Odhalovala sexuální predátory, teď sleduje sňatky homosexuálů. Společnost je odvážnější než poslanci, říká Chalupová

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

barbora-chalupovaRozhovor

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Režisérka Barbora Chalupová, která stojí i za dokumentem V síti

0Zobrazit komentáře

Když dotočí dokument, obvykle se jí nestává, že by se o něm ještě rok poté živě debatovalo. Ostatně to bývá výsadou jen hrstky těch nejzářivějších velkofilmů, ale režisérce Barboře Chalupové a jejímu kolegovi Vítu Klusákovi se povedlo mezi ně zařadit. Jejich dokument V síti ve společnosti zásadně zarezonoval, vyšplhal se na čelo hitparád a pořád je předmětem diskuzí. Sama Chalupová už ale nyní finišuje svůj další projekt, v němž opět otevře diskutované celospolečenské téma.

Celovečerní dokumentární film V síti o zneužívání dětí na internetu začal relativně nenápadně na crowdfundingové platformě Hithit, kde nakonec získal od diváků přes tři miliony korun. Snaha o zviditelnění dosud spíše tabuizovaného tématu se dvojici režisérů povedla na výbornou – V síti se stal prvním dokumentem v historii, který v českých kinech porazil všechny filmy, a lidé začali o sexuálních predátorech na internetu mluvit.

Dopad stominutového snímku, v němž se tři dospělé herečky, jimž je domnělých dvanáct let, přihlašují na sociální sítě a internetové seznamky, dokonce donutil tuzemskou internetovou jedničku Seznam zavřít kdysi velmi populární portál Lidé.cz. Z něj už sice mnoho uživatelů přešlo například na Facebook a další sociální sítě, ale právě zmínění sexuální predátoři na něm stále ve velkém fungovali.

Režisérka nyní ve velkém rozhovoru pro CzechCrunch přiznává, že si tak velký dopad nejprve nedokázali představit. „Na začátku jsme opravdu chtěli to téma hlavně ukázat,“ říká Chalupová. Když si ale v rámci rešerše založili profil, který se vydával za velmi mladou nezletilou dívku, a okamžitě měli řadu reakcí od starších mužů, bylo jasné, že to celé bude mnohem větší.

v-siti

Foto: Milan Jaroš/Aerofilms

Barbora Chalupová a Vít Klusák při natáčení dokumentu V síti

Sedmadvacetiletá dokumentaristka se již nicméně po veleúspěšném roce s projektem V síti, díky kterému se objevila v žebříčku Innovators 20, společném projektu CzechCrunche a Hospodářských novin, v němž jsme hledali osobnosti, jež byly v roce 2020 zdrojem největších inovací s touhou měnit nejen Česko, upíná ke svému dalšímu snímku.

Jelikož jde opět o dokument, který se zabývá celospolečenským tématem – a na takový není snadné sehnat peníze –, zamířila s ním Chalupová znovu na Hithit. Na dokumentární tragikomedii Zákony lásky o snaze prosadit v Česku stejnopohlavní manželství vybrala za necelý měsíc přes 650 tisíc korun a čím více peněz se v posledních dnech ještě vybere, tím větší šance je také na zajištění zahraniční distribuce.

V rozhovoru pro CzechCrunch hovoří filmová režisérka a scenáristka o bezprecedentním úspěchu V síti, o tom, proč sama nemá profil na žádné sociální síti, a také popisuje, proč si do svých dokumentů vybírá tak ožehavá témata, jako jsou právě sexuální predátoři či manželství homosexuálů.

Máme něco přes rok po premiéře dokumentu V síti. Jeho dopad byl obrovský, sledovanost bořila žebříčky. Jak to hodnotíte?
My jsme na začátku opravdu chtěli to téma hlavně ukázat, protože jsme byli konsternovaní statistikami, z nichž některé říkaly, že například 22 procent dětí vidí někoho online před sebou masturbovat. To je prostě šílené číslo. Šli jsme do toho, protože jsme chtěli rozkopnout tomu tématu dveře.

„Po pěti hodinách od založení profilu na Lidé.cz nás někdo pozval na parkoviště jednoho supermarketu.“

Pozitivní dopady teď po roce každopádně můžeme vidět i statisticky. Organizace, které s námi spolupracovaly, říkají, že nyní za nimi chodí mnohem více rodičů i dětí a že se o tom už nebojí tolik mluvit. Spolupracovníci z Národního ústavu duševního zdraví nám zase sdělili, že za nimi již přišlo několik lidí, kteří děti na internetu obtěžovali a chtějí se léčit.

