Málokdo zná vývoj českého bankovnictví a zejména jeho přerod za pomoci moderních technologií do dnešního digitálního světa – pochopitelně mimo bank samotných – tak dobře jako Trask. Tuzemská technologická firma letos oslavila pětadvacet let na trhu a na dnešní podobě bankovních služeb má velký podíl.

V čele Trasku stojí jeden z jeho zakladatelů Filip Tománek. Ten dnes z moderních kanceláří v Praze na Pankráci řídí velký byznys, který se v loňském roce v tržbách již podruhé za sebou přehoupl přes 1 miliardu korun a jinak by tomu nemělo být ani letos.

Vedle bankovnictví spolupracují stovky expertů Trasku i s dalšími velkými hráči napříč různými obory a při příležitosti oslav 25 let existence jsme se s Filipem Tománkem bavili o tom, jak se vývojáři sháněli před čtvrtstoletím a jak dnes, jak hodnotí české banky ve srovnání se světem a na čem vlastně stojí úspěch jeho firmy.

Trask slaví 25 let. Dnes patříte mezi největší vývojářské/IT firmy v Česku. Jak se hledali vývojáři před dvaceti lety a jak se hledají dnes?
Před 25 lety nebyly zástupy mladých nadšenců do technologií, takže se tehdy vývojáři hledali o dost hůř. Dnes je IT nejen mezi mladými velkým a populárním tématem, na kybernetiku se hlásí i mnohem víc slečen než dříve a vývojářů je tak víc než dost. Rozdíl je v tom, že dnes vývojáře nehledáme, ale chceme přitáhnout ty, kteří k nám zapadnou. Proto se snažíme být maximálně otevření, možným uchazečům ukazujeme, jaká firma skutečně je a jak funguje.

Foto: Trask

Sídlo společnosti Trask v Praze

Původně šlo o partu kamarádů, dnes je v Trasku 560 zaměstnanců a obratem přesahujete miliardu korun. Kolik lidí zůstalo celou dobu?
Od založení se Trask rozrostl o stovky lidí, kteří u nás rádi zůstávají. Toho si při dnešní přelétavosti velmi cením, tím spíš, že se bavíme o tak konkurenčním prostředí, jako je IT. Přičítám to hlavně tomu, že Trask vždy stavěl a staví na rodinných hodnotách.

Záleží nám na tom, aby naši lidé byli ve firmě rádi a věděli, že si jich opravdu vážíme a chceme jim dát dlouhodobou perspektivu. To jsme jako jedni z mála na trhu ukázali i v době ekonomické krize v letech 2008 a 2009, kdy jsme nepropouštěli, i když trh padal.

Trask byl prakticky u všeho důležitého, co se v Česku v posledních 25 letech odehrálo ve světě IT a zejména v tuzemském bankovním sektoru. Co považujete za ty nejzásadnější změny?
Prvním mezníkem byl rok 1996. Sálové a stolní počítače představovaly dva oddělené světy a my jsme pomocí nových technologií dokázali postavit řešení, které umožnilo zaměstnancům České spořitelny přistupovat k hlavnímu bankovnímu systému ze svých PC nejen v centrále, ale na všech pobočkách, navíc bez nutnosti složitě užívat speciální konzoli.

Ve stejném roce jsme spustili i pilotní projekt implementace serverů a integrace systémů se světem Windows v ČSOB. Nové bezpečné prostředí a jeho nezbytnou serverovou a síťovou infrastrukturu jezdily obdivovat delegace z celé Evropy, protože ve své době šlo o opravdu revoluční uživatelské rozhraní. Tak bych mohl pokračovat rok po roku celých 25 let.

Co naopak stojí za vypíchnutí v posledních letech?
Pro poslední roky jsou bezpochyby nejzásadnější digitální produkty – postupná digitalizace vnitřních i vnějších procesů, od interních agend po obsluhu klienta. Bankovnictví na digitalizaci usilovně pracuje a já doufám, že totéž nastane ve státní správě. Nebavíme se ale o prostém překlopení papírových formulářů do elektronické podoby.

O čem by podle vás tolik zmiňovaná digitalizace měla být?
V Trasku se snažíme nahrazovat zaběhnuté postupy novými a od základu přepracovanými. Vždy se ptáme, jestli jde postup, jako je získání informací, objednávka produktu, případně platba, zjednodušit a urychlit. V bankovním sektoru se to týká celého spektra služeb, od založení běžného účtu po získání úvěru přes internet a zcela bez papíru.

