Koncem loňského roku oznámil Bolt svou dosud největší investici, která v přepočtu dělala čtyři miliardy korun. Původem estonská platforma totiž výrazně posiluje své aktivity na afrických a evropských trzích, a to včetně Česka, kde za poslední dva týdny vstoupila do Českých Budějovic a Mladé Boleslavi. Teď získává další finanční podporu.
Díky partnerství s IFC, tedy institucí Světové banky zaměřené na posilování soukromého sektoru v rozvojových zemích, získal Bolt investici ve výši 20 milionů eur (526 milionů korun). S její pomocí chce rozšířit řešení pro mobilitu, vytvořit příležitosti k výdělku, podpořit malé podnikání a zvýšit nabídku osobní přepravy na východoevropských a afrických trzích.
Finanční příspěvek IFC je tak konkrétně určen pro země jako Ukrajina nebo státy Afriky, například Nigérii či Jihoafrickou republiku, kde Bolt expandoval v roce 2016 jako do první země kontinentu. Nyní tam provozuje své služby v sedmi státech, respektive sedmdesáti městech, a nabízí možnost přivýdělku více než 400 tisícům řidičům.
„Těšíme se na spolupráci s IFC při rozvíjení malého podnikání a rozšiřování finančně dostupných přepravních služeb v Africe a východní Evropě. V loňském roce jsme také obdrželi investici od Evropské investiční banky a jsme hrdí, že nás podporují takto významné instituce, které si uvědomují strategický přínos našich služeb pro rozvíjející se trhy,“ komentuje Markus Villig, CEO a zakladatel Boltu.
Foto: Bolt
Markus Villig, spoluzakladatel a CEO Boltu
Přepravní platforma již v rámci pilotního projektu spustila kategorii přepravy osob, která je určena výhradně ženám. Pasažérkám jsou nabízeny vozy obsluhované ženami, čímž se zvyšuje hlavně bezpečnost, ale také dostupnost tohoto druhu dopravy.
„Technologie mohou, a tedy by i měly, otevírat nové cesty k udržitelnému rozvoji a podpoře žen. Naše investice do platformy Bolt má proměnit sektor přepravy osob směrem, který je prospěšný pro životní prostředí, vytváří nové a flexibilní možnosti výdělku pro ženy a v neposlední řadě přináší na tyto trhy bezpečný a finančně dostupný způsob osobní dopravy,“ popisuje viceprezidentka IFC Stephanie von Friedeburg.
„Bezpečnost pasažérek i pasažérů je naší nejvyšší prioritou. Zároveň se snažíme být co největším přínosem tam, kde působíme. Nabízíme lidem flexibilní možnost výdělku s tím, že prostřednictvím platformy Bolt vytvořené hodnoty neodtečou do Estonska, kde máme centrálu, ale zůstanou v dané komunitě. Spolupráce s IFC je dokonalým uplatněním tohoto našeho přístupu v praxi,“ doplňuje Jakub Dvořák, šéf Boltu pro Česko.
Platforma v posledním roce výrazně posiluje své aktivity také v tuzemsku. Od tohoto týdne nabízí přepravu svými taxíky v deseti městech po republice, kromě už zmiňovaných Českých Budějovic a Mladé Boleslavi také v Praze, Ostravě, Kladně, Brně, Plzni, Olomouci, Liberci a Jablonci nad Nisou.
Tvář Mladé Boleslavi se dynamicky mění, a to i díky přítomnosti tuzemského výrobce automobilů Škoda Auto. Pokud někdy budete projíždět centrem na sever, nejspíše vás navigace požene okolo hradeb starého města. Naproti nim stojí v ostrém kontrastu moderní zástavba automobilky, ve které se nachází také budova jejího nejtajnějšího oddělení. Centrum technického vývoje je místem, z jehož oken je sice výhled na historickou část města, ale ve skutečnosti se zde hledí především do budoucnosti.
Co se odehrává za branami centra, naznačuje skulptura stojící u vchodu do této budovy. Jedná se o ztvárnění neznámého vozu s povědomými liniemi ukrytými pod přehozem, který zde nehnutě stojí a čeká na své velké odhalení. Tato plastika zhmotňuje taje a celou filozofii vývojového centra, do kterého vstupujeme pod vedením Davida Vaňka, vedoucího stavby prototypů a modelů ve Škoda Auto.
Cesta každého vozu začíná v hlavách vývojových inženýrů, jejichž invence jsou dnes přetavovány do jedniček a nul a v reálném čase se vykreslují na monitorech. Výpočtové modely jsou schopné upozornit na nedostatky, simulovat chování navržených řešení při nejrůznějších scénářích a provádět řadu dalších výpočtů, ke kterým se šlo dříve dobrat pouze realizací návrhu a provedením daného testu.
