Historicky se snahy o hledání života mimo naši planetu soustředily na Mars, vědci však nyní obracejí svou pozornost ve sluneční soustavě druhým směrem. V atmosféře planety Venuše totiž objevili signál, který by mohl znamenat přítomnost živých organismů. Objev mezinárodní skupinu vědců překvapil, ale o to je zásadnější.
Díky teleskopu, který k planetě vyslal signál v určité vlnové délce, totiž zjistili, že v atmosféře Venuše se nachází fosfan, tedy molekula spojená z prvků fosforu a vodíku. Na první pohled nic zvláštního, ale podstatné je, že na Zemi známe pouze dva způsoby, jak může toxický fosfan vznikat: průmyslově, nebo jako vedlejší produkt aktivity mikroorganismů v místech bez kyslíku.
I další měření potvrdila, že jde skutečně o tuto molekulu. Tým se také snažil namodelovat různé další, nebiologické situace, jak by mohl fosfan v atmosféře vzniknout, třeba dopadem meteoritu. Uvážili i sluneční záření, blesky nebo vulkanickou činnost. Žádný ze způsobů však dle jejich testování neprokázal, jak by fosfan mohl vzniknout v poměru dvaceti molekul z miliardy (nebo větším) – právě v takové míře jsou totiž přítomné molekuly v atmosféře Venuše.
Foto: ESA
Mezinárodní tým vědců našel v atmosféře Venuše fosfan
Vědci jsou si proto se svými výsledky poměrně jistí, ale zároveň upozorňují, že rozhodně nejde o potvrzení přítomnosti života na Venuši. Nemohou s jistotou původ fosfanu prokázat a molekula tak mohla vzniknout třeba procesem, který doposud pozemská astrobiologie nezná. Otázek je v tuto chvíli jednoduše více než odpovědí.
Tam, kde prší kyselina
Na první pohled se zdá, že atmosféra druhé planety sluneční soustavy by mohla nabízet podmínky k přežití – oproti až 470 stupňům Celsia na povrchu nabízí tamní atmosféra ve výšce asi 50 kilometrů teploty podobné těm pozemským. Jenže má to jeden velký háček – horní vrstvy plynového obalu planety jsou totiž silně kyselé, a to až tak, že se dalece vymykají pozemské pH škále a neznáme organismus, který by byl schopný takové podmínky přežít.
Jinými slovy, Venuše je doslova místem, kde prší kyselina. „Víme o velmi robustní bakterii, která je na Zemi schopna přežít v prostředí, kde je pět procent kyseliny, což je poměrně hodně. Na Venuši jsou ale mraky až z 90 % kyselina,“ říká vedoucí týmu Jane Greavesová z Cardiffské univerzity.
Vědecká komunita je tak zatím v závěrech opatrná a spíše než k jásotu vyzývá k opatrné zvídavosti. Ostatně, jak upozornil magazín The Verge Science, v minulosti už se v astronomii „povedlo“ vyvolat falešné naděje z nalezení života na Marsu.
Foto: NASA
I takhle by mohly vypadat budoucí lety s posádkou k Venuši
O Venuši toho ovšem víme poměrně málo. Na planetě už v minulosti přistálo několik sovětských družic, Američané se cíleně vydali zkoumat právě atmosféru planety. Avšak od osmdesátých let se lidstvo omezilo jen na orbitální družice, nebo využití gravitace Venuše k nastavení kurzu jiných misí.
K zásadnímu objevu se na Twitteru vyjádřil i šéf NASA Jim Bridenstine. Prohlásil, že je na čase prioritizovat Venuši ve vesmírném bádání, protože jde o „dosud nejvýznamnější vývoj v hledání života mimo Zemi“. Na rozdíl od Marsu jsou totiž zatím budoucí mise na Venuši spíše ve fázi příprav a návrhů než konkrétních termínů či strojů.
Jeden z konceptů letu pro lidskou posádku, zvaný HAVOC, například počítá se vzducholodí, s níž by se astronauti pohybovali právě v horních vrstvách atmosféry Venuše.
Náznak možného života na Venuši navíc okamžitě inspiroval izraelsko-ruského podnikatele a vědce Yuriho Milnera, který krátce po nálezu oznámil, že chce přes svůj fond The Breakthrough Initiatives financovat iniciativy za hledání nových druhů právě v její atmosféře a také podporovat další mise.
„Hledání života mimo planetu Zemi by bylo skutečně významné. A jestli existuje nezanedbatelná šance, že je to vedle na Venuši, zkoumání této možnosti je pro lidstvo urgentní prioritou,“dodává Milner pro CNET.
„Omlouvám se za zpoždění, jsem teď ve Vídni na brigádě u rakouské pošty.“ Videohovor s Jakubem Zemkem začíná docela jiným tématem, než bych očekával. Ačkoliv má dobře nakročeno, aby se po Vladimíru Remkovi stal teprve druhým českým astronautem v historii, v létě si téměř jako každý v jeho věku přivydělává docela obyčejnou brigádou.
