Češka, která astronautům radí s biologií. Magdalena Herová řídí experimenty na Mezinárodní vesmírné stanici

Jiří SvobodaJiří Svoboda

magda-picture-4138-kopieStory

Foto: Vincent Salvadori/BIOTESC

Magdalena Herová pracuje na experimentech na Mezinárodní vesmírné stanici

0Zobrazit komentáře

Když se řekne práce ve vesmírném průmyslu, nejspíš byste si nepředstavili člověka, jako je Magdalena Herová. Sama se ani za někoho, kdo by byl hvězdnou temnotou odmalička fascinovaný, nepovažuje. Přesto ji životní cesta zavála do hornatého Švýcarska a dnes odtud komunikuje s astronauty. Jejím denním chlebem jsou biologické experimenty, které létají do vesmíru.

Vždy chtěla zkoumat přírodu a je to vidět i během našeho videohovoru, na který se připojuje z kavárny nacházející se uprostřed švýcarských hor. Obecně pak Magdalena Herová ráda chodí ven, kde poznává květiny, nebo pozoruje zvířata v zoologických zahradách. Od této části biologie je ovšem její současná práce poměrně vzdálená.

„Chtěla jsem vidět systémy stojící za živou přírodou, jít do hloubky a neskončit třeba u zkoumání pěti druhů pampelišek nebo jednoho proteinu,“ směje se Herová. Často tak měnila téma svého výzkumu, protože ji vždy zajímal pomyslný „big picture“. I proto zkoušela snad vše od mikrobiologie přes imunologii až po molekulární biologii.

biotesc_1

Foto: Vincent Salvadori/BIOTESC

Magdalena Herová (vzadu) je součástí týmu ve švýcarském BIOTESC

Při magisterských studiích v Praze ale začala pokukovat i po studiu v zahraničí. Nějakou dobu studovala ve Slovinsku nebo v Německu, pak se na čas vrátila zpět domů a doktorát odjela dotáhnout do Curychu. Tam ji spolu s manželem přitáhly švýcarské hory a multikulturní prostředí. „Můj děda byl z německé rodiny, cestoval, uměl i francouzsky a anglicky a tento mix mě vždy nesmírně zajímal,“ popisuje.

Ačkoliv sama pracuje z města Lucern u horského jezera, běžně komunikuje třeba s týmem z Mnichova. „Je super pracovat někde, kde slyšíte několik řečí a rozumíte jim,“ popisuje Herová náturu své práce. Na výzkumu nejdříve pracovala v univerzitní nemocnici v Curychu, kde se věnovala molekulární medicíně. Dnes působí na Univerzitě v Lucernu, kde učí a popularizuje vědu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ve více než osmdesátitisícovém městě ale především narazila na centrum BIOTESC. To funguje jako součást Evropské vesmírné agentury (ESA) a koordinuje biologické experimenty mířící na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). A právě kombinace biologie s vesmírem ji hned uchvátila.

„Nesmírně se mi líbí, že mohu sedět v kontrolní místnosti a poslouchat konverzace mezi astronauty a pozemním personálem. A když něco nevědí o biologickém experimentu, já jsem ta, koho se ptají,“ vysvětluje s nadšením devětatřicetiletá vědkyně svou roli ve vesmírném prostředí.

Když se ve vesmíru ztratí šroubovák

Herová spolu se svým týmem odpovídá za biologické experimenty i přístroje v modulu Columbus, který na ISS patří právě Evropské vesmírné agentuře. Ke každému vytváří připomínky a píše pro astronauty návody na realizaci různých pokusů. Každý krok následně „zarezervuje“ v časovém plánu astronautů.

Musí také sepsat všechny pomůcky, které bude posádka ISS na experimenty potřebovat, včetně drobností typu izolepa, kousek papíru nebo přesný druh šroubováku. S jiným týmem zase koordinuje, jestli už třeba příslušný šroubovák na Mezinárodní vesmírné stanici je, nebo zda je třeba ho poslat.

