9 801 kilo za 9 801 zmizelých zvonů z druhé světové války. Pražský Rohanský ostrov dostane nový zvon

Zvony z českých radnic a kostelů odvezli do Hamburku, kde se roztavily a vyrobily se z nich zbraně.

Eliška NováEliška Nová

Zvon #9801Story

Foto: Tomáš Brabec

Zvon #9801

0Zobrazit komentáře

Zbraně někdy zvoní, ale nezní to tak dobře. Za druhé světové války zmizelo z tehdejšího protektorátu přesně 9 801 zvonů. Přetaveny byly na zbraně a do kostelů a radnic už se nikdy nevrátily. Zmizelo jich odtud až 90 procent. Všechny tyto zvony má připomínat jeden velký náhradní s názvem #9801, na kterém v současnosti pracuje jedna z nejvýznamnějších zvonařských dílen Grassmayr. Nový zvon najde místo na Rohanském ostrově.

„Tisíce umlčených hlasů nahradí jeden hlas živý a silný. Za každý zničený zvon bude vložen jeden kilogram do nového zvonu o celkové hmotnosti 9 801 kilogramů. Bude stát na místě, odkud byly rekvírované zvony odvezeny,“ popisuje spolek Sanctus Castulus. Ten si předsevzal, že bude vracet chybějící zvony na jejich místo. Podařilo se to například u zvonu do pražského kostela svatého Haštala nebo kostela svatého Havla.

Zvony byly shromážděny na pražských Maninách a odtud odvezeny v létě roku 1942. Mířily do válečných továren v Hamburku. „Nový zvon by připomínal a symbolizoval umlčení tisíců zvonů a velkou společenskou a kulturní ztrátu, ke které kdysi došlo. Lidé tehdy často riskovali životy a snažili se zvony ukrýt, nebo nabízeli výkupné, aby své zvony zachránili. Jen ojediněle se to podařilo,“ líčí předseda spolku Ondřej Boháč, který je zároveň zvoníkem a ředitelem pražských městských plánovačů pod Institutem plánování a rozvoje.

Takové odlití nového zvonu není zrovna lehká ani levná záležitost – potřebná částka se odhaduje na dvanáct milionů korun. Na odlití zvonu proto byla uspořádaná veřejná sbírka, která je nyní vybrána ze 70 procent. Přispět je možné na stránkách 9801.cz.

Zvon #9801

Foto: Tomáš Brabec

Výroba zvonu je velmi dlouhá a nákladná záležitost

A zatímco peníze ještě pohromadě nejsou, výroba zvonu je v plném proudu. Nejdřív je potřeba vyrobit zvon falešný, který je jen z hlíny a vosku, zato v reálném měřítku. Pomocí techniky ztraceného vosku se pak vytváří forma. Ta se zakope do země a do ní se naleje rozžhavená zvonovina o teplotě 1 100 stupňů Celsia. Když vychladne, forma se vyjme ze země a rozbije.

K tomu všemu je potřeba skutečného zvonařského řemesla. Je nutné dávat pozor, aby forma během lití nepukla. Musí se tedy stáhnout ocelovými obručemi a utemovat 100 tunami zeminy. Zvonovina, která se taví několik hodin, musí přetéci, aby bylo jasné, že je vyplněná celá forma. Licí otvor se pak zasypává dřevěným uhlím – to napomáhá chladnutí. V Innsbrucku se o to postarají Johannes a Peter Grassmayrovi, kteří jsou již čtrnáctou generací zvonařů. Zvony tu vyrábějí už víc než 400 let.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Místu, odkud zvony odjely do Hamburku, se dlouho říkalo Hřbitov zvonů. Teď tu bude skutečně unikátní připomínka, která dá snad nechvalnému označení zapomenout. Je to totiž pátý největší zvon, který Grossmayrovi za dlouhá léta vyrobili. Má spodní průměr 258 centimetrů, výšku 187 centimetrů. Váží symbolických 9 801 kilo a jeho srdce dalších 300. Nárazový tón je f0. Plášť má být z jedné strany symbolicky poskládán ze střepů zvonů, které byly z Manin odvezeny.