Odkryli jste tím tedy nějaké společenské tabu?
Ano, dříve to bylo považované za malichernost, protože se přece nestalo nic doopravdy, bylo to „jen“ online. Děti se nesvěřovaly rodičům, případně rodiče to nechodili hlásit na policii. Natočili jsme zároveň i edukativní verzi pro školy a spoustu doplňujících materiálů, které slouží jako nějaká prevence, jak předejít tomu, aby se takové věci vůbec děly.

Velká část celého dokumentu se odehrává na seznamce Lidé.cz, kterou nakonec i v reakci na vaši tvorbu její provozovatel Seznam po 23 letech zavřel. Věděli jste, že právě tam se takové věci dějí?
Z rešeršní zkušenosti, kdy jsme si s kolegou zkušebně založili profil mladé dívky, jsme toto věděli. Právě na Lidé.cz se nám v podstatě okamžitě ozvalo několik desítek můžu, přičemž někteří se před námi začali okamžitě uspokojovat, i když jsme měli vypnutou kameru. Ani si nemohli být jistí, že na druhé straně opravdu sedí mladá dívka, přesto do toho šli.

Neskončilo to jen u toho a po pěti hodinách od založení profilu na Lidé.cz nás někdo pozval na parkoviště jednoho supermarketu. Tehdy jsme si ještě říkali, že to snad není možné, ale jeli jsme tam, a když jsme viděli, že tam ten člověk stojí, tak nám došlo, že se takové věci skutečně budou dít. Při samotném natáčení filmu jsme se ale přihlašovali i jinde, nejen na Lidé.cz, z největší části například na Facebooku.

barbora-chalupova3

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Režisérka Barbora Chalupová

Dokázala jste si představit, že díky svému dokumentu Lidé.cz pomůžete zavřít?
Vnitřně jsme si přála, aby s tím začali něco dělat. Pokud nejsou schopní odstraňovat všechny nevhodné příspěvky a nějak to kontrolovat, což je pochopitelně těžké, je to problém. Všechny podobné seznamky a servery fungují díky tomu, že je na nich reklama, takže je pro jejich provozovatele důležité, aby se na nich něco dělo, ale je potřeba se o to prostředí starat. A to je složité, pokud na to člověk nemá nebo nevynakládá dostatek prostředků.

Změnil dokument V síti nějak váš pohled na fungování na internetu?
U mě osobně se toho příliš nezměnilo, já sama ostatně ani žádnou sociální síť nepoužívám, ale překvapilo mě, že lidé netušili, jak snadno lze soukromí nabourat. Překvapila mě také iluze rodičů, kteří si myslí, že pokud je dítě zavřené doma a není na diskotéce, nemůže se nic stát. Rodiče by měli mít mnohem lepší přehled o tom, co jejich děti na sítích dělají. V mobilu by měl mít každý rodič stažené aplikace, které používají jeho děti, aby s nimi držel krok a pochopil, jak fungují.

Vy jste opravdu nikdy nepoužívala žádnou sociální síť?
Kvůli štábu jsem si jen založila Facebook, abych mohla komunikovat přes Messenger. Nikdy jsem se ale nikde jinde neregistrovala, nikam jsem nenahrávala svou fotku ani nesdílela polohu. Nemám potřebu něco o sobě sdílet se světem, soukromí je pro mě vysoká hodnota. Soukromé účty nemám žádné, ale v poslední době přemýšlím, zda bych si neměla přeci jen založit profesní účet, kde bych mohla ukazovat svou tvorbu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Když zmiňujete svou tvorbu, tak vedle dokumentu o sexuálních predátorech točíte například o lidech, kteří si myslí, že je Země placatá, a aktuálně připravujete snímek o manželství homosexuálů. To nejsou úplně mainstreamová témata. Čím vás přitahují?
Každý z těch námětů ke mně přišel jinou cestou. Například plochozemce teď zpracovávám do vícero děl, je to mnohdy fascinující pohled do toho, jak někteří lidé přemýšlí. Obecně mě zajímají témata, která považuji za důležitá, ale jsou poněkud zapadlá. V roce 2016 jsem napsala scénář k dokumentu, který se zabýval digitální stopou. Nikdo mi na něj nedal peníze, protože to tehdy nikomu nepřišlo jako závažné, ale dnes už by to možná bylo jinak. Baví mě také témata spojená s dopady internetu, proto mě ostatně Vít Klusák oslovil k dokumentu V síti.

