Sestra z Přeletu nad kukaččím hnízdem má temnější minulost, než jsme čekali. Netflix ukázal trailer seriálu Ratchedová

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

netflix-ratched-sarah-paulson-1

Foto: Netflix

Sarah Paulson jako slavná sestra Ratchedová

0Zobrazit komentáře

Mildred Ratchedová možná nedisponuje zrovna okamžitě rozeznatelným jménem, představuje ovšem jednu z nejikoničtějších postav v dějinách kinematografie. Dosud jsme toho přitom o despotické vrchní sestře z Přeletu nad kukaččím hnízdem mnoho nevěděli. Ryan Murphy, známý díky seriálům jako Glee, American Horror Story nebo American Crime Story, se rozhodl, že je na čase to změnit a v roli výkonného producenta na Netflix přináší hororově laděnou Ratchedovou.

Psychiatrická léčebna je na jednu stranu důležitou institucí, jejímž smyslem je pomoci lidem, kteří kvůli svému psychickému stavu nejsou schopni fungovat v rámci společnosti. Na druhou ovšem může nabývat status bizarního vězení, které z ulic odstraňuje nevyhovující individua. Právě o problému druhé interpretace psal například filozof Michael Foucault, který se zabýval proměnami konceptu „šílenství“ napříč dějinami moderní civilizace.

Podle Foucaultových analýz psychiatrické léčebny vznikly spolu se zvyšujícím se důrazem společnosti na „rozum“, vycházející z osvícenství 18. století. Ačkoliv jsou s nimi spojovány, mají výrazně odlišnou funkci od klasických nemocnic, protože jejich pacienti jsou do velké míry určováni aktuálními sociálními normami. Ten, kdo z nich vybočuje, se rychle dostává na seznam nežádoucích a je umístěn do zvláštního zařízení pro převýchovu.

one-flew-over-the-cuckoos-nest-nurse-ratched

Louise Fletcherová za postavu sestry Ratchedové vyhrála Oscara, Zlatý glóbus a cenu BAFTA

Nastolený systém zkrátka musí fungovat a je třeba zabránit i potenciálu, že by mohl být nějak narušen. Obrovská komplikovanost lidské mysli byla institucionalizována, všichni se musí poslušně podrobit kontrole „společnosti“. Ti, kteří tak neučiní, tuto kontrolu zakusí v mnohem bezprostřednější formě, kdy zcela ztratí možnost alespoň v minimální míře svobodně rozhodovat.

Koncept „šílenství“ jako jednoznačně nežádoucího fenoménu se rozvinul až v posledních pár stoletích. Jako důkaz Foucault zmiňuje příklady z renesance, kdy šílenci měli v umění určitou formu moudrosti poukazující na limity každodenního lidského světa – ostatně i dnes se stále mluví o tenké linii mezi genialitou a šílenstvím. S nástupem éry racionality ale tento aspekt vymizel, označení určitého mentálního stavu jako problematického se stalo nástrojem útlaku například u sociálně slabých nebo rasových nebo sexuálních menšin.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jedenáct let po vydání anglického překladu Foucaultových Dějin šílenství měl premiéru Přelet nad kukaččím hnízdem od jednoho z nejvýznamnějších českých i světových režisérů Miloše Formana. Stejnojmenná předloha přitom vyšla ve stejnou dobu jako dílo francouzského filozofa a zabývala se téměř stejnými tématy. Potrestáni jsou nonkomformisté, kteří nejsou ochotni svoje chování podrobit společenským normám. Vrchní sestra je v tom všem ztělesněním zla, přitom ale kontrolu nad „pacienty“ udržuje hlavně subtilním ponižováním.

Ratchedová, jejíž ztvárnění Louise Fletcherovou filmu přineslo jednoho z celkem pěti hlavních Oscarů, má především funkci odosobněného útlaku. Její pravidla a psychická manipulace nejsou nutně výsledkem osobních traumat jako spíše samotným nastavením systému, který takové fungování podněcuje. Proto se toho o ní jako o člověku příliš nedozvíme.

