Austrálie v plamenech. Co stojí za vznikem extrémních požárů, jak ovlivní planetu a jak můžeme z Česka pomoci?

Filip HouskaFilip Houska

Dým na Klokaním ostrově

0Zobrazit komentáře

Austrálie se vždy potýkala s lesními požáry. Vzhledem k tamnímu podnebí, které je v letních měsících zpravidla velmi suché a doprovázené mnohdy silnými větrnými poryvy, stačí jen malá jiskra, aby zažehla masivní oheň nejen ve vnitrozemských pouštích, ale také v obydlených oblastech na pobřeží. Ovšem to, co se děje na stejnojmenném kontinentu teď, nemá obdoby.

Australané v posledních měsících zažívají doslova peklo na Zemi. Napříč celým kontinentem hoří rozsáhlé plochy a trpí jak vegetace, tak lidé, kteří jsou nuceni opouštět své domovy a nacházet nutná přístřeší v evakuačních centrech, potažmo ve městech a vesnicích, které plamenům zatím odolávají.

Nejpostiženějšími lokalitami jsou pak dvě hlavní australské provincie na východním pobřeží – Nový Jižní Wales a Victoria. Plameny tedy úzce ovlivňují dění v metropolích jako Sydney nebo Melbourne a jejich příměstských oblastech, byť hrůzu zažívá i hlavní město Canberra nebo Adelaide v Jižní Austrálii.

Australská pláž v obklopení dýmu z požárů

Canberra byla včera dokonce vyhlášena městem s nejhorším vzduchem na světě. V Sydney je naopak tak nízká viditelnost, že se na pohled ztrácí i ikonická opera. Neštěstí navíc nezasahuje pouze obyvatele, ale pochopitelně i tamní faunu, která přichází o stovky milionů zástupců zvířecí říše včetně koalů medvídkovitých a klokanů.

V celém tomto zmatku se navíc objevuje čím dál více otázek. Od příčiny přes možná řešení až po dopady na životní prostředí po celé planetě. Pojďme si tedy zodpovědět ty nejzásadnější body, které se s hořící Austrálii pojí.

Proč jsou ohně najednou tak velké?

Jak už bylo zmíněno v úvodu, Austrálii nejsou cizí žádné větší požáry. Kvůli těmto hrozícím katastrofám stát operuje s propracovaným managementem pro řešení rozsáhlých ohňů a disponuje několika speciálními systémy, díky nimž zajišťuje ochranu obyvatelstva, zvířat i zeleně.

Nyní je však situace diametrálně odlišná, protože se naráz vyrojilo až příliš velké množství ohnisek (v některých dnech jich bylo skoro 200), které jsou rozptýlené a je velice složité proti nim efektivně bojovat. Problému navíc přispívá i sucho, nevídané teplo a silné větry, jež znemožňují práci hasičů a dobrovolníků.

Austrálie nic takového nepamatuje. Plocha sežehnutá plameny je nyní větší než celé Slovensko a sedmkrát tak velká jako oblast, která byla spálena během loňských požárů v Amazonii. Pro přesnější představu je vhodné se podívat na vybrané satelitní snímky, na nichž je celá katastrofa dobře viditelná.

Objevují se i různé interaktivní mapy a zrychlená videa, na kterých je možné pozorovat formující se mračna z požárů. S něčím takovým přišel i třeba japonský satelit Himawari, jenž z vesmíru zachytil situaci ze 4. ledna. O rozsáhlosti hovoří také fakt, že sníh na novozélandském ledovci Franz Josef je (nebo minimálně byl) zbarvený do oranžova vlivem padajícího popelu z požárů.

Jak to snáší lidé a zvířata?

Na tuto otázku se nabízí jednoduchá odpověď: špatně. V některých případech i velmi špatně. Obyvatelé několika vesnic na východním pobřeží kompletně přišli o své domovy, ti šťastnější se pak včas evakuovali, aby nepřispěli do počtu pětadvaceti obětí, které uhořely. Posledním zaznamenaným případem je senior, který byl od 31. prosince pohřešován v Jižním Novém Walesu.

„Je to podobné, jako byste vykouřili 60 cigaret denně. Pokud máte respirátor, tak jste zhruba na jedné krabičce,“ popisuje situaci pro CzechCrunch přímo ze Sydney Filip Heitel, který v australském městě žije zhruba půl roku, a dodává, že tamní jsou vysloveně rádi, když vidí modrou oblohu. „Člověk pak zapomene na starosti, co se týče ekonomiky, a opravdu si užívá, když například prší nebo je čistý vzduch.“

Sydney nicméně nepatří mezi oblasti, kde je situace nejhorší, byť má aktuálně horší vzduch než indické Nové Dillí. Obecně velké metropole nezažívají takovou zkázu jako třeba malé vesnice směrem k vnitrozemí, kde nemůže dým odvát do oceánů. Jejich domů mělo padnout již okolo dvou tisíc a je téměř stoprocentní, že číslo bude růst.

Mnohem hůř jsou na tom logicky tamní zvířata, kterých dle odhadů zahynulo zhruba půl miliardy. Je otázkou, jaké druhy jsou v této statistice zahrnuty, nicméně se počítají i ptáci, plazy a další menší tvorové. Veřejnost však zajímají především klokani a koaly medvídkovité, symboly Austrálie. U nich je situace také kritická.

Podle ekologů z Univerzity v Sydney mělo uhořet již více než osm tisíc těchto vačnatců (zhruba třetina celkové populace žijící na severu Nového Jižního Walesu) a rozebírá se, zda se nedostanou do skupiny taxonů vyhynulých v přírodě. To bude jasné až poté, co se podaří veškeré ohně zkrotit.

koala

Foto: Wim Bollen / Unsplash

Koala medvídkovitá

Hořící Austrálie a životní prostředí

Objevují se názory, že za vznikem tohoto plamenného pekla stojí hlavně znečištěné životní prostředí, což dle expertů není úplně pravda. Nepochybně na tom má vliv, ale není to hlavní spouštěč. Tím může být i špatně típnutá cigareta. Mnohem relevantnější je nicméně to, jak australské požáry planetu ovlivní do budoucna.

Podle odhadů mají tyto požáry vygenerovat až 350 milionů tun oxidu uhličitého, který poputuje přímo do ovzduší. Odborníci se mimo jiné shodují na tom, že Země tento objem absorbuje minimálně za sto let. A to je v době extrémního důrazu na udržitelnost hrozivá zpráva.

australian-fires

Mapa se zaznačenými ohnisky ze začátku ledna

Vlivem toho se očekává, že na některých místech světa poroste průměrná teplota. Obecně pak celá situace velice dobře podpoří názory ekologů a vyznavačů globálního oteplování. Až v následujících desítkách let bude však možné hovořit o konkrétnějších dopadech (jestli vůbec).

Kdo pomáhá a jak pomůžete i vy?

Na místě má být až 70 tisíc dobrovolnických hasičů z lokálních požárnických komunit a více než tři tisíce profesionálních hasičů, kteří s plameny v centrech zkázy bojují. Své síly na jižní polokouli posílají i Spojené státy nebo Kanada.

Zapojuje se také australská armáda se svou největší bojovou lodí, která slouží pro evakuaci lidí z daných regionů na pobřeží státu Victoria. Angažují se i vojenští záložníci a také piloti letadel s obrovskými vodními sudy pro podporu hašení ze země.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Uskutečnily se desítky sbírek na pomoc hasičům, působí tady dobrovolnické skupiny všeho druhu. Lidé tu drží velmi při sobě,“ komentuje ze Sydney Filip Heitel. Na podpoře se nicméně podílí takřka celý vyspělý svět. Znát je to především na sociálních sítích, jmenovitě na Facebooku a Instagramu, kde je rozjetých několik charitativních sbírek, které dosahují milionových částek. Jedna z největších pak atakuje částku 700 milionů korun (viz oficiální stránka sbírky).

Podporu a poděkování vyjádřila i britská královna Alžběta II., která je dle ústavy hlavou Austrálie. Zapojuje se řada celebrit jako herečka Nicole Kidman s částkou okolo 11,4 milionu korun nebo zpěvačka Pink, velkých podnikatelů včetně šéfa Applu Tima Cooka a nechybí ani vlády států.

Zapojená je i Praha, která věnuje částku ve výši 10 tisíc australských dolarů (zhruba 156 tisíc korun) zoologické zahradě státu Victoria na urgentní veterinární péči.

Ve velkém funguje i tradiční formát finančních darů, které se dají věnovat přes desítky organizací. Sami si pak můžete určit, na co by vaše peníze (v případě podpory) měly jít. Lze vybírat mezi hasiči, ochránci zvířat, dočasným přístřeším nebo je věnovat do plánu na obnovu země.

Hasiči:

Zvířata:

Ubytování:

Obnova:

Kdy to skončí?

Nikdo neví. Ačkoliv teď Austrálii čekají deště, vláda i odborníci varují, že dozajista nezklidní všechny požáry. Nejteplejší období má navíc teprve přijít a očekává se, že ohně ještě posílí. Výhled tedy není příliš optimistický: plameny mohou kontinent okupovat ještě měsíce, byť se neví, v jaké míře.

Záloha na PET lahve. Online supermarket Košík.cz prodává vratné plastové lahve Mattoni, aby se z nich mohly vyrobit nové

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

mattoni-kosik

Foto: Košík.cz

Recyklované lahve Mattoni ve spolupráci s online supermarketem Košík.cz

0Zobrazit komentáře

Zaveďme zálohy na plastové lahve. Právě takové řešení často padá v debatě, jak zamezit nadměrné spotřebě plastových obalů, které huntují planetu, a společnost to začíná stále více řešit. Plošné zálohování PET lahví v Česku sice zavedeno není, ale to nezastavilo online supermarket Košík a výrobce minerálních vod Mattoni, aby právě vratné a zálohované lahve vyzkoušeli.

Na Košík.cz tak mohou zákazníci nově nakoupit zálohované PET lahve určené k opakované recyklaci, což znamená, že je při příštím příjezdu kurýra vrátí, podobně jako to nyní mohou činit s papírovými taškami. Košík a Mattoni chtějí při své pilotní spolupráci uzavřít tzv. cirkulární smyčku PET lahve, na jejímž konci bude recyklace a výroba nové PET lahve s vysokým přídavkem recyklátu.

„V rámci našeho projektu Budoucnost bez obalu hledáme nové typy udržitelných obalů pro všechny druhy zboží. V případě nápojů se však ukazuje jako nejlepší cesta změna způsobu nakládání se současnými obaly, aby se minimalizoval jejich dopad na životní prostředí,“ popisuje motivaci Tomáš Jeřábek, generální ředitel Košík.cz, který u online prodeje vidí výhodu právě v pohodlném zpětném odběru obalů přímo z domácností.

Tři koruny za lahev

Jelikož v České republice nejsou zálohované PET lahve běžné, chce si nejprve Košík s Mattoni celý proces vyzkoušet a ověřit si, zda o něj budou mít zákazníci skutečně takový zájem, jak naznačují průzkumy. Součástí projektu je i speciální edice lahví, které Mattoni připravila – jsou z 80% recyklovaného PETu, mají světle zelenou barvu a záloha na ně bude činit tři koruny.

„Nápojový průmysl má unikátní možnost stát se plně udržitelným, plně cirkulárním, a my ji chceme využít. Plastové lahve vnímáme jako cennou surovinu, kterou lze mnohonásobně opakovaně recyklovat,“ říká Alessandro Pasquale, generální ředitel Mattoni 1873.

kosik-mattoni

Foto: Košík.cz

Košík převáží vratné recyklovatelné lahve ve speciálním boxu

Šéf největšího distributora nealkoholických nápojů ve střední Evropě je zastáncem centrálně řízeného systému vratných záloh, který funguje například v Německu, Chorvatsku nebo Finsku. Právě ten podle Pasqualeho dokáže zajistit kompletní recyklaci lahví, jež nyní často končí na skládkách nebo přírodě. Podle Mattoni jde o případ každé třetí PET lahve.

„Chtěli bychom, aby se nám v rámci pilotu vrátilo přes 90 % lahví,“ uvedl při představení nového systému Tomáš Jeřábek. Také v Košíku jsou přesvědčeni, že v centrálně řízeném systému vratných záloh je budoucnost – i proto, že zavedení vratných lahví jen jednou firmou na trhu nedává dlouhodobý smysl. Pilotním programem s Mattoni si chce Košík ověřit, jak by mohl systém fungovat i pro další produkty včetně plechovek.

V praxi bude vše fungovat poměrně jednoduše, a to jak u zákazníka, tak u výrobce, respektive prodejce. Zákazník, který si na Košík.cz zakoupí zálohovanou PET lahev Mattoni (světle zelenou barvu bude mít i ikonická orlice na etiketě, kde bude i logo Košík.cz), ji bude moci při dalším závozu kurýrovi odevzdat. Bude muset být prázdná, nezmačkaná a s víčkem, přičemž na oplátku získá svou zálohu, tedy tři koruny, zpět ve formě kreditů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Košík pak vrácené PET lahve odveze ve speciálním boxu zpět k dodavateli, který zajistí recyklaci. „Systém zpětného odběru v současnosti využíváme také u jednodruhových papírových sáčků při nákupu potravin a ekodrogerie,“ doplňuje Jeřábek, podle něhož si o vratné zálohy na plně recyklovatelné PET lahve řekli sami zákazníci. Ti si oblíbili i právě jednodruhové papírové sáčky, do kterých loni začal Košík odsypávat vážené potraviny a také drogistické zboží.

Největším paradoxem je podle Košíku i Mattoni aktuálně u recyklovaných a znovuvyužívaných PET lahvích skutečnost, že recyklát je stále dražší než čistý PET. „Recyklát je zatím stále bohužel dražší než nový PET, což je absurdita dnešní doby. Ale věřím, že je to jen aktuální stav, který se bude postupně měnit,“ vysvětluje Andrea Brožová, tisková mluvčí Mattoni 1873.

tomas-jerabek-kosik-top

Tomáš Jeřábek, CEO Košík.cz

Podle Tomáše Jeřábka z Košíku je aktuálně recyklovaný PET dražší o 30 až 50 procent, což je „něco, co nedává logiku, a chceme to změnit“. Jeřábek tento stav přirovnal k situaci, kdy by například ojeté vozidlo stálo více než nové. Stejně jako Mattoni nicméně věří, že se to bude postupně měnit.

V Mattoni jsou obecně přesvědčeni, že zmíněný zálohový systém dříve nebo později přijde i do České republiky, byť návrh nové odpadové legislativy, kterou nyní začne projednávat parlament, se zavedením centrálně řízeného systému vratných záloh prozatím nepočítá. Mattoni s odvoláním na studii iniciativy Zálohujme.cz, jíž je spoluzakladatelem a dalšími členy jsou například VŠCHT nebo Institut cirkulární ekonomiky, tvrdí, že zavedení takového systému by snížilo dopad na životní prostředí o 28 procent.

„Například by to znamenalo, že by se neuváděl na trh nový PET, zálohované lahve by se nepohazovaly v přírodě a celý systém by byl samofinancovatelný. Zavádět zálohový systém jednou firmou nedává smysl, ale chceme si v tomto pilotním projektu s Košíkem ověřit, zda o to lidé mají zájem,“ dodává Andrea Brožová.

grocery

Přečtěte si takéBýt eko není jen tak. Snahu omezit plastové obaly výrobci mají, ale brzdí je nařízení i problematická recyklaceBýt eko není jen tak. Snahu omezit plastové obaly výrobci mají, ale brzdí je nařízení i problematická recyklace

Z recyklátu znovu vyráběné plastového lahve však nejsou jediným řešením. Například v Německu vedle toho fungují i znovuplnitelné lahve z odolnějšího plastu, které jsou rovněž zálohované, ale v nich Mattoni budoucnost nevidí. „Aby se ten plast dal znovu vymýt, musí v něm být až čtyřikrát více PETu,“ popisuje Andrea Brožová.

Místo 30 gramů PETu v jedné lahvi je tak potřeba dát 120 gramů, což znamená, že je výroba na plast náročnější. Navíc pak tento systém podle Brožové nefunguje ani v tom ohledu, že by bylo potřeba, aby se dala odolnější znovuplnitelná PET lahev otočit v desítkách. „Jenže to nefunguje. Po třech čtyřech otočeních se lahev obouchá a poničí a musí se stejně sešrotovat,“ dodává Brožová s tím, že i v Německu využívání těchto lahví v posledních letech klesá.

„Znovuplnitelné lahve se ukazují stále jaké více ekonomicky a ekologicky neudržitelné. Zároveň je u nich problém v hygieně. Potenciální problém představuje jakákoliv miktrohlinka, navíc když zákazník lahev použije na cokoliv jiného, například na mléko, je už pak znovu pro vodu nepoužitelná,“ dodává Brožová.