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Zleva Martin Kadlec, David Vaněk a Petr Melša
Mladoboleslavská automobilka tak díky moderním technologiím zná vůz do posledního detailu ještě předtím, než jej vůbec přivede k životu. Mohlo by se zdát, že díky tomu není potřeba navržené vozy testovat ve skutečném světě, ale že by mohlo stačit data z vývojového centra prostě jen posílat na výrobní linku, která se postará o masovou produkci. Ve Škodovce si však chtějí být jisti naprosto každým detailem a mít výpočtové modely ověřené i v reálu.
A právě to je úkolem centra technologického vývoje, do něhož nás zástupci jednoho z největších zaměstnavatelů v zemi nechali pod bedlivým dohledem nahlédnout.
Činnost lidských paží i robotických ramen
Budova, jejíž výstavba započala v listopadu roku 2018 a dokončena byla v polovině roku minulého, si vyžádala investici ve výši 24,8 milionu eur, tedy přibližně 650 milionů korun. Již od počátku byla koncipována tak, aby co nejlépe odpovídala potřebám celého centra, které se celkem netradičně nerozprostírá v přízemí jedné velké haly, ale nachází se na třech podlažích o celkové ploše 16,5 tisíce metrů čtverečních.
Právě tady se centralizují a vzájemně prolínají kanceláře a logistika spolu s prostory, na kterých probíhá výroba modelů a testovacích vozů. Celkem zde pracuje kolem 170 zaměstnanců, kteří při své práci využívají nejmodernější technologie i tradiční výrobní postupy.
Foto: Škoda Auto
Automatizace je podstatnou součástí celého centra, které však využívá i lidské manuální činnosti
Foto: Škoda Auto
Spojování karoserie s podvozkem, tedy tzv. svatba
Celá pouť připravovaného projektu začíná v patře nejspodnějším, které je vyhrazeno pro skladování dílů. Tyto sklady přitom bývají často decentralizované, což je náročné na logistiku i zatěžující pro životní prostředí. S vlastním skladem situovaným hned u výroby se podařilo Škodovce, která patří do německého koncernu Volkswagen, dosáhnout značné úspory emisí oxidu uhličitého, jež se pohybuje okolo 5 tun ročně.
„Vyčíslili jsme 1 800 litrů paliva, které bylo použito na logistiku související s decentralizovanými sklady, v nichž bylo potřeba vychystávat díly pro stavbu vozu, navážení a tak dále. Nyní celé zásobování, od příjmu materiálu až po montáž vozů, probíhá místo náklaďáků a jiné externí dopravy na čtyřech kolech pouze pomocí nákladních výtahů,“ vysvětluje David Vaněk.
O patro výše již začíná samotný proces výroby. Snoubí se zde efektivita práce oranžových ramen robotů Kuka s tradičním přístupem v podobě manuální činnosti. Příkladem této spolupráce je ruční svařování některých svárů pro uchycení základní geometrie karoserie, kterou následně dosvaří robotická ramena. Vždy však záleží na množství kusů, které je v rámci daného projektu nutné vyrobit.
„Na jedné straně máme robotické pracoviště, na druhé straně jsou ruční bodovací kleště. Při počtech kusů, které vyrábíme, není cílem vše zautomatizovat, nemělo by to efekt a bylo by to finančně nákladné. Automatizaci aplikujeme tam, kde je velká opakovatelnost. Tam, kde je komplikovanější dostupnost, je pro nás lepší jít jednodušší cestou, tedy cestou ruční výroby,“ uvádí základní principy David Vaněk.
Žádní Bořiči mýtů
Od vývojového centra by člověk možná očekával experimentování a nečekané výsledky, ovšem opak je pravdou. Na jakékoliv odchylky zde není vůbec prostor. „Naším úkolem je jasně a přesně zhmotnit to, co je nakonstruované s celkovým popisem všech technologií, kterými má být například karoserie svařená, slepená či sešroubovaná. Podle výrobní dokumentace, která je v tu chvíli v rámci vývoje odborným útvarem vydána, se řídíme na 100 procent,“ zdůrazňuje Vaněk.
„Odchylky od této dokumentace jsou nulové, což je nezbytně nutné například v případě vozů, které jdou následně na crash testy, kde se rozhoduje, zda je či není konstrukce v pořádku a jestli jsou potenciály, kde by se mohlo ještě něco zlepšit,“ vysvětluje vedoucí stavby prototypů a modelů, když stojí u zajímavého závodního speciálu Fabia R5. Na něm centrum aktuálně provádí několik modifikací, aby tým Škoda Motorsport dosahoval v rallye závodech ještě lepších výsledků.
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Jeden z podvozků, které slouží například pro rozpohybování navržených křivek vozu
Neméně zajímavý pohled je i na dva dálkově ovládané podvozky, které slouží například pro účely designových oddělení. „Pro designéry je důležité, aby byl model i částečně v pohybu a mohli si tak ověřit veškeré křivky nebo například sklony jednotlivých ploch, které na daném modelu jsou,“ dodává Martin Kadlec, koordinátor stavby karoserie.
