Úchvatný Mars ve 4K. Video vytvořené z tisíců skutečných záběrů nabízí virtuální prohlídku rudé planety

Tomáš ChlebekTomáš Chlebek

Úchvatné záběry, které na Marsu pořídil rover Curiosity a jeho předchůdci

0Zobrazit komentáře

Před pár dny se objevila zpráva, že Pentagon má nejen stále aktivní program pro výzkum UFO, ale navíc jsou v jeho inventáři neznámé materiály. Deník The New York Times dokonce citoval vědce, podle něhož pocházejí z „mimozemských plavidel, které nebyly vyrobeny na Zemi“. Zatímco se však na jedné straně mluví o možné návštěvě z jiné planety, na YouTube se objevily úchvatné záběry z našich vlastních meziplanetárních cest.

Lidé na Mars od počátků vesmírných programů dopravili několik různě sofistikovaných sond a roverů, které obrázky z povrchu posílají už od 60. let minulého století. Teprve novější zařízení jsou však schopná sdílet barevné záběry ve vyšším rozlišení. Zatím posledním vyslaným roverem se v roce 2011 stala Curiosity, obsahující široký arzenál analytických nástrojů. Minulý čtvrtek pak americká NASA úspěšně odstartovala raketu s novým roverem Perseverance.

Právě fotografie pořízené Curiosity se staly hlavním zdrojem pro vytvoření dosud nejdetailnějšího videa z povrchu rudé planety. Použity však byly také panoramata a selfies ze starších roverů Spirit a Opportunity. Selfies, které na Zemi cestují rychlostí nanejvýš 30 megabytů za sol, jak se označuje den na Marsu dlouhý přibližně 24 hodin a 39 minut. Samotný signál cestuje minimálně 14 minut a je omezen rychlostí světla.

Všechna data z roveru mohou být v případě Curiosity posílána přímo k satelitům na zemském povrchu, ovšem s rychlostí v řádu desítek kilobytů. Druhou možností je využít mnohem výkonnější satelity obíhající Mars, s těmi ale vozítka navážou kontakt jen na několik minut za sol. Spirit a Opportunity už domů žádná data nepošlou – první totiž zapadl v měkkém písku, druhý zavála prachová bouře. Když byla mise Opportunity loni definitivně ukončena, posledními poslanými informacemi ze Země byla skladba I’ll Be Seeing You (Uvidíme se) od Billie Holiday.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dosud žádný rover ani sonda z Marsu neposlala více než fotografii, na video nemají rádiové vlny dostatečnou přenosovou rychlost. Proto na začátku série bezprecedentních pohledů na povrch planety stojí: „Při vytváření tohoto videa bylo ublíženo počítačům.“ Veškerý pohyb v desetiminutovém klipu obsahujícím pohledy na široké pláně, krátery a stopy vozítek je jen iluzí. Ve skutečnosti bylo 4K video poskládáno z potu procesorů a tisíců fotografií.

Zdrojové materiály pro fascinující virtuální prohlídku cizí planety poskytla NASA, o samotné zpracování se pak postaralo britské dokumentární studio ElderFox Documentaries. Finální video doplňují informace o roveru, který dané obrázky pořídil, a místo pořízení v levém dolním rohu. Voiceover zase blíže popisuje, na co se díváme a jak celý projekt, od přistání roverů na Mars až po nahrání na YouTube, vznikl.

nasa-rover-curiosity-selfie

Foto: NASA

Autoportrétům roveru Curiosity se nemůže vyrovnat žádný influencer

Jeden z nejúchvatnějších záběrů se objevuje v čase 4:20. Pochází z Curiosity a na Zemi dorazil mezi 24. listopadem a 1. prosincem minulého roku. Proč to trvalo tak dlouho? Je totiž poskládaný z více než tisíce jednotlivých fotografií, což z něj prý činí jednu z největších mozaiek, co kdy vznikly. Kromě vytvoření epického pohledu má ale také praktickou funkci – zachycuje oblast zvanou Glen Torridon, obsahující velké množství jílu. Obrovská fotografie tak přispěla k dosažení závěru, že Mars byl kdysi široce pokrytý vodou.