Takže byť třeba nemáte profily na sociálních sítích, technologie vás baví?
Technologie mě fascinují, protože se ohromně rychle vyvíjí a my na ně nedokážeme adekvátně reagovat. Máme tu generaci, která nic jiného nepoznala a která je technologiemi v podstatě zneužitá. Když jsem natáčela studentský film o ozbrojování v Česku, zkoumala jsem možnosti ilegálního opatření zbraní, což mě přivedlo k dark netu. Určitou zkušenost s temnější stranou internetu jsem tedy už měla. Je to taková moje vášeň.

Ve vašem novém dokumentu Zákony lásky se vydáváte zkoumat docela jiné téma. O co půjde?
Začal vznikat na přelomu let 2017 a 2018, kdy mě na ulici oslovili dobrovolníci z iniciativy Jsme fér a chtěli po mně, abych podepsala petici na uzákonění manželství pro všechny. Já se jich ptala, jaký je rozdíl mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, protože jsem asi jako každý, koho se to osobně nedotýká, vůbec netušila, že registrované partnerství vůbec nic neznamená. V tu chvíli jsem se o téma začala zajímat.

v-siti-1

Foto: Aerofilms

Natáčení dokumentu V síti

A nakonec o tom i natočila další velký dokument…
Od začátku jsem věděla, že chci točit časosběrný dokument, v němž jsem plánovala zachytit proces schvalování novely zákona. Myslela jsem si, že bude výzva zachytit něco tak zdlouhavého a nudného, jako je legislativní proces, ale nakonec jsme byli svědky opravdu vášnivé celospolečenské debaty, kterou jsme měli možnost tři roky zaznamenávat.

Příslušný zákon nicméně stále nebyl přijat. Zkomplikovalo vám to situaci?
Dramaturgie filmu se kvůli tomu měnila, protože místo toho, abych zaznamenávala proces přijetí nebo odmítnutí zákona, tak jsme místo toho byli svědky naprosto absurdní a nikam nesměřující debaty. V Poslanecké sněmovně se totiž tento návrh zasekl a leží tam už téměř tisíc dní. Jelikož se na hlasování stále čeká a v nejbližší době se ho nedočkáme, rozhodli jsme se s naším filmem jít ven už nyní. Nemělo smysl dál čekat, jestli se zákon schválí, nebo ne.

Takže to bude takové nahlédnutí do celospolečenské debaty o manželství stejnopohlavních párů?
Je to observační film. Některé situace jsou velmi živé a autentické, díky čemuž jsme mohli zaznamenat i poměrně dost komický potenciál některých účastníků debaty. Například na veřejných čteních, kde občané vyjadřovali své názory, mě zarazilo, že jsme se vlastně nebavili o sňatku a manželství jako takovém, ale spíše se homosexuálové přirovnávali k pedofilům nebo zoofilům s tím, že by se měli léčit. Myslela jsem si, že česká společnost už má tyto otázky v dnešní době vyřešené.

jana-soukupova-boxed

Přečtěte si takéZ parlamentu do gamingu. Soukupová zbavuje předsudků politiku i esportZ parlamentu do gamingu. Jana Soukupová zbavuje předsudků politiku a jako provozní šéfka Madmonqu i esport

Uzákonění manželství homosexuálů je tedy stále pro některé třaskavé téma.
Baví mě, že manželství spojuje několik rovin – můžeme ho vnímat jako konzervativní hodnotu a zároveň jako prostředek emancipace. Zároveň je to i geopolitické téma, protože kdybychom manželství zrovnoprávnili a uzákonili, byli bychom první země východního bloku, která by tak učinila, a zařadili bychom se tím pomyslně do západního bloku. Je to tedy i o mapování české společnosti a toho, jak je odvážná a otevřená.

K čemu jste došla?
Myslím si, že společnost je odvážnější než poslanci ve sněmovně. Dle některých statistik jsou dvě třetiny Čechů úplně v pohodě s tím, aby měli homosexuálové stejná práva a mohli uzavírat manželství. Politici do teď neměli odvahu rozhodnout, takže teď před volbami už na to ani nikdo nečeká.

