Školy si prošly zkouškou digitalizace. Umět streamovat ale nestačí, říká Lukáš Rejchrt z Edhance

Přesunout firmy na home office je možná náročné, ale ještě mnohem složitější úkol před sebou měli školy, učitelé a nakonec i žáci. Vzdělávání na dálku, minimálně na základní a středních školách, je prakticky neprobádaná oblast, a tak kvůli koronaviru zavřené školy ukázaly, že školský systém na takovou věc není vůbec připravený. Nejen ten český.

Ústecký vzdělávací startup Edhance se s tuzemským vzděláváním snaží dlouhodobě pohnout směrem k efektivnímu využívání technologií a jeho spoluzakladatel Lukáš Rejchrt teď v komentáři pro CzechCrunch píše o tom, že streamovat výuku je sice dobrý základ, ale zdaleka to nestačí.

***

Uzavření českých škol v důsledku pandemie COVID-19 ve středu 11. března zanechalo doma zhruba 1,7 milionu dětí. Školský systém nebyl na více než dvouměsíční uzavření připravený. Pokud by se podařilo implementovat šest let starou Strategii vzdělávání 2020 a nezavedlo jí pouze 10 % škol, tak by již s největší pravděpodobností existoval celoplošný funkční způsob dálkové výuky.

Místo toho si každá škola musela jednotlivě řešit, jaké platformy bude využívat, a materiály si „tvořili“ po večerech samotní učitelé. Ve většině případů se ale jednalo o pouhé přepisování podkladů z papírových učebnic. Dnešní děti jsou ale zvyklé na propracovanou grafiku z počítačových her a aplikací – opravdu si někdo myslí, že je podobné materiály mohly bavit a zaujmout?

Rychlý přesun do online světa

Ihned po oznámení uzavření škol si lidé, kteří české školství sledují, uvědomili vážnost situace. I když si malé děti dokáží najít své oblíbené video na YouTube a prarodiče si bez větších problémů volají s rodinou přes Skype, digitalizace školství je dosud na úrovni batolete, protože nemá ani určený žádný jednotný systém.

Každý učitel si tak řešil zadávání úkolů nebo pokusy o online výuku po svém. Ne vždy však zdárně, chyběla systematičnost. A ačkoliv mladší učitelé se rychle přizpůsobili situaci a začali výuku řešit přes videokonference a streamování, ti starší byli rádi, že zvládli úkoly zadávat přes e-maily a po večerech přepisovali cvičení a pracovní listy. Vzhledem k průměrnému věku učitele, který činí 50 let, je jasné, kterých případů po dobu karantény převažovalo.

Pozor na kvalitu

Výuka je na školách individuální, učitel přizpůsobuje koncepci probírané látky třídě. A tak i když je spousta materiálů dostupná volně ke stažení, až na malé výjimky byl přechod na ně nemyslitelný. Pro kantory byla tak největší výzvou tvorba materiálů, kde by se to dalo bez skrupulí přirovnat k tomu, kdyby do škol přišly prázdné knihy a každý učitel by si tu vlastní učebnici musel napsat sám.

Učitelé ale nejsou grafici, ani nesledují trendy v tom, co je nejzajímavější pro tuto cílovou skupinu. A všichni moc dobře víme, že pokud chceme někoho zaujmout, musíme se co nejvíce přizpůsobit jeho potřebám. Děti jsou v online prostředí jako ryby ve vodě, s kamarády nahrazují klasické psaní „facetimováním“ a jejich mozek je zvyklý přijímat „vymazlenou“ grafiku.

Pokud chceme, aby je výuka bavila a k něčemu motivovala, nemůžeme se spokojit s ofocenou učebnicí a ručně psanými úkoly. Zároveň ale víme, že tohle není úkol pro kantory.

Největší výzvou je určitě najít společné řešení a sjednotit přípravu pro jednotlivé ročníky a předměty. Je nesmyslné, aby každý učitel matematiky pro čtvrtou třídu připravoval vlastní materiály, ale měla by to být spolupráce, protože se tím ušetří čas a vznikne jednotný výsledek. K tomu mohou pomoci i společná úložiště, ke kterým budou mít učitelé přístup.

Blýská se na lepší časy

Nejsme jediná země, která se potýká se zkostnatělým systémem školství. Jedná se o celosvětový fenomén, který se vyznačuje rigidním prostředím plným bariér bránícím se jakékoliv změně. Nepozorujeme zde progresivní – a dost možná potřebný – vývoj jako v jiných odvětvích. Světlem na konci tunelu může být fakt, že globální giganti v čele s firmami, jako jsou Google nebo Microsoft, se tuto situaci snaží změnit.

Je potřeba si uvědomit, že je 21. století, a tomu by měl odpovídat obsah veškeré výuky. I my v Edhance jsme na úplném začátku, ale pociťujeme tíhu této odpovědnosti. V uplynulých dvou měsících jsme si proto denně povídali s učiteli, posílali jsme jim dotazníky a hledali jsme možnosti, jak rychle vyřešit jejich nejčastější problémy.

Obrovská poptávka po kvalitních ucelených digitálních výukových materiálech, které ušetří čas, urychlila náš vývoj a dala impuls pro vznik platformy Re:forma, která propojuje pedagogy a odborníky z různých oborů. Zároveň jsme se pustili do vývoje výukových materiálů k tzv. STEM předmětům, které jsou aktuálně učiteli nejvíce poptávané, a již v červnu nabídneme školám „demo verzi“ tohoto výukového materiálu, který bude obsahovat i náš komplexní program Informatika I.