Aby zachránil firmu, místo bytu vrazil miliony do nákupu bot. Po letech propadů konečně hlásí zisk
„Teď už se mi lépe spí,“ říká zakladatel výrobce ponožkobot Skinners Petr Procházka. A popisuje, jak jeho firma překonala problémové roky.
Poslední roky byly pro českého výrobce ponožkobot Skinners plné výzev. Značka měla kdysi jednu z nejúspěšnějších crowdfundingových kampaní v historii HitHitu. Covidový boom ale vystřídalo ochlazení poptávky a ukončení činnosti klíčového dodavatele. K tomu klesající prodeje dostaly firmu do ztráty, odešla spoluzakladatelka a sázka na nového ředitele se nepovedla. I když se druhý ze zakladatelů Petr Procházka stáhl z denního řízení a věnoval se designu a zavedení nové výroby, situace jej nakonec donutila se vrátit. A vyplatilo se. „Stroj je teď dobře promazaný,“ říká a pro CzechCrunch přibližuje, jakými peripetiemi byznys procházel.
Nejdřív však pohled na čísla. Zatímco v roce 2021 značka Skinners dosáhla obratu 137 milionů korun, v následujících letech klesla až pod hranici 40 milionů a v ruku v ruce s tím se dostala i do ztráty. Odrazila se ale ode dna, loni již obrat meziročně vzrostl o osmdesát procent na 69 milionů. A po třech letech firma podle svého zakladatele vykázala černá čísla, kdy její zisk dosáhl přibližně sedmi milionů.
„Když to shrnu, čísla máme dobrá, plán přeplňujeme a všechny marže jsou fajn. Základy firmy, od e-shopového řešení až po interní procesy, jsou solidní. Jsem také velmi spokojený s týmem a jsem vděčný za proaktivitu kolegů,“ shrnuje Procházka, jenž Skinners rozbíhal v roce 2015 společně s Michaelou Steinhauser. Ta se z firmy předloni stáhla, svůj podíl prodala Procházkovi a od nuly začala budovat kosmetickou značku Semoia.
Než abychom se honili za velkými obraty s nulovým ziskem, raději se snažíme mít zdravou marži.
Pro letošní rok mají Skinners v plánu pokračovat v růstu o 20 až 25 procent na obrat 85 milionů. „Nechceme to ale nějak extrémně přefukovat,“ říká Procházka a zdůrazňuje přitom opatrnost vzhledem k nepředvídatelnému geopolitickému dění, makroekonomickému vývoji, trhu e-commerce a nástupu čínských tržišť a jejich dopadům na spotřebitelské chování. „Raději rosteme pomalu, ale jistěji, což je teď známý trend. Než abychom se honili za velkými obraty s nulovým ziskem, raději se snažíme mít zdravou marži. V tom se nám daří být nad průměrem českého trhu,“ dodává.
Šestatřicetiletý podnikatel se přitom již před lety pokusil i kvůli zdravotním problémům z firmy stáhnout – sice ne z pozice majitele, ale mimo dennodenní řízení, kdy se věnoval i vývoji dalších produktů. Výsledkem jsou barefootové tenisky, podle Procházky teď boty tvoří asi polovinu obratu firmy. Celý proces jejich vývoje, výroby, kontroly a souvisejících činností měl spolknout asi dva roky práce na full-time dvou lidí. „Jen první model boty měl sedmnáct prototypů, než jsme ho pustili do prodeje,“ říká Procházka s tím, že se pak díky rozběhnuté výrobě mohl více vrátit do denního řízení.
„Z mého stáhnutí z firmy jsem nedělal odchod do důchodu,“ usmívá se s narážkou na Tomáše Čecha, zakladatele kosmetické značky Angry Beards, jenž se v jednatřiceti letech z „důchodu“ také vrátil svoji firmu nakopnout. Podnikatele navíc spojuje i Třebíč, kde mají obě firmy výrobu (kanceláře mají však Skinners v Brně).
