Od začátku roku v Česku oficiálně běží očekávaná digitální identita, služba, jež má ambici zásadním způsobem digitalizovat vztah zákazníka s firmami či státní správou a pomoci v modernizaci celé země. Příklady zejména ze severu Evropy ukazují, že k tomu digitální identita může přispět, a v Česku se objevují první vlaštovky.

„Do konce roku 2021 bude mít BankID spouštěné deset největších bank v České republice pro více než 95 procent online bankovních klientů,“ předpovídá Jan Blažek, ředitel společnosti Bankovní identita. Právě ta stojí za BankID a nabízí jednotné řešení pro uzavírání smluv mezi poskytovateli bankovní identity, tedy bankami a soukromými firmami.

S nasazováním BankID pomáhá například tuzemská technologická společnost Trask, jejíž výkonný ředitel pro strategické inovace Jan Antoš očekává, že letos začnou služeb bankovní identity využívat první desítky firem. „Předpokládáme, že se BankID stane celkem běžnou součástí našeho online chování a bude využíváno relativně běžně – obdobně jako internetové bankovnictví,“ říká.

Právě Jan Blažek z Bankovní identity, a.s. a Jan Antoš z Trasku odpovídali ve společném rozhovoru pro CzechCrunch na to, jak to aktuálně s rozšiřováním BankID vypadá, jaké banky už službu nabízí a co přinese zákazníkům. Jeden z často zmiňovaných benefitů je méně časté navštěvování poboček a vyřizování věcí na dálku. I to BankID umožní.

Ze kterých odvětví mají firmy největší zájem o napojení na BankID?
Jan Antoš: V tuto chvíli BankID poptávají firmy povinné podle zákona o prevenci praní špinavých peněz, což jsou hlavně banky a splátkové společnosti. Dále společnosti, které digitalizují svůj vztah se zákazníkem, což je například prodej služeb online či obsluha zákazníků online. To jsou hlavně pojišťovny, prodej energií nebo utilit a telefonní operátoři. Obecně se na nás ale obrací velká řada společností z různých oblastí na trhu.

Jak konkrétně chtějí využívat služby bankovní identity?
Jan Antoš: Ze studií proveditelnosti jsme identifikovali desítky různých typů využití. V každé vertikále se to trochu liší. Zřejmé využití je identifikace a ověření nových zákazníků při prodeji produktů a služeb, dále přihlašování do samoobslužných portálů. Méně zřejmé situace jsou řešení plných mocí, ověřování dodavatelů nebo zprostředkovatelů, autorizace různých rizikových operací a změn ve službách, autorizace před výplatou různých plnění v pojišťovnách a tak dále. Nejlepší postup je projít si postupně celou společnost a najít přesně ta místa, kde BankID může nejlépe pomoci, tedy s nejnižšími náklady a největším benefitem.

Jan Blažek: Spektrum využití je opravdu široké a někdy jsme i překvapeni, jakým inovativním způsobem chce zákazník služeb BankID využívat. Nejčastěji se jedná o vzdálenou identifikaci zákazníka a jeho tzv. digitální onboarding za účelem prodeje služeb, tj. náhrada návštěvy pobočky, a to i včetně digitálního podpisu.

Foto: Trask

Jan Antoš, výkonný ředitel pro strategické inovace v Trasku

Jak vlastně implementace probíhá? Je celý proces časově náročný?
Jan Antoš: Vlastní napojení je relativně přímočaré. Máme už implementovaný konektor, který lze nasadit v řádu dnů. Integrace do procesů společnosti je ta složitější část. Na základě minulých projektů ale víme, že se dá celé napojení realizovat za jeden měsíc. V obvyklých případech to budou řádově jednotky měsíců, protože společnost musí často upravit svoje procesy a produkty, aby výhod BankID plně využila.

A jak je nasazení BankID náročné finančně? Kolik to stojí firmy a kolik to bude stát uživatele?
Jan Blažek: BankID je digitální produkt a náklady na jeho zavedení závisí na samotné úrovni digitalizace firmy, která jej chce využívat. Pokud už například proces vzdálené identifikace používá, pak je to pouze nahrazení metody a náklady jsou v řádu statisíců. Pokud firma digitalizací prochází nebo se na ní teprve chystá, pak mohou být náklady vyšší.

Jak je nastavená cenová politika na straně bank, respektive Bankovní identity, a.s.? Jde o pokrytí nákladů bank, nebo na tom bude nějaká ze stran vydělávat?
Jan Blažek: Akcionáři společnosti se jednoznačně shodli, že účelem společnosti je zejména podpora podnikání a digitalizace v České republice. A tomu odpovídá i cenová politika, která směřuje na tzv. černou nulu, tj. pokrytí nákladů. Pro stát tuto službu banky poskytují zcela zdarma.