Foto: Trask

Filip Tománek, zakladatel a CEO společnosti Trask

Když jste začínali, informační technologie jako takové často teprve nastupovaly. Dnes nastupují opět, jen v jiném gardu a vše je mnohem dál. Právě u bank se hodně řeší, kdo na ně naskočí. Inovují dnes české banky více než tehdy? Lze ty doby vůbec srovnávat?
Mohl bych vyjmenovat všechny inovace, které jsme s bankami za těch 25 let realizovali. Stejně tak bych mohl vyjmenovat slepé uličky. Při zavádění jakýchkoli inovací však vždy bylo zásadní, aby banky naslouchaly svým klientům. Jinými slovy: aby se do změn pouštěly proto, že ví, že klienti změnu, vylepšení, nový produkt nebo službu žádají a ocení.

Podobně velkých hráčů jako Trask ve světě IT v Česku příliš není, spočítat bychom je mohli na prstech jedné ruky, a co se týče obratu, platí to stejné. Je potřeba k vybudování tak velké firmy u nás tolik let?
Záleží na tom, o co vám jde. Obchodně a akvizičně je možné růst o desítky procent, znamená to ale škrtit náklady a firmu napumpovat v naději, že ji někdo větší koupí. My jsme stavěli byznys na stabilních, dlouhodobých vztazích. Rosteme díky novým technologickým řešením, se kterými na trh přicházíme. Vždy chceme být tam, kde jsou naši klienti, a postupně plánujeme expandovat a otevírat pobočky v dalších zemích.

Vy dnes vyvíjíte a spolupracujete s největšími firmami v Česku. Lze říct, který sektor je u nás, co se týče nasazování nových technologií a tím, že jde tzv. s dobou a globálním světem, nejprogresivnější?
Česko patří mezi nejinovativnější bankovní trhy v Evropské unii a je jakýmsi „digitálním ostrůvkem uprostřed Evropy“. Ani čeští spotřebitelé nejsou tak konzervativní, jak by se mohlo zdát. Podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat například Češi už předloni ve využívání internetového bankovnictví překonali i Němce, Rakušany nebo Španěly. České banky nezaostávají ani v zavádění moderních agilních metodik.

Vedle finančního sektoru patří mezi naše nejvýznamnější klienty například také Škoda Auto. Pro ni jsme mimo jiné vyvinuli online konfigurátor vozů, který pracuje se skutečnými díly a v reálném čase ověřuje, zda jsou k dispozici.

Dnes existuje spoustu inovačních agentur, menších vývojářských týmů a dalších firem, které se často specializují jen na jednu oblast nebo jeden typ technologie. Trask se snaží spojovat vše, aby mohl klientům poskytnout vše, co potřebují. Je to ta jediná cesta, jak vyrůst dosáhnout takových rozměrů?
Zhruba před osmi lety jsme stáli před rozhodnutím, jak onu rozmanitost našich služeb zkrotit. Vybrali jsme si cestu decentralizace řízení, proto tehdy vzniklo šest obchodních jednotek rozdělených podle kompetencí. Zpětně toto rozhodnutí hodnotím jako stěžejní pro další růst.

Jak to funguje v praxi?
Každý klient má svého partnera na úrovni představenstva, ten následně koordinuje spolupráci mezi interními týmy. Díky takové specializaci můžeme dále růst v rámci jednotlivých kompetencí a posouvat se do role konzultantů a zároveň opečovávat to nejdůležitější – vztah s klientem.

Trask byl, je a vždy bude především o lidech, kteří ho tvoří. Naší ohromnou konkurenční výhodou na trhu práce je udržování procesní lehkosti a rychlosti, zároveň se umíme stále dívat na každého člověka individuálně. Při naší velikosti už je to možné jen díky silnému střednímu managementu, který jsme v posledních letech cíleně budovali.

Foto: Trask

Filip Tománek, zakladatel a CEO společnosti Trask

Hodně spolupracujete například s Českou spořitelnou, největší tuzemskou bankou. Jak se za ty roky proměnila právě Česká spořitelna? Jak jí jde nasazovat ty nejmodernější technologie?
Česká spořitelna je podle mě jednou z nejprogresivnějších bank na trhu, na rozdíl od ostatních ale o své vnitřní proměně příliš veřejně nehovoří. Je sympatické, že stále myslí na své klienty, které nezajímá ani tak to, jak se banka namáhá s vnitřní proměnou, ale to, jak právě jim a jejich rodinám může ulehčit život.

