Před pár lety si Dita Hommerová ze Západočeské univerzity v Plzni sedla ke stolu s jedním německým děkanem. Spojovalo je nejen akademické prostředí, ale i to, že pocházejí z česko-bavorského příhraničí – regionu, který zápasí s ekonomickou slabostí a nedostatkem kvalifikovaných lidí. Otázka, kterou si položili, byla jednoduchá: „Co můžeme udělat, aby se to změnilo?“ Přitom v kraji, kde jsou univerzity s firmami propojené víc než kde jinde, byla odpověď nasnadě: vytvořit studijní program šitý přímo na míru potřebám místních podniků.

Rozeslali proto do firem dotazníky, aby zjistili, kam chtějí v příštích letech směřovat. O měsíc později sice udeřil covid a paralyzoval hospodářství, přesto se jim sešly dvě desítky odpovědí – a ty se z 90 procent shodovaly. „Zjistili jsme, že trh zoufale potřebuje absolventy, kteří v sobě spojí technické a ekonomické vzdělání. A to byl základ pro náš čtyřletý bakalářský obor Management and Digital Technology, který ZČU akreditovala v červnu roku 2024,“ říká docentka Hommerová pro CzechCrunch.

Řeč je o anglicky vyučovaném interdisciplinárním oboru, který v českém prostředí těžko hledá konkurenci. Důvodů je hned několik. Jde o takzvaný double degree, takže absolventi získají diplom jak z univerzity v Plzni, tak od vysoké školy v bavorském Weidenu. Na výuce se podílejí tři fakulty najednou – ekonomická, strojní a aplikovaných věd. A součástí studia jsou dvě půlroční praxe na plný úvazek v jedné ze 21 partnerských firem. „Z většiny jde o české dceřinky německých společností,“ vysvětluje Hommerová.

Myšlenka programu s kapacitou 40 lidí je tedy poměrně přímočará: vychovat kvalifikované lidi pro region a dát jim reálný důvod v něm zůstat. I proto dostávají během střídavého studia v Chebu a Weidenu základy češtiny nebo němčiny. Díky půlročním praxím si je navíc místní podniky často „zaháčkují“ ještě před dokončením školy. To potvrzuje například Nikola Tvarůžková, která již absolvovala stáž v německém logistickém gigantu DHL, pod nějž v Česku spadá třeba zásilková služba PPL.

Tvarůžková se přitom do programu přihlásila až víceméně na poslední chvíli. Dlouho hledala možnost studovat v zahraničí a v angličtině, navíc se rozhodovala mezi více školami. Zvolila ale nakonec Management and Digital Technology a následně si vybrala stáž právě v DHL, kde nejprve bez nároku na honorář pracovala jako video editorka a kameramanka. „Později mi však sami od sebe řekli, že by jim přišlo blbé mi nic nenabídnout, a začali mě platit,“ usmívá se.

Foto: ZČU

Docentka Dita Hommerová ze Západočeské univerzity v Plzni

Co ji zpočátku překvapilo, bylo rychlé korporátní tempo, se kterým se v životě setkala poprvé. „Všude se něco děje, je tam hluk, věci se řeší hrozně rychle. Ale zvykla jsem si během týdne,“ líčí. Její plány do budoucna jsou zatím otevřené – chce pokračovat i na magisterské a doktorské studium, nebrání se ovšem ani jiným oborům. Baví ji totiž široký záběr od počítačů až třeba po biologii mozku. „Času na rozhodnutí mám dost,“ dodává.

Pro Elišku Hrkalovou byl už teď program ZČU obrovským kariérním skokem. Přitom se k němu dostala trochu oklikou, protože na střední škole studovala zdravotnictví a maturovala jako masérka. Nakonec ji ale zlákalo zahraničí a fakt, že to do německé školy má jen 45 minut cesty, což jí vyhovovalo. „Nechtěla jsem na klasický Erasmus někam daleko. Doma mám dva koně, o které se starám,“ popisuje s tím, že pro ni studium v angličtině vzhledem k roku strávenému ve Spojených státech nepředstavuje bariéru.

První praxi absolvovala ve firmě Abydos z Chebska, která se zabývá povrchovými úpravami a zušlechťováním kovů. Věnovala se zde technologiím či digitalizaci interních systémů, a přestože měla být odměna původně jen na domluvě, dostávala pravidelný plat. A co víc? „Chodila jsem pravidelně na meetingy, kolektiv byl perfektní. Dokonce mi řekli, že na mě počkají těch pár let, než dostuduji, a že chtějí, abych se vrátila,“ pochvaluje si Hrkalová, která už prý má jasno, že v tomto oboru chce zůstat.

Zatímco obě studentky mají zkušenost z Německa i první stáže za sebou, středoškoláci Václav Maxa a Jaroslav Kruml teprve stojí na startovní čáře. Aktuálně je zaměstnává hlavně blížící se maturita a přijímačky, motivaci mají nicméně jasnou. „Dva semestry praxe ve velkém podniku mladý člověk jako já jen tak nezíská. Do budoucna je to obrovská výhoda. A studium v angličtině beru jako příležitost k dalšímu rozvoji mých jazykových dovedností,“ očekává Maxa.

Kruml se pro změnu těší spíše na zlepšení své němčiny. „Když se člověk dostane přímo do Německa, nemá jinou možnost, než ten jazyk používat. Navíc chci zažít něco dlouhodobějšího, než je Erasmus,“ tvrdí. Výběr konkrétní firmy pro budoucí praxi plánují oba řešit až v průběhu studia. Nejdřív je čekají přijímačky, které se skládají z motivačního dopisu, posouzení známek z předposledního ročníku na střední škole a také z ústního pohovoru v angličtině.

Projekt od začátku podporují hospodářské komory na obou stranách hranice, Plzeňský a Karlovarský kraj či německá Horní Falc. Klíčovou roli sehrál také česko-bavorský dotační program Interreg, díky němuž studenti neplatí školné, které by jinak u anglického vyučování činilo téměř 100 tisíc korun ročně. „V Německu, o 30 kilometrů dál, jsou studijní programy v angličtině zdarma. Doufáme, že do budoucna by tomu tak mohlo být i u nás, kdyby je financovalo ministerstvo školství. Je to ale běh na dlouhou trať,“ uzavírá Dita Hommerová.