„Když je daný experiment hodně kritický, tak se ptám, jestli máme na místě i druhý, stejný šroubovák, kdybychom ten první nenašli. I na ISS se stává, že se věci ztrácí,“ směje se Herová. „Třeba když je astronauti uloží někam jinam, než mají, nebo když prostě ve stavu beztíže odplavou.“

Rakety Evropské vesmírné agentury startují z Francouzské Guyany

Na Mezinárodní vesmírné stanici kvůli proudu z klimatizace platí, že to, co hledáte, bude s trochou štěstí přicucnuté na větrání. Kuriózní situace se však nevyhýbají ani samotným experimentům, na které Magdalena Herová dohlíží přímo z kontrolní místnosti.

„Jednou jsme měli experiment, kdy astronauti pracovali s asi dvanácti sterilními ubrousky. Utírali při něm různé povrchy a vypadalo to, jako kdybychom jim řekli, že mají na ISS uklidit,“ uvádí Herová, která se při pozorování dění ve stanici několik stovek kilometrů nad zemským povrchem dokáže i pobavit.

„Dívali jsme se, jak experiment probíhá, a najednou astronaut Jack Fischer začal něco hledat a poletovat okolo. Pak tam připlula i Peggy Whitsonová a také něco hledala. Ukázalo se, že jeden z těch ubrousků jim prostě uplaval a nejdřív to ani nechtěli přiznat,“ popisuje úsměvnou historku koordinátorka biologických experimentů.

„Jiným týmům se těžko chápe, že nám buňky v experimentu mohou chcípnout.“

Experiment s ubrousky měl za cíl zjistit, jaké mikroby žijí na ISS, jak mutují a zda mohou ohrozit člověka, nebo naopak jaký mohou mít vliv na tamní materiály. Často se na ISS také zkoumá oslabená imunita astronautů nebo úbytek svalové tkáně, tedy procesy, které jsou v pozemských podmínkách typicky spojené se staršími generacemi. „Když pochopíme, co se děje v těle astronautů, můžeme podle toho následně léčit i na Zemi,“ vysvětluje Herová podstatu experimentu.

Mezinárodní kooperace jako gró

Původním povoláním bioložka se tak dnes dostane k systémům a lidem, o níž si většina světa může nechat jen zdát. Do detailu zná nejen samotné biologické experimenty, ale také evropský modul Columbus a částečně i Mezinárodní vesmírnou stanici, byť na ní sama nikdy nebyla.

Naučit se musela třeba i specifický styl komunikace a detaily z elektrotechniky na ISS. Nejjistější si je ale pochopitelně v mezích své expertizy. „Jiným týmům se třeba těžko chápe, že nám buňky v experimentu mohou chcípnout. Takže pak jsem to já, kdo rozhoduje, a astronauti dělají to, co říkám, aby experiment nepřišel vniveč,“ říká.

filiphorky

Přečtěte si takéFilip Horký: Udělali jsme chybu. Měli jsme vydavatelům lépe vysvětlit, že je s FlashNews nechceme ohrožovatFilip Horký: Udělali jsme chybu. Měli jsme vydavatelům lépe vysvětlit, že je s FlashNews nechceme ohrožovat

Nezřídka se stává, že se dostává do kontaktu s týmy v americké NASA, japonské JAXA nebo ruském Roskosmu. Díky kooperaci tak mohou i vědci z jejího týmu používat třeba přístroj od NASA na experiment s růstem rostlin. Evropská vesmírná agentura má zase například unikátní mikropočítač, který půjčuje ostatním.

Některé experimenty na ISS ale fungují automaticky v rámci takzvaný kartuší, tedy speciálního hardwaru, který sám obsluhuje průběh experimentu díky časovým spínačům. Nebo je může aktivovat pozemní personál a astronauti už tak nemusí za celou dobu pobytu na ISS do procesu zasahovat.

