To, o čem se už nějakou dobu spekulovalo, je tady – americké ministerstvo spravedlnosti chce, aby internetový gigant Google prodal prohlížeč Chrome a omezil upřednostňování svého vyhledávače v systému Android. Tento návrh nyní dorazil k soudu s tím, že úřad by jím rád rozbil monopol Googlu v online vyhledávání a související reklamě. Pokud k tomu skutečně dojde, půjde o bez nadsázky historický krok.

Pokud soud návrhu vyhoví, bude to nejspíš znamenat, že Google bude nadcházejících deset let čelit přísné regulaci. Firma, jejíž jméno se stalo synonymem pro pátrání po informacích na internetu, aktuálně ovládá asi 90 procent trhu online vyhledávání a 95 procent v chytrých telefonech.

O tom, že k tomuto kroku se strany amerických úřadů dojde, se v poslední době hodně mluvilo, antitrustové řízení s Googlem přitom dává vzpomenout na podobou kauzu, kterou kdysi prošel Microsoft. V jeho případě ale vláda nakonec s požadavky na jeho rozdělení neuspěla.

Nové soudní dokumenty nyní dřívější návrhy na rozvolnění monopolu Google dále rozšiřují. Už ty ovšem gigant označil za radikální a tvrdil, že by poškodily americké zákazníky a podniky a otřásly by americkou konkurenceschopností na poli umělé inteligence. Společnost rovněž uvedla, že se odvolá. Na nové požadavky ministerstva spravedlnosti bude moci reagovat v průběhu prosince.

Americké ministerstvo spravedlnosti nicméně také požaduje, aby soud ukončil exkluzivní dohody, podle kterých Google platí společnosti Apple a dalším prodejcům zařízení miliardy dolarů ročně za to, že výchozím vyhledávačem na jejich tabletech a mobilních telefonech je právě ten od Googlu. Ten ale tvrdí, že jeho vyhledávač si získává uživatele díky své kvalitě. Argumentuje rovněž tím, že čelí silné konkurenci a že uživatelé mají možnost zvolit si jako výchozí vyhledávač konkurenční produkt.

Chrome je nejpoužívanějším prohlížečem pro surfování na internetu s tržním podílem přibližně 60 procent ve Spojených státech a s přibližně dvěma třetinami celosvětově. Pokud by vláda firmu k prodeji Chromu přiměla, byl by to historický zásah proti jedné z největších technologických společností na světě.

S využitím ČTK