Nemít místo, kam se může člověk pravidelně vracet a být zde v bezpečí, popírá jednu z našich základních biologických potřeb definovaných americkým psychologem Abrahamem Maslowem. I přesto je bezdomovectví velmi závažným a tak trochu přehlíženým globálním problémem. Počet osob bez domova byl při posledním průzkumu OSN vyčíslen na téměř 100 milionů, přičemž 1,6 miliardy osob žijících na této planetě žije ve zcela nedostačujících podmínkách.

Problematika bezdomovectví sužuje země třetího světa, ale i státy Evropské unie. Jen u nás byl počet osob bez střechy nad hlavou v roce 2017 odhadován na 68,5 tisíce. Kvůli tomu patříme mezi země s největším počtem osob bez domova na počet obyvatel. Statistiky z roku 2015 nás dokonce v tomto žebříčku umístily na druhé místo hned za Nový Zéland.

Problematika bezdomovectví se nevyhýbá ani Spojeným státům, kde se počet bezdomovců pohybuje okolo 553 tisíc osob. Nejvíce z nich žije v Los Angeles, přibližně 50 tisíc, a v New Yorku, kde střechu nad hlavou postrádá přibližně 75 tisíc osob.

A právě na newyorském Long Islandu nyní proběhl testovací projekt, který by mohl v budoucnu tuto problematiku alespoň částečně lokálně řešit. Jedná se o projekt společnosti S-Squared 3D Printers, která se zabývá prodejem 3D tiskáren a dalšími projekty souvisejícími s 3D tiskem.

Se svou divizí S-Square 4D Commercial (SQ4D) nyní americká firma postavila pomocí 3D tisku prototyp obyvatelného domku za méně než 12 hodin a mimořádně nízkými náklady.

O podobných projektech jsme psali již dříve. Tištěný dům představující možnost bydlení pro sociálně slabé rodiny byl předveden v Itálii společnostmi New Story a Icon, které na jeho stavbu nepotřebovaly více než 10 tisíc dolarů (přibližně 230 tisíc korun), a byly jej schopny postavit za 24 hodin.

V Latinské Americe zase probíhá projekt umělce Yvese Béhara, který chce pomocí 3D tisku vybudovat dokonce celou čtvrť a nabídnout ji k bydlení tamním lidem ze sociálně slabších vrstev. I jeho domy lze postavit během dvou dnů s náklady okolo 230 tisíc korun na jeden.

Domek SQ4D o rozloze 46 metrů čtverečních byl vybudován stejnou technikou jako jemu podobné projekty. Jednotlivé vrstvy konstrukce nanášela rotační cementová tryska s obdélníkovým výstupem pohybující se po třech lineárních osách ve stylu kartézské tiskárny, kterou společnost vylepšila o několik inovací.

Samotná stavba probíhala v několika fázích, během kterých inženýři z SQ4D zkoušeli schopnosti svých produktů a různé techniky. V momentě, kdy tryska dokončila práci, přišla na řadu jemná motorika lidských rukou, která dotvořila okna a střechu celé stavby.

Podle SQ4D je možné stavbu nejrůznějším způsobem upravovat na míru zákazníkovi. Lze upravovat strukturu vnitřních i vnějších stěn domu, jejich šířku a také lze předpřipravit prostor pro následnou instalaci rozvodů v domě. Společnost neuvedla přesné náklady na vybudování takového domku, ovšem naznačila, že jsou zhruba o 70 % nižší než u stavby klasickou technikou, která je navíc přibližně třicetkrát pomalejší.

Celý projekt byl ukázkou a hlavně testem technologií SQ4D a rozhodně se nejednalo o finální podobu domu, kterou by společnost časem ráda zákazníkům nabízela. Dům byl spíše jakýmsi prvním krokem, a proto byl ihned po dokončení zbourán. SQ4D však již nyní plánuje stavbu dalšího, většího domu, který již bude uzpůsoben k obývání.

Společnost doufá, že by časem mohla poskytovat rozsáhlou nabídku dostupných domů a ráda by více prozkoumala možnosti humanitárního bydlení a dalších oblastí, kde by našly její technologie své uplatnění. Chtěla by nabízet obydlí za cenu nepřesahující 2 tisíce dolarů (necelých 50 tisíc korun) o rozloze 46,5 metrů čtverečních.

Díky stavební technice by navíc takové obydlí mělo být schopné odolat hurikánům, tornádům a dalším přírodním živlům, takže se jedná o velkou naději i pro osoby žijících v oblastech pravidelně sužovaných těmito přírodnímu úkazy.