Už od druhé poloviny minulého roku se fanoušci knižní předlohy od Andrzeje Sapkowského nebo herní podoby Zaklínače těší na to, jak se povede temnou postavu Geralta z Rivie ztvárnit Henrymu Cavillovi. Ten je znám jako hlavní představitel filmu Muž z oceli, ve kterém se zhostil role Supermana. Seriálovou adaptaci Zaklínače si vzal na bedra streamingový obr Netflix a chystá pro ni v první sérii celkem osm epizod.
V létě se na seriál objevil první teaser trailer, jenž odhalil vypuštění seriálu ještě letos na podzim, ovšem bez přesnějšího data. Díky první ukázce se tehdy objevili představitelé dalších postav, napříkld Freya Allan jako Ciri, Anya Chalotra jako Yennefer nebo Anna Shaffer jako Triss. Už v úvodním traileru bylo jasně vidět, že stejně jako ve hře nebo v knihách bude mít i seriálový Zaklínač notně ponurou atmosféru.
A jelikož se čím dál rychleji přibližuje konec roku, Netflix dnes vydal další trailer, tentokrát v jeho plné délce, který na více než dvou minutách ukazuje podrobnosti o chystaném díle. Inspirovat se bude z valné většiny právě knižní předlohou spíše než samotnou hrou a nově také známe přesné datum vydání. Zaklínač se objeví ještě před Vánoci, konkrétně 20. prosince.
Jak už je u Netflixu zvykem, k dispozici bude rovnou celá první série najednou. Jedna z tvůrkyň seriálu, Lauren Schmidt Hissrich, se nechala už před časem pro Entertainment Weeklyslyšet, že se seriál bude záměrně držet mimo herní předlohu. Ta prý byla také inspirována knihou, ale šla jinou cestou, než kterou by chtěl jít Netflix a samotní tvůrci u vlastní adaptace.
Nakonec je vlastně i přes původní obavy Henry Cavill v hlavní roli excelentní, tedy alespoň podle dosavadních ukázek. Rozhodně nejde pouze o svalnatého a uhlazeného herce, kterého si většina pamatuje právě jako Supermana. Seriál má navíc příhodný podtitul: „Nejhorší příšery jsou ty, které sami vytvoříme.“
Virtuální realita skrývá mnoho využití. Po nasazení brýlí je možné nejen hrát hry, ale také digitálně cestovat po turistických destinacích, zkoušet různé trenažéry nebo si rozšiřovat obzory pohledem na objekty, které by nikdy nebylo možné prozkoumat ve skutečném světě. O tom je i nový zážitek, který byl spuštěn ve slavném muzeu Louvre v Paříži.
Celý svět si totiž letos připomíná pětisté výročí úmrtí Leonarda da Vinciho (1 452–1 519), jednoho z nejvlivnějších malířů všech dob. Louvre u toho samozřejmě nesmí chybět, a to hlavně z toho důvodu, že v jeho historických prostorách visí Da Vinciho nejslavnější portrét – Mona Lisa.
Ten za přísně střežených podmínek do Louvru láká v průměru až osm milionů lidí každý rok a není divu, že jde o jedno z nejvyhledávanějších uměleckých děl na planetě. Monu Lisu navíc zahaluje řada spekulací a konspiračních teorií o tom, co symbolizuje, proč ji Da Vinci v 16. století vůbec namaloval a jak by asi vypadala, kdyby byla opravdu „živá“.
Foto: Musée du Louvre
Mona Lisa, nejslavnější portrét na světě
Roušku tohoto tajemství se nyní snaží alespoň částečně odhalit samotné muzeum, které se v rámci největší umělecké exhibice s Da Vinciho dílem spojilo s HTC, konkrétně jeho divizí VIVE Arts, a vývojáři z Emissive, aby návštěvníkům nabídlo detailnější pohled na ikonickou sedící dámu, a to prostřednictvím sedmiminutového zážitku ve virtuální realitě.
