Ani válka je nezastavila. Investice se vracejí na Ukrajinu, startup Finmap sahá na milion dolarů

Jak slíbili, narukovali. I tak mají pro zemi nejen zakladatelé Finmapu velkou hodnotu především jako fungující byznys. Investoři už jim věří.

finmapInsider

Foto: Finmap

Oleksandr Solovej, Dmytro Dubilet a Ivan Kaunov, spoluzakladatelé Finmapu

Kdyby dříve přemýšleli o tom, kde budou letos v červenci, bylo by to celkem jednoduché spočítat. Stejně jako předchozí měsíce růst o dalších deset procent, vstup do nových zemí včetně Česka, opět rozšiřování týmu a noví zákazníci. Jenže Finmap je ukrajinský startup, což znatelně změnilo plány. Ivan Kaunov, jeden ze spoluzakladatelů, se stal součástí ozbrojených složek a chod firmy se na několik týdnů hodně zpomalil. I tak teď hlásí, že má rozjednanou investici ve výši jednoho milionu dolarů.

„Před dvěma týdny jsme fundraising zahájili a už máme přislíbené téměř všechny peníze. Naše ukazatele jsou docela atraktivní, pokračujeme ve škálování,“ popisuje Aleksandr Solovei, druhý spoluzakladatel a šéf Finmapu. Těchto v přepočtu více než 24 milionů korun má být konvertibilní forma investice. A protože smlouvy nejsou kompletně podepsány, kdo firmě peníze posílá, zatím nepřibližuje.

Je to jen začátek, takzvané překlenovací kolo, které startup posouvá dál. „Pomůže nám dostat se na ta čísla, se kterými můžeme spustit investiční kolo série A,“ přibližuje Solovei. To plánuje uzavřít během prvních měsíců příštího roku.

Finmap je startup, do kterého investovali i Češi. Nabízí platformu, díky které získávají firmy přehled o penězích a jejich tocích uvnitř společnosti a ještě na začátku letoška se úspěšně rozšiřovala po Evropě. Právě investice, mimo jiné od tuzemských Presto Ventures, měla Finmapu pomoct vstoupit i do Česka.

Jenže během prvního měsíce války klesly tržby třikrát. A počet nových registrací rovnou pětkrát. Firma se mimo jiné začala účastnit technologického odboje, ale pracovala i na tom, aby fungovala dál. Zdejší investoři týmu nabídli možnost se přestěhovat, zakladatelé ji ale nevyužili. Hodiny před začátkem války dokonce řekli, že pokud bude třeba, sami narukují. Konkrétní zapojení Kaunova i dalších teď z bezpečnostních důvodů nepřibližují.

finmap

Foto: Finmap

Aleksandr Solovei, spoluzakladatel a CEO Finmapu

Přes to všechno se firma nezastavila. Jen v Česku, kam společnost ještě před válkou plánovala vstoupit, si už našla více než dvacítku společností, které její produkt využívají. Říká, že jsou to zatím malá čísla: pro jistotu postupuje pomalu a opatrně.

Firma kromě toho vstoupila do Polska, Španělska, Turecka, Kazachstánu, Estonska i Lotyšska. Plánuje expanzi do Jižní Afriky. Do každé země přitom musí trochu svůj produkt upravit pro specifické místní podmínky.

Situace, ve které se firma ocitla, není ojedinělá. A stejně tak není velkou výjimkou ani skutečnost, že investory stále zajímá.

Optimistický scénář. A ten druhý

Ještě nedávno optimistický scénář pro Ukrajinu předpovídal, že export technologického sektoru (tedy služby, které zdejší odborníci dodávají do zahraničí), dosáhne v roce 2025 celkem 16,8 miliardy dolarů. Loni přitom čítal „jen“ 6,8 miliardy dolarů. Takové číslo ovšem znamenalo, že proti předchozímu roku průmysl vystoupal o více než třetinu.

A ještě výrazněji je růst vidět při shrnutí čísel za poslední tři roky. Během té doby se vývoz odvětví více než zdvojnásobil a počet specialistů narostl o polovinu. Tato čísla a veškeré predikce kompletně zastavila válka. „Ale navzdory jí a celkové recesi ekonomiky se IT sektor stal jediným, který od února vzrostl o 27 procent,“ říká Veroslava Novosilnaya a odkazuje na veřejné statistiky.

Novosilnaya je ředitelka a zakladatelka PR agentury, která se stará o technologické firmy, a zároveň zakladatelka technologické komunity pro ženy fungující i mimo Ukrajinu. Nepopírá, že mnohé projekty se na nějakou dobu zasekly. Uvádí, že téměř devět z deseti společností se potýkalo buď s úplným zastavením práce, nebo se ztrátou zakázek. A investoři během prvních měsíců války své investice do ukrajinských firem výrazně omezili. „Pokud je rovnou nestopli,“ dodává.