Konkrétně bude umístěn v Rohanském parku v nově vznikajícím Rohan City, kde budou bytové, administrativní a obchodní domy. To vše v režii developera Sekyra Group, který se spolu se sesterskou společností Sekyra Foundation stal také jedním z přispěvovatelů na zvon #9801. „Zvon v kontextu obnoveného vltavského ostrova a vznikající pobřežní promenády bude středobodem genia loci tohoto prostoru. Půjde o symbol připomínající hrůzy války i vzácnost mírového života,“ uvádí předseda představenstva společnosti Luděk Sekyra.

Zvon #9801

Foto: Tomáš Brabec

Zvon chladne i několik týdnů

K dárcům patří i J&T Real Estate a velkým partnerem projektu je také Nadace PPF. „Iniciativu vnímáme jako aktivní způsob připomenutí významné, ale málo známé historické události a jako symbolický návrat zvonů do Česka,“ říká členka správní rady Nadace PPF Jana Tomas Sedláčková. Kromě velkých firem na nový zvon přispěly i další dva tisíce lidí.

„Zvon vydává jasný znělý zvuk. Zvuk zvonu krájí vzduch. Vyrušuje, alarmuje, varuje, ale také svolává, usmiřuje, přináší radost. To vše by měl super zvon #9801 na Rohanu dokázat. Měl by alarmovat před zapomínáním a svolávat k usmiřování,“ míní architekt Josef Pleskot, který je členem iniciativy Sanctus Castulus.

Zvony v tuzemsku neměly příliš velké štěstí. Rekvírovány byly už za první světové války. Po ní se lidem opět podařilo většinu z těch zničených nahradit. Jenže přišla druhá světová válka a zvony opět zmizely. Iniciativa už znovu nepřišla. Byly jiné starosti a také nový režim, tentokrát ten komunistický.

Přetavením „kusu virtuální dělostřelecké palby v krásnou věc“ chce nyní spolek tento dluh splatit. Stane se tak letos v srpnu, 80 let poté, co zvony po Vltavě odpluly pryč. Měl by se stát prvním z prvních a inspirovat k dlouhodobé sbírce na návrat dalších zmizelých zvonů. Ten s označením #9801 v tuto chvíli v Innsbrucku chladne. Teď už zbývá jediné – vyrobit srdce, které mu dá zvuk.

bratri-grossmayrovi

Foto: Tomáš Brabec

Čtrnáctá generace zvonařů. Johannes a Peter Grossmayrovi

Lístky díky nim prodává Sparta i Smetanova Litomyšl. Česká firma tak buduje miliardový byznys

Technologii českého startupu Enigoo při prodeji vstupenek využívá třeba hokejová extraliga, evidenci lidí střeží i pro IKEM nebo porodnici.

Peter BrejčákPeter Brejčák

enigoo-nejeschleba-minStory

Foto: Enigoo

Tomáš Nejeschleba, ředitel Enigoo

0Zobrazit komentáře

Její služby využívá fotbalová Sparta, festival Smetanova Litomyšl nebo třeba zdravotnické zařízení IKEM. Díky české firmě Enigoo mohou organizátoři kulturních akcí, provozovatelé sportovišť i další společnosti zjednodušeně řečeno prodávat vstupenky a evidovat návštěvníky. První vlna pandemie přinesla ránu i jejímu byznysu, loni však už navzdory zavřeným provozovnám dokázala růst trojnásobně. A letos vyhlíží růst na miliardu korun.

Když si chcete koupit vstupenku na nějakou sportovní či kulturní akci, pravděpodobně vás napadnou velké portály typu Ticketportal či menší jako GoOut. Ty fungují jako přeprodejci vstupenek, byznys Enigoo se ale nachází jinde – pro firmy a organizace z pozice takzvaného technologického ticket operátora vyvíjí systém, který umožňuje prodávat vstupenky přímo.

Společnost vyrostla hlavně na sportu. Spolupracuje s hokejovou Tipsport extraligou nebo druhou nejvyšší hokejovou soutěží Chance ligou a mezi velké klienty řadí i fotbalový klub AC Sparta Praha. K nim se ale v posledních letech přidaly například kulturní akce Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl nebo Pražské jaro. Část byznysu přináší i několik zoologických zahrad a třeba i systém evidence zaměstnanců, který využil pražský IKEM, nebo systém sledující návštěvníky v porodnici u Apolináře.

