtu kapacity vyrobených baterií. Stavět se má začít ve městě Skellefteå už v srpnu a výrobní linka má být spuštěna v roce 2021.

Podle těchto parametrů by se mělo jednat o jednu z vůbec největších továren tohoto typu s nejbližší konkurencí v Tesla Gigafactory 1 v USA. Její stavba začala v roce 2015 a dokončena má být v příštím roce s celkovým rozpočtem pěti miliard dolarů.

Gigafactory 1 bude pravděpodobně minimálně několik let zcela dominovat továrnám na baterie z hlediska svého výkonu – ten má totiž při plném vytížení dosahovat až 60 GWh ročně. Už současných 35 GWh je ale více než u všech ostatních automobilek dohromady. Není se čemu divit – továrna Tesly je z hlediska rozlohy největší budovou na světě. Northvolt tedy čelí silné konkurenci z globálního hlediska, mohl by ale být schopen ovládnout přinejmenším evropský trh.

V rozhovoru pro magazín Sifted Carlsson řekl: „Věděli jsme, že není možné s tímhle typem projektu začít v malém měřítku, předpokladem pro tenhle průmysl je začít hned zeširoka […] To byla výzva.“ Přechod na elektrizovanou dopravu se potýká s problémem kruhu – pokud pro elektrická vozidla nebude zázemí, lidé o ně nebudou jevit zájem, a na druhou stranu pokud není poptávka, jen těžko může být nabídka.

Proto je tento typ projektů velmi důležitý a úspěch Northvoltu jasně ukazuje, že i velké firmy jako Volkswagen o zásadní proměnu automobilového průmyslu mají jednoznačný zájem. Už dříve navíc švédský startup navázal spolupráci s automobilkou BMW, která do vývoje elektrických aut také výrazně investuje.

V současnosti je z hlediska výrobních kapacit na lithium-iontové baterie, jež se používají v autech, světovým lídrem Asie s 80 % a naprostou většinu z toho (69 %) ovládá Čína. To může být pro západní automobilky problém zejména v kontextu aktuálně probíhající obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou, i mimo ni je však podstatné pro robustní dodavatelský řetězec výrobu rozšiřovat po celém světě.

Mít v Evropě výrazného hráče na globálním poli výroby baterií ovšem není důležité pouze z hlediska samotné produkce. Zatím stále úřadující místopředseda Evropské komise a komisař pro energetickou unii v Evropské komisi, slovenský diplomat Maroš Šefčovič, říká, že budoucnost zcela jasně spočívá v elektrifikaci automobilové dopravy. „Nemůžete vyvinout nové a vysoce kvalitní modely aut, pokud neovládáte dovednosti, inovaci a vývoj spojený s bateriemi,“ dodává.

Carlsson s tímto zcela souhlasí a poznamenává, že pokud by velkou továrnu na výrobu baterií v Evropě nepostavil jeho startup, udělá to někdo jiný, dost možná z Asie. Tamní společnosti už teď staví továrny v Polsku a Maďarsku a při stagnaci ze strany evropských firem by hrozila ztráta přístupu k zásadním nástrojům pro výzkum a vývoj technologií pro elektrická vozidla.

Přispět na rozvoj lokálních projektů se proto rozhodla Evropská unie, která pro rok 2020 vyhradila téměř miliardu eur na investice do výstavby potřebných zařízení.

Záměrem Northvoltu přitom není pouze vyrábět baterie ve velkých objemech, ale také klást velký důraz na udržitelnost. Startup v roce 2016 vznikl jako platforma pro vytvoření nejzelenější baterie na světě, takže musí být recyklovatelná a musí co nejvíce minimalizovat svůj dopad na životní prostředí. Automobily a jiná vozidla pak nemají být zdaleka jedinými zákazníky – ve švédské továrně mají vznikat akumulátory třeba i pro domácnosti nebo pro integraci do samotné elektrické sítě.