Na první pohled není poznat, že tento jednadvacetiletý rodák z Uherského Hradiště studuje vesmírné inženýrství. Ještě před maturitou přitom stihl odletět na Floridu a zúčastnit se týdenní ochutnávky astronautického výcviku. To navíc pořád není všechno, Jakub Zemek je nyní také členem týmu pracujícího na technologii hyperloop a programuje letecký simulátor.
Bláhový sen být astronautem mělo v dětství mnoho z nás, ale v Jakubovi Zemkovi přetrvává až dodnes. V jeho případě už se především nejedná pouze o sen. Považuje ho totiž se vší vážností za svůj životní cíl a postupně k němu dělá jednotlivé krůčky.
„Když jsem byl malý, měl jsem atlas, ve kterém byly na začátku planety a sluneční soustava. Odjakživa mě ta profese fascinovala. Možná i proto, že být astronautem znamená nezpochybnitelné dobro,“ říká uvědoměle Zemek. „Jakmile je někdo třeba voják, tak ano, sice je to vážené povolání, ale pořád vám někdo může říct, že zabíjíte. Jenže jako astronaut se vždy věnujete vědě a posouváte lidstvo,“ doplňuje myšlenku.
Foto: Archiv JZ
Jakub Zemek si vyzkoušel i nošení skafandru
Jedním z klíčových kroků pro něj byla před dvěma roky účast na PoSSUM Academy od Embry-Riddle Aeronautical University na americké Floridě. Jde o placený program, který nabízí už středoškolským studentům základní teoretický a hlavně i praktický výcvik, kterým za normálních okolností procházejí skuteční astronauti.
Tehdy osmnáctiletý gymnazista si tak mohl vyzkoušet sadu náročných testů včetně letu ve stíhačce ve velkém přetížení, test postupného ubírání kyslíku ve vzduchotěsné komoře nebo testy pohybu ve skafandru. Před samotným týdenním kurzem na Floridě ještě musel absolvovat z domova webináře, bylo třeba mít vyhovující lékařské posudky i vynikající studijní výsledky a také si na tento program vydělával sám.
„Divili se, jak se tam vůbec kluk z bývalé východní Evropy dostal.“
Do floridské skupinky přitom příliš nezapadal, byl tam totiž jediný ze starého kontinentu. „Nejdříve na mě dost zvláštně koukali a divili se, jak se tam vůbec kluk z bývalé východní Evropy dostal,“ popisuje s úsměvem Zemek své zážitky. Už tehdy si ovšem díky tomu vyzkoušel věci, ke kterým se jen tak někdo nedostane.
Maturitu udělal se samými jedničkami. Nejdříve uvažoval, že zakotví na pražském Matfyzu, pak se ale dostal hned na několik zahraničních univerzit, které se jeho zájmům blíží více. Vesmírné inženýrství nakonec studuje v britském Manchesteru.
Po prvním roce se dle svých slov cítí mnohem víc mezi svými. Konečně je totiž v prostředí, kde mají všichni podobné cíle. Člověk tak prý vidí, že už je opět o krůček blíže vesmíru. Logicky, rodné Uherské Hradiště mu příležitosti ve vesmírném průmyslu úplně nenabízelo.
Manchester je z tohoto pohledu výživnější, a tak se Jakub Zemek navrch svých aktivit zapojil do univerzitního týmu pracující na technologii hyperloop, způsobu dopravy ve vakuových trubkách, se kterým před lety přišel Elon Musk. Zaměřuje se v něm hlavně na aerodynamiku.
Se svými snahami je tým teprve na začátku, ale chtěl by se účastnit i soutěže Hyperloop Pod Competition, kterou organizuje právě šéf Tesly a SpaceX Elon Musk. Úkolem je vytvořit prototyp podvozku, který by měl systémem trubic v budoucnu jezdit. A při už tak náročném studiu se Zemek navíc rozhodl naprogramovat i vlastní letecký simulátor.
Foto: Archiv JZ
Jakub Zemek byl ve floridském programu jediný z Evropy
„Zajímavé je, že si můžu nastavit i jinou atmosféru než jen pozemskou. Můžu si díky tomu procvičit létání v neobvyklých situacích, například mohu řídit Airbus jen s jedním funkčním motorem,“ popisuje funkce simulátoru.
Na svou manchesterskou školu si tak rozhodně nestěžuje, ale s americkými univerzitami zaměřenými na letectví to nelze srovnávat. Překážkou v cestě za oceán byly především finance. Ostatně i během studia v Manchesteru po večerech chodí na brigádu a pak se ještě do noci učí.
Nábory jsou jen jednou za pár let
Za svůj hlavní krátkodobý cíl považuje dostudovat. I když by se nakonec stát astronautem nemohl, protože to nemá dopředu jisté vůbec nikdo, o možnosti uplatnění nejspíš nebude mít nouzi.
Zda se totiž astronautem skutečně stane, v konečném důsledku nezáleží ani tak na něm jako spíš na vládách, vesmírných agenturách a případně soukromých společnostech jako SpaceX, které nové astronauty hledají a trénují. Sám Zemek své vysněné povolání nazývá ostatně jako sekundární kariérou.