Lidé mají obavu z toho, že využíváním BankID budou třetím stranám vyzrazovat citlivá data. Jaké údaje o klientech dá vlastně banka k dispozici?
Jan Antoš: Bankovní identita poskytuje několik služeb, které se liší rozsahem dat – od pouhého předání jména a příjmení až po plnou sadu údajů pro potřeby ověření podle zákona. Plná sada obsahuje například kontaktní a trvalou adresu, datum narození, rodné číslo, místo narození, číslo a platnost občanského průkazu, číslo bankovního účtu, e-mail, telefon. Klient ale vždy vidí, která data budou třetí straně předána a musí k jejich předání dát souhlas. Pokud s rozsahem dat nesouhlasí, může označit, že se mají předat pouze některé informace, nebo dokonce žádné. Typicky ale společnosti budou vyžadovat jejich omezenější sadu i proto, že služba je pro firmy zpoplatněna podle rozsahu dat. Nikdy se nepředávají data bankovního charakteru (zůstatky na účtech, prováděné transakce atd.).

Nehrozí, že by mohlo snáze dojít ke zneužití přihlašovacích údajů do banky, pokud je lidé budou zadávat na několika místech?
Jan Antoš: Přihlašovací údaje do bankovnictví budou lidé zadávat vždy a pouze na stránkách bank. Proces identifikace přes bankovní identitu vždy zahrnuje přesměrování prohlížeče uživatele na stránky jeho banky, kam uživatel zadává svoje autentizační data. Soukromá společnost nemá přístup k zadávaným informacím (jméno, heslo) ani neví, pomocí jakých faktorů byla autentizace provedena (SMS, smart klíč v telefonu apod.). Uživatelé si budou muset hlídat, zda zadávají svoje přihlašovací údaje pouze do stránky banky a komu udělují právo získaná data zpracovat. Postup u bankovní identity je shodný jako při platbě přes platební tlačítka bank v e-shopech (také dochází k přesměrování do bank a následné autentizaci) nebo při využití PSD2 služeb.

Kolik bank už má dnes bankovní identitou spuštěnou? Hrozí, že se některé banky v Česku nepřipojí?
Jan Blažek: Aktuálně nabízíme služby dvou bank, České spořitelny a ČSOB, v průběhu června se napojí další tři banky – Air Bank, Komerční banka a Moneta – a poté další čtyři. To znamená, že do konce roku 2021 bude mít BankID spuštěné deset největších bank v České republice pro více než 95 procent online bankovních klientů. O zapojení do projektu diskutujeme i s dalšími bankami a zatím nevím o žádné, která by se do projektu neplánovala zapojit.

Může se stát na straně firem do budoucna z nasazení BankID konkurenční výhoda, nebo to pro zákazníky nebude tak zásadní benefit?
Jan Blažek: Já považuji služby digitální identity za natolik klíčové a ve své podstatě infrastrukturní, že v současném i budoucím digitální světě se firma bez jejich používání neobejde. A to nám ukázala i situace s COVID-19.

Kromě bankovní identity existují i jiné způsoby, jak se občané mohou identifikovat v online světě (např. Moje ID, eObčanka). Jak velká je šance, že se bankovní identifikace bude využívat více?
Jan Antoš: Velká, protože ji má velká část populace už zřízenou. Navíc si heslo do banky většinou pamatujeme, protože ho využíváme relativně často. Např. pro získání MojeID musí lidé podstoupit složitou proceduru, aby tento identitní prostředek získali. Bankovní identitu ale mají vyřízenou, stačí ji použít. Svým způsobem je tato situace selháním státu, protože systém měl být nastaven tak, aby stát vydával k občankám i státní identitu, která je pro všechny povinná stejně jako vyřízení občanky a která navíc je jednoduchá, dostupná a široce používaná.

Zákon o bankovní identitě se přitom nedávno stal zákonem roku. Je možné, že bankovní identita teď bude nějaký mezikrok ke státní identitě?
Jan Blažek: I stát je dnes vydavatelem prostředků elektronické identity, kterou je možné využívat právě ve veřejné správě. Výhoda bankovní identity je v tom, že už ji v podstatě každý má a umí ji používat, ale určitě to nepovede ke vzniku nějaké jednotné státní identity.

Foto: Bankovní identita

Jan Blažek, ředitel společnosti Bankovní identita

V čem vidíte úskalí využití BankID v praxi?
Jan Antoš: Komplikace spočívá především v úpravě produktů a služeb tak, aby mohly fungovat online a BankID využívaly. Digitalizace procesů a distribuce je oblast, která může trvat ve firmě poměrně dlouho. A dokud například nedokážete celý proces dokončit online a stejně musí zákazník dorazit na pobočku, tak využití BankID nepřinese očekávaný benefit. Takže využití BankID uvidíme nejdříve u těch firem, které v digitalizaci postoupily nejdál – ty ostatní mohou mít zpoždění klidně i několik let.

Sám jsem si bankovní identitu vyzkoušel například při nedávném sčítání lidu. Kde všude ji už dnes mohou uživatelé potkat v praxi?
Jan Blažek: V soukromé sféře můžete BankID v tuto chvíli využít již u desítky firem a budou rychle přibývat další. Jednáme s více než stovkou firem a řada z nich je před podpisem či ve fázi implementace. Konkrétně si BankID již nyní můžete vyzkoušet například při sjednání životního pojištění u pojišťovny Simplea, pro ověření se před podáním žádosti o hypotéku u Hyponamiru.cz, k registraci pro získání nabídky optimálního dodavatele energií parc4you.cz, pro využití vzdáleného podpisu s DigiSign nebo k ověření se u Wood & Company a dalších firem. V dalších dnech a týdnech to bude například Pražská plynárenská, Golem finance, ale i Sazