Když chcete, máte vizi a jdete si za svým, můžete dokázat cokoliv. Je asi jen málo ohranějších životních klišé, jenže když posloucháte Maxe Kozlova a Petra Štěpánka, dva devatenáctileté podnikatele, kteří srší nadšením, dojde vám, že někdy i na otřepané frázi může něco být. I třeba proto, že se Kozlov se Štěpánkem rozhodli pustit do produktu, který ještě předtím, než ho začali vyvíjet, obletěl svět, ale přesto se nebojí.

K tomu všemu se ale teprve dostaneme. Maxi Kozlovovi sice skutečně změnil život příspěvek, který Mark Zuckerberg před necelým rokem přidal na Instagram, ale byť to bylo i dílem náhody, nemůžete se zbavit pocitu, že čerstvě devatenáctiletý rodák z Prahy, kde se narodil běloruským rodičům, udělal všechno proto, aby ho právě taková šťastná náhoda potkala.

S oběma mladými pány se potkáváme v coworkingu WeWork, který sice byl v posledních měsících spojen s mnoha problémy před vstupem na burzu, ale o to tu teď nejde. Pražský WeWork se podobně jako jinde ve světě rychle proměnil v jedno z hlavních center tuzemských nadějných projektů a Kozlov se Štěpánkem tu tak nesmí chybět.

V moderní budově DRN na Národní třídě je cvrkot jako každý den, a když si sedáme v jedné z posledních nezaplněných místností, rychle zjišťuji, že přestože tu patří Kozlov se Štěpánkem suverénně k nejmladším, historek už mají na rozdávání jako zkušenější kolegové. A to popisují jen zhruba poslední tři roky.

„Všechno pro mě začalo v šestnácti. Na osmiletém gymplu mi tehdy po čtyřech letech došlo, že tudy cesta nevede. Pořád jsem se dokola jen učil, abych napsal test, a pak vše zapomněl. Změnil jsem školu, ale moc se to nezlepšilo. Přišlo mi, že to celé je jen k tomu, abych se dostal na dobrou vysokou školu,“ vzpomíná na svá studia na střední Max Kozlov, který si dnes maturitu dodělává dálkově.

Nekonečné učení bez většího cíle mu v jeho očích tehdy nedávalo smysl. Začal tak pokukovat, co by mohl při škole dělat. Tehdy měl ještě Facebook hlavně na komunikaci s přáteli a posílání vtipných obrázků, jak sám říká, ale pak narazil na youtubera, který dělal pro svého zubaře facebookové reklamy a vydělával díky tomu sobě i klientovi.

Chtěl jsem se dozvědět něco navíc

„Tehdy se mi otevřel celý marketingový svět, který za Facebookem vězí. To mě nabudilo, začal jsem chodit na první online kurzy, pak na živé kurzy a tam jsem pochopil, že nejvíce se toho naučím právě od lidí. Začal jsem si tak budovat svůj network,“ říká Kozlov a zmiňuje ho i proto, že jsme se o něm společně již několikrát bavili.

Jakmile totiž s Maxem někam přijdete, všude ho znají, bez nadsázky. Devatenáctiletému podnikateli se podařilo vybudovat během pár let velkou síť kontaktů, sahající za hranice České republiky, ze které teď těží. „Šel jsem vždy po přednášce za spíkrem a na něco jsem se ho zeptal. Chtěl jsem se dozvědět něco navíc nebo minimálně navázat kontakt,“ popisuje svou taktiku.

Častokrát musel překonávat trému, dostat se k daným lidem nebylo vždy úplně snadné, ale Kozlov si to dal od začátku jako cíl, který si zkrátka vždy chtěl splnit. Další výzvu si pak připravil ke svým sedmnáctinám. „Jako dárek jsem se přihlásil na startupovou soutěž. Byl jsem dobrý maniak,“ směje se, jenže i to mu tehdy vyšlo.

Na pražském Startup Weekendu tehdy s kolegy vytvořil chatbota, který během pár vteřin našel nejbližší toalety, a vyhráli. Posbíral cenné zkušenosti se stavěním týmu i vývojem funkčního produktu, o měsíc později vyhrál další stejnou akci v Olomouci, tentokrát však s tričkem, které monitoruje činnost srdce seniorů. To už mu bylo jasné, že chce jednou dělat něco vlastního.

Tíhl k tomu i stejně starý Petr Štěpánek, současný Kozlovův kolega, který se odmala zajímal o techniku a o to, jak věci fungují. „Já jsem si pořád doma něco bastlil. Abych na to měl peníze, chodil jsem na skládky, rozebíral různé stroje, něco z nich prodával a zbytek používal ve vlastních projektech,“ vzpomíná na své kutilské začátky Štěpánek.

Hodně ho to táhlo k vědě a bádání, zvažoval akademickou dráhu v laboratoři. Přestože na rozdíl od Kozlova u studií, která ho prý neustále nesmírně baví, zůstal i na vysoké škole (na ČVUT studuje biomedicínské inženýrství), nakonec se také vydal na vlastní podnikatelskou dráhu. Ze svého bastlířského světa se s kolegou rozhodli, že rozjedou výrobu elektrických skateboardů, které tehdy přicházely do módy.

Štěpánek byl v prvním ročníku Smíchovské střední průmyslové školy, kde studenty v podobných iniciativách podporovali, a tak se mu v patnácti začal pod rukama rodit první skutečný byznys. O tom, že to myslí vážně, hovoří skutečnost, že si Štěpánek krátce poté, co dokázal získat první menší investici na rozjetí výroby, koupil letenku a odletěl do Číny.

Žádné velkolepé plánování neprobíhalo, jen pár telefonátů. Štěpánek měl před sebou jediný cíl: postavit v Číně dodavatelský řetězec, který mu zajistí potřebné součástky pro jeho elektrický skateboard zvaný Boardmobile. „Musel jsem tam, bez toho bychom se nerozjeli. Strávil jsem v Číně nakonec tři měsíce a objel několik měst a tamních továren. Vše jsme domluvili a spustili výrobu,“ popisuje, jako by o nic nešlo. Cestu si akorát kvůli škole rozdělil na dvě části.

Také jemu náhoda přihrála do cesty člověka, který mu v Číně na začátku pomohl. První týden totiž byl Štěpánek v Šen-čenu, kde jako v hlavním průmyslovém centru začínal, trochu ztracený. Na ulici potkával jen Číňany a navázat kontakt bylo složité. Pak si ho ale všiml v McDonald’s jeden indický podnikatel, dal mu telefonní číslo na známého a u něho čeští mladíci našli mezinárodní coworking včetně potřebných kontaktů.

Historky z Číny i Ameriky

Pak už se to rozjelo. Štěpánek putoval z jedné továrny do druhé, za pár týdnů absolvoval asi 15 letů, aby se dostal k co nejvíce lidem, a pochopitelně si odnesl i spoustu zážitků. Obzvlášť na ten z Kuang-čou nezapomene. Kdo z Čechů totiž může říct, že se setkal se samotným starostou tohoto čtrtnáctimilionového obchodního centra a významnými majiteli tamních továren?

„V jedné továrně mě najednou posadili do mercedesu a odvezli mě na oběd. Ocitl jsem se v nějakém soukromém salónku, kde byli samí kravaťáci a já v mikině. Jelikož jsme spolu jednali, chtěli se ukázat a zároveň mi projevit úctu, a tak mě pozvali na jejich tradiční oběd. Já jsem se až pak dozvěděl, že jsme obědvali se starostou města,“ usmívá se Štěpánek.

Zatímco on přidává k dobru historky z východní polokoule, vrací se ke slovu jeho kolega. Max Kozlov má totiž pro změnu velké zážitky z druhé strany světa. Před necelými dvěma lety se dostal na stipendium na kemp do Spojených států, kde se učil od expertů z Harvardu a dalších slavných institucí, a jelikož měl našetřené nějaké peníze ze svých stáží ve startupech a různých organizacích, rozhodl se, že zůstane v New Yorku o pár týdnů navíc.

Už příliš nepřekvapí, že i za velkou louží Kozlov pokračoval v tom, že chce poznat co nejvíce nových lidí a učit se. „New York je moje nejoblíbenější město. Chtěl jsem si vyzkoušet, zda v takovém velkém městě dokážu přežít,“ vzpomíná. Když mu nocleh ve svém americkém bytě poskytli kolegové z pražského projektu Slideslive, mohl se Kozlov začít rozhlížet.

„Je to vlastně nesmírně jednoduché. Na Eventbritu si vyjedete seznam akcí, přihlásíte se, zaplatíte 5 dolarů a můžete se dostat na úplně bláznivá místa,“ popisuje Kozlov. Nejprve se tak ocitl v Atlantic Records, kde nahrává třeba známá rapperka Cardi B, a tam se dozvěděl, že má ráno akci Gary Vaynerchuck, americko-běloruská podnikatelská hvězda, k níž Kozlov vždy vzhlížel.

Jakmile se dozvěděl, že se může dostat na akci, kde Gary Vaynerchuck zrovna podepisoval novou edici svých tenisek K-Swiss, opět ani vteřinu neváhal. Když stál v dlouhé frontě, v hlavě si přemítal, na co se ho zeptá. Zatímco lidé před ním se zdravili, fotili a živě s Vaynerchukem debatovali, jak čas ubíhal, tak když se Kozlov dostal na řadu, už měl každý prostor jen na jediný dotaz.

„Bylo to teď, nebo nikdy. Tak jsem na něj vypálil, že jsem další dva týdny v New Yorku a jestli není něco, s čím bych pomohl pomoci. Říkal jsem mu, že budu klidně nosit kafe osobě, která mu nosí kafe, jen abych mohl vše vidět v akci,“ vzpomíná s úsměvem Kozlov. A vyšlo to. Autor několika knižních bestsellerů a obří mediální agentury VaynerMedia mu na den ukázal, jak to u něj funguje.

Když se pak Kozlov vrátil do Česka, vyhrál v soutěži Středoškolák roku a na různých akcích se začal potkávat s Petrem Štěpánkem. Ten tehdy po neshodách se společníkem o dalším směřování firmy odešel z byznysu s elektrickými skateboardy, ale po cestě do Číny byl maximálně namotivovaný, pustit se do dalšího projektu. Tehdy ještě nevěděl, že příspěvek, který zveřejnil na Instagramu 27. dubna 2019 šéf Facebooku, se bude týkat i jeho.

Mark Zuckerberg vyfotil malou dřevěnou krabičku, která ležela na nočním stolku jeho manželky. Šlo o „spací krabičku“, která ráno začala velmi slabě svítit, což signalizovalo, že je čas vstávat. Pokud by se náhodou Zuckerbergova družka probudila během noci, podle světla (které nesvítilo) hned věděla, že může dál spát. Výsledkem měl být nerušený spánek, který prý díky tomuto přístroji žena zakladatele největší sociální sítě měla.

„Řada přátel mi řekla, že by něco takového také chtěli, a tak to sem dávám, kdyby se toho chtěl náhodou nějaký podnikatel chytit a postavit spací krabičky pro více lidí,“ vyzval na závěr miliony svých sledující Mark Zuckerberg. Jen pár hodin nato příspěvek na svém Instagramu objevil Max Kozlov.

„Okamžitě mi docvaklo, že mi to celé spadlo do klína. Hned jsem volal kamarádovi, jestli dokážeme udělat první prototyp. Musel jsem oběhnout celou Prahu, abych sehnal dřevo a další součástky, ale do týdne jsme měli první prototyp,“ říká Kozlov, jehož nápad pohltil natolik, že skutečně neztrácel ani minutu.

Po týdnu už měl na stole dřevěnou krabičku podobnou té Zuckerbergově, která vyzařovala světlo, jež se dalo měnit v mobilní aplikaci, ale tím to vše teprve začalo. Kozlov potřeboval člověka, který mu pomůže s výrobou, protože sám toho o hardwaru příliš nevěděl. A tak se jeho cesta definitivně protla s Petrem Štěpánkem.

„Mně to tehdy naprosto sedlo. Přijel jsem z Číny, kde jsem měl nasmlouvané různé továrny, takže jsme se okamžitě pustili do výroby,“ vzpomíná Štěpánek na loňský květen. Zhruba tři čtvrtě roku pak trval vývoj, ke kterému dvojice přizvala ještě Kryštofa Mitku. Ten dostal na starost vývoj softwaru a vše se rozběhlo.

Jediné zařízení pro kvalitní spánek

Dnes už je produkt zvaný Undout Sleep Box hotový a první zákazníky hledá na crowdfundingové platformě Hithit. O co ale že vlastně jde? „Říkám tomu nejzdravější budík na světě,“ hlásí jako protřelý marketér Max Kozlov, který v sobě nezapře obchodního ducha, a svou hlášku hned podporuje argumenty.

„Je to jediné zařízení, které potřebujete ke kvalitnímu spánku. Provádí vás celým spánkovým cyklem, tedy od toho, jak správně usnout, jak dobře spát a jak se ráno probudit, abyste byli plní energie,“ popisuje hlavní myšlenku Kozlov s tím, že obecně jde o zbavování se digitálních věcí, které zejména u postele nepotřebujeme, respektive nám škodí.

Celý produkt se tak točí kolem dvou témat, které v poslední době hodně rezonují ve společnosti. Jedno se týká takzvaného digitálního detoxu, kdy se lidé snaží omezovat alespoň v některých situacích třeba používání telefonu, a druhé je přímo o spánku. Totální bestseller v podobě knihy Proč spíme od Matthewa Walkera je toho důkazem.

Přestože se o kvalitním spánku stále více mluví, Kozlov, který s kolegy během vývoje pronikl do tématu skutečně hluboko, prý zjistil, že hodně lidí toho o spánku příliš neví. „Jde přitom o třetinu našich životů, která je nesmírně důležitá. Když nespíte dobře, může se to projevit na ostatních aspektech vašeho života,“ říká Kozlov a vyjmenovává například nízkou produktivitu, stres nebo minimálně špatnou náladu.

Právě spací krabička Undout má lidem, kteří chtějí kvalitnější spánek, umožnit odložit telefon a v posteli se již nechat unášet maximálně vlastním sněním, nikoliv děním na displeji. Na něm si jen nastavíte, kdy chcete vzbudit, a zbytek za vás obstará chytrý budík, který podobně jako ten Marka Zuckerberga hlavně svítí, a když je potřeba, tak i hraje.

Večer pomáhá usnout tak, že postupně zhasíná oranžové světlo a pouští uklidňující zvuky pro naprosté uvolnění před spánkem. Rozhodně tedy nejde o žádné modré světlo, které na nás svítí z displejů telefonů a kazí následný spánek. Během noci je pak hlavní benefit „zdravého“ budíku v tom, že nevysílá žádné rádiové vlny.

I to je problém, který se svým telefonem mnoho lidí řeší. Když s ním usínáte u hlavy, také to na kvalitě spánku nepřidá, a proto je Undout postaven tak, že žádné vlny nevyzařuje. Klepnutím na něj si můžete v noci maximálně rozsvítit nerušivé červené světlo, které vám na rozdíl od klasické lampičky nevypálí oči.

Neméně klíčová část pak přichází při vstávání. Undout vás dokáže postupně probudit, jako byste leželi někde v přírodě. Začne simulovat východ slunce, postupně zvyšuje jas světla a na závěr vás případně probudí i ptačí zpěv.

V celém procesu je klíčové, že na vás v noci nikde nic nesvítí, nevidíte ani přesný čas, ale díky tomu, zda a jak spací krabička svítí, vždy víte, zda už musíte vstávat, nebo můžete v klidu pokračovat ve spánku. „Každý pátý člověk se v noci budí a neví, kolik je. Když si rozsvítí telefon a ozáří se displejem, spánek to úplně zničí,“ vysvětluje Kozlov.

„V principu je to zdravý budík, díky kterému byste se měli ráno probudit a být happy,“ doplňuje kolegu Štěpánek. „Cílem je nabídnout alternativu lidem, kteří chtějí produkt splňující podmínky digidetoxu a nechtějí v ložnici telefon,“ dodává.

Během posledních měsíců ukázali svůj produkt mnoha podnikatelům i odborníkům v příslušných oborech a oba mladíci hlásí, že mají skvělé reakce. Zda a jak moc ale může být takový produkt úspěšný, se ukáže až teď, kdy přichází první reálný kontakt s trhem. Na crowdfundingové platformě Hithit chce Undout vybrat prozatím 100 tisíc korun. Pokud se mu to podaří, už se plánuje sériová výroba a expanze za hranice.

Max Kozlov ale ví, že to nebude jen tak lusknutím prstu. Prozatím si vše financují z vlastních kapes a při případném rozjetí výroby ve velkém by již potřebovali investora. V Undoutu se při vývoji snažili také vyvarovat chybám některých konkurenčních produktů, které taktéž na Zuckerbergův popud vznikly.

Kozlov říká, že nikdo nedošel se zdravým budíkem tak daleko. Jeden z konkurentů sice přišel na globální crowdfundingovou platformu Kickstarter už loni, ale doteď své produkty nedodal. I proto se Undout snaží držet výrobu v Česku, kde ji může mít maximálně pod kontrolou. V Číně využívá své konexe jen na nezbytně nutnou elektroniku, ale sestavování probíhá v Praze a dubové dřevo je z českých lesů.

„Chceme lidem zlepšovat život, zdraví a produktivitu přes superschopnost, kterou všichni máme, a to je spánek,“ dodává Kozlov. Sám toho v poslední době s kolegy příliš nenaspal, ale velká událost v podobě spouštění zbrusu nového produktu není každý den. Až největší pracovní nasazení opadne, vrátí se zase rád ke své zdravé spací krabičce.