Psal se rok 2014 a v americkém San Francisku se spouštěl nový startup, za kterým stál slovensko-americký podnikatel Rastislav Turek, jenž předtím působil jako bezpečnostní expert. Zároveň však pracoval na projektu Synopsi.TV, který fungoval podobně jako Shazam, ale místo hudby řešil video.

Nově vzniklá firma si dala za cíl vybudovat v principu jednoduchou, ale v praxi poměrně komplikovanou záležitost. Tehdy se ještě jmenovala Pexeso (dnes již jen Pex) a místo filmových fanoušků, pro které byla určena Synopsi.TV, cílila na filmová a hudební studia a vlastníky práv na audiovizuální díla. Za pomocí speciální technologie je totiž Pex umí analyzovat a porovnávat mezi sebou.

Pozná tak například situace, kdy někdo použil část filmu ve svém vlastním videu, udělal z něj animovaný GIF, nebo umístil písničku jako podkres vlastního videa. Stejně tak je možné nechat si vypsat všechny skladby, ze kterých se skládá remix. Shodu detekují algoritmy Pexu již od pouhé půl sekundy, stejně jako si dokážou poradit i se záměrnými poškozeními typu částečného ořezu videa či překrytí textem.

Na poli audia pak Pex podporuje i pokročilé metody hledání, jako je shoda melodie (například je tedy možné najít většinu cover verzí) či detekce mluveného slova, žánru hudby nebo speciálních zvukových efektů, jako je například exploze.

Pex tak v základu dělá něco podobného jako Google, tedy indexování obsahu, ale na poli audia a videa je podle jeho šéfa Rastislava Turka již na mnohem lepší úrovni. „V databázi máme otisky více jak 20 miliard různých skladeb a videí, které by uložené v původní velikosti zabíraly exabajty dat. Takto jsme již zpracovali přes 6 miliard hodin záznamů,“ říká Turek, kterému nikdo neřekne jinak než Rasty.

Vytváření otisků je technologie, která umožňuje pro účely porovnávání a vyhledávání zmenšit původní datový objem o několik řádů a místo originálních videí a hudby ukládat jen desítky kilobajtů na hodinu záznamu. I tak se však objem uložených dat pohybuje v extrémních číslech – například jen informace o zpracovaných souborech (jako je počet přehrání, název, atd.) dosahují velikosti kolem 100 terabajtů. Velikost úložiště se samotnými otisky je pak dokonce v řádu petabajtů.

Nad těmito technologiemi (a několika dalšími) buduje Pex své produkty. Prvním z nich je DRM, tedy Digital Rights Management (v češtině Správa digitálních práv). Ten umožňuje v podstatě komukoliv vytvořit si knihovnu audiovizuálního obsahu, který jej zajímá, a sledovat, na kterých online platformách je tento obsah dostupný – ať už jako prostá kopie, nebo jako součást nějakého dalšího díla, například remixu.

Zaměření na licencovaný obsah

Na DRM pak navazují Analytics, tedy nástroj, který dokáže přehledně analyzovat všechny informace o díle a jeho kopiích přes všechny platformy (například počet kopií nebo zhlédnutí v závislosti na platformě). Podporovaných platforem jsou dnes již desítky, včetně známých služeb jako YouTube, Vimeo, Reddit, ale i Instagram nebo Soundcloud.

Na podzim připravuje Pex spuštění další služby s názvem Attribution Engine, která míří na hned několik poměrně složitých cílů. Prvním je vybudování důvěryhodného katalogu licencovaného obsahu. Zde si mohou všichni vlastníci licencí bezplatně zaregistrovat svá díla, včetně specifikace toho, jak si přejí, aby se s nimi dále nakládalo.

Ještě v průběhu letošního podzimu pak Pex nabídne online platformám knihovnu, která bude schopna identifikovat licencovaný obsah v reálném čase a získat podrobné informace o vlastnících licencí a podmínkách užití. Platforma tak bude schopna rozhodnout, zda je možné nahrávaný obsah zveřejnit beze změny, případně nějak upravit, získat dodatečné licence, či v krajním případě zveřejnění zakázat. Právě na vývoj Attribution Engine hledá Pex nové lidi.

Ze San Franciska se startup již před lety přesunul do Los Angeles, aby byl blíž svým zákazníkům z hudební a filmové branže. Jako potvrzení správnosti tohoto kroku přišla v roce 2017 investice ve výši 7 milionů dolarů (165 milionů korun) od firem jako Universal Music Group, Warner Music Group či Susa Ventures.

