Vzhůru do oblak. SpaceX úspěšně odstartovalo se třetí lidskou posádkou, poprvé s už použitou raketou Falcon 9

Jiří SvobodaJiří Svoboda

crew2_1

Foto: SpaceX

Posádka mise Crew-2: Thomas Pesquet, Katherine McArthurová, Shane Kimbrough, Akihiko Hošide

0Zobrazit komentáře

Stejně jako se před lety staly rutinními opakované lety raket Falcon 9, stávají se nyní standardem i lety SpaceX s lidskou posádkou. Dnes krátce před polednem středoevropského času z floridského mysu Canaveral odstartovala mise s označením Crew-2, která tento trend jasně potvrzuje.

Celkově třetí mise vesmírné společnosti Elona Muska s lidskou posádkou a v pořadí druhá operační mise pro NASA probíhá do této chvíle podobně a stejně bezproblémově jako ta předchozí. Předtím, než se raketa Falcon 9 v 5.49 tamního času odlepila od země, už čtveřice astronautů zhruba dvě hodiny čekala připevněná ve svých sedačkách v lodi Crew Dragon.

Vzhůru ale kvůli přípravám byla už od desáté hodiny večerní. Zážeh Falconu 9 trval šest minut, raketa následně vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu. Samotný první stupeň se posléze oddělil, a jak už jsme v případě SpaceX zvyklí, s typickou přesností přistál na plošině Of Course I Still Love You v Atlantiku.

spacex

Foto: Aubrey Gemignani/NASA

Raketa Falcon 9 během startu

Dnešní start zároveň značí další důležitý milník. Vůbec poprvé se totiž SpaceX odvážilo použít na let s posádkou už jednou použitý první stupeň rakety Falcon 9. Tento konkrétní byl použit na misi Crew-1 v listopadu.

Zpočátku ale meteorologům dělalo starosti počasí, a to nejen v místě odstartování, ale také nad oceánem, kde by Dragon mohl nouzově přistát v případě poruchy rakety. Ostatně z tohoto důvodu byl původní start odložen ze čtvrtečního poledne. Dnes už ale bylo počasí pro start téměř dokonalé.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

V čase vydání tohoto článku loď Dragon krouží zhruba ve výšce 200 kilometrů nad Zemí při rychlosti víc než 26 tisíc kilometrů za hodinu. Po zhruba 24 hodinách letu pak dorazí k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), k níž se připojí. Na místě pak stráví kolem 180 dní a na Zemi se vrátí v říjnu 2021.

Do pozice velitele letu byl tentokrát obsazen Američan Shane Kimbrough, zkušený astronaut, který se účastnil ve vesmíru už tří misí na palubě raketoplánu i ruských lodí Sojuz nebo na samotné ISS. Jeho pravou rukou je Katherine Megan McArthurová, pilotka, která se do vesmíru zatím podívala jednou. Jejím manželem je přitom astronaut Bob Behnken, který letěl ve vůbec prvním letu SpaceX s lidskou posádkou.

Navíc je mise Crew-2 odbavena pomocí lodi Dragon s číslem C206, zvané Endeavour. Právě v této kapsli se vznesli i Behnken a jeho parťák Douglas Hurley a úspěšně se v ní zase vrátili na Zemi. Znamená to, že McArthurová se mohla symbolicky usadit do stejného sedadla jako před pár měsíci její manžel.

Třetí člen posádky je zároveň první Evropan, který na palubě Dragonu kdy vzlétnul. Francouzský letový specialista Thomas Pesquet se doposud zúčastnil dvou misí, na jedné z nich už i ve společnosti velitele Kimbrougha. Čtvrtý astronaut na palubě je Akihiko Hošide z Japonské vesmírné agentury.

Dvojice Dragonů na jedné vesmírné stanici

Jakmile se Endeavour připojí k Mezinárodní vesmírné stanici, nastane netypická situace. Vůbec poprvé totiž budou ve vesmíru hned dva moduly Crew Dragon. Prvním z nich, zvaným Resilience, přiletěla na ISS v listopadu posádka mise Crew-1. V mezičase tento modul astronauti dokonce „přeparkovali“ z jednoho místa na druhé, aby udělali místo právě pro Endeavour. V minulém roce už došlo na situaci, kdy byl k ISS v jednu chvíli připojený Crew Dragon a standardní zásobovací Dragon rovněž od SpaceX.