Největší 3D mapa vesmíru

Před několika dny se objevil ještě jeden fascinující vizuální záznam přesahující naši domovskou planetu. Po pěti letech práce astrofyziků z celého světa byla odhalena zdaleka největší 3D mapa vesmíru. Více než dva miliony galaxií a přes 11 miliard let, které zachycuje, má výrazně přispět k vědeckému porozumění historie vesmíru.

„Docela dobře známe, jak staré dějiny vesmíru, tak jeho nedávnou (v kontextu stáří univerza, pozn. red.) historii expanze, mezi tím je ale nepříjemná díra dlouhá 11 miliard let,“ řekl kosmolog Kyle Dawson z americké Univerzity v Utahu. Patří k nejužšímu týmu projektu The Sloan Digital Sky Survey (SDSS), který mapu vytvořil. Zdrojem se stala data sesbíraná v průběhu desítek let, sahající však až do doby, kdy byl vesmír kolem 300 tisíc let starý.

tim-cook-apple-keynote

Přečtěte si takéApple míří ke 2 bilionům dolarů a je opět nejhodnotnější firmou světa. Tim Cook řídí kolos, o kterém se mu možná ani nesniloApple míří ke 2 bilionům dolarů a je opět nejhodnotnější firmou světa. Tim Cook řídí kolos, o kterém se mu možná ani nesnilo

Rozsáhlý prostorový model umožňuje měřit a srovnávat vývoj různých galaxií. „Tyto studie nám umožňují všechna měření propojit do celkového příběhu expanze univerza,“ vysvětlil Will Percival z kanadské Univerzity v Waterloo. Jedním z poznatků byl koncept temné energie, tajemné síly, která asi před šesti miliardami let začala výrazně zvyšovat rychlost rozpínání vesmíru.

Budoucím projektům náleží pokus pochopit, co vlastně temná energie je. Získaná data odhalila také díry v dřívějších teoriích a naznačila, že vědci narazili na dosud neznámé formy hmoty a energie z raných fází vývoje vesmíru. Prezentováním masivní 3D mapy projekt SDSS ani zdaleka nekončí, naopak se otevírá jeho další fáze. V současnosti vzniká hardware, který bude v následujících dekádách mapovat hvězdy a černé díry.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Historické přistání. SpaceX dopravilo zpět na Zemi své první astronauty, další vyšle NASA už v září

Jiří SvobodaJiří Svoboda

bob-doug

Foto: SpaceX/Ashish Sharma

Astronauti Robert Behnken a Doug Hurley se úspěšně vrátili na Zemi

0Zobrazit komentáře

Jedna z nejzásadnějších misí amerického vesmírného programu posledních let dospěla ke zdárnému konci. Loď Crew Dragon společnosti SpaceX úspěšně dopravila zpátky na Zemi astronauty Dougha Hurleyho a Boba Behnkena, kteří za velké slávy vzlétli do vesmíru během historické mise v květnu.

V noci na dnešek se loď odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a na její palubě pak astronauti strávili zhruba 18 hodin, během kterých se postupně přibližovali k Zemi. Během pomalého se vzdalování od ISS směrem k zemské atmosféře museli například překonat extrémní teploty dosahující až téměř 2 000 stupňů Celsia a postupně zpomalit z rychlosti přesahující 28 tisíc kilometrů za hodinu.

V neděli v 1:34 SELČ se loď Crew Dragon odpojila od ISS a dvěma rychlými zážehy se začala vzdalovat. Během následujících hodin pak astronauti provedli ještě několik zážehů a namířili si to k plánovanému místu přistání, které nakonec inženýři v NASA a SpaceX určili u pobřeží floridského města Pensacola v Mexickém zálivu.