Očekáváte, že může mít tento dokument podobný dopad jako V síti? Pro koho je primárně určený?
Primárně to mělo být pro heterosexuály, kteří se o to téma běžně nezajímají, což je vlastně v pořádku, protože to není něco, co člověk běžně řeší. Já jsem to sama před třemi lety také nevěděla, a tak jsme na to téma chtěli upozornit. Jelikož se o zákonu ještě nehlasovalo, je to příspěvek do debaty, v rámci něhož odvyprávíme, jakým způsobem se ta debata vede.

Byla bych ráda, aby se nakonec zákon odhlasoval, ať už pro, nebo proti, ale je pro mě nejvíc frustrující vidět zákonodárce, jak nepracují, ať už jde o jakýkoliv zákon. Homosexuálové a jejich rodiny navíc kvůli tomu žijí v nejistotě.

barbora-chalupova2

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Režisérka Barbora Chalupová

Stejně jako s dokumentem V síti jste se také se Zákony lásky vydala na Hithit. Jak složité je vlastně financování takového projektu?
Já jsem dokument Zákony lásky začala točit ještě dřív, než jsme začali dělat V síti. První rok a půl jsme točili úplně bez peněz, protože to tak zkrátka funguje. Potřebujete nejprve vytvořit nějakou ukázku, se kterou můžete za někým jít, ať vám na to dá peníze. Lidskoprávní dokument je ale skutečně věc, kterou v České republice nezafinancujete, to je prostě nemožné. Žádný investor do toho nepůjde, protože na tom filmu nevyděláte.

Na Hithit jste vstupovali s minimálním cílem půl milionu korun. Pár dní před koncem máte vybráno přes 650 tisíc. Co to pro vás znamená?
Kampaň na Hithitu se rozjela skvěle, ale upřímně teď potřebujeme v řádech dnů vybrat posledních 40 tisíc korun. Blížíme se totiž částce, se kterou pak můžeme Zákon lásky distribuovat do zemí, jakými jsou například Polsko či Slovensko, kde debata o stejnopohlavních manželstvích ještě ani nezačala.

Zde je velkým problémem, jak asi víte, i samotná homosexuální orientace. Zahraniční distribucí chceme kultivovat diskuzi na toto téma a podpořit tím i komunitu lidí, kterých se Zákon lásky týká. Takže pokud se chcete připojit k našemu záměru, tak můžete ještě do 31. března přispět.

„Kdybychom zvolili online distribuci, ještě ten samý den se film objeví na Ulož.to.“

Míříte se Zákony lásky do kin, pokud to bude možné?
Do kin míříme a doufáme v srpnovou premiéru. Problém je, že kdybychom zvolili online distribuci, ještě ten samý den se film objeví na Ulož.to. Ale producent často potřebuje, aby se vám aspoň něco vrátilo, protože běžnou praxí je, že v českých dokumentech ještě po dokončení nejsou všichni lidé zaplacení, takže doufáte v nějakou návštěvnost v kinech.

Peníze z Hithitu využijeme na postprodukci, zároveň jsme získali podporu od Státního fondu kinematografie a koproducentem je Česká televize. Přestože šlo o velmi minimalistické nastavení, kdy jsme jezdili natáčet jen já, kameraman a zvukař, tak jelikož jsme to natáčeli tři roky a celkově na projektu pracovalo zhruba 30 lidí, je potřeba těch financí víc.

Dokážete si představit, že byste s takovým dokumentem šli třeba na Netflix?
Netflix odkupuje české filmy, ale zatím tu nedělá vlastní produkci. Každopádně všichni filmaři čekají, až k nám Netflix dorazí i se svou produkcí, protože to bude nová příležitost. Sama teď u samotné distribuce přemýšlím o jiných způsobech. Připravuji ještě jiný film a stejně jako další kolegové v současné situaci netuším, kdy ho vypustím a zda vůbec půjde do kin.

Je otázka, jestli není na čase, abychom se smířili s tím, že nebudou červené koberce a že to bude všechno online. Zejména u hraných snímků to ale autora bolí, protože točí pro velké plátno. Všichni víme, že divácký zážitek z kina je jiný, než když se na to kouká někdo v metru na telefonu.

Už víte, o čem bude váš další projekt?
Mám roztočený dokument o plochozemcích, který je teď ale i kvůli tomu, že se nemůže cestovat, pozastavený. Chci si každopádně trochu odpočinout od velkých společenských témat, a tak připravuji dobrodružný rodinný film. Mám pocit, že tu tento žánr velice chybí a že kromě vánoční nadílky pohádek nemají rodiče s dětmi na co českého do kina chodit. Půjde o příběh, který je sice zasazen do 18. století, ale místo magie tam budou technologie, takže budu zase tak trochu ve svém.