Do výroby kartuší pro experimenty, které poletí na ISS, se nově zapojila i brněnská firma SAB Aerospace. V rámci projektu nazvaném Biomission 2019 vyvíjí tým pod vedením Petra Kapouna obaly pro experimenty, které se budou snažit o kultivaci kmenových buněk, respektive přeměnu moči na živný roztok pro pěstování rostlin.

biotecs_3

Foto: ESA

Americký astronaut Jack Fischer při experimentu se sterilními ubrousky, který koordinovala Herová

Třetí experiment s českou stopou je nejspíš nejnáročnější. Bude totiž zkoumat vývoj protilátek u žab. „Jedná se o velmi náročný proces, při kterém musíme s žabími kosmonauty zacházet extrémně opatrně. Musí přežít start rakety, pobyt ve vesmíru i návrat zpět na Zemi,“ vysvětluje Petr Kapoun, šéf SAB Aerospace.

Magdalena Herová ale jinak tvrdí, že příliš Čechů při své práci nepotká. Je to dané i faktem, že Evropská vesmírná agentura při výběrových řízeních či zakázkách zohledňuje, která členská země do organizace přispívá nejvíce. Rozpočet českého Ministerstva dopravy pochopitelně v porovnání s mocnostmi, jako je Německo nebo Francie, nedává mnoho.

Ovšem není třeba ztrácet naději, že by se z tuzemska nešlo do procesů ESA nijak zapojit. Ostatně firmy jako SAB Aerospace nebo BIOTESC dokazují opak. „Výběrový klíč ESA úplně nehraje do karet, ale nakonec nerozhoduje vaše národnost nebo pohlaví, ale schopnosti. Chce to hlavně chtít vyjet za hranice a umět jazyky,“ uzavírá Herová.

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Střet generací jako cesta k rychle rostoucí digitální agentuře. Zakladatelé Marketupu si pochvalují kolegy-mileniály

Peter BrejčákPeter Brejčák

marketupStory

Foto: Marketup

Spoluzakladatelé agentury Marketup Miroslav Král a Tomáš Ševčík

Letošní rok přináší významné změny v nákupním chování lidí, kteří se stále více obracejí na obchodníky a poskytovatele služeb online, což nutí i tradiční kamenné hráče posilovat aktivity na internetu. Takový vývoj hraje do karet několika odvětvím, jež jsou na retail a služby navázány – kromě softwarových společností jde třeba o digitální agentury. Příkladem je český Marketup, který každoročně rychle roste a nejinak je tomu i letos, kdy kvůli poptávkám a aktuální vánoční sezoně naráží na své kapacity.

„V letošním roce se nám daří, obecně asi jako všem digitálním agenturám, které práci dělají dobře. Nápor práce je náročný, obecně pro náš obor je ale situace pozitivní, potřeba digitální komunikace se dostává u klientů do popředí a nám to umožňuje růst,“ pochvaluje si během online rozhovoru pro CzechCrunch Miroslav Král, spoluzakladatel Marketupu, s tím, že výzvy spojené s vývojem letošního roku postihly všech přibližně sedmdesát klientů agentury.

Digitální agentury se tak obecně musí poprat s vyšším náporem nových poptávek a také náloží práce od stávajících klientů. Přesun lidí do onlinu totiž mění celý marketing jako takový. Například dle výzkumu McKinsey narostl letos ve střední a východní Evropě počet uživatelů ve věku 65 let a více, kteří začali využívat online nákupy a služby, o 40 procent. Vysoký růst zaznamenávají i další věkové kategorie, a to se ve výsledku týká všech značek i vertikál na trhu, včetně B2B a jiných dříve spíš konzervativních oborů.

Ne všechny firmy však dokáží vyšší poptávku plně využít a omezují své online i offline marketingové rozpočty. Hlavními důvody jsou buď nejistota ohledně budoucího vývoje, kvůli čemu víc šetří, nebo naopak příliš velká poptávka, kterou hlavně e-commerce hráči někdy nestíhají pokrývat například kvůli nedostatku zboží či kapacitám procesů a logistiky.

Právě kvůli takovým klientům musel Marketup snížit očekávaný růst v letošním roce, který se však podle aktuálního odhadu pořád udrží alespoň na úrovni 30 procent v objemu služeb a 15 procent v celkovém obratu. Firma tak utrží přibližně 180 milionů korun. Mezi lety 2018 a 2019 přitom agentura vyrostla o 70 procent, zejména díky získání a rozšiřování spoluprací s velkými klienty jako je Decathlon, Billa nebo T-Mobile.

