Ochrana od Ještědu. Liberecká univerzita vyrábí speciální nanoroušky a filtry, které vylepší domácí roušky

Filip HouskaFilip Houska

tul-nanorousky-1Insider

Foto: TUL

Univerzitní šití speciální roušek z nanomateriálu

0Zobrazit komentáře

Technická univerzita v Liberci (TUL) přichází s dalším plánem, jak zajistit bezpečnost exponovaným pracovníkům a prakticky všem českým občanům v boji proti koronavirové nákaze. Poté, co v důsledku lavinové poptávky rozjela hromadnou výrobu roušek s nanovlákennou vrstvou, se začíná zaměřovat také na filtry ze stejného materiálu, které se mohou vložit i do doma vyrobených roušek a mají ochranu díky slíbenému zachycení 50 až 90 procent částic velikosti virů ještě více posílit.

Šije celé Česko. Takto jednoduše by se daly shrnout aktivity Čechů v posledních týdnech. Domácí výroba látkových roušek se u nás utrhla ze řetězu a namísto spoléhání na zajištění zdravotních ochranných zásob od vlády se lidé rozhodli vzít situaci do svých rukou. Nejsou v tom však pouze jedinci, ale rovnou celé organizace, které berou šití roušek jako svůj vedlejší projekt.

Slibné nápady se valí především ze severu Čech. Velké pozornosti se dnes těší značka Safety Nano Protect, jež z textilního závodu v České Kamenici produkuje denně tisíce roušek z nanomateriálu a nastavuje nový trend, kterým by se obličejová ochrana proti virovým nákazám mohla ubírat. O něco podobného se snaží i zhruba šedesát kilometrů vzdálený Liberec, respektive tamní technická univerzita.

tul-nanorousky-2

Foto: TUL

Šití roušky s filtrem

Lidé z její strojní fakulty před týdnem proměnili zasedací místnost na provizorní šicí dílnu, v níž dávají dohromady speciální ústenky založené na nanovlákenné membráně, která je vyráběna metodou elektrostatického zvlákňování střídavým elektrickým proudem. Poté se nanáší přímo na netkanou textilii tak, aby se ochranný nanomateriál nacházel uvnitř roušky.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Z původně interní pomůcky pro ochranu zaměstnanců univerzity se následně stal žádaný produkt napříč celým Libereckým krajem, zejména pak v krajské nemocnici, která patřila mezi první odběratele těchto nanoroušek. TUL nicméně nechtěla pomáhat pouze svému okolí, ale ideálně celému národu.

Plán se rozrostl natolik, že univerzita začala spolupracovat s ostatními firmami, které mají patřičné vybavení pro šití a obecnou práci s nanomateriály. Nyní se jejich záběr posouvá do oblasti vyměnitelných filtrů, jež mohou být ještě důležitější než samotná rouška.

Zužitkování zbytků i vyšší ochrana

Pravděpodobně jste již někde zaregistrovali, že by se do podomácku vyrobených roušek měla všívat malá kapsa, do níž se vloží další ochranná vrstva. Ta by prakticky zastávala roli filtru a je možné ji udělat například ze sáčku do vysavače nebo obyčejného kapesníku. Vesměs z čehokoliv, co může zvýšit nepropustnost kapének.

tul-nanorousky-3

Foto: TUL

Provázky a šňůrky jako nedílná součást každé ochranné ústenky

Byť nejde o certifikovanou záležitost, lidé na tento nápad slyší a do svých domácích ústenek tyto kapsy začali implementovat. Nyní je otázkou, jaký filtr je natolik ověřený, že bude kapsu efektivně vyplňovat a nebude tam jen proto, že to zaznělo na internetu nebo ve zprávách.

info3

Přečtěte si takéTeď už jde o zdraví aneb proč se v době koronavirové nespoléhat jen na svou informační bublinuTeď už jde o zdraví aneb proč se v době koronavirové nespoléhat jen na svou informační bublinu

Řešení nachází právě zmíněná Technická univerzita v Liberci, která začíná produkovat filtry ze stejného nanomateriálu, z jakého dělá své ústenky. U nich se bude snažit zajistit, aby byly dostupné ideálně široké veřejnosti, jež by s nimi mohla počítat pro výrobu svých vlastnoručních roušek.

