Místa pro pěstování plodin ubývá. Saláty, ředkvičky a další běžné druhy zeleniny a ovoce se k nám vozí ze stále větších dálek, čímž stoupá nejen jejich cena, ale také uhlíková stopa, kterou za sebou transport takových plodin zanechává. Efektivním řešením se proto začíná jevit tzv. vertikální farmaření, do kterého se pouští i některé české startupy. Jedním z nich je Growlight Jakuba Faye, který by chtěl z hydroponických zahrad jednou udělat zcela běžný domácí spotřebič a s jejich pomocí dokonce osidlovat Mars.

O tom, jak moc může být v budoucnu pěstování rostlin v interiérech progresivním odvětvím, svědčí nedávná masivní investice do německého startupu Infarm, který platí za jednoho z předních poskytovatelů řešení vertikálního farmaření. Budoucnost v pěstování plodin pod střechou bez přímého slunečního záření vidí také nadšenci v Česku. Jakub Fay vidí důvodů, proč pěstovat rostliny doma ve speciálních roztocích, hned několik.

„Jde o celkem zábavný koníček, ze kterého automatizace a vlastní podstata této pěstební metody odstranila velkou část nezáživné a stále se opakující práce,“ usmívá se při procházení mezi plnými regály zeleně Fay a hned přidává několik zmíněných důvodů, proč pěstovat saláty pod jednou střechou.

„V hydroponii, tedy při pěstování rostlin bez půdy v živném roztoku, neroste plevel, není třeba použít pesticidy, při ochraně před škůdci si vystačíte s přírodními produkty a přirozenými predátory. Největšími benefity vertikální hydroponické produkce jsou však její celoroční dostupnost, vyšší obsah živin a rychlost růstu,“ říká sedmadvacetiletý zakladatel startupu zvaného Growlight.

I pro Jakuba Faye bylo zahradničení původně jen koníčkem, u kterého si kvalitně odpočinul. Tuto zálibu časem přenesl i do své kanceláře bez oken, respektive do malého pěstebního stanu, ve kterém ještě coby osoba pracující ve finančním sektoru začal pěstovat jahody a různé bylinky.

„První dva roky jsme brali naše kancelářské zahradničení spíše jako koníček, později se nám naskytly příležitosti, jak koníček postupně přetvořit v byznys,“ popisuje svou proměnu za zaměstnance a zahradníka-nadšence v kompletního pěstebního podnikatele. Jeho startup nabízí zákazníkům na míru šité hydroponické pěstební systémy od roku 2015 a dnes je jeho tým i s externisty tvořen devíti osobami.

Growlight má za sebou již několik desítek realizací pro kavárny, hotely i soukromníky. Právě jednoduché zahrádky, které v kuchyních soukromníků doplnily ledničku a sporák, patřily mezi první realizace. Growlightu pomohly pochopit, že zákazníci mají z pěstování plodin tímto způsobem radost až v momentě, kdy se o sebe zahrádka dokáže postarat sama.

Soukromý zahradník

To Growlight dovedlo k rozhodnutí vytvořit vlastní řídicí jednotku pojmenovanou Farmer, která se dokáže postarat o automatizaci celého hydroponického procesu pěstování rostlin. V praxi se tak zahradník stává spíše údržbářem zařízení, ve kterém jsou rostliny pěstovány. Z původních zahradnických prací zde zůstává jen nutnost rostliny sázet a ona příjemná povinnost sklízet úrodu.

Jednotku Growlight využívá ve svých řešeních, ale nabízí ji i dalším zájemcům z řad jednotlivců i firem, kteří si chtějí postavit hydroponickou pěstírnu svépomocí. V takovém případě je ovšem důležité myslet na složitost celého zařízení. „Při pohledu zvenčí mohou systémy vypadat jednoduše. Jde přece jenom o regál s truhlíky a nějakým světlem nad nimi, ale v praxi je takové zařízení celkem složité,“ popisuje Jakub Fay.

Tato složitost je také důvodem, proč nelze pěstírnu dodat zákazníkovi během několika málo dnů. „Dříve nám přípravy a realizace trvaly dlouhé měsíce, dnes jsme i díky našim partnerům schopni dodat interiérovou zahradu v řádu týdnů, realizace větších farem v řádu několika měsíců,“ udává přesný čas potřebný na realizaci farem Fay, který vše řídí ze svého nýřanského sídla pár kilometrů od Plzně.

200 salátů na pár metrech čtverečních

Ještě o něco déle potrvá dodávka dalšího produktu, jehož vývoj Growlight dokončil na podzim loňského roku. Jedná se o velkou FoodTech pěstírnu pojmenovanou Bohemian Garden, která nabízí prostor pro zhruba 3 600 pěstovaných rostlin. Z jedné této pěstírny lze denně sklidit až 200 salátů při maximální úspoře vody, půdy i prostoru.