Velmi si vážím toho, co s Českou spořitelnou dokázal její dosavadní generální ředitel Tomáš Salomon. Jeho kariéra je učebnicovým příkladem toho, že v moderní době se člověk nesmí bát zkoušet nové věci a musí být připraven přijímat výzvy tak, jak přicházejí.

Jaké nové věci Česká spořitelna vyzkoušela?
Byla například první bankou na českém trhu, která nabídla čistě online půjčku, kterou je možné získat do 5 minut – bez návštěvy pobočky nebo čekání na kurýra a podepisování stohu papírů. A jsem rád, že to byl právě Trask, kdo jí jako technologický partner pomáhal tuto převratnou novinku na trhu realizovat.

Nehledě na to, kdo je vaším klientem, dokážete říct, jaká banka je dnes v Česku technologicky nejmodernější?
Nezáleží na tom, která z bank je technologicky nejvyspělejší. Já si cením odvahy. Toho, jak se velké a „starobylé“ banky pouštějí do soupeření s novými malými hráči, kteří na rozdíl od nich nenesou břímě zastaralých systémů, jež je nejdřív nutné modernizovat. Banky bych spíše hodnotil podle jejich přístupu k modernizaci klíčových systémů, podle vize dalších inovací a schopnosti je realizovat, a to s ohledem na měnící se potřeby a očekávání jejich klientů.

Obecně je velkým tématem v bankovnictví a dalších velkých a zavedených sektorech tzv. agilita, kdy se mění struktura fungování firem, snaží se nasazovat moderní postupy, aby šly vyvíjet rychleji a jednodušeji moderní produkty. Někdy mi ale přijde, že je to hlavně buzzword. Jak moc se reálně fungování firem mění a má to nějaký skutečný efekt?
Dnes se zdá, že kdo není agilní, jako by nebyl. Člověk samozřejmě musí trochu vykouknout z krabic, které se okolo různých konceptů tvoří. Tvrzení, že většina bank dnes prochází zásadní proměnou, ať už v reakci na nástup nové konkurence, vývoj očekávání klientů nebo z obav z blížícího se poklesu, je ale pravdivé.

Česká ekonomika je silně napojená na západoevropské země, především Německo. Tamní hospodářské výkyvy a otřesy se tak samozřejmě projeví i na naší ekonomice. Evropské banky ale obecně nejsou příliš rozkročené do světa a pociťují na sobě regionální turbulence. Proto procházejí technologickými, organizačními, strukturálními a procesními změnami. České banky jsou ale podle mého názoru silné a schopné přečkat případnou krizi, o které se mluví stále častěji.

Platí pořád to, že je pro takové firmy snazší najmout si na vývoj nových produktů firmu, jako je Trask, protože to sami interně nezvládnou? Co jim vlastně všechno chybí?
Takhle to nefunguje. Banky nemají nouzi o interní zdroje, s Traskem spolupracují kvůli tomu, že mohou rychleji a efektivněji dosáhnout svých cílů. Pro klienta je potom výhodnější spolupracovat s někým, kdo dané oblasti rozumí, než začínat od nuly. Trask jim díky svým velkým investicím do zkoumání a analýz technologických inovací, chování uživatelů a podobně nabízí právě to, co potřebují.

Foto: Trask

Kanceláře Trasku v Praze

Vy už nepůsobíte jen na českém trhu. Jak si tuzemské banky stojí v porovnání s Evropou? Nejen v Česku je velký tlak na inovace, a to jak od uživatelů, tak od menších fintechových startupů. Jak si stojíme?
Koukněme se třeba na jižní sousedy. Rakouská ekonomika začala po několika letech růstu stagnovat – růst HDP zpomalil z loňských téměř 3 % na letošních 1,5 až 2 %. Rakouský bankovní sektor je ale vysoce rozvinutý, a na ten my cílíme především.