crew2-2

Foto: Joel Kowsky/NASA

Raketa Falcon 9 před startem mise Crew-2

Čtyřčlenná posádka se tak už za méně než 24 hodin připojí k sedmi astronautům, kteří aktuálně na ISS jsou. Vesmírná populace se tím pádem dostane na 11 lidí, což je abnormálně vysoké číslo. Vůbec nejvíce lidí na ISS bylo v roce 2009. Ze tří misí se tehdy sešlo 13 astronautů a kosmonautů. Dlouho ovšem takto zaplněná ISS nezůstane – již za pár dní se totiž první Crew Dragon i se svou čtyřčlennou posádkou odpojí a mise Crew-1 zamíří k Zemi.

V rámci série Commericial Crew Program má NASA nasmlouvané ještě další dva lety s lodí od SpaceX. Půjde o mise Crew-3 a Crew-4, které by se měly v čase nahrazovat stejně, jako tomu bude teď v případě prvních dvou posádek. Samotnou loď Crew Dragon ale uvidíme v akci ještě na jedné misi o něco dříve. Letos září je totiž v plánu start mise nazvané Inspiration4, vůbec první plně soukromého letu Dragonu, který zafinancoval miliardář Jared Isaacman.

Historický okamžik v prozkoumávání vesmíru. NASA na Marsu poprvé vzlétla s helikoptérou Ingenuity

Jiří SvobodaJiří Svoboda

ingenuity

Foto: NASA

Helikoptéra Ingenuity na Marsu. V pozadí je její nositelka, rover Perseverance

0Zobrazit komentáře

V americkém Národním úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) není o technologické zázraky nouze a další z nich se podařil v pondělí dopoledne středoevropského času. Na Marsu vůbec poprvé vzlétla malá helikoptéra Ingenuity, kterou tam před dvěma měsíci donesl rover Perseverance. Jedná se historicky o první let helikoptéry – i vůbec jakéhokoliv stroje kromě rakety – na jiné planetě.

Celý let Ingenuity provedla zcela autonomně. Vyletěla při něm do třímetrové výšky, udělala několik fotografií a následně se opět snesla na povrch Marsu. Celý let trval zhruba 40 sekund, a přestože byl jednoduchý ve své trajektorii, znamená významný milník pro budoucí pokusy.

Doposud se na Marsu pohybovaly pouze pozemní rovery a let na rudé planetě až do dnešního dne nikdo nevyzkoušel. Důvod je prostý – tamní atmosféra je extrémně řídká, zhruba setinová v porovnání s pozemskou. To znamená, že cokoliv, co má na Marsu létat, musí být zaprvé extrémně lehké a zadruhé disponovat velmi rychle se točícími rotory.

Oba tyto základní předpoklady Ingenuity splňuje na jedničku. Celé zařízení včetně drobného solárního panelu váží jen 1,8 kilogramu a dvojice rotorů generuje při plném výkonu neuvěřitelných 2 500 otáček za minutu (více než 41 za sekundu) a jen tak dokáže vygenerovat dostatečný vztlak. Pro srovnání – hlavním rotorům pozemských helikoptér postačí zhruba 450 až 500 otáček za minutu.

První let marsovské helikoptéry NASA několikrát odložila, naposledy Ingenuity nevzlétla kvůli drobným technickým potížím s časovačem. Ty se však podařilo vyřešit a dnešní let podle prvních informací proběhl přesně tak, jak měl. Kvůli vzdálenosti mezi Marsem a Zemí se inženýři výsledky celého letu dozvídali se zhruba čtyřhodinovým zpožděním.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Mimo dat z výškoměru, která jasně prokázala úspěšnou trajektorii letu, se na Zemi dostal také obrázek, který Ingenuity vyfotila přímo dolů ze své spodní kamery. Jasně zřetelný je na něm stín helikoptéry. Co víc, o pár minut později dorazilo i video, které natočil samotný rover Perseverance. Ten celý let Ingenuity pozoroval zpovzdálí.

Důležitý první milník tak má NASA za sebou, avšak další ještě čekají. V plánu už teď mají inženýři celkem pětadvacet letů, pochopitelně se složitějšími trajektoriemi. Stále se ale jedná o zkušební technologii, jejímž hlavním cílem je získávat data. Ingenuity je ostatně právě k jejich sbíraní vybavena silnějším procesorem, než jaký má samotný rover Perseverance.