***

Inovace podporují také partneři Innovators 20. Hlavním partnerem projektu je ČSOB, dalšími podporovateli jsou technologická společnost Trask, logistická společnost Zásilkovna, softwarová společnost SAS a český startup Keboola zabývající se vývojem cloudové platformy.

partneri-in20-copy

Partneři Innovators 20

CzechCrunch Jobs

CzechCrunch Weekly

V newsletteru Weekly vám každou neděli naservírujeme porci těch nejdůležitějších zpráv, které by vám neměly uniknout.

Investiční prostředí je pokřivené, produkty jsou špatně komunikované, říká Volný. Jeho Upvest loni vyrostl dvojnásobně

Peter BrejčákPeter Brejčák

dsc09966-minRozhovor

Foto: Upvest

Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu

Upvest umožňuje investorům vkládat peníze do developerských projektů formou crowdfundingu, a to již od roku 2017. Propojuje tak developery shánějící financování pro své projekty s různě velkými investory. Do firmy loni za desítky milionů korun majetkově vstoupila Komerční banka, se kterou Upvest chystá několik produktových novinek.

Od vstupu na trh se Upvest podílel na financování dvanácti projektů, do nichž bylo v rámci 4 173 investic vloženo více než 281,6 milionu korun. Doba splatnosti je většinou mezi jedním a třemi lety, výnosnost se pohybuje mezi 5 a 7,5 procenta ročně. Částka vyplacených prostředků investorům přesahuje sto dvacet milionů.

„Loni se nám podařilo udržet dvojnásobný růst objemu zafinancovaných úvěrů. V roce 2019 byl tento objem 70 milionů korun, loni 139 milionů a letos toto číslo plánujeme opět zvětšit alespoň o sto procent,“ pochvaluje si v rozhovoru pro CzechCrunch Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu.

Volný zdůrazňuje zejména potřebu lepší edukace Čechů v oblasti investic. Některé firmy totiž nejsou transparentní a nedokáží správně komunikovat jejich rizika, na což investoři doplácí a následně v podobné produkty ztrácí důvěru. Během rozhovoru dále mluví o finanční gramotnosti, situaci na trhu, konkurenčních investičních platformách i o samotných výsledcích a chystaných novinkách.

Velké téma pro vás je vzdělávání lidí, kteří na Upvestu investují. Co konkrétně řešíte?
Máme obecně respekt k tomu, že manipulujeme s penězi lidí a nabízíme jim investiční nástroj pro participaci na úvěrových smlouvách. Podle nás je potřeba, aby to klienti chápali. Víme, že nabízíme rizikové investice, což je vyjádřené i nabízeným úrokem, který platí developer. To je ale potřeba komunikovat. Jsme nešťastní z toho, že v Česku existuje tendence o investicích s potenciálním výnosem sedm nebo devět procent říkat, že jsou s „garantovaným výnosem“ nebo „relativně bezpečné“, případně že je to „tutovka“.

dsc09978-min

Foto: Upvest

Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu

Lidé tomu nerozumí?
Kdyby tyto investice měly garantovaný výnos nebo byly „relativně bezpečné“, tak bychom všichni byli milionáři. (úsměv) Každá investice s sebou nese nějaké riziko. I když máte peníze v bance, tak nesete riziko jejich ztráty. Je sice minimální, ale existuje a jednou za čas se to stane. Logicky, pokud pak umístíte svoje peníze pomocí investičního instrumentu, který slibuje výnos 10 % ročně, tak je i riziko ztráty mnohem vyšší. Proto je třeba velmi důležité riziko pochopit a osvojit si pojmy jako diverzifikace.

Je to problémem celého trhu?
Pořád existuje spousta produktů, které komunikaci rizik nedělají dobře a přispívají k tomu, že jim na to lidé „skočí“. Spálí se a ještě více pak nedůvěřují investicím jako takovým. Je to začarované kolečko. Někdo jim slíbí „garantovaný“ výnos, přidá k tomu historku o rodinné firmě jako „relativně bezpečné“ investici, a sentimentálně tak naláká investory na něco, co mělo být hodnoceno čistě analyticky.