Na rakouském trhu působí na 600 bank. Celkem mají přibližně 3 600 poboček a tvoří tak jednu z nejhustších bankovních sítí v Evropě. Díky rozsáhlým zkušenostem z našeho domácího trhu můžeme být rakouským bankám partnerem v oblasti zákaznické samoobsluhy, online bankingu nebo bankovních aplikací. Oproti Čechům Rakušané mnohem více lpí na hotovosti, což se projevuje i na finančních a platebních službách a banky to musí brát v úvahu.

Jak vlastně dnes vypadá byznys Trasku? Kolik toho děláte v Česku a kolik už přináší zahraničí?
Dlouhodobě jsme v zahraničí pracovali spíš pro pobočky našich českých klientů. Od minulého roku jsme ale sestavili zcela nový tým, který se expanzi do zahraničí začal programově věnovat a úsilí již přináší ovoce. Nyní už v zahraničí rosteme rychleji než v Česku. Souvisí to právě se zmiňovanou digitální vyspělostí českých bank a podniků.

Zahraniční expanze je ale přínosem i pro naše stávající české klienty. Digitální produkt nezná hranice, takže zkušenosti, které přenášíme ze zahraničí zpět do České republiky, posilují pozici digitálních produktů našich klientů také ve směru k jejich zahraniční rodině (matkám, sestrám nebo dokonce dcerám).

Přestože na trhu působíte už dlouho, minimálně vaše nové honosné sídlo na Pankráci odpovídá nejmodernějším trendům ze světa coworkingů a startupů, kde se všichni předhánějí, kdo nabídne stylovější a promakanější kanceláře. Na co lákáte nové posily nejvíce vy? Už to bez takových kanceláří nešlo?
Nové kanceláře jsme zvolili ze dvou důvodů. Prvním byl fakt, že jsme se museli z bývalých kanceláří vystěhovat, abychom uvolnili prostor pro expanzi někoho jiného. Tím jsme paradoxně získali a byl to impuls se nadechnout. Druhým důvodem je náš růst a rostoucí nároky na spolupráci mezi týmy. Využili jsme proto příležitost a připravili nový prostor, který – jak říkáte – odpovídá nejmodernějším trendům.

Věřím, že spolupráce mezi týmy je u tak velké firmy klíčová. Jak to funguje u vás?
Jsme zvyklí se potkávat, pracovat na projektech společně s našimi klienty. Proto jsme vytvořili unikátní prostor, který to umožňuje. Máme kanceláře propojující jednotlivé týmy, zároveň ale nabízejí dostatek prostoru pro introverty, jako jsem třeba já, kteří se potřebují v klidu soustředit na svou práci, aniž by si museli nasazovat sluchátka. Také vznikl prostor, kam se nestydíme pozvat klienty.

Foto: Trask

Kanceláře Trasku v Praze

V IT světě je dnes hodně buzzwordů. Umělá inteligence, strojové učení, blockchain, chatboty, zmíněná agilita. Hodně se o tom mluví, ale často zůstává jen u slov. I vy se v Trasku těmito tématy zabýváte. V čem vidíte největší potenciál a co dnes už opravdu reálně funguje?
Reálně fungují všechny uvedené technologie i agilita. Budoucnost vidíme v přístupu, který označujeme jako NextGen, chcete-li příští generace IT. Koncept NextGen spočívá v tom, že neopakujeme již vymyšlená řešení, ale hledáme nové a efektivnější cesty pro našeho klienta s vyšším užitkem pro jeho zákazníky. Řešení NextGen je obvykle výsledkem spolupráce zkušeného produktového manažera s technickým nadšencem, který nabídne neotřelý pohled a nebojí se zpochybňovat, co je historicky zavedené.

Můžete zmínit nějaké příklady?
Dnes máme hotové třeba řešení pro online hypotéku, kterému říkáme standardní, protože je založené na vyzkoušených komponentách. Vedle toho máme hotový i návrh NextGen hypotéky, která oproti té „standardní“ výrazně zvyšuje komfort pro žadatele. Princip NextGen řešení spočívá především v tom, že vše, co můžeme udělat za uživatele, za něj uděláme – výpočty, odhady, vyplnění informací. Neobtěžujeme ho tím, co může proběhnout bez jeho přispění. Cílem je maximální přehlednost a minimum kliknutí nebo stisků kláves. Zavést takové řešení sice od banky vyžaduje určitou odvahu, ale skutečné inovace a posouvání hranic spočívají právě v ní.