Je na Venuši život? Vědci našli v její atmosféře plyn, který na Zemi produkují jen mikroorganismy
Historicky se snahy o hledání života mimo naši planetu soustředily na Mars, vědci však nyní obracejí svou pozornost ve sluneční soustavě druhým směrem. V atmosféře planety Venuše totiž objevili signál, který by mohl znamenat přítomnost živých organismů. Objev mezinárodní skupinu vědců překvapil, ale o to je zásadnější.
Díky teleskopu, který k planetě vyslal signál v určité vlnové délce, totiž zjistili, že v atmosféře Venuše se nachází fosfan, tedy molekula spojená z prvků fosforu a vodíku. Na první pohled nic zvláštního, ale podstatné je, že na Zemi známe pouze dva způsoby, jak může toxický fosfan vznikat: průmyslově, nebo jako vedlejší produkt aktivity mikroorganismů v místech bez kyslíku.
I další měření potvrdila, že jde skutečně o tuto molekulu. Tým se také snažil namodelovat různé další, nebiologické situace, jak by mohl fosfan v atmosféře vzniknout, třeba dopadem meteoritu. Uvážili i sluneční záření, blesky nebo vulkanickou činnost. Žádný ze způsobů však dle jejich testování neprokázal, jak by fosfan mohl vzniknout v poměru dvaceti molekul z miliardy (nebo větším) – právě v takové míře jsou totiž přítomné molekuly v atmosféře Venuše.
Vědci jsou si proto se svými výsledky poměrně jistí, ale zároveň upozorňují, že rozhodně nejde o potvrzení přítomnosti života na Venuši. Nemohou s jistotou původ fosfanu prokázat a molekula tak mohla vzniknout třeba procesem, který doposud pozemská astrobiologie nezná. Otázek je v tuto chvíli jednoduše více než odpovědí.
Tam, kde prší kyselina
Na první pohled se zdá, že atmosféra druhé planety sluneční soustavy by mohla nabízet podmínky k přežití – oproti až 470 stupňům Celsia na povrchu nabízí tamní atmosféra ve výšce asi 50 kilometrů teploty podobné těm pozemským. Jenže má to jeden velký háček – horní vrstvy plynového obalu planety jsou totiž silně kyselé, a to až tak, že se dalece vymykají pozemské pH škále a neznáme organismus, který by byl schopný takové podmínky přežít.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsJinými slovy, Venuše je doslova místem, kde prší kyselina. „Víme o velmi robustní bakterii, která je na Zemi schopna přežít v prostředí, kde je pět procent kyseliny, což je poměrně hodně. Na Venuši jsou ale mraky až z 90 % kyselina,“ říká vedoucí týmu Jane Greavesová z Cardiffské univerzity.
Vědecká komunita je tak zatím v závěrech opatrná a spíše než k jásotu vyzývá k opatrné zvídavosti. Ostatně, jak upozornil magazín The Verge Science, v minulosti už se v astronomii „povedlo“ vyvolat falešné naděje z nalezení života na Marsu.
O Venuši toho ovšem víme poměrně málo. Na planetě už v minulosti přistálo několik sovětských družic, Američané se cíleně vydali zkoumat právě atmosféru planety. Avšak od osmdesátých let se lidstvo omezilo jen na orbitální družice, nebo využití gravitace Venuše k nastavení kurzu jiných misí.
K zásadnímu objevu se na Twitteru vyjádřil i šéf NASA Jim Bridenstine. Prohlásil, že je na čase prioritizovat Venuši ve vesmírném bádání, protože jde o „dosud nejvýznamnější vývoj v hledání života mimo Zemi“. Na rozdíl od Marsu jsou totiž zatím budoucí mise na Venuši spíše ve fázi příprav a návrhů než konkrétních termínů či strojů.
Jeden z konceptů letu pro lidskou posádku, zvaný HAVOC, například počítá se vzducholodí, s níž by se astronauti pohybovali právě v horních vrstvách atmosféry Venuše.
Náznak možného života na Venuši navíc okamžitě inspiroval izraelsko-ruského podnikatele a vědce Yuriho Milnera, který krátce po nálezu oznámil, že chce přes svůj fond The Breakthrough Initiatives financovat iniciativy za hledání nových druhů právě v její atmosféře a také podporovat další mise.
„Hledání života mimo planetu Zemi by bylo skutečně významné. A jestli existuje nezanedbatelná šance, že je to vedle na Venuši, zkoumání této možnosti je pro lidstvo urgentní prioritou,“ dodává Milner pro CNET.