Růst největších technologických hráčů ze Spojených států je v posledním roce působivý. Přestože akcie díky dobrým výsledkům rostou de facto všem, jeden přece jen vyčnívá. Považte sami při výpisu, o kolik procent jejich akcie poskočily za posledních dvanáct měsíců: Apple 21 %, Amazon 69 %, Microsoft 49 %, Alphabet 53 %, Meta 156 %, Nvidia 214 %. Je vidět, že po těžším období je zpátky na koni Mark Zuckerberg a jeho impérium kolem Facebooku, nicméně ještě výše v oblacích se vznáší Nvidia v čele s Jensenem Huangem. Co stojí za raketovým růstem předního světového výrobce grafických karet a má to vůbec logiku?

Dlouhodobě je Nvidia známá zejména v herním průmyslu. Kalifornská technologická společnost toho však dělá mnohem více než jen grafické karty. Poptávku po jejích produktech zvýšily těžba kryptoměn či omezení během pandemie covidu, během níž si lidé zavření doma kupovali nové herní stroje. Největší boom však přišel loni, kdy akcie Nvidie v rámci kalendářního roku vzrostly o zhruba 240 procent. Tím se staly nejvýkonnější akcií v indexu a za pár týdnů letošního roku už stihly přidat dalších zhruba 50 procent.

I v tomto období můžeme pro ilustraci přidat tempo růstu dalších největších firem na amerických burzách, které sice taktéž dál stoupají, ale zdaleka ne tak rychle. Od začátku letošního roku vyrostly ceny akcií následovně: Nvidia 50 %, Amazon 12 %, Microsoft 10 %, Alphabet 5 %, Apple 0 %, Meta 33 %. Zuckerbergova společnost si dokonce připsala začátkem února burzovní rekord, když tržní hodnota firmy během jediného dne vyrostla o 200 miliard dolarů (asi 4,7 bilionu korun).

Ale zpět k Nvidii a tomu, co za jejím úspěchem stojí. V první řadě je třeba říct, že se Nvidia v posledních dnech probojovala na třetí místo v žebříčku nejhodnotnějších amerických veřejně obchodovaných firem. Při tržní hodnotě ve výši kolem 1,8 bilionu dolarů (v přepočtu 42,6 bilionu korun) předstihla Amazon i Alphabet, byť druhá jmenovaná firma si už stihla vzít třetí místo zpět. Před sebou už mají jen zatím nedostižné duo Microsoft a Apple, jejichž tržní kapitalizace se pohybují kolem tří bilionů dolarů.

Stejně jako v minulém roce i teď za vším stojí umělá inteligence. Nvidia kromě grafických karet navrhuje (záměrně nepíšu vyrábí, protože čipy vyrábí tchajwanská TSMC) mnoho dalších věcí. Její byznys se dělí na dva zásadní segmenty: gaming a datová centra. V gamingu jde o grafické karty GeForce a další produkty zaměřené na herní konzole a příslušenství, v rámci datových center se zase jedná zejména o grafické čipy a procesory pohánějící výpočty spojené s umělou inteligencí.

Zatímco v roce 2020 tvořil přes polovinu tržeb herní segment a datová centra jen necelých 28 procent, loni už podíl herního byznysu klesl na zhruba 34 procent a podíl datových center naopak vyrostl na více než 55 procent. Zejména v této oblasti dlouhodobě dominuje konkurenční Intel, který však začal mít před lety technologické problémy a zaspal ve vývoji. Jeho část tržní podílu tak začaly postupně přebírat AMD a Nvidia, a to zejména díky rostoucímu využívání AI. Nvidia dokonce před několika čtvrtletími v této oblasti Intel předstihla a stala se největším dodavatelem čipů.

Nvidia je zatím jediná, kdo dokáže vyrábět specializované supervýkonné čipy, využívané pro umělou inteligenci, jako je H100 nebo novější generace H200. Tyto čipy jsou potřebné pro trénink jazykových modelů a AI obecně. Používají je přitom všechny společnosti, které jsou v této oblasti lídry – Microsoft, Alphabet, Meta a Amazon. Cena jednoho čipu H100 se pohybuje mezi 25 tisíci až 40 tisíci dolary (590 až 940 tisíc korun) a právě skutečnost, že Nvidia ví, že velké technologické společnosti tyto čipy potřebují, jí dává možnost účtovat si za ně tak obrovské částky.

Za třetí čtvrtletí loňského roku, ve kterém již známe čísla, dosáhla Nvidia čisté marže kolem padesáti procent. To přitom zahrnuje i další méně lukrativní segmenty, jako jsou hry, profesionální vizualizace či automobilový průmysl. Je tedy velmi pravděpodobné, že v segmentu datových center má firma marži vyšší. Z každých dvou dolarů, které zde Nvidia vydělá, tak má extrémně vysoký čistý zisk minimálně jeden dolar.

Na jejích příjmech se velcí technologičtí hráči podílejí následujícím způsobem: Microsoft 15 %, Meta 13 %, Amazon 6,2 %, Alphabet 5,8 % a Dell 7,8 %. Tyto údaje potvrzují odhady, že Nvidia loni dodala zhruba 150 tisíc čipů H100 společnostem Microsoft a Meta a dalších 50 tisíc čipů společnostem Alphabet, Amazon a Oracle.

Před časem se také objevily informace, že umělá inteligence táhne i růst herního segmentu. Západní vlády totiž zavedly řadu omezení na vývoz čipů do Číny, která podle deníku Financial Times nakupuje od Nvidie počítače a grafické karty, jež pak rozebírá, aby získala alespoň některé čipy pro trénink umělé inteligence.

Zaslouží si však Nvidia takovou velikost? Své výsledky za čtvrtletí zveřejní příští týden a za předpokladu, že splní očekávání, by měla vydělat za posledních dvanáct měsíců zhruba třicet miliard dolarů. Při současné tržní kapitalizaci 1,8 bilionu dolarů se tedy kalifornská firma obchoduje za zhruba 60násobek ročního zisku. To je extrémně vysoká hodnota.

Pro letošní rok se však zisky odhadují na úrovni 52 miliard dolarů a pro rok 2025 dokonce na úrovni 60 miliard dolarů. Pokud by Nvidia splnila očekávání, ocenění by v tu chvíli bylo při současné valuaci poloviční, a to už by byla rozumná hodnota. Firma ale samozřejmě ještě nemá vyhráno. Přichází konkurence v podobě společnosti AMD, která před časem představila řadu čipů MI300 využitelných umělou inteligencí. AMD však očekává, že v roce 2024 za tyto čipy utrží jen zhruba dvě miliardy dolarů, což je mnohem méně než v případě Nvidie.

Své plány v této oblasti odhalil také Intel a trendem velkých technologických firem je, že se snaží vyrábět stále více komponentů vlastními silami. Například Apple se chce odklonit od Intelu a Qualcommu vývojem vlastních čipů. Nahradit Nvidii ale snadné nebude, zejména v krátkodobém horizontu, a zatím to vypadá, že společnost může dělat dál neohrožené kroky.