Firmy, zapojte se, vyzývá TUL

„Na filtry je potřeba mnohem méně materiálu než na celou roušku, navíc ubudou nevyužitelné odřezky, což také zefektivňuje produkci. Jde o zhruba dvacet tisíc filtrů do roušek denně,“ vypočítává Jaroslav Beran možné výrobní tempo v případě, že se do celé iniciativy zapojí i jiné firmy se zkušenostmi s nanomateriály.

Pomoci může prakticky každý, kdo disponuje ultrazvukovými svářečkami, které jsou pro osvědčenou výrobu těchto filtrů zapotřebí. Současně TUL vyzývá ke sjednocení návrhů – roušky mohou být vesměs různé, ale výsledná kapsa v nich musí splňovat rozměry 15 na 20 centimetrů, aby filtr co nejlépe pojaly.

rouska-1

Česko trpí na nedostatek roušek, respirátorů a dalších ochranných pomůcek

Velkou výhodou tohoto řešení je to, že exponovaní pracovníci ani obyčejní občané nebudou muset roušky po jednom použití vyhazovat. Pokud v nich bude filtr, stačí látkovou ústenku po celodenním použití vyprat nebo vyvařit a přítomný nanofiltr nahradit za nový. To se může ukázat jako efektivní a smysluplné řešení.

Pro CzechCrunch TUL doplnila, že ze své pozice nebude distribuovat nanofiltry pro všechny občany. K tomu mají sloužit právě partnerské „výrobní“ firmy, které by se o distribuci do všech krajů, měst a obcí staraly. Univerzita se aktuálně plánuje soustředit pouze na Liberecký kraj, kde je zájem o tento typ ochranných pomůcek ze stran nejexponovanějších profesí taktéž vysoký.

Společnosti a další organizace s patřičným vybavením se vše potřebné mohou dozvědět z webu rouskystulkou.org/vyzva.

Za dva roky prodala 150 tisíc chytrých prstenů. Teď finská firma Oura nabírá v investici 28 milionů dolarů

Michal MarekMichal Marek

oura-ring2

Foto: Oura

Chytrý prsten Oura Ring, který měří spánek i aktivitu

0Zobrazit komentáře

Nositelná elektronika je segmentem, který je jednoznačně na vzestupu, o čemž by mohl vyprávět své například Apple, jehož hodinkám či bezdrátovým sluchátkům se velmi daří. Zdaleka to ale není jen kalifornská firma s Timem Coookem v čele, která tzv. wearables věří. Nových 28 milionů dolarů (přes 720 milionů korun) nyní na rozvoj získala firma Oura, která stojí za populárním chytrým prstenem.

Segment, v jehož čele u Applu stojí hodinky Apple Watch a sluchátka AirPods, útočí ročním výnosem na 40 miliard dolarů, což je příjem srovnatelný například s tím, který eviduje dohromady slavný hotelový řetězec Marriott International a karetní vydavatel Visa. Daří se rovněž třeba náramkům Mi Band od čínského tygra Xiaomi a za vzpomínku stojí, že Google neváhal utratit 2,1 miliardy dolarů za nákup populárního výrobce chytrých náramků a hodinek Fitbit.

Chytré prstýnky jsou naproti tomu stále poměrně novou kategorií a rozhodně se zatím nejedná o mainstreamové zboží. Pokud ale jeden výrobce vyčnívá nad ostatními, je to jednoznačně finská firma Oura se svým prstenem Oura Ring. Tento chytrý šperk je prošpikovaný senzory a slouží primárně k pohodlnému měření spánku, tělesné teploty a druhotně také aktivity.

oura_app

Foto: Oura

Mobilní aplikace Oura

Prstýnek Oura nabízí týdenní výdrž, šikovnou mobilní aplikaci a zároveň třeba voděodolnost, díky které lze zařízení nosit dennodenně jako klasický prstýnek, a to třeba i do bazénu. Voděodolnost by totiž měla být dostatečná i pro plavání.