Souvisí to s tím, že by Čechům chyběla finanční gramotnost?
Je to s tím spojené, stejně tak je to spojené se špatnými historickými zkušenostmi. Když začneme kuponovou privatizací a sliby desetinásobku, vzpomeneme si na naše rodiče, kteří pak nadávali na nějaké pány, o kterých teď média jednou za rok napíšou, že jsou někde na tropickém ostrově. Lidé se často nechali nalákat na nesmyslné výnosy, což skončilo velikým vystřízlivěním a zklamáním. Pak zase přišla éra armády nekvalitních investičních poradců.

Tím nechci říct, že by neexistovali dobří investiční poradci, ale pověst jejich řemesla utrpěla díky několika málo firmám, které nabízely finanční produkty netransparentním až podvodným způsobem. Tím opět celý místní trh poškodili. Aktuálně podle mě čeští investoři opět zažívají zklamání díky zvýšené nabídce a úspěšným úpisům tzv. junk bondů, tedy vysoce rizikových dluhopisů.

„Velká část finančních produktů je komunikovaná špatně a potom nedokáže splnit nadsazená očekávání.“

Trh tedy podle vás není ve správném stavu?
Celé tuzemské investiční prostředí je pokřivené tím, že je tu velká část finančních produktů komunikovaná špatně a potom nedokáže splnit nadsazená očekávání. Trochu za to asi mohou i banky – kdyby začaly investiční produkty někdy na přelomu milénia nabízet lépe, možná by z trhu vytlačily ty pochybnější finanční instituce a dnes by byla situace jiná. Rozhodně je to ale i širší společenský problém, který začíná už ve vzdělávacím systému, kde finanční gramotnost, smím-li se tedy dopustit generalizace za svou generaci Y, nebyla patřičně v osnovách zastoupena.

Co byste lidem doporučil, když se rozhodují, jestli někam investovat? Co mají sledovat, aby věděli, že jde o relevantní nabídku?
Obecně neuškodí posílit finanční gramotnost. Nechali jsme si udělat průzkum, který ukazuje, že všichni se cítí být finančně gramotní, ale zároveň vzdělávání nevěnují téměř žádný čas a finančním produktům nerozumí. Očekávají, že jim to někdo vysvětlí, a to na trhu úplně chybí. Nikdo jim to nevysvětluje.

Lidé by se podle mě měli ptát po podstatě toho, do čeho investují. Pokud je to dluhopis pro výrobní firmu, tak by je měly zajímat hlavně spíše dosavadní výsledky a odhad, jakých výsledků musí firma dosáhnout, aby dluhopis splatila. To, jestli mají hezké logo, případně zda má CEO charisma a že jde o rodinnou firmu, je vedlejší.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jakou další radu máte pro lidi, kteří chtějí investovat?
Měli by investovat do něčeho, čemu alespoň trochu rozumí nebo k tomu mají nějaký vztah. Když věřím v budoucnost zelené energetiky, má to nějaký fundament – státy omezují jiné zdroje energie, je tam dlouhodobý výhled, najdu si pár odborných studií, které to hodnotí, podívám se na čísla a třeba část prostředků investuji do dluhopisů takových firem.

Pokud tomu odvětví věřím dlouhodobě, tak investuji třeba do tematicky zaměřeného ETF (veřejně obchodovatelného fondu – pozn. redakce) a nechám tam své peníze 20 let. Investování je zdravá věc a určitě patří do finančního života lidí, ale zároveň říkám, že to není nejjednodušší věc na světě.

S rozvojem různých investičních aplikací a platforem se však může zdát, že to opravdu jednoduché je.
Na trhu vidíme, že všichni chtějí demokratizovat investice, o což se snažíme i my. Pak jsou tady různé případy například ve spojení s aplikací Robinhood, která ve velkém objemu přispívá k deformování trhů. Elon Musk tweetne o aplikaci Signal a absolutně nesouvisející společnost Signal Advanced za den vzroste o stovky procent. Nevím, jak to vyvážit, ale je to jeden z efektů, který bych chtěl podchytit a lidi víc vzdělávat tak, aby dělali lepší investice.

„Když z marketingu v investičním oboru vymýtíme ‚garantované výnosy‘, ‚stoprocentní garance‘ nebo ‚chytré investice‘, tak to bude fajn.“

Proto v oblasti finančního vzdělávání plánujete spolupráci s online službou pro životní pojištění Mutumutu?
Našli jsme společnou řeč, jejich oblast životního pojištění má také dost zničenou pověst. Oni budou trh spíše edukovat a my se zaměříme například na komunikaci nebo regulaci. Ta je podle nás na našem trhu celkem zdravá. Svoje úsilí jsme zaštítili iniciativou FerFintech.cz, kde je společně s námi a Mutumutu spoluzakládajícím členem také investiční platforma Fondee.