„Když jsem rozjížděl byznys, dělal jsem to i s vidinou, že po letech budu moct dát ruce pryč, začít něco nového nebo věnovat čas sobě a rodině. Já se tím netajím ani do budoucna, jsem takový typický startupista, kterého baví rozjíždět nové věci,“ vysvětluje svoji motivaci Procházka. Když viděl, že operativu by zvládl místo něj dělat lépe někdo další, dávalo mu to prý smysl.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsV této oblasti ale ve Skinners narazili. „I když jsme vedení předávali člověku, který s námi byl deset let, úplně se to nepovedlo,“ vysvětluje zakladatel, proč se vrátil. „Včetně toho, že jsem do firmy musel nalít nemalé množství prostředků, se kterými jsem počítal na vlastní bydlení. Byly to vyšší jednotky milionů. Nakoupil jsem za to boty, aby firma mohla jet dál a fungovala. Šlo o velký risk, ale vyplatil se,“ pokračuje.
Jedny z nejdůležitějších kroků, do nichž se pustili, byla obměna týmu a zavedení procesního řízení. „Já tomu říkám, že jsme zavedli ‚no bullshit policy‘,“ popisuje Procházka. Výsledkem je, že ve Skinners už mají podchycený celý e-commerce proces daty – od akvizice zákazníků přes podíl nákladů a obratu, retenci a prokliky až po obchod a logistiku.
Dříve jsme se spoléhali na to, že uděláme skvělý produkt, který výsledky a všechno utáhne.
V desetileté firmě tak jde o výraznou změnu myšlení: „Dříve jsme se spoléhali na to, že uděláme skvělý produkt, který výsledky a všechno utáhne. To se nám dařilo, ale když k tomu nemáte odladěné procesy až po vracení zboží, na číslech se to podepíše. Teď už se mi lépe spí.“
Kromě loňských byznysových výsledků se prý změny pozitivně podepisují i na výkonu firmy v letošním roce. Během prvního kvartálu měla dosáhnout růstu o patnáct procent nad plán. „Pro nás ale bude klíčové druhé čtvrtletí, nemáme to jako jiné e-shopy, které se spoléhají na vánoční sezonu,“ říká Procházka, jenž ale se svým týmem musí bojovat s dalšími novými výzvami.
Zatímco ponožkoboty Skinners vznikají ve vlastní výrobě v Třebíči (do níž v posledních letech investoval 20 milionů korun ze svých zdrojů), v Portugalsku má zakázkovou výrobu kožených bot a dva modely plátěných letních bot nechává vyrábět v Číně. „Sice by je šlo vyrobit v Portugalsku, ale výsledná cena by byla stejná jako u kožených bot a to by si nikdo nekoupil,“ přibližuje Procházka. Objednaná zásilka zboží na jaro a léto z Asie ještě stihla proplout na lodi Hormuzským průlivem, kvůli válce v Íránu se ale na několik týdnů zasekla na letišti v Dubaji. „Už je ale v Česku,“ doplňuje.
Zatímco část své produkce Skinners prodávají zákazníkům přes e-shop napřímo (takzvaný D2C model), u další části spoléhají na obchodní partnery (B2B). „V přímém prodeji už ovoce sklízíme, tam jsme si to odmakali. Letošní rok bude spíš ve znamení B2B, kde ale všechno trvá mnohem déle kvůli objednávkovým cyklům,“ líčí podnikatel a přiznává, že o některé klienty nepečovali dostatečně dobře.
V tomto ohledu je jednou z novinek rozjíždějící se spolupráce s dalším českým výrobcem bot Vasky. Obě firmy spojil televizní pořad Jáma lvová, kde zakladatel Václav Staněk seděl jako dravý investor a Procházka hledal investici. Byť se před kamerami dvojice dohodla a plácli si na investici ve výši čtyř milionů korun výměnou za šestiprocentní podíl, deal zatím nebyl dokončen. Firmy ale již představily společný model bot a ponožkoboty i barefooty od Skinners je možné koupit v prodejnách Vasky.
„Získáváme data a uvidíme, jak se spolupráce vyvine dál,“ popisuje Procházka, jenž se místo vyjednávání dealu zaměřil na efektivitu vlastního byznysu. „Vizibilita v televizi nám pomohla, přišly i nějaké další investiční nabídky. Ale chceme mít primárně dobrá čísla, abychom za investory a potenciálními kupci mohli chodit se vztyčenou hlavou, a ne je prosit, abychom přežili,“ dodává.