67-min

Foto: Marketup

Spoluzakladatelé agentury Marketup Tomáš Ševčík a Miroslav Král

Podnikatelské duo Miroslav Král a Tomáš Ševčík je v oboru digitálních agentur poměrně netradiční. Marketup zakládali v roce 2010 jako čtyřicátníci s dlouholetými zkušenostmi z mezinárodních korporací, většina jejich konkurentů v oblasti přitom byla o dekádu až dvě mladší a digitální agentury zakládali rovnou po vysoké škole nebo po několikaletých zkušenostech z firem jako Seznam a Centrum.

Při otázce, jak je vůbec napadlo zakládat digitální agenturu, se Král upřímně směje: „Je pravda, že v oboru takové kmety, jako jsme my s Tomášem, často nenajdete.“ Rovnou ale dodává, že oba měli k technologiím blízko díky zkušenostem z firem jako Honeywell, Microsoft či Eurotel, kde se oba poznali. Oba však už po dlouhých letech v korporacích necítili potřebnou motivaci a rozhodli se budovat vlastní firmu.

„Přemýšleli jsme, do jakého podnikání se co nejrychleji pustit. Jako možnost se nabízely master franšízy, které jsou ale většinou v restauracích a službách. Nakonec jsme našli možnost získat master franšízu od globální agentury se sídlem v Kanadě, ekonomicky to však vůbec nevycházelo a firma nechtěla slevit ze svých požadavků a poplatků. Tak jsme si prostě založili vlastní,“ popisuje Král.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V pražském Impact Hubu v Drtinově ulici, kde byl v roce 2010 Marketup jedním z prvních nájemců, pak ale narazili na poměrně nečekaný problém – generační rozdíly. V začátcích budování firmy se soustředili na udržování nízkých nákladů, proto do týmu na částečné úvazky přibírali vysokoškolské studenty. A zvyklosti mladší generace je překvapily.

Jako příklad za všechny Král vypráví jeden z prvních pohovorů. Kandidát se měl na schůzku dostavit v 11 hodin, po patnáctiminutovém čekání ale zakladatelé agentury zavolali zájemcovi o pozici sami. Řekl jim, že prostě zaspal, a tedy nepřijede.

„My jsme generace, která skončila vysokou těsně po revoluci. Všichni jsme měli stejnou startovací čáru, byli jsme hodně loajální a v práci běžně makali dvanáct hodin včetně víkendů. Bavilo nás to a přišlo nám to přirozené, jsme prostě generace workoholiků. Nikdy bychom si nedovolili bez ohlášení nepřijít na schůzku,“ vzpomíná Král na devadesátá léta s tím, že dnes už mladší generaci rozumí lépe.

63-min

Foto: Marketup

Spoluzakladatelé agentury Marketup Miroslav Král a Tomáš Ševčík

„Rodiče jsou ve výchově mnohem měkčí než za komunismu, vidím to i na sobě a mých dětech. Mileniálové mají mnohem větší prostor i sebevědomí, díky možnostem si chtějí víc užívat a nečekají, že hlavní náplní jejich života bude práce,“ pokračuje a jmenuje faktory jako koníčky, přátelé, cestování, volnost nebo práci odkudkoliv jako hodnoty, které mladí vyhledávají.

Protože ale v Marketupu jeho zakladatelé chtěli pracovat s lidmi, kteří s digitálními médii a technologiemi vyrostli, museli se přizpůsobit. To se ukázalo jako správný přístup, když je aktuálně z přibližně šedesáti zaměstnanců většina mileniálů a věkový průměr firmy kolem 30 let. „Já s Tomášem jako padesátníci tento průměr taháme výrazně nahoru,“ směje se Král.