Úspěšnému přistávacímu manévru na hladinu oceánu, jemuž se říká splashdown, předcházelo zhruba šestiminutové přerušení komunikace mezi samotnou lodí a komunikačním střediskem, což zapříčinil průlet atmosférou a obrovské teploty, které přerušily veškerý signál. Následně se ale již Crew Dragon objevil i na oficiálním živém přenosu NASA a zhruba 5,5 kilometru nad Zemí vypustil první dva padáky, které zpomalily rychlost letu z 560 km/h na 190 km/h.

Jakmile loď klesla zhruba na 1 800 metrů nad hladinou, vypustily se další čtyři velké bílo-červené padáky, které jsou hlavní brzdou při přistávacím manévru. S nimi pak loď Crew Dragon klesala několik dalších minut, dokud v čase 20:48 SELČ úspěšně nedopadla na hladinu. „Vítejte zpět na planetě Zemi a děkujeme, že jste letěli se SpaceX,“ oznámil jeden z řídících inženýrů v živém streamu, načež se s poděkováním ozvali také astronauti Bob Behnken a Doug Hurley.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K lodi plující na hladině se okamžitě po přistání vydaly dvě lodě SpaceX, které pomohou astronautům zpět na pevninu a následně také do řídicího střediska NASA v Houstonu, kam je přenese vrtulník. Stejně jako úvodní fáze mise s sebou i její konec nesl několik unikátností. Například to bylo vůbec poprvé od roku 1975, kdy američtí astronauti přistáli v oceánu. Inženýři NASA i sám Elon Musk proto předem deklarovali, že přes bezchybnost Dragonu na orbitu je konečná fáze zásadní neznámou. Musk se ostatně úspěšného návratu bál nejvíce ze všech fází letu, hlavně kvůli asymetrickému designu lodi.

crew0splashdown

Foto: NASA Kennedy

Takto vypadá přistání Crew Dragon do oceánu (jde o záběry z testovací mise)

Poprvé od roku 2011 tak NASA vyslala i přivezla zpět své astronauty na americké lodi. Od konce programu Space Shuttle totiž musela využívat při dopravě na Mezinárodní vesmírnou stanici ruské Sojuzy. Právě SpaceX Elona Muska zprostředkovalo k těmto účelům svou novou loď. Astronauti tak byli vůbec poprvé v plné režii soukromého dopravce.

Zkušení astronauti strávili ve vesmíru 62 dní a účastnili se spolu s mezinárodní posádkou vědecké práce, ale i ryze technických úkonů. Bob Behnken ostatně byl během expedice součástí hned čtyř výstupů do volného prostoru (tzv. EVA). Stal se tak součástí více než tříletého procesu vylepšování energetických systémů celé stanice a vyměnil například baterie spojené se solárními panely.

bob-doug2

Astronauti Robert Behnken a Doug Hurley se úspěšně vrátili na Zemi

SpaceX dnešním ukončením letu splnilo klíčovou zatěžkávací zkoušku, stále se totiž jednalo primárně o testovací misi. NASA ale nyní má volné ruce a může pokračovat v programu Commercial Crew, který má za cíl i nadále vynášet astronauty na ISS z americké půdy.

Další mise už v září

Testování na orbitu podnikla i samotná loď Crew Dragon. Astronauti například vyzkoušeli, že se do ní pohodlně vejdou i čtyři členové posádky a tuto možnost využije NASA už za několik týdnů. Mise s označením Crew-1 tak odstartuje už na konci září a na jeho palubě budou Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walkerová a japonský astronaut Sóiči Noguči.

nasa-crew-1

Foto: NASA

Posádka pro další misi NASA s názvem Crew-1, která opět poletí s raketou SpaceX

NASA také nedávno oznámila posádku na celkově třetí misi v lodi Crew Dragon, s označením Crew-2. Na ní se v počátcích roku 2021 podívají nejen dva Američané, Shane Kimbrough a Megan McArthurová (ta je navíc manželkou Boba Behnkena z vůbec první posádky), ale i Japonec Akihido Hošide a Francouz Thomas Pesquet. I následující mise budou startovat z floridského Kennedyho vesmírného střediska.