Když se objevil první trailer Bodu obnovy, nevěřili jsme svým očím. Domácí filmaři lákali na Matěje Hádka a další české herce v kulisách, které připomínaly ikonu sci-fi žánru – Blade Runnera. Snímek režiséra Roberta Hloze vyvolal velká očekávání, ale i obavy. Nyní Bod obnovy dorazil do kin. A můžeme říct, že tu zase máme český film, který se stoprocentně vyplatí zhlédnout na velkém plátně.

Bod obnovy jsme vyhlíželi se smíšenými pocity. Jeden se bál toho, že půjde o laciné nic s pár vyleštěnými scénami. Druhý, že to bude Kriminálka Kyberanděl, tedy obyčejná detektivka jako z televizních obrazovek, akorát ve futuristickém hávu. Jenže jsme dostali plnokrevné sci-fi, které sice není bez chyb, ale celkově (a především na české poměry) šlape výborně.

Už režisér Robert Hloz v nedávném rozhovoru pro CzechCrunch říkal, že nechce, aby jeho film byla ostuda. Aby se jen neřeklo, že tam bylo pár pěkných záběrů. A že navzdory nehollywoodskému rozpočtu necelých padesát milionů korun chce, aby jeho dílo bylo vizuálně působivé. Povedlo se. Hávu odpovídá i náplň: v Bodu obnovy se ocitneme v budoucnosti, kde mají lidé právo na plný život. To znamená, že když budou pravidelně zálohovat svou osobnost, v případě předčasné smrti je vědci dokážou přivést zpátky k životu. Jak už to tak ale bývá, na promyšlenou vraždu jsou i technologie krátké.

Do toho vstupuje detektivka Em Trochinowská v podání neokoukané Andrey Mohylové, která případ vraždy dostane na starost. Rozjede se tak trochu klasické vyšetřování, to ale záhy naruší znovuzrození postavy, jež se však zpátky mezi živé vrátit neměla. Samotný příběh Bodu obnovy nepřekypuje originalitou, ale natočený je velice slušně a rozplétání zápletky funguje. Což si přiznejme, není u domácí filmové tvorby vždy pravidlem.

Bod obnovy si vystačí s desítkou výraznějších postav, ale že je takto komorní, vám dojde až při pohledu na jména herců v závěrečných titulcích. Na pár místech sice dialogy zašustí papírem, ale ve výsledku je to kompetentní, dospělé krimi. Svůj futuristický svět navíc tvoří uvěřitelně, přirozeně a poctivě i v náznacích, a ne jen velkolepými záběry na neobvyklé budovy, jak jsme se původně báli. Nikdo vám do hlavy necpe (nebo jen velmi málokdy) pseudotechnologická vysvětlení vědeckofantastických konceptů.

A i když (díky za to!) na nich Bod obnovy nestojí, kulisy kyberpunkové Prahy jsou jeho velkou devízou – našemu hlavnímu městu tohle pojetí sluší a není nijak násilné. Kdo si pamatuje aféru kolem návrhu knihovny architekta Jana Kaplického, ocení, že v Praze roku 2041 stojí. Jindy zase sledujete Národní divadlo v obležení gigantických mrakodrapů. Pak budete s přáteli v kině tipovat, jakou trikově vylepšenou část města zrovna na plátně vidíte. Načež se scéna změní a před vámi se rozprostřou nekonečná pole solárních elektráren a Bod obnovy opravdu evokuje impozantního Blade Runnera 2049.

Vizuál se prostě povedl a odkaz na budoucnost se prolíná celým filmem včetně každodenních detailů. Snad jen ty noviny až moc připomínají Denního věštce z Harryho Pottera. Vynahrazují je ale kyberneticky vylepšené zuby, jež v podsvětí kromě kousání slouží i k velice neotřelé komunikaci.

Samozřejmě příběh o velké korporaci, ve které není všechno takové, jak se prezentuje navenek, jsme už viděli. Stejně tak postavy, jež jsou občas napsané podle šablony. Ale ne v českém filmu, dvojnásob ve sci-fi. Zpočátku si taky možná budete muset na herce, které jste zvyklí vídat třeba v televizi, zvyknout v novém pojetí. Přijde to ale rychle a vy se pak budete moct spokojeně dívat.

A za to, že to takhle funguje, je potřeba Bod obnovy opravdu znovu pochválit. Někdy je sice zkratkovitý a příliš schematický, pozitiva ale převažují. A jelikož jde o sci-fi, najde se v něm i místo pro chytré etické otázky. Co víc chtít? Čili – jestli nemáte plán na víkend, běžte na Bod obnovy do kina.