Nadčasová témata, moderní stylizované pojetí

V dnešní době, kdy je vědecké porozumění lidské psychologie na mnohem vyšší úrovni než před padesáti lety, je už mnohem snazší argumentovat ve prospěch první interpretace léčeben. Nadále je ovšem důležité mít na paměti o jak komplexní problém se jedná a Foucaultovo dílo, stejně jako Přelet nad kukaččím hnízdem, nám má co říct. Jejich témata myšlenkové/osobní svobody, útlaku ze strany společnosti a hodnoty zpochybňování pravidel jsou nadčasová.

V tomto kontextu bude velmi zajímavé sledovat, jak tvůrci nového seriálu Netflixu na natolik významné dílo navážou. Pokusí se totiž představit zrod jednoho z nejikoničtějších a zároveň nejenigmatičtějších filmových monster, které má navíc komplikované ideologické pozadí. Výkonný producent Ryan Murphy je přitom známý velmi stylizovanou tvorbou, nabízející intenzivní zážitek s minimem subtilnosti.

Právě tyto kvality ukazuje také první trailer Ratchedové. Pryč je realistické herectví, tlumené barvy a civilní forma Formanova Přeletu, ovlivněného dokumentaristickým laděním Formanových počátků. Místo nich nastupuje velká zvrácená show, plná ostrých barevných kontrastů a extrémních úhlů kamery. Je tak okamžitě zřejmé, že seriál odehrávající se patnáct let před oscarovým dílem si přebírá především premisu hlavní postavy a rozhodl se vykročit zcela jiným směrem.

netflix-ratched-sharon-stone

Foto: Netflix

V seriálu se objeví také Sharon Stone jako šlechtična Lenore Osgoodová

Sestru Ratchedovou zde ztvárnila Sarah Paulson, držitelka ceny Emmy a Zlatého glóbu, která má za sebou celou řadu podivných postav. Ve své nejnovější roli kombinuje dobře známou odměřenost se zlem skrytým za statickým výrazem tváře. Ačkoliv to jsou všem divákům dobře známé charakteristiky, seriál ukáže, jaká je její životní filozofie a jak postup její kariéry umožnil zrod tak hrozného člověka. Vyústění v Přeletu pak bude možná působit jako netypicky klidná etapa středního věku.

V rozhovoru pro Vanity Fair výkonný producent Ratchedové Ryan Murphy o hlavní postavě řekl: „Vlastně se stala skoro synonymem pro jakékoliv institucionální zneužití moci. Bylo zajímavé snažit se vytvořit emoční postavu z velmi chladné reputace, pokoušet se promyslet každý detail o jejím dětství, jejích vztazích, její sexualitě.“ Také Paulsonová vysvětluje, že za okázalým stylem by se měla skrývat dobře promyšlená postava sužovaná osamocením.

Z traileru novinky Netflixu je jasné, že se tvůrci v žádném případě nepokoušeli reprodukovat úspěchy Přeletu nad kukaččím hnízdem. Místo toho chtějí divákům poskytnout podobná témata, ale v moderním hávu televizního stylu na vrcholu svých možností. O tom, jestli Ratchedová dostojí reputaci svého jména, se budeme moci přesvědčit 18. září.

Nová éra binge-watchingu? Netflix spouští funkci pro změnu rychlosti přehrávání filmů a seriálů

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

netflix-player

Foto: CzechCrunch

Netflix nasazuje funkci pro regulaci rychlosti přehrávání

0Zobrazit komentáře

Zrychlené přehrávání audiovizuálního obsahu všeho druhu je stále více v módě. Například u podcastů je to běžné – rychlost toku informací nám přijde zbytečně nízká, tak ji zvýšíme a dostane se nám pocit zadostiučinění, že jsme schopni svižněji vstřebávat nové věci. Něco podobného umožňuje také YouTube, kde s recenzí kusu technologie nebo s přednáškou nemusíme strávit tolik času, jako hlásí malé počítadlo pod videem. Co ale když nám zbývá už jen hodina před spaním a my chceme stihnout dokoukat ještě jeden a půl epizody seriálu Netflixu? Nová funkce populární streamovací služby nabízí, že nám s tím pomůže.

