V určitém ohledu letošní předávání Oscarů, které proběhlo dnes v brzkých ranních hodinách, jakoby svým vzezřením následovalo opadající zájem diváků. Nikde nebylo k vidění typické obří zářivé pódium ani opulentní dekorace, vše nahradilo pár desítek stolků a velký modrý závěs. Význam 93. ročníku cen Akademie přesto může být vyšší než v „normálních“ letech. Představily totiž jen málo zjevných nebo tradičních vítězů.

Za skromnou výpravu cen samozřejmě mohla pandemie, které se ovšem dostalo jen minimum pozornosti. Když režisér programu Steven Soderbergh sliboval, že předávání bude jako film, nejspíš tím myslel mnoho kamerových jízd a sofistikované komorní stylizace. Ve skutečnosti ale filmovost spočívala trochu jinde – Hollywood opět vytvořil snový svět, ve kterém realita existuje nanejvýš někde na úplném okraji pozornosti.

Umělci seděli pospolu, jako by význam pojmu sociálního distancování skoro neznali, o Zoomu ani teplácích nominovaných nezazněla ani zmínka, všude panovala skvělá nálada. Hlavně se ale zdálo, že v magickém světě na vrcholu průmyslu audiovizuální tvorby se může zjevit kdokoliv. Například cenu za režii, jednu z hlavních kategorií, tak podruhé v historii vyhrála žena, a navíc rodačka z Číny.

Chloé Zhao, jak zní její jméno, patřila mezi favority už nějakou dobu před vyhlášením nominací. S filmem Země nomádů (Nomadland) se jí totiž podařilo hned po vydání získat pozornost většiny filmařské obce i uznání kritiky. Nyní už víme, že to nebylo jen tak, Země nomádů totiž nakonec vyhrála také cenu za nejlepší film.

Foto: Falcon

Snímek Země nomádů režisérky Chloé Zhao získal celkem tři Oscary

Ve Spojených státech natočený snímek pojednává o zdejší rozsáhlé komunitě nomádů, lidí bez stabilního domova cestujících za prací a příležitostmi. Sociálně i filmařsky citlivým způsobem odhaluje nepříliš známou součást bohaté země a jeden z důsledků světové finanční krize kolem roku 2008. Spíše než aby neustále zdůrazňoval svůj ekonomický, a snad i politický, podtext, přitom do centra dává hlavně autentické příběhy mnoha neherců a hlavní hrdinky.

Její roli ztvárnila Frances McDormandová, která také dostala Oscara jako nejlepší herečka v hlavní roli. Jelikož je to pro ni už třetí cena Akademie v této kategorii, zapisuje se do historie jako teprve druhá herečka, které se něco takového podařilo. Více Oscarů za hlavní ženskou roli, celkem čtyři, dostala jen hollywoodská ikona Katharine Hepburn.

Trojice z hlavních cen pro Zemi nomádů z filmu přece jen činí určitého nejviditelnějšího vítěze letošních Oscarů, obecně je však důležitý hlavně fakt, že soubor oceněných tentokrát představuje velice diverzifikovanou skupinu. Sošky za vedlejší role si tak odnesli afroamerický herec Daniel Kaluuya za snímek Judas and the Black Messiah a korejka Youn Yuh-jung za pozitivně laděné americké drama o přistěhovalcích Minari.

V duchu určité probíhající disrupce Hollywoodu se letos podařilo zabodovat také Netflixu. Ačkoliv streamovací obr proměnil jen malou část ze svých 37 nominací, v mnoha kategoriích měl více než jeden snímek, takže sedm výsledných cen představuje velice dobrou bilanci. Dva Oscary, za nejlepší kameru a výpravu, službě získal Mank, film Davida Finchera o vzniku legendárního Občana Kanea. Za zmínku pak rozhodně stojí i soška pro dokument Moje učitelka chobotnice o blízkém vztahu potápěče a malého hlavonožce.

Se spíše netypickými vítězi se pokračovalo i dále. V kategorii původního scénáře vyhrál multižánrový film Nadějná mladá žena o pomstě za sexuální zneužívání z pera Emerald Fennellové. Pozitivně překvapil také sci-fi thriller Christophera Nolana Tenet, který dostal Oscara za nejlepší vizuální efekty. V dnešní době, kdy nemožným vizuálům dominuje počítačová grafika, je ocenění z naprosté většiny praktických efektů zajímavým výsledkem.

Foto: Miles Crist/Netflix

Herec Gary Oldman a režisér David Fincher při natáčení filmu Mank

Nakonec je důležité zmínit ještě několik známějších kategorií a filmů. V kategorii zahraničního filmu totiž uspěla velice oblíbená dánská tragikomedie Chlast o krizi středního věku a pozitivních efektech alkoholu. Druhého Oscara své kariéry převzal Anthony Hopkins za ztvárnění rozkladu osobnosti vlivem stařecké demence ve snímku The Father, v 83 letech jako nejstarší herec v historii. Ceny za hudbu i nejlepší animovaný film dostala pixarovka Duše, která si jako velice netypické téma rodinného filmu vybrala smrt a smysl života.

Shrnuto a podtrženo, 93. ročník předávání cen Akademie si dost možná pustilo nejméně diváků za dlouhou dobu, Oscaři však možná konečně nacházejí určitou pokoru. Byť od nich rozhodně nemůžeme (a snad ani nechceme) oceňování všeobecně známých blockbusterů, vyzdvihují díla a umělce z široké škály audiovizuální tvorby. Když už ne z řad obyčejných diváků, alespoň by se na ně mohlo s nadšením těšit stále více filmařů.

Kompletní seznam vítězů je dostupný na webu Akademie nebo na ČSFD.