To startupu otevřelo cestu ke knihovnám těch největších studií a také k cestě do vyšší ligy. Dnes má tým Pexu v americké pobočce desítky zaměstnanců a ze značně saturovaného pracovního trhu se začal koukat po mezinárodní expanzi, která by mu umožnila najít talenty i v jiných zemích, aniž by pro ně museli složitě řešit americká víza. Legislativa na tamním trhu se totiž změnila a získat pracovní vízum pro zaměstnance mimo Spojené státy je poměrně složité, často až nemožné.

„V Česku jsou jedni z nejtalentovanějších lidí, navíc doplňují specializace, které za oceánem často chybí,“ říká Turek, který se proto se svým týmem rozhodl k expanzi do České republiky. Pražské sídlo má sloužit jako jakýsi celoevropský hub, protože je poměrně jednoduché stahovat do Česka i lidi z okolních zemí. Vedením české pobočky byl pověřen Martin Hapl, technologický odborník, který zhruba 10 let působil na vedoucích pozicích v pražském technologickém startupu GoodData.

Je to jako při startu Googlu

Cílem Hapla a jeho týmu je v relativně krátkém čase v Česku najít až desítky lidí, které láká nejen na poměrně nadstandardní finanční ohodnocení, ale především na možnost podílet se na technicky zajímavém a náročném projektu. Množství zpracovávaných dat a rychlost, s jakou musí být systém schopný vyhledávat ty nejmenší shody, staví totiž před své tvůrce spoustu poměrně unikátních výzev.

Další motivací jsou pak i příležitosti, které se firmě otevírají s přicházející změnou přístupu ke copyrightu na jednotném digitálním trhu v Evropské unii. Podle čerstvě přijaté direktivy to nově budou online platformy jako YouTube nebo Facebook, kdo bude zodpovědný za zajištění licencí na veškerý obsah, který na ně nahrají uživatelé (a nejedná se o obsah čistě původní, tedy uživateli vytvořený). Právě pro tyto platformy je určený již dříve zmíněný Attribution Engine, neboť jim dokáže zajistit soulad se zákonem, který by se jinak zajišťoval jen velmi těžce.

Vývojáři v české kanceláři Pexu tak mají šanci být u vývoje jednoho z nejnáročnějších produktů současnosti, protože jak dodává Hapl: „Není to tak, že bychom v Česku zajišťovali jen nějaké podpůrné funkce pro americkou pobočku. Spolu s našimi kolegy v LA a Boulderu pracujeme dohromady na všech částech systému. Je to srovnatelné s tím, být při tom, když startoval Google – charakter produktu a jeho systémové nároky jsou velmi podobné.“

Go a C++ jako základ

V nové pražské kanceláři je aktuálně 10 lidí. Největší hlad je v Česku v rámci Pexu po C++ programátorech, kteří mají zkušenosti s vývojem high-performance algoritmů (nejlépe na poli audia či videa) nebo algoritmů pro indexaci a vyhledávání – ti vyvíjejí samotné jádro, tedy systém pro práci s otisky zpracovávaného obsahu. Stahování hudby a videa je aktuálně napsáno v Javě s tím, že tým pracuje na přepisu do jazyka Go. Právě pro Go, který je poměrně podobný jazyku C, hledá Pex vývojáře hned vedle zmíněné Javy.

Vzhledem ke své velikosti a náročnosti vývoje se v současné době Pex zaměřuje na najímání spíše seniorních vývojářů. To je další důvod, proč dává velký smysl, mít centrálu firmy v Los Angeles a ne v San Francisku. Životní náklady jsou totiž v San Francisku tak vysoké, že zaplatit byť jen juniorní vývojáře je velmi náročné.

„V zásadě přeplácíte Google, Facebook a spoustu dalších velkých firem. Navíc bych se nebál tvrdit, že i s podstatně vyšším platem je životní úroveň sanfranciského vývojáře nižší než v LA, a to kvůli tamním vysokým životním nákladům,“ poznamenává Hapl.

Byť Pex udržuje platy na velmi konkurenceschopné úrovni, není to to hlavní, čím by chtěl oslovovat zájemce o práci. „Snažíme se najít lidi, kteří oceňují výzvy, jež tento projekt přináší, nebo takové, kterým je blízké to, co děláme. Také si dáváme záležet na tom, abychom nabírali lidi, jež nás nějakým způsobem obohatí, přinesou zajímavou životní zkušenost, mají zajímavé hobby, a podobně. Rádi bychom dosáhli co největšího podílu žen vývojářek,“ popisuje Hapl, na co se zaměřují při vyhledávání nových kolegů.