Když spojíme otázku regulací s tím, co jste říkal o deformování trhu kvůli přílišné demokratizaci, myslíte si, že by tomu mohla regulace pomoci? Samozřejmě chápu, že my se bavíme o českém prostředí a Robinhood je americká aplikace.
Uvedu jeden příklad. V telefonu mám eToro, kam můžete vložit pět dolarů, vsadit si na jednu akcii a zapákovat si to padesátkrát. To je bizarní. V podstatě si půjčíte padesátinásobek svého vkladu a je to jako s ruletou – výsledek je buď červený, nebo černý. Svádí to ke gamblingu, do minuty víte, jestli jste vyhrál, nebo prohrál, protože jakýkoliv pohyb vynásobený padesáti odmaže nebo znásobí to, co jste tam vložil. Celý koncept tak svádí pojmout to jako hru.

Jestli je řešením regulace, nevím. Nabízí se možnosti, že platforma by měla více znát své zákazníky a možná jim podobné padesátinásobné zapákování neumožnit. Určitě existuje větší prostor na lepší vysvětlování rizik. Nemám však recept a myslím si, že si s tím regulátoři budou lámat hlavu všude na světě. Když se ale vrátím k našim aktuálním cílům, tak když obecně z marketingu v investičním oboru vymýtíme „garantované výnosy“, „stoprocentní garance“ nebo „chytré investice“, tak to bude fajn.

Jak se díváte na konkurenční boj na trhu investic? Jako investor mám na výběr mnoho možností, kam můžu investovat své prostředky. Proč bych si měl vybrat Upvest?
Neděláme si naděje, že bychom měli být jediným investičním nástrojem, který investor používá. Upvest byste si měl vybrat na základě toho, že třeba obecně věříte nemovitostnímu trhu a elementárně chápete, co financujete – například realizaci nemovitostního projektu, kdy developer potřebuje peníze na to, aby postavil dům a pak jej rozprodal po jednotkách.

Musíte pochopit rizika, že například byty neprodá, nebo je prodá za nižší než očekávanou cenu a nebude schopen dostát svým závazkům. Je nutné pochopit i zajišťovací mechanismy úvěru a jeho roli v kapitálové struktuře projektu. Upvest se vám všechny tyto informace snaží předat v podobě profesionálně odvedené investiční analýzy a prověrek.

dsc09938-min

Foto: Upvest

Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu

Jakým způsobem o rizicích informujete jednotlivé investory?
Snažíme se, aby lidé rozuměli tomu, do čeho investují. Naše analýzy mají dvacet stránek a jsou napsané odborně. To nemusí být zas tak moc zajímavé pro lidi, kteří chtějí investovat pět tisíc korun, ale máme i klienty, kteří investují miliony nebo desítky milionů korun, takže takovou analýzu vyžadují. Pochopí rizika a pak se rozhodnou, jestli do dané nabídky chtějí nebo nechtějí investovat. Jsme pro ně vhodný alternativní styl investic do nemovitostí.

Takže takový doplněk na diverzifikaci portfolia?
Můžete to tak říct, ano. Já mám jako spoluzakladatel v Upvestu zainvestováno poměrně víc a moje expozice v něm je vysoká, ale to je asi logické. (smích)

Kolik ze svého investičního portfolia v Upvestu máte?
V rámci svého portfolia v něm mám zhruba padesát procent, zbytek je rozprostřen po akciových trzích.

Další investiční platformy, kterých v poslední době vzniká hodně, nevyužíváte?
Myslím si, že například Portu nebo Fondee to dělají dobře, a pro případ pasivnějšího způsobu investování na akciových trzích jsou to vhodné platformy.

Změnila se během loňského roku poptávka investorů do nemovitostí?
Loňský rok hodnotím kladně, i přes nelehkou dobu o naše služby nadále projevovali zájem jak investoři, tak developeři. Některé již zafinancované projekty samozřejmě zasaženy byly, ale všechno se odehrálo v mezích, se kterými naše modely počítaly a se kterými se úvěrovaný subjekt zvládl vyrovnat. V obdobích, kdy se ekonomika z velké části uzavírala, byly poskytnuté úvěry řádně spláceny a naši investoři zůstávali klidní.

dsc09929-min

Foto: Upvest

Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu

Jak se loni dařilo vám jako firmě?
Naším cílem je udržet tempo růstu, kdy se nám celý byznys daří každý rok alespoň zdvojnásobit. Podařilo se nám udržet dvojnásobný růst objemu zafinancovaných úvěrů, v roce 2019 byl tento objem 70 milionů korun, loni 139 milionů a letos toto číslo plánujeme opět zvětšit alespoň o sto procent.

