Švédský výrobce autonomních nákladních vozidel Einride v minulých letech představil dva prototypy, které mají být schopné odvézt náklad z bodu A do bodu B, aniž by k tomu potřebovaly řidiče za volantem. Nyní z jeho dílen vyjede zcela nová série futuristických náklaďáků pojmenovaná AET, se kterou chce posunout úroveň samořídících technologií opět o úroveň výše.

Na první pohled se novinky od předešlých modelů pojmenovaných Pod liší jen nepatrně. Stále jde o minimalistické vozy s nádechem budoucnosti, avšak s lehce přepracovaným designem přední masky a některých dalších částí, pomocí nichž chce Einride vylepšit aerodynamiku, respektive jízdní schopnosti.

Nová nákladní flotila AET byla navržena hned ve čtyřech konfiguracích, jež se od sebe liší možnostmi provozu. První dvě verze, AET 1 a AET 2, mají dosáhnout maximální rychlosti 30 km/h a uvézt náklad o hmotnosti 16 tun, přičemž na jedno nabití dojedou tyto vozy, vážící 26 tun, zhruba 130 až 180 kilometrů.

Varianty AET 3 a AET 4 mají mít podobnou hmotnost i schopnost uvézt stejně těžký náklad. Na rozdíl od předchozích verzí by ovšem měly být podstatně rychlejší, jelikož má jejich maximální rychlost činit 45, potažmo 85 km/h. Tím chtějí Švédové reagovat na rozličný přístup úřadů, které k autonomním vozům přistupují s různou benevolentností, a proto se možnosti jejich provozu různí.

Spolu s tím se má odlišovat i jejich pohyb v závislosti na operátorech. Zatímco AET 1 bude schopno autonomního pohybu za dohledu operátora v přesně stanovených koridorech (označovaných jako geofence), AET 2 už bude moci tyto koridory za dohledu vzdáleného operátora opustit a pohybovat se plně svobodně. Například v uzavřeném areálu nebo na neveřejných komunikacích.

Dvě zbylé varianty mají být schopny jízdy i po klasických silnicích. V případě modelové verze AET 3 půjde o okresky a vrcholná verze AET 4 bude koncipována pro pohyb na dálnicích. Každá z nich přitom nabídne možnosti verzí předchozích. To má v praxi znamenat, že verze AET 3 se bude moci v areálu pohybovat po vybraných trasách, následně z nich sjet a po silnici se přepravit třeba do blízkého skladu.

Pokud to zákony dovolí, ovládání vozu zůstane v rukou softwaru od Nvidie za podpory operátora, který je podle Einridu schopen kontrolovat více vozidel najednou. Díky technologii Phantom Auto přitom může být vzdálený na stovky kilometrů, což vozům otevírá možnost provozu i ve špatně přístupných lokalitách, jako jsou lomy nebo zalesněné oblasti.

To jde ruku v ruce s vizí společnosti, která by chtěla umožnit autonomní jízdu i v opravdu náročných terénech. K tomu však bude zapotřebí přepracovaná verze vozu, jelikož aktuální rozměr pneumatik ani světlá výška bezproblémovému pohybu v kalužích a blátě příliš nenahrává.

Vzhledem k tomu, že jsou všechny vozy elektrické, jsou podle Einridu schopny snížit vyprodukované emise CO₂ konvenční nákladní dopravou až o 90 % a ušetřit celkové náklady na dopravu až o 60 %. To se může podařit i díky absenci profesionálních řidičů.

Celá věc však může vyvolávat obavy z toho, že by masové rozšíření samořídící technologie v nákladní dopravě mohlo zapříčinit zvýšení nezaměstnanosti. Za pravdu těmto obavám dává i studie, na kterou upozornil magazín The Verge. Podle ní by mělo již v roce 2030 na území Spojených států a Evropy dojít až k 70% snížení poptávky po profesionálních řidičích, což se má týkat právě nákladní dopravy.

Ostatně podle odborníků je právě tento sektor dopravy ideálním místem pro rozmach autonomních technologií a dokazuje to i řada dalších nákladních vozů nového věku s těmito schopnostmi. Mezi ně patří například koncept „tahače“ Vera od Volva či důlní sklápěč od Scanie. Jak si povedou vozy AET, se dozvíme možná již příští rok, kdy mají být uvedeny na trh.