V hospodě, na zahradě, doma, na cestách, kdekoliv. Neexistuje mnoho nápojů, k nimž by lidstvo mělo takový vztah jako k pivu. Vyprávět o tom můžeme především my, Češi, protože už několik let patříme ke špičce, co se týče konzumace tohoto moku na osobu (zhruba 143 litrů ročně). Nejsme v tom ale pochopitelně sami – jen pro nás by se každým rokem nevyprodukovalo průměrně na 1,94 miliardy hektolitrů.

Byť pivní průmysl čelí – stejně jako každý jiný – výkyvům z hlediska spotřeby a výroby, pořád jde (a stále půjde) o jeden z nejoblíbenějších nápojů světa. Pojí se s tím však jistá rizika. Opomeneme-li možnou závislost a vliv na tělo, což k alkoholu zkrátka patří, relevantním rizikem jsou i obalové materiály, ve kterých se nápoj uchovává a které se jako na zrychleném běžícím páse spotřebovávají.

Řeč je především o skleněných lahví a plechovkách, které se sice dají relativně snadno zrecyklovat a dle dostupných informací neohrožují planetu tolik jako plasty (jež pak musí The Ocean Cleanup pracně vytahovat), nicméně i tak jde o materiál, který by se v této formě nemusel výhledově vůbec objevovat. Nad touto možností přemýšlí i Carlsberg.

Už v roce 2015 tato přední pivovarnická společnost z dánské Kodaně začala ve svých laboratořích přemýšlet nad alternativou, která by sklo a plech (a potažmo i plast) nahradila za ekologičtější verzi, jež by byla snadno recyklovatelná a splňovala přísná kritéria pro uchovávání piva.

Ve spolupráci s výrobcem obalů EcoXpac proto vyvinula prototyp lahve vytvořené ze dřeva, respektive specificky vybroušených tenkých dřevěných vláken. Tím chtěla podpořit nejen cirkulární ekonomiku, ale také nabídnout svým zákazníkům netradiční formát, díky němuž by si mohli vychutnávat tento nápoj bez případných obav o dopadu na životní prostředí.

Po zhruba třech letech se k tomuto úkolu znovu vrací, a to rovnou s dvěma novými prototypy „dřevěných“ lahví, které mají být maximálně organické a recyklovatelné. Řadí je do edice Green Fibre Bottle.

Obě lahve vypadají prakticky totožně. Základem je světle béžové tělo na bází zmíněných dřevěných vláken, na kterém je přilepena ikonická zelená etiketa. Samozřejmostí je i tradičně vyrobené víčko. Rozdíl mezi těmito prototypy je však v provedení, respektive ve vnitřní stěně, která má zabraňovat možnému prosáknutí.

První z dvojice využívá velice tenký polymerový povlak z recyklovaných PET lahví, druhý naopak sází na 100% biopolymerovou variaci materiálu PEF (polyethylenfuranoát). Vzhledem k tomu, že se jedná o výrobní prototypy, mají tyto vrstvy sloužit výhradně k testování a zaznamenání nových poznatků, díky nimž by Carlsberg mohl jednou vyrábět ekologické lahve bez jakékoliv přítomnosti těchto polymerů.

„Pokračujeme v inovacích napříč našimi obalovými materiály a zatím jsme spokojeni s procesem, který jsme podnikli v edici Green Fibre Bottle,“ říká Myriam Shingleton, viceprezidentka vývoje v Carlsberg Group. „Tyto prototypy jsou důležitým krokem k naplnění naší ambice přinést tento zlom na trh,“ dodává a zmiňuje i experiment pod názvem Snap Back, který Carlsberg používal u plechovkových „packů“ – namísto plastového uchycení je k sobě dočasně pojil lepidlem.

Za eliminaci uhlíkového stopy

Carlsberg si pak s ekologickou edicí Green Fibre Bottle klade za cíl snížit uhlíkovou stopu na Zemi, čehož chce napříč všemi svými pivovary dosáhnout do roku 2030, a to o ambiciózních 30 procent. Motivovat ho k tomu má i nová komunita pod názvem Paboco, které se stal členem spolu s Coca-Cola Company, Absolut Company a L’Oréal součástí během nedávného klimatického summitu C40 World Mayors Summit v Kodani.

„Celé je to o týmu! Spolupracujeme napříč hodnotovým řetězcem, sdílíme možná rizika a věříme, že papírové lahve se jednou stanou běžnou skutečností a fundamentálně změní tento průmysl k lepšímu,“ komentuje prozatímní ředitel aliance Paboco Gittan Schiöld.

S touto myšlenkou se ztotožňují i jiné nadnárodní společnosti, které formují vlastní aliance nebo se snaží podnikat podobné kroky samy za sebe. Typickým příkladem může být IKEA, která se zaručila za odstranění všech jednorázových plastů ve svých obchodech a restauracích, přičemž prosazuje vizi oprav namísto kupování nových produktů.

Za zmínku stojí i například hotelový gigant Marriott, jehož cílem je eliminace jednorázových kosmetických lahviček v pokojích napříč všemi svými hotely, kterých má být okolo sedmi tisíc. Pokud tuto vizi naplní, mohl by ročně ušetřit až půl miliardy malých šampónů, kondicionérů nebo sprchových gelů.