Jaké jsou vaše poplatky pro investory?
Bereme si poplatek zpravidla ve dvou fázích životního cyklu úvěru. Na začátku, při jeho poskytnutí, nám developer zaplatí přibližně dvě až čtyři procenta z poskytnuté částky. Poté, při splácení úroků, je nám vyplácen takzvaný management fee, které tvoří zpravidla 0,5 až jedno procento ročně.

Když zmiňujete váš dvojnásobný růst každý rok, nemůže nakonec narazit na limit kvality nemovitostí?
Určitě nechceme růst na úkor kvality nabízených projektů. Pokud na trhu nenajdeme dostatek z našeho pohledu kvalitních projektů, tak se spokojíme i s menším růstem. Pro nás je důležitá dlouhodobá udržitelnost byznysu, nechceme si pokazit budoucí reputaci krátkodobým rozvolněním našich standardů, jen abychom dosáhli nějakého obchodního cíle. V dlouhodobém hledisku by nás to velice poškodilo.

Měnili jste nějakým způsobem samotný produkt?
Produkt jako takový přímo neměníme, ale vylepšujeme a přizpůsobujeme jej potřebám investorů. Při našich analýzách se snažíme využívat služby i jiných českých startupů a kvalitních datových zdrojů, konkrétně bych vyzdvihl FlatZone, Realtorify nebo třeba CleverMaps.

Došlo také k obměně tzv. investiční komise. Všichni její noví členové přinášejí mnohaleté zkušenosti především z oblastí strukturovaného financování, práva a komerčně-technické stránky projektů ze sektoru realit. To klientům přináší větší jistotu a transparentnost v rámci našich služeb.

dsc09904-min

Foto: Upvest

Petr Volný, spoluzakladatel a technický ředitel Upvestu

Velkou novinkou byla pro Upvest investice v desítkách milionů korun. Proč jste se rozhodli pro spolupráci právě s Komerční bankou, respektive KB Smart Solutions?
Již při zakládání společnosti jsme si byli vědomi, že nejvhodnějším partnerem by pro nás byla větší finanční instituce či skupina. Komerční banka je první bankou v Čechách, jež systematicky realizuje plán na propojení s kvalitními fintechy a díky své progresivitě je na podobná partnerství skvěle připravena. Dále se nám na této bance také líbí skutečnost, že je poměrně agilní institucí.

Co se díky majetkovému vstupu KB reálně změnilo ve vašem provozu?
Největší změnou je zřejmě akcelerace některých zásadních aspektů. Spolupracujeme spolu jak na straně nabídky úvěrových produktů developerům, tak na straně nabídky participací na těchto úvěrech pro stávající klienty banky. Spolupráce s KB nám umožňuje rychleji se dostat k úspěšnému zafinancování projektů s vyšší kapitálovou náročností, a to v rámci společného produktu financování developmentu.

Rozumím správně tomu, že KB do jednotlivých projektů investuje ty „zbylé“ částky, které se jinak nevyberou od klasických investorů přes crowdfunding?
Nikoliv a ani to není v plánu. KB jako instituce na Upvestu neinvestuje a podle všeho investovat nebude, hrozilo by totiž riziko střetu zájmů, kterého se chceme vyvarovat. Určitě ale KB nabídne Upvest svým klientům, čímž zpestří svou nabídku na straně investičních služeb.

Plánujete ve spolupráci s bankou představovat nějaké produktové novinky?
Co se týče budoucího rozvoje, je zde mnoho menších i větších nápadů a iniciativ, které jsou v tuto chvíli v řešení. Jde například o společné financování developmentu v tandemu úvěrů KB a Upvestu, tedy seniorní plus mezaninové financování. Pracujeme také na možnosti představit našim klientům i další investiční příležitosti. Specificky by se jednalo o úvěrové produkty pro projekty ze segmentu Infrastructure jako například obnovitelné zdroje, senior housing a podobně.

Partnerem článku a celého CzechCrunche je společnost Upvest. V rámci CzechCrunch Premium spolupracujeme s vybranými partnery, se kterými připravujeme obsah na míru. Více najdete zde.