„Členové týmu budou vždy dělat nějaké chyby, proto jim dáváme svobodu a nestojíme jim za zády.“

Hodnoty, které vyhledávají mladší kolegové, se tak podepisují i do firemní kultury. Marketup podle Králových slov hodně dbá na autonomii a svobodu, jež jsou ovšem pro správné fungování vyvážené zodpovědností jedince. S těmito faktory je pak spojená i nutná odvaha členů týmu a schopnost překonávat překážky.

„Všude po kanceláři máme velké fototapety z expedice horolezkyně Kláry Kolouchové, první Češky, které se podařilo zdolat horu K2. Jako firma ji od roku 2016 podporujeme, její první dva pokusy o výstup byly neúspěšné, ale navzdory velkým rizikům to nevzdala a na třetí pokus to dokázala. Takhle motivované lidi hledáme i do týmu,“ přibližuje Král.

Zároveň si však uvědomuje, že svoboda a možnost dělat riskantní kroky jsou spojené také s chybami. „Členové týmu budou vždy dělat nějaké chyby, proto jim dáváme svobodu a nestojíme jim za zády. Po každém neúspěchu se ale člověk musí zvednout a jít dál, poučit se z chyb, mít ambice posouvat se,“ doplňuje.

68-min

Foto: Marketup

Spoluzakladatelé agentury Marketup Tomáš Ševčík a Miroslav Král

Obecně má přitom Marketup na trhu problém najít opravdu kvalitní lidi, což se už prý stává standardem v celém oboru. S růstem online aktivit totiž digitální markeťáky v posledních letech nabírají kromě agentur stále více i banky, velké značky nebo e-commerce hráči, což následně způsobuje vysokou konkurenci a přeplácení zaměstnanců.

Marketup tak hledá lidi v podstatě pořád. Svůj tým plánuje v příštích třech letech zdvojnásobit, což nabízí příležitost také seniornějším lidem, aby se podíleli na budování rychle rostoucí firmy, ať už z pozice ředitele HR, vedoucího nově vznikajícího obchodního týmu pokrývajícího klienty z celého světa nebo projektových manažerů odpovědných za výkonnostní marketing klientů s rozpočty v desítkách milionů korun.

S rostoucím týmem navíc Marketup jde proti obecnému proudu, když navzdory tlaku na co největší práci z domova nedávno podepsal rozšíření svých kanceláří na dvojnásobek. „Kanceláře jsou pro nás zásadní. Pracovní tempo je hodně rychlé a lidé v marketingu musí pracovat společně v týmu. V takovém případě je vždy lepší, když se vidí alespoň pár dní v týdnu osobně, vedle práce z home office,“ říká Král a vypočítává, že s většími prostory budou mít zaměstnanci více prostoru na dodržování vzdáleností, víc kuchyněk i víc oddělených zasedaček nebo oddechovou místnost.

_dsc2548-min

Foto: Marketup

Část týmu agentury Marketup

Zakladatelé agentury tak ani v nejbližších letech vůbec nepočítají s tím, že by jejich firma měla přestat růst. V byznys plánu do roku 2023 původně chtěli dosáhnout půlmiliardových tržeb, v reakci na letošní vývoj však výhled upravili a do tří let počítají se 400 miliony, což se pochopitelně neobejde bez zmiňovaného velkého náboru. Přesto, že plánovaný růst je ambiciózní, Marketup se podle svých zakladatelů určitě nestane těžkopádnou korporací.

Zároveň musí Marketup reagovat i na rostoucí poptávku po dalších službách, kromě posilování kreativy nebo datově-technologického oddělení agentura chystá naplno šlápnout například i do consultingu, zejména v oblasti digitální transformace. A samotné zakladatelské duo chce být dál tzv. hands-on.

„Většina jiných konkurenčních agentur se v průběhu let prodala nadnárodním firmám či významným českým podnikatelským skupinám. Jejich majitelé měli vizi, že firmy prodají. Protože jsme si ale s Tomášem korporacemi prošli, nechceme jim Marketup prodat a vrátit se tak oklikou do velkých firem. Prodej firmy zatím vůbec neplánujeme,“ zakončuje rozhovor Král.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Marketup. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.