Novosilnaya

Foto: Veroslava Novosilnaya

Veroslava Novosilnaya, zakladatelka PR agentury Slova a ženské tech iniciativy

Posléze se ale odvážili. Novosilnaya hovoří například o penězích, které v posledních měsících získaly startupy PeopleForce nebo GoSolo. Prvně jmenovaný řeší automatizaci HR a náborových procesů a ve 14 zemích se v něm firmy starají o víc než 60 tisíc zaměstnanců. V květnu přilákal investici od polského fondu Pracuj Ventures. GoSolo umožňuje jednoduše založit firmu v Británii a ač má startup sám nepřekvapivě na ostrovech sídlo, založil ho Ukrajinec Dima Pimakhov. I tato firma před třemi měsíci oznámila seedovou investici, a to v hodnotě 800 tisíc liber.

„Investoři jsou rozhodně mnohem obezřetnější,“ přiznává Solovei. Jednoznačně je podle něj problémem především skutečnost, pokud startup působí pouze na Ukrajině. „Ale pokud z Ukrajiny jsou a působí mimo ni – a dokonce i ve chvíli, když velká část nebo skoro všichni z týmu firmy fyzicky na Ukrajině nejsou –, ta situace je téměř stejná jako před válkou,“ myslí si. Není sám.

Předválečný dril

WeSoftYou je firma, která vyvíjí webové a mobilní aplikace a řeší jejich bezpečnost. Postup, jak řešit takto extrémní krizové situace, sestavili ve skutečnosti už v roce 2014, tedy při anexi Krymu. Nazvali ho Plánování pokračování byznysu a zahrnuje informace o tom, jak je třeba přemístit pracovníky, připravit evakuační plány, informovat klienty, ale třeba ještě dávno před krizovou situací pravidelně instruovat zaměstnance o nouzových postupech a možnostech.

Když válka začala, okamžitě nasedli na svůj program, jak zachovat provoz. Zajistili zaměstnance a jejich přesun, stejně jako všeho potřebného vybavení. Řešili možnost stabilního připojení. Cílem bylo ukázat se jako pro klienty spolehlivá firma. Provoz zvládli obnovit za dva dny. Služby dodávali stále.

„Nemá smysl popírat, že válka ovlivnila startupový ekosystém,“ přitakává Maksym Petruk, šéf a zakladatel společnosti. A myslí tím nejen Ukrajinu. „Počet investičních kol se v prvním týdnu války snížil na polovinu. Podnikatelé teď snížili svou aktivitu. Ale ukrajinské prostředí s venture fondy funguje dál,“ říká. Myslí si ale, že firmy už prokázaly, že válka nemá na efektivitu práce tak obrovský vliv, jak se investoři báli.

Petruk

Foto: WeSoftYou

Maksym Petruk, zakladatel WeSoftYou

Něco přeci firmy musely změnit. Finmap zároveň s geografickým rozšiřováním vytvořil oddělení manažerů pro jednotlivé země a změnil svou organizační strukturu, aby posílil vrcholový management, druhou úroveň po vrcholových manažerech. Spolu s růstem firmy najímá zahraniční pracovníky a řeší znalost angličtiny napříč týmem. Klade důraz na multitasking specialistů. A zaměřil se na zvyšování morálky zaměstnanců, úroveň jejich spokojenosti se prý navzdory válce a nutnému stěhování zvýšila.

I s mnoha opatřeními se ne každé firmě podařilo obnovit metriky tak, jak by bylo ideální. Nahoru se po prvotním šoku snaží vyšplhat všichni. Zatímco v prvních měsících války potřebovala finanční podporu prakticky každá firma, teď se poptávka po jejich službách obnovila o 40 až 50 procent. Pomáhá tomu hlavně oblast IT – tedy ta, ve které se velká část startupů uplatní.

Hlavně fungujte

Pro ty šťastnější, mezi které se řadí Finmap, byl únor a březen hluchým místem v příjmech a aktivitách, které tým plánoval. „V tuto chvíli jsme už metriky, které jsme měli před válkou, obnovili,“ říká Solovei.

Na konci května firma měla o osm procent vyšší pravidelné příjmy než na začátku války. „Tedy vlastně jsme je navýšili,“ dodává pak. „Pokud jde o další čísla, provádíme aktivní expanzi. Přepočítali jsme naši uživatelskou základnu a zjistili jsme, že naši zákazníci jsou ve více než 50 zemích. To je pro naši společnost skvělé číslo,“ doplňuje.

„Hlavní věc je, co nám řekl prezident – jestli můžete fungovat jako firma, prosím, udělejte to,“ přibližuje Solovei. Jeho slova podnítila mnoho lidí k tomu, aby i ti, kteří museli z některých míst utéct, začali jinde nanovo. „To je na malých firmách skvělá věc. Majitel malého projektu bude podnikat vždycky. Pokud dnes něco dělá, může zítra začít s úplně jiným projektem, ale podnikat prostě může,“ říká.

Iva Brejlová

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.

Osoba, které se technologie a startupy vetřely do soukromého i pracovního života. Od té doby jimi žije.