Mildred Ratchedová možná nedisponuje zrovna okamžitě rozeznatelným jménem, představuje ovšem jednu z nejikoničtějších postav v dějinách kinematografie. Dosud jsme toho přitom o despotické vrchní sestře z Přeletu nad kukaččím hnízdem mnoho nevěděli. Ryan Murphy, známý díky seriálům jako Glee, American Horror Story nebo American Crime Story, se rozhodl, že je na čase to změnit a v roli výkonného producenta na Netflix přináší hororově laděnou Ratchedovou.

Psychiatrická léčebna je na jednu stranu důležitou institucí, jejímž smyslem je pomoci lidem, kteří kvůli svému psychickému stavu nejsou schopni fungovat v rámci společnosti. Na druhou ovšem může nabývat status bizarního vězení, které z ulic odstraňuje nevyhovující individua. Právě o problému druhé interpretace psal například filozof Michael Foucault, který se zabýval proměnami konceptu „šílenství“ napříč dějinami moderní civilizace.

Podle Foucaultových analýz psychiatrické léčebny vznikly spolu se zvyšujícím se důrazem společnosti na „rozum“, vycházející z osvícenství 18. století. Ačkoliv jsou s nimi spojovány, mají výrazně odlišnou funkci od klasických nemocnic, protože jejich pacienti jsou do velké míry určováni aktuálními sociálními normami. Ten, kdo z nich vybočuje, se rychle dostává na seznam nežádoucích a je umístěn do zvláštního zařízení pro převýchovu.

Nastolený systém zkrátka musí fungovat a je třeba zabránit i potenciálu, že by mohl být nějak narušen. Obrovská komplikovanost lidské mysli byla institucionalizována, všichni se musí poslušně podrobit kontrole „společnosti“. Ti, kteří tak neučiní, tuto kontrolu zakusí v mnohem bezprostřednější formě, kdy zcela ztratí možnost alespoň v minimální míře svobodně rozhodovat.

Koncept „šílenství“ jako jednoznačně nežádoucího fenoménu se rozvinul až v posledních pár stoletích. Jako důkaz Foucault zmiňuje příklady z renesance, kdy šílenci měli v umění určitou formu moudrosti poukazující na limity každodenního lidského světa – ostatně i dnes se stále mluví o tenké linii mezi genialitou a šílenstvím. S nástupem éry racionality ale tento aspekt vymizel, označení určitého mentálního stavu jako problematického se stalo nástrojem útlaku například u sociálně slabých nebo rasových nebo sexuálních menšin.

Jedenáct let po vydání anglického překladu Foucaultových Dějin šílenství měl premiéru Přelet nad kukaččím hnízdem od jednoho z nejvýznamnějších českých i světových režisérů Miloše Formana. Stejnojmenná předloha přitom vyšla ve stejnou dobu jako dílo francouzského filozofa a zabývala se téměř stejnými tématy. Potrestáni jsou nonkomformisté, kteří nejsou ochotni svoje chování podrobit společenským normám. Vrchní sestra je v tom všem ztělesněním zla, přitom ale kontrolu nad „pacienty“ udržuje hlavně subtilním ponižováním.

Ratchedová, jejíž ztvárnění Louise Fletcherovou filmu přineslo jednoho z celkem pěti hlavních Oscarů, má především funkci odosobněného útlaku. Její pravidla a psychická manipulace nejsou nutně výsledkem osobních traumat jako spíše samotným nastavením systému, který takové fungování podněcuje. Proto se toho o ní jako o člověku příliš nedozvíme.

Nadčasová témata, moderní stylizované pojetí

V dnešní době, kdy je vědecké porozumění lidské psychologie na mnohem vyšší úrovni než před padesáti lety, je už mnohem snazší argumentovat ve prospěch první interpretace léčeben. Nadále je ovšem důležité mít na paměti o jak komplexní problém se jedná a Foucaultovo dílo, stejně jako Přelet nad kukaččím hnízdem, nám má co říct. Jejich témata myšlenkové/osobní svobody, útlaku ze strany společnosti a hodnoty zpochybňování pravidel jsou nadčasová.

V tomto kontextu bude velmi zajímavé sledovat, jak tvůrci nového seriálu Netflixu na natolik významné dílo navážou. Pokusí se totiž představit zrod jednoho z nejikoničtějších a zároveň nejenigmatičtějších filmových monster, které má navíc komplikované ideologické pozadí. Výkonný producent Ryan Murphy je přitom známý velmi stylizovanou tvorbou, nabízející intenzivní zážitek s minimem subtilnosti.

Právě tyto kvality ukazuje také první trailer Ratchedové. Pryč je realistické herectví, tlumené barvy a civilní forma Formanova Přeletu, ovlivněného dokumentaristickým laděním Formanových počátků. Místo nich nastupuje velká zvrácená show, plná ostrých barevných kontrastů a extrémních úhlů kamery. Je tak okamžitě zřejmé, že seriál odehrávající se patnáct let před oscarovým dílem si přebírá především premisu hlavní postavy a rozhodl se vykročit zcela jiným směrem.

Sestru Ratchedovou zde ztvárnila Sarah Paulson, držitelka ceny Emmy a Zlatého glóbu, která má za sebou celou řadu podivných postav. Ve své nejnovější roli kombinuje dobře známou odměřenost se zlem skrytým za statickým výrazem tváře. Ačkoliv to jsou všem divákům dobře známé charakteristiky, seriál ukáže, jaká je její životní filozofie a jak postup její kariéry umožnil zrod tak hrozného člověka. Vyústění v Přeletu pak bude možná působit jako netypicky klidná etapa středního věku.

V rozhovoru pro Vanity Fair výkonný producent Ratchedové Ryan Murphy o hlavní postavě řekl: „Vlastně se stala skoro synonymem pro jakékoliv institucionální zneužití moci. Bylo zajímavé snažit se vytvořit emoční postavu z velmi chladné reputace, pokoušet se promyslet každý detail o jejím dětství, jejích vztazích, její sexualitě.“ Také Paulsonová vysvětluje, že za okázalým stylem by se měla skrývat dobře promyšlená postava sužovaná osamocením.

Z traileru novinky Netflixu je jasné, že se tvůrci v žádném případě nepokoušeli reprodukovat úspěchy Přeletu nad kukaččím hnízdem. Místo toho chtějí divákům poskytnout podobná témata, ale v moderním hávu televizního stylu na vrcholu svých možností. O tom, jestli Ratchedová dostojí reputaci svého jména, se budeme moci přesvědčit 18. září.