„Venkovní salát za dobu růstu potřebuje asi 23 litrů vody, závlahová voda se navíc vsakuje do země nebo se vypařuje. Musíme ještě připočítat i náklady na mechanizaci při obhospodařování pole traktory a zavlažovacími stroji,“ vysvětluje Jakub Fay. Díky uzavřenému systému a vracení vypařené vody zpět k rostlinám však salát pro růst v jeho systému spotřebuje jen něco málo přes 1 litr vody, 1,5 ml kvalitního kapalného hydroponického hnojiva a asi 1,3 kWh elektrické energie.

Jedna osoba dokáže ihned po zaškolení obstarat denní chod farmy a po určité praxi zvládne péči hned o tři takové kontejnery. V praxi to znamená, že jeden člověk je denně schopen sklidit až 90 kilogramů listové zeleniny či 42 kilogramů bylinek koupajících se pod fialovým světlem ve výživovém roztoku.

K ovládání všech svých zařízení Growlight nabízí i chytrou aplikaci do telefonu, pomocí které lze kontrolovat stav hydroponického systému, nastavovat podmínky pro jednotlivé rostliny a ovládat samotnou řídící jednotku. Jak ale Jakub Fay dodává, pokud vše běží naprosto hladce, zákazník aplikaci nemusí ani využít. Stačí prostě jen sklízet a nechat zahrádku dělat svou práci.

Za ideálních podmínek jsou pěstované saláty schopny vzejít již za tři až čtyři týdny, bylinky lze sklízet po dobu půl roku. Ještě předtím však veškeré rostlinky klíčí v tzv. seedboxu a do pěstírny jsou přesunuty až v momentě, kdy se rozvine jejich kořenový bal, což zabere většinou tři týdny. Právě saláty a bylinky jsou podle šéfa Growlightu nejideálnějšími rostlinami pro start.

„Jedná se o ověřené matadory mezi rostlinami, u kterých lze snadno pochopit specifika hydroponie. V rozměrnějších systémech se velmi dobře daří plodové zelenině, jako jsou lusky, jahody, okurky, rajčata, papriky a další podobné druhy,“ vyjmenovává mladý podnikatel další druhy zeleniny, které je možné pěstovat pomocí hydroponie.

Od gastropodniků do velkých obchodů

Při pěstování bez půdy v živném roztoku podle Jakuba Faye není problém ani s exotickými rostlinami, které jsou k nám jinak dováženy za velmi vysoké ceny v ne příliš svěžím stavu. Ostatně maximální čerstvost byla jedním z klíčových důvodů, proč se hlavní cílovou skupinou Growlightu staly gastropodniky, kde zákazník ocení maximální kvalitu surovin.

Jak ale Fay přiznává, z důvodu pandemie koronaviru se bylo nutné přeorientovat spíše na retailový prodej rostlin, tedy na supermarkety, farmářské obchody a další. „Vlastnosti našich produktů nám umožňují nabízet hotová řešení i pro farmaceutický, kosmetický nebo vojenský průmysl, své využití najde pěstírna i ve školství a výzkumu.“

Že jsou systémy Growlightu určeny spíše pro větší subjekty, napovídají samy ceny zařízení. Ceny realizací interiérových zahrad se pohybují v řádech nižších stovek tisíc, velké instalace ve vyšších stovkách tisíc až milionech korun. Kumulovaný obrat Growlightu se prozatím pohybuje v jednotkách milionů korun a na vyšší zisky společnost prozatím čeká.

„Jsme především vývojová společnost, která od počátku měla za cíl spojit se ve vhodnou dobu s partnerem, s nímž bychom mohli spustit sériovou výrobu a dostat produkty i za naše hranice,“ vysvětluje Jakub Fay. I přesto věří, že se Growlightu, ale i dalším společnostem, podaří udělat z hydroponické zahrady zcela běžný domácí spotřebič, jakým je mikrovlnka či pračka.

Takového cíle chce Fay dosáhnout i v Česku, byť nejsme v otázce zemědělské soběstačnosti tím nejlepším příkladem. „Přestože máme oproti jiným státům relativně velké množství půdy vhodné k pěstování, velká část i naprosto běžných polních plodin, které by mohly vyrůst u nás, se k nám dováží. Naší vizí je především smysluplné využití zdrojů. Existuje-li šetrnější způsob produkce bylinek a listové zeleniny vyžadující výrazně menší logistiku potravin a omezující plýtvání jídlem, je nejvyšší čas pro jeho aplikaci,“ říká.

Jeho plány však v České republice zdaleka nekončí. Svou technologii by chtěl dostat i za hranice naší země, a dokonce za hranice naší planety. „Láká nás spolupráce na mimozemské hydroponii, konkrétně na vývoji hydroponického systému pro habitat plánovaných expedic na Mars,“ říká s úsměvem Jakub Fay. Odvážný plán. Ovšem ty měl Elon Musk také a kam až se s tímto přístupem dostal.