„Astronaut se většinou astronautem nestane jen tak. Dlouho čekají, studují, dělají výzkum, a až když je příležitost a mají štěstí, mohou se přihlásit jednou za čas do konkurzu,“ vysvětluje proces, který by chtěl jednou absolvovat na vlastní kůži.
„Nejsme ve zlaté době programu Apollo, protože na lidských letech prostě moc nevyděláte.“
Konkurzy na nové astronauty se konají jen každých pár let v nepravidelných intervalech, a tak snílkům nezbývá nic jiného, než se v mezičase učit a sbírat zkušenosti. Ostatně právě dobré vzdělání bývá při náboru klíčové. Součástí celého výcviku je série fyzických i psychických testů, přičemž cestu za dětským snem mohou zkazit i drobnosti.
„Pokud má například člověk příliš silné ruce a je až příliš vysportovaný, do vesmíru letět nemůže. Stejně jako fyzicky zcela nezdatný jedinec. Z psychického pohledu může být problém i třeba to, když rodinný příslušník spáchá sebevraždu,“ popisuje Zemek perličky z přijímacího procesu.
Ani potom, co se člověk stane astronautem, nemá vyhráno. Na jednotlivé mise se totiž dostává jen zlomek z těch, kteří skutečně v dané vesmírné agentuře jsou, protože pro každý let je k dispozici záložní tým a i záložní tým zálohy.
Foto: Archiv JZ
Jakub Zemek se chce do dalších programů vrátit
Není to ale jen samotný výběrový proces, který může Zemkovi ještě zkřížit plány. Narážíme i na problematiku, že světové lidské bádání se v současnosti více orientuje na satelity a rovery než lidské lety.
„Nejsme ve zlaté době programu Apollo, protože na lidských letech prostě moc nevyděláte. Ale myslím si, že není špatná doba na to stát se astronautem. Američané se chtějí vrátit na Měsíc, máme před sebou lety na Mars, a tak se celý trend opět obrací,“ vysvětluje.
Startovní pozici nemá lehkou ani kvůli svému původu. „Česko prostě není vesmírná velmoc, z Evropy stále nejvíce do vesmíru létají Britové, Francouzi nebo Italové,“ říká s povzdechem, ale přesto zůstává optimista a věří, že skoro z každé země na světě se lze stát astronautem.
Hlavně, že ta šance není nulová
Je tak jasné, že Jakuba Zemka ještě čeká dlouhá cesta. Ptám se ho proto, jestli se nebojí, že ho celá idea prostě přestane bavit.
„Myslím, že toto čekání je jednou z výzev na cestě stát se astronautem. Důvod, proč je jich ve finále tak málo, není podle mě ani tak náročnost výběrového řízení, ale spíš fakt, že většina lidí si ve dvaceti či pětadvaceti řekne, že jim to za to nestojí,“ říká Zemek.
Pokud člověk není dost vytrvalý a odhodlaný, nenaučí se toho dost. Nebo se vytrénuje, ale nevytrénuje se dost na to, aby skutečně mohl být astronautem. Takto jednoduchá může ve finále být úspěšná rovnice, jejíž klíčovou součástí je odhodlanost.
Vlastní motivace, aby se nestal jedním z většiny, kteří to nakonec vzdali, se Zemkovi těžko popisuje. „Přirovnal bych to ke sportovcům, kteří se chtějí dostat na olympiádu, pracují směrem k tomuto cíli a vlastně nic jiného nedělají,“ říká.
Přes všechnu snahu je mladý student smířen i s variantou, že se do vesmíru nikdy nepodívá. Na otázku, jaké má reálné šance, že se v raketě odlepí od zemského povrchu, odpovídá více než pragmaticky.
„Já nevím, jaká je moje šance, ale důležité pro mě je, že není nulová. Řada lidí si řekne, že ta šance je strašně malá. To sice ano, ale je na začátku strašně malá úplně pro všechny,“ říká.
Foto: archiv Jakuba Zemka
Jakub Zemek už se proletěl i v letadle
Důvod, proč se zapojil do výcviku PoSSUM, bylo tedy právě to, aby své šance zvýšil, byť třeba jen o desetinu procenta. A také v příštích letech by chtěl navázat podobnými programy. Motivační radu pro mladé lidi, kteří by chtěli jít v podobných šlépějích, podává jeho vlastním pragmatismem.
„Nevěřím na takové ty motivační citáty ve stylu ‚věř, běž, dokážeš‘. Tak to prostě nefunguje. Zdravě a střízlivě si zhodnoťte svoje schopnosti a řekněte si, jestli máte na to, co chcete dělat. Jakkoliv je to tvrdé, nezahoďte reálné příležitosti kvůli bláhové vidině,“ tvrdí s tím, že i sám k sobě se snaží být realistický a kritický.
I přes svůj unikátní profil tak zůstává Jakub Zemek nohama na zemi. „Nejsem zatím astronaut o nic víc než prodavač v obchodě. Chybí mi ještě vzdělání i zkušenosti,“ říká s respektem a dodává, že aktivním astronautům bývá často klidně kolem padesáti let. V podstatě celou kariéru má proto před sebou a třeba jednou Vladimíra Remka skutečně napodobí.
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.