Že je celé centrum v podstatě malou automobilkou uvnitř většího celku, dokládá i přítomnost několika míst, na kterých probíhá kontrola kvality. Ta má za úkol ověřit, zda jednotlivé díly i zkompletované části vozu přesně odpovídají měrovým protokolům a tolerancím. Tím je zaručena následovná bezproblémová kompletace vozu nejen přímo v centru, ale i na výrobní lince.
„Řekla bych, že jsme, co se tlaku na kvalitu týče, ještě přísnější než v sériové výrobě. Protože co se u nás vychytá, o to je pak vše v sérii jednoduší,“ dodává Monika Grubnerová, auditorka a koordinátorka kontroly kvality.
Kontrola kvality je prováděna například pomocí technologie optického bezdotykového měření skrze přístroje, které jsou schopny naskenovat celou sledovanou plochu. Všechna měření jsou nezbytná pro ověření shody s výkresovou dokumentací, což je zásadní například pro zkoušky v aerotunelu či při posouzení akustických parametrů navrženého vozu.
Výuka robotů ve VR a kilometry kabelů
Celkové množství automobilů, které na třech podlažích centra vznikají, se s každým projektem liší. Během jednoho roku tu dohromady vznikne přibližně 300 až 350 vozidel. Jak již bylo řečeno, jejich výroba probíhá za kombinace robotické a manuální činnosti, ovšem do výrobního procesu vstupuje také virtuální realita, která je zde využívána například k programování robotů.
Obsluha ve virtuální realitě na modelu automobilu navádí robotické rameno a přesně mu ukazuje, co, kde a jak svařovat. Algoritmus následně sladí jednotlivé příkazy s možnostmi pohybů robotického ramena a výsledkem je vygenerovaný kód, podle kterého se robot řídí během výrobního procesu.
„To nám přináší tu výhodu, že i s nižší kvalifikací a znalostí systému pro offline programování může i vlastní obsluha pracoviště připravovat program sama. A to je náš cíl. Mít zde univerzální pracovníky, kteří si umějí udělat základní programy pro robotické pracoviště sami,“ vysvětluje David Vaněk.
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Kontrola kvality vytvořeného modelu Enyaq
Foto: Škoda Auto
Měření automobilu
To už se ale dostáváme do patra nejvyššího, ve kterém dochází k finální kompletaci vozů. Procesů, kterými si zde projekty, tedy vytvářené automobily, procházejí, je hned několik. Jedním z prvních je tzv. svatba, tedy spojení podvozku s karoserií. Dále se provozními látkami naplní klimatizace a brzdy a jsou kalibrovány asistenční systémy a geometrie podvozku. Důležitým krokem je také otestování dynamické zkoušky vozu, která probíhá na zkušebních válcích.
„V okolí nemáme žádnou tajnou zkušební dráhu, takže nám válce výrazně pomáhají v tom, že můžeme rozjet vozy a vyzkoušet první kilometry a minuty vozu až do zahřátí na provozní teploty a tím zjistit, že základní systémy vozu fungují,“ vysvětluje David Vaněk s tím, že válce umožňují testovat vůz až do 300 km/h. „My ovšem standardně zajíždíme na 80 až 100 km/h po dobu 10 minut,“ dodává Petr Melša, koordinátor montáže prototypů.
Poslední patro je také místem, kde se nachází pracoviště specializující se na elektroniku vozů. V jedné jeho části stojí stoly, na kterých je rozvedeno obrovské množství kabeláže. Tato na první pohled zcela nepřehledná změť kabelů začne dávat smysl v momentě, kdy si uvědomíme, že uprostřed je volant a displej infotainmentu, v přední části jsou světlomety, v zadní zase lampy a to vše doplňují stěrače či reproduktory.
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Téměř kompletní elektroinstalace jediného modelu automobilu
Foto: Škoda Auto
Pomocí virtuální reality je možné například programovat roboty
Inženýři si zde na stolech vytváří téměř kompletní schéma elektrických rozvodů vybraného modelu. „Na takovém autě si můžeme vyzkoušet všechny systémy od světel, blinkrů a stěračů až po vnitřní diagnostiku vozu. Zjistíme, jestli si všechny jednotky povídají, jestli se vidí a jestli jsou i softwary vzájemně kompatibilní,“ říká Robert Niedermirtl, koordinátor montáže elektroniky prototypů.
„Zároveň můžeme udělat i první cloudování (propojení vozu se vzdálenými servery – pozn. red.), a pokud nám toto všechno funguje, pak celek přenášíme do vozu, kde můžeme nastavovat další parametry, a ten finálně zprovozníme,“ doplňuje Niedermirtl s tím, že například v případě nového elektromobilu Enyaq je délka kabeláže přes dva kilometry.