Právě díky širokému záběru svého byznysu se Enigoo podařilo přežít první pandemický rok a loni už pokračovalo ve dříve nastoleném rychlém tempu růstu. V řeči čísel – v roce 2019 firma zaznamenala obrat 220 milionů korun, následně došlo k poklesu na 140 milionů, loni už rostla na 500 milionů a pokračuje nadále. Letos plánuje dosáhnout obratu ve výši jedné miliardy korun. Marže si přitom nyní udržuje v řádu desítek milionů korun.

enigoo-team-min

Foto: Enigoo

Tým firmy Enigoo

„Tržby se v roce 2020 snížily pouze o 44 procent. Zvládli jsme pokles omezit právě provozem na mnoha místech, zároveň ale rozsahem služeb a komplexností systémů, které poskytujeme – prodej na živě vysílané události, akreditační systémy, systémy evidence zaměstnanců či návštěvníků a podobně,“ vyjmenovává pro CzechCrunch Tomáš Nejeschleba, ředitel Enigoo. Díky tomu firma nemusela během pandemie propustit ani jednoho zaměstnance, a naopak nabírá nové.

Rostoucí byznys přitom začínal jako interní produkt v rámci společnosti Deep Vision se zaměřením na zakázkový vývoj softwaru a síťových technologií. Vznik služby pod původním názvem SportTicket podnítily potřeby a požadavky ze strany extraligových hokejových klubů, které měly problémy s prodlužováním permanentních vstupenek.

„Standardní bylo, že před každým zápasem playoff museli fanoušci chodit fyzicky na pokladnu a na své rezervované místo si kupovat zvlášť vstupenku. Pokud se klubu dařilo a postoupil do finále, museli lidé s permanentkou chodit na pokladnu třeba až dvanáctkrát během šesti týdnů. Nejen díky tomu jsme pochopili, že v této specializaci můžeme nabídnout alternativu ke klasickým portálovým přeprodejcům vstupenek a fanouškům i pracovníkům hokejového klubu ušetřit spoustu času na důležitější věci,“ přibližuje Nejeschleba.

Díky zvládnutí covidu jsme si posílili tržní status, protože někteří přeprodejci pandemii neustáli.

Takovým způsobem vzniklo dnešní Enigoo, které se do samostatné firmy z mateřské společnosti vyčlenilo před dvěma lety a funguje v modelu software jako služba (SaaS) na bázi ​​provize z objemu prodeje pořadatele, ale bez dalších vícenákladů. Nejeschleba jej z pozice ředitele vede poslední rok, kdy vystřídal zakladatele Deep Vision Petra Mazánka, v projektu se ale angažuje od jeho začátků.

„Zvládli jsme nejen přečkat období bez zásadních příjmů a recese, s důvěrou investorů jsme využili čas na akceleraci obchodu a vývoj produktu. Díky zvládnutí covidu jsme si posílili tržní status, protože někteří přeprodejci pandemii neustáli,“ říká Nejeschleba.

Jako přednost fungování Enigoo označuje, že všichni jeho klienti mohou využívat všechny části systému, a to bez ohledu na jejich velikost. Z tržního pohledu se chce firma vypracovat na technologicky nejvyspělejšího dodavatele vstupenkového systému – její ambicí tak není vytvářet portál s tisícovkou akcí, ale zaměřit se systémově tak, aby marketing vycházel od pořadatele, který si jej přizpůsobí po svém. Úplným základem je, že kontakty na návštěvníky jsou v majetku pořadatele.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Naši zákazníci jsou příklady, že prodej vstupenek na jejich akce by měl být primárně z jejich webu. Tam směřují i další důležité informace, včetně proma, dalších nabídek a podobně,“ říká Nejeschleba, který zároveň dodává, že pro Enigoo bude letošní rok hlavně velkou zkouškou zvládání růstu.

Do objemů prodeje totiž už firma nedává jen vstupenky, systémově se rozšířila i o další novinky – například merchandising, občerstvení (Smetanova Litomyšl nově nabízí se vstupenkami možnost nákupu menu), prodej vstupenek s lístky na dopravu (projekt Vlakem na hokej ve spolupráci s Českými drahami) a přes aplikace na sportovních utkáních třeba o donášku občerstvení na místo nebo vzkaz na kostku na stadionu.

„Nyní je mojí hlavní rolí zvládnout růst a akceleraci firmy spojenou s rozšířením týmu, stabilizaci nových procesů a postupně připravovat půdu pro zahraniční trhy a silné marketingové partnery,“ uzavírá Nejeschleba.

Každé dva týdny ukazujeme, co zajímavého se děje nejen v českých startupech.