Sklo prolomeno
Vše začíná samotným příchodem do Louvru, kde HTC nechalo vybudovat speciální stánek s jedenácti VR brýlemi HTC Vive Cosmos a přednastaveným titulem z dílen studia Emissive pod názvem Mona Lisa: Beyond the Glass. Součástí jsou i malé stoličky, na které se mohou zájemci posadit.
Po nasazení headsetu se návštěvníci objeví znovu před slavným Musée du Louvre, avšak pouze digitálně a ve virtuální realitě opět zamíří dovnitř. Po úvodním projití několika chodeb, na jejichž zdech se nachází řada dalších obrazů, následně spatří onu věhlasnou malbu. Ta se tyčí přímo uprostřed a čeká, než ji virtuální průvodce v celé kráse odhalí.
Foto: HTC VIVE
Mona Lisa jako živá postava
Ještě předtím, než se dostane na řadu samotné trojrozměrné zobrazení, je součástí i krátká historie ohledně vzniku Mony Lisy. Doprovodný komentář klidným hlasem popisuje Francii v 16. století v návaznosti na to, kde byl obraz v minulosti uchováván a jak přežil Velkou francouzskou revoluci, dvě světové války, krádeže a také časté cestování po světě.
Po stručné informaci o velikosti samotného obrazu, založeném na topolovém dřevě a několikaleté precizní malířské práci Da Vinciho, se následně Mona Lisa (nazývaná také jako Mona La Gioconda) rozplyne, aby se objevila jako „živá“ bytost přímo před očima pozorovatelů. V takové podobě, která by mohla replikovat skutečnou vizáž.
Foto: HTC
Pro vytvoření 3D renderu používali vývojáři infračervené záření, rentgen i data lomu světla
Nejde však pouze o jednoduchý trojrozměrný model. Během tohoto unikátního zážitku Mona Lisa dokonce interaguje, gestikuluje a neustále navazuje oční kontakt, který je pro ni tak typický. Mimo jiné reaguje i na komentátorský doprovod, který se snaží detailně popisovat její tajemný život a vysvětluje, proč má například založené ruce, a další Da Vinciho vytříbené techniky.
Mona Lisa pak tiše navozuje pocit, že vše vnímá a připomíná svou přítomnost. Dokonce se pak přemístí i do skalnatého přírodního prostředí, kde trávila nějaký čas, a pozoruje jeho dění. Po zhruba sedmi minutách zážitek končí a ti nejpozornější si po odložení headsetu zpět na stojan odnáší bohaté znalosti o tom, kdo tato dáma vlastně byla.
Foto: Gameplay
Mona Lisa v obklopení přírody
Umění v moderní době
Byť je tento zážitek profilován hlavně jako doplněk pro výstavu na počest Da Vinciho, Louvre jej vnímá mnohem komplexněji. Bere to jako nutný posun vstříc moderním technologiím, které dokáží umění jako takové více přiblížit mladším generacím, které si zkrátka nemusí potrpět na standardním postáváním u obrazů v naprostém tichu.
„Máme různá publika s různými otázkami, o které se musíme starat. To, že nabídneme několik typů tohoto vzdělávání, je pro nás klíčové,“ říká Dominique de Font-Réaulx, ředitel oddělení kulturních programů v Louvru.
Současně naráží i na skutečnost, že pokud by kdokoliv chtěl vidět Monu Lisu na vlastní oči, bude mít v průměru třicet vteřin na to, aby obraz mohl v klidu pozorovat. Denně má tuto malbu totiž navštívit až 20 tisíc lidí a je nereálné, aby si všichni odnesli co nejbohatší zážitek. Virtuální nahrazení v mnohem uvolněnějším a informačně bohatším provedení tak může být ideální cestou.
O to víc, když je Mona Lisa: Beyond the Glass dostupná nejen přímo v Louvru, ale také na platformě VIVEPORT a dalších službách, které zážitky ve virtuální realitě nabízejí. To se může hodit všem, kteří nyní do 24. února příštího roku (kdy výstava končí) nemají cestu do Paříže a spokojí se s tím, když se v interaktivní muzeum promění třeba obývací pokoj.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.