Když lidé procházejí galerií, u jednotlivých exponátů, s nimiž umělci strávili týdny, měsíce i roky, se zastaví průměrně na 28,63 vteřiny. Tolik alespoň zjistila před necelými třemi lety studie provedená v Metropolitním muzeu umění v New Yorku. Bylo to podruhé, co zde proběhla, přičemž výsledná čísla byla překvapivě o několik vteřin vyšší než o patnáct let dříve. Zároveň se ale objevil nový trend mobilních fotografií, takže lidé se na obraz podívali, rychle vyfotili selfie a šli dál.

První teoretické úvahy o filmu u něj, stejně jako u divadla, často zdůrazňovaly časovost, odlišující ho od ostatních forem umění. Aspekt plynutí času je pochopitelně přítomný také u malby nebo literatury, ale je mnohem variabilnější, protože není přesně vymezena doba, jak dlouho máme knihu číst. V kinematografii může být na vteřinu přesné načasování naopak naprosto zásadní pro kýžený divácký zážitek.

Film měl zejména ve svých počátcích také možnost být zrychlen nebo zpomalen, některé modely kamer a promítaček se totiž ovládaly ruční klikou. Pokud promítač klikou točil rychleji, zvýšil rychlost dění na plátně oproti tomu, jak bylo původně zachyceno. Jednak si tím, pokud spěchal, mohl zkrátit směnu a jednak mohl změnit vyznění scén. Charlie Chaplin je už tak geniální komik, ovšem pokud jeho pohyby ještě urychlíme, může působit srandovněji. Otázkou je, co by na to Chaplin řekl – sám se mohl při natáčení zrychlit, ale neudělal to.

deniro_pesci-irishman-netflix

Foto: Netflix

Irčan je se svými 3,5 hodinami nejdelším filmem z originální produkce Netflixu

Často se dnes mluví o tom, jak se s vývojem informační doby snížil náš rozsah pozornosti – nejsme schopni se soustředit tak dlouho, jako ještě před pár desítkami let. Větší problém ovšem spočívá v nízké míře pozornosti, jakou jsme věcem ochotni věnovat. Dokonce sám Netflix nyní ve svých statistikách považuje za zhlédnutí moment, kdy uživatel strávil sledováním daného pořadu dvě minuty.

Měření služby jsou samozřejmě založené hlavně na zjišťování, kolik lidí o daný obsah projevilo cílený zájem, a méně důležité už pak je, jestli ten zájem přetrval déle. Podobné analýzy nicméně zvýrazňují problém s přistupováním k práci umělců. Z uměleckých děl se stává obsah, lidská zkušenost s nimi je redukována na konzumaci a používají se argumenty, že zákazník má vždy pravdu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Základní myšlenkou umění je ovšem jeho publiku poskytnout velmi specifickou zkušenost, zprostředkovat záměr jeho tvůrců. Pokud na tento předpoklad jako diváci nepřistoupíme, deformujeme dílo, které je nám předkládáno. Proto například Christopher Nolan chce svůj očekávaný velkofilm Tenet za každou cenu uvést v kinech, a proto se Netflix dočkal vlny ostré kritiky, když loni oznámil testování funkce pro regulaci rychlosti přehrávání.

Přesto se firma nyní rozhodla ji implementovat v ostrém provozu a postupně se v následujících týdnech objeví na zařízeních s Androidem, pak iOS a také na webu. Uživatelé si budou moci vybrat, zda se chtějí dívat při rychlosti 0,5×, 0,75×, 1,25× nebo 1,5×.

Ve snaze poskytnout novou možnost a zároveň jí co nejméně negativně ovlivnit diváckou zkušenost bude Netflix změnu rychlosti oproti té původní vyžadovat u každého titulu samostatně, na rozdíl třeba od některých podcastových aplikací. Pokud se tedy na něco, co nás tolik nezajímá, podíváme zrychleně, další film se začne přehrávat opět klasickou rychlostí.

Kromě rozhořčených filmařů se přitom objevila i trocha chvály. Organizace pro nevidomé a neslyšící ocenily možnost přehrávání i zpomalit a dát tak lidem více prostoru správně porozumět dialogům nebo více času ke čtení titulků.

Sám Netflix řekl, že bude v následujících měsících sledovat reakce uživatelů i tvůrců, a podle toho rozhodne o případných dalších změnách a jestli novou funkci skutečně rozšíří na všechny platformy.