Na koloběžce bez poplatků za odemčení. Lime v Praze spouští výhodnější předplatné a chce do Lítačky

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

lime-kolobezky-praha

Foto: Lime

Elektrické koloběžky Lime v Praze

0Zobrazit komentáře

Už téměř rok a půl jezdí v pražských ulicích sdílené elektrické koloběžky. Do Česka je přivezl rychle rostoucí americký startup Lime a přestože se i vzhledem k neukázněnosti či neznalosti jezdců objevují neduhy v podobě jízdy po chodníku nebo odkládání koloběžek na nevhodná místa, stává se malý, avšak hbitý dopravní prostředek pevnou součástí městské dopravy.

Naposledy zveřejnil Lime bližší čísla loni v září, kdy slavil první rok v Praze. Tehdy překonal milník v podobě milionu jízd a jednoduchým propočtem si můžeme domyslet, že od té doby jich minimálně několik stovek tisíc přibylo. Pár stovek tisíc by měl být zhruba i počet lidí, kteří si již elektrokoloběžku v Praze přes aplikaci alespoň jednou půjčili, ale přesná čísla Lime tají.

Jelikož se obecně oblíbenost koloběžek zvyšuje a využívá je stále více uživatelů, rozhodl se Lime zavést také v Praze novinku v podobě týdenního předplatné. Dosud totiž uživatel neměl na výběr a při každém zapůjčení musel zaplatit jednorázový poplatek v podobě 25 korun a následně platil za každou ujetou minutu 4 koruny.

Nově si však ti nejaktivnější a pravidelní uživatelé sdílených elektrokoloběžek mohou zaplatit Lime Week Pass, v rámci kterého mohou za 149 korun celý týden odemykat stroje bez poplatků. To jednoduše spočteno znamená, že se vám investice do předplatného vyplatí, pokud jedete za týden na koloběžce více než šestkrát. Platit však nadále musíte za každou projetou minutu.

lime-praha

Foto: Marek Rucinski

Elektrické koloběžky Lime v Praze

„Naším cílem je zvýhodnit naše nejaktivnější uživatele, tedy ty, kdo využívají koloběžky k dennímu dojíždění. Chceme, aby naše služba byla pevnou a přirozenou součástí života v Praze, a jsme proto zavázáni ji maximálně přizpůsobit primárně Pražanům,“ popisuje Ondřej Široký, provozní manažer společnosti Lime.

Přestože Lime oficiální čísla opět nesděluje, odhaduje se, že zhruba polovinu jezdců na koloběžkách v Praze tvoří turisté a návštěvníci ze zahraničí, často díky tomu, že již podobné služby znají z jiných měst. Firma si proto uvědomuje, že aby oslovila ještě více domácích zákazníků, musí se ideálně co nejvíce integrovat do stávajících dopravních systémů.

Pevná součást pražské dopravy

„Aktuálně s městem pracujeme také na způsobu, jak službu Lime zaintegrovat do systému pražské Lítačky. Pro místní obyvatele by tak služba byla zase o něco výhodnější,“ dodává Ondřej Široký, podle kterého by se tak mohly stát koloběžky Lime pevnou součástí pražské dopravy. Ostatně koloběžky (i třeba kola a elektrokola) jsou často využívána právě jako doplněk k tramvaji, metru či autobusu.

Pochopitelně ne všichni ovšem nadšení z elektrických koloběžek v ulicích sdílí. Svou vinu na tom má jak jejich provozovatel, tak často také neukáznění jezdci, kteří buď nedbají pravidel, nebo je vůbec neznají. Klíčové je například to, že pro koloběžku platí stejná pravidla jako pro kolo, tedy že nesmí na chodník. Na něm se ale koloběžky stále běžně objevují, s čímž se snaží Lime průběžně bojovat a edukovat své uživatele.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dohady probíhají například Praze 2, kde vedení městské části proti sdíleným koloběžkám v loňském roce usilovně bojovalo, a nově se k jejich bojkotu přidala i Praha 1. Její radnice se rozhodla zavést zákaz vjezdu elektrických koloběžek do pěších zón v centru s tím, že se však zákaz nemá dotknout jízdní kol, elektrokol ani bezmotorových koloběžek.

Také na vlastní, soukromé elektrokoloběžky navíc mají mít Pražané možnost obstarat si povolení k vjezdu, a tak je evidentní, že je zákaz mířen právě proti koloběžkám Lime. „Nevidíme smysl v tom okamžitě vše zakazovat, vždycky nejprve vedeme jednání, ve kterém se snažíme nastavit férové podmínky pro obě strany. Chceme, aby se na Praze 1 dobře podnikalo, ale podnikání nesmí obtěžovat místní obyvatele,” vysvětluje radní pro dopravu David Skála.

ondrej-siroky-lime

Foto: Lime

Ondřej Široký, provozní ředitel Lime v Česku

„Společnost Lime nesplnila žádný z našich požadavků na bezpečný a rozumný provoz, proto po roce usilovných vyjednávání musíme přistoupit k dalšímu kroku a připravujeme omezení vjezdu do pěších zón v centru města,“ dodává Skála. Společnosti Lime se nicméně takový přístup logicky nelíbí, navíc tvrdí, že na požadavky reaguje a například v pěších zónách své uživatele pokutuje.

„Zákaz v takovéto formě vnímáme jako jasně diskriminační. Praha 1 se v souvislosti se zákazem netají tím, že se jedná o opatření namířené přímo proti jedné konkrétní komerční společnosti, přičemž majitelé soukromých elektrokoloběžek budou moci získat výjimku. Něco takového je zcela nepřípustné,“ hlásí Ondřej Široký, podle kterého vede Lime debaty s magistrátem o podobě nového memoranda tak, aby provoz koloběžek v Praze vyhovoval všem.

Vzhledem k tomu, že v těchto dnech dochází na Praze 1 k výměně politického vedení, není ani jasné, jak se bude dál vyvíjet případný zákaz zeleno-bílých koloběžek Lime na pěších zónách. Široký tak či tak věří, že se podaří jeho firmě i dalším provozovatelům podobných dopravních prostředků domluvit na novém memorandu, který stanoví jasná pravidla pro bezpečný a udržitelný pohyb ve městě.

Druhý život pro baterie. Volvo autobusovými akumulátory napájí rezidenční komplex ve Švédsku

volvo-electric-bus

Foto: Volvo

Z autobusu na střechu domu. Tak funguje systém znovuvyužívání elektrických akumulátorů

0Zobrazit komentáře

Co bude s bateriemi elektromobilů, které ukončí svůj životní cyklus? Tato otázka zaměstnává celou řadu odborníků, kteří se snaží přijít na způsob, jak s použitými akumulátory naložit co možná nejekologičtěji a zároveň nejpragmatičtěji. Jednu z možnosti nyní představila společnost Volvo Buses, která baterie z elektrických autobusů využívá pro komunitní účely v jednom z göteborgských bytových komplexů.

Označit elektromobil za ekologický dopravní prostředek je minimálně velmi odvážné. Ano, při jejich provozu skutečně nedochází k produkci emisí a řidič tak může být spokojen, že provozem vozu nezatěžuje životní prostředí. Může to ovšem tvrdit pouze v momentě, kdy energie, kterou byl naplněn akumulátor vozu, pochází výhradně z obnovitelných zdrojů.

V tomto ohledu je velice problematická i samotná výroba elektromobilů a také jeho likvidace. To platí především pro lithium-iontový akumulátor, jehož životnost je poměrně omezená a rychle ztrácí na své kapacitě. Recyklace akumulátoru, který má své nejlepší dny dávno za sebou, není vůbec jednoduchou záležitostí a její standardně používané metody mohou pro životní prostředí představovat nemalou zátěž.

volvo-buses2

Foto: Volvo

Recyklace elektrických akumulátorů může být až druhou možností, jak s nimi dále nakládat

Na nástupcích lithium-iontových akumulátorů s mnohem delší životností využívající pokročilé elektrolyty i nové druhy katod se již horečně pracuje, ovšem jejich příchod a využívání se neuskuteční ze dne na den a cenovky budou z počátku vysoké. Lze tedy předpokládat, že lithium-iontové akumulátory budou masově využívány i v příštích desetiletích, a proto je zapotřebí najít způsob, jak je co nejefektivnější recyklovat, popřípadě znovu využívat.

Svůj koncept efektivního využití svých akumulátorů nyní představilo Volvo Buses, člen koncernu Volvo Group, který stojí za autonomním tahačem budoucnosti Vera. Tato společnost se dá považovat za jednoho z průkopníků elektromobility v oblasti veřejné dopravy. V Göteborgu provozuje autobusy poháněné energií z baterií již od roku 2015, a právě jejich akumulátory nyní využívá coby zásobárnu energie pro jeden z rezidenčních komplexů tohoto švédského města.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Ve společnosti Volvo Buses máme jasně stanovenou strategii udržitelnosti, jejímž cílem není jen vytvoření udržitelné veřejné dopravy, ale také práce na zajištění udržitelnosti celého hodnotového řetězce. Zároveň vytváříme další možnosti komerčního využití elektrických autobusů, protože oblast aplikace autobusových baterií je široká,“ vysvětluje Håkan Agnevall, prezident Volvo Buses.

volvo-buses4

Foto: Volvo

Håkan Agnevall, prezident Volvo Buses

Životnost akumulátorů elektroautobusů se totiž po pěti letech přiblížila ke svému konci a bylo tedy nutné vyřešit otázku, jak s nimi dále naložit. Proto Volvo Buses zahájili ve spolupráci se společnostmi Stena Recycling a Stena Property projekt, v rámci kterého baterie z autobusů slouží pro komunitní účely.

„Volvo Buses je průkopníkem v oblasti elektromobility, jehož cílem je vytvoření čisté, tiché a efektivní veřejné dopravy. Opětovné použití baterií z našich autobusů jim dává druhý život, což nám umožňuje lépe využívat zdroje a současně snižovat dopad na klima,“ říká Håkan Agnevall.

boeingxairbus1

Přečtěte si takéUzemněné letouny 737 Max a černý rok Boeingu. Největším výrobcem dopravních letadel je po osmi letech AirbusUzemněné letouny 737 Max a černý rok Boeingu. Největším výrobcem dopravních letadel je po osmi letech Airbus

Akumulátory byly z autobusů vyjmuty a nainstalovány na střechu rezidenčního komplexu Fyrklövern v Göteborgu. Jejich napájení probíhá pomocí solárních panelů taktéž umístěných na střeše. Energie v bateriích má za úkol zaručit energetickou soběstačnost veřejných prostor komplexu, jako jsou prádelny či venkovní osvětlení.

Možná si kladete otázku, co se s akumulátory stane v momentě, kdy jejich kapacita nebude dostačující ani pro komunitní účely? I na to projekt myslí a po konci životnosti baterií je pošle do Stena Recycling, kde z nich budou recyklovány užitečné suroviny. Pro Volvo Buses se nejedná o první projekt tohoto druhu. Akumulátory tímto způsobem znovu využívá již v göteborgské čtvrti Viva.

volvo-buses1

Foto: Volvo

Pro Volvo Buses se jedná již od druhý projekt tohoto typu