Netradiční Yeti
Poslední nezbytnou součástí kompletace je také lakovna, která propůjčuje specifické barvy například vozům mířícím na crash testy, a to pro co nejlepší nasnímání celé zkoušky. Realizuje se zde také kamufláž do určité míry odtajněných vozů, které je potřeba ještě schovat během testů na běžných komunikacích. Aktuálně tak třeba můžeme sledovat pomalu se odhalující Fabii čtvrté generace.
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Lakovna centra
Foto: Škoda Auto
Prozatím maskovaná Škoda Fabia čtvrté generace
Během naší návštěvy jsme si mohli prohlédnout i jeden doposud utajovaný vůz, který se „do rukou“ veřejnosti nikdy nedostane. Jedná se o jediný existující koncept Škody Yeti ve verzi pick-up, který využívá koncernovou technologii z modelu Caddy Maxi.
Přestože by takové vozidlo bylo bezpochyby zajímavou alternativou SUV modelu, který Škoda nabízela od roku 2009 až do roku 2017, bohužel pro nadšené milovníky praktických vozů jeho výroba nebyla schválena. Proto se dnes jedná o jeden z muzejních exemplářů, který doposud nebyl vystaven.
Byť tento koncept vznikl ještě ve starých prostorách centra, je zářnou ukázkou toho, co může v této budově vzniknout. A kdo ví, třeba jsou v centru nyní testovány další zajímavosti, kterým se nakonec podaří dostat až do sériové výroby, tak jako se to povedlo elektrickému modelu Enyaq, a které nakonec zaparkují i ve vaší garáži. O tom se však prozatím zde pod hradbami mluvit nesmí.
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Model Yeti v úpravě pick-up
Foto: Vojtěch Sedláček/CzechCrunch
Nikdy nepředstaveny prototyp modelu Yeti v úpravě pick-up
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu … Číst dále
Pomocí cookies ukládáme vaše nastavení a preferencí, analýze návštěvnosti našich stránek, zprostředkování funkcí sociálních médií a k personalizaci obsahu. Informace o užívání našich stránek také dále sdílíme s našimi obchodními partnery z oblasti sociálních médií, reklamy a analytiky. Za tyto webové stránky a soubory cookies odpovídá CzechCrunch s.r.o. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Nastavit preferované cookies
Vždy, když navštěvujete jakoukoliv webovou stránku, stránka může ukládat nebo získávat informace z vašeho prohlížeče, zejména formou souborů cookies. Tyto informace se mohou týkat vás, vašich preferencí nebo vašeho zařízení a jsou užívány převážně k zajištění vámi očekávaného chodu stránek. Takto získané informace vás obvykle přímo neidentifikují, ale mohou vám zprostředkovat personalizovanější zkušenost při užívání našich stránek. Protože respektujeme vaše právo na soukromí, můžete zakázat některé druhy cookies, které nejsou k využívání našich stránek nezbytné. Pokud se však rozhodnete některé cookies zakázat, může mít tento krok vliv na vaši uživatelskou zkušenost stránek a námi nabízené služby. Aktivací níže uvedených souborů cookies vyjadřujete souhlas s tím, že vaše osobní údaje mohou být převedeny do třetích zemí. Více informací naleznete na následujícím odkazu.
Možnosti předvolby jednotlivých cookies
Naprosto nezbytné cookies
Nezbytné cookies zajišťují klíčové funkce webových stránek jako jsou zabezpečení, správa sítě, přístupnost a základní statistiky o návštěvnících, takže není možné je vypnout. Prohlížeč můžete nastavit tak, aby blokoval soubory cookie nebo o nich posílal upozornění (tato skutečnost však může mít vliv na fungování stránek).
Pokročilé analytické funkce
Nástroje třetích stran, které nám umožňují zlepšovat fungování webových stránek pomocí zasílání zpráv o tom, jaký způsobem stránky užíváte. Tyto cookies však shromažďují údaje způsobem, který nikoho přímo neidentifikuje. Pokud tyto cookies nepovolíte, nebudeme vědět, kdy jste navštívili naši stránku.
Funkce a preference
Funkční a preferenční cookies umožňují použití pokročilého webového obsahu a pokročilých funkcí a zároveň nám také umožňují ukládat vaše nastavení a preference.
Cílené soubory cookies
Díky těmto cookies vám můžeme zobrazovat personalizované nabídky, obsah, jakož i reklamní obsah, na základě vašich zájmů na našich webových stránkách, na stránkách třetích stran a na sociálních médiích. Neukládají ale vaše osobní informace přímo, nýbrž přes jedinečné identifikátory prohlížeče a internetového zařízení. Pokud je nepovolíte, bude se vám zobrazovat na stránkách méně cílená reklama.