Prsten si již stihl získat poměrně dost fanoušků – firmě se jich od počátku roku 2018 podařilo prodat přes 150 000. Ve společnosti již zároveň pracuje po celém světě na 100 lidí. Ani to ale finskému startupu nestačí a nově získané prostředky mají jít právě na nábor nových profesionálů a na vývoj nového produktu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Obnos ve výši 28 milionů dolarů Oura získala v rámci investičního kola B, přičemž do projektu své peníze vkládaly fondy Forerunner Ventures, Gradient Ventures či třeba společnost Square zaměřená na platební řešení, která je zajímavá mimo jiné tím, že ji založil a v jejím čele stojí Jack Dorsey, spoluzakladatel a CEO Twitteru. O tom je ostatně známo, že na tento prstýnek nedá dopustit a na svou spánkovou hygienu je velmi pečlivý.

Spoluzakladatel a šéf Twitteru Jack Dorsey

V rámci investice výrobce chytrého prstenu nezískal jen peníze na rozvoj. Z řad investorů do firmy vstupují také dva noví členové představenstva a jeden nováček do dozorčí rady.

V rámci nové etapy své existence chce Oura mimo jiné přepracovat svůj web a zpřístupnit jej uživatelům coby portál, který jim podobně jako aplikace nabídne přehledné rozbory jejich spánku a aktivity, včetně cenných rad, na co si mají dát pozor a co mohou pro své zdraví a kvalitnější spánek změnit. Mohou to být například doporučení ohledně cvičení před spánkem, stravování, pití kávy či alkoholu a podobně.

energiilekarum

Přečtěte si takéParta nadšenců v čele s vědcem Janem Lukačevičem rozjela sbírku pro energii lékařům. Za 24 hodin vybrali 1,3 milionuParta nadšenců v čele s vědcem Janem Lukačevičem rozjela sbírku pro energii lékařům. Za 24 hodin vybrali 1,3 milionu

Firma se zároveň chce zaměřit na mnohem hlubší spolupráci s akademiky ze zdravotnické sféry, což je mimo jiné cesta, kterou se vydává i Apple. Zatímco Cookova firma se zdravotním sektorem spolupracuje především tím, že výzkumníkům poskytuje širokou bázi subjektů pro výzkum, Oura chce akademiky využít hlavně pro nabývání znalostí, které firmě pomohou dávat svým uživatelům maximálně užitečné rady ohledně jejich spacích (a jiných zdravotních) návyků.

oura-ring

Foto: Oura

Oura Ring dobře poslouží i jako módní doplněk

etihad

Přečtěte si takéAerolinky Etihad spojí Prahu s Abú Dhabí a otevřou bránu do AsiePřímé propojení Prahy s Abú Dhabí se blíží. Etihad nabídne levnější bránu do Asie i Oceánie

Bude velmi zajímavé sledovat, zda se chytrým prstenům v čele s těmi finskými podaří v budoucnu oslovit větší množství zákazníků a zda se nošení chytrého „měřáku“ na prstu stane běžnou věcí. Povzbuzením pro investory může být již zmíněný úspěch Apple Watch, které jsou na zápěstích uživatelů k vidění častěji a častěji. I hodinkám Applu přitom nějakou dobu trvalo, než si širokou popularitu vybojovaly. První generace Apple Watch byla představena v roce 2015.

Úspěchu prstýnku Oura každopádně může pomoci právě i obliba mezi některými důležitými influencery. Zatímco ve světě je zářným příkladem již zmíněný spoluzakladatel Twitteru Jack Dorsey, v českém prostředí prsten hlasitě propaguje populární youtuber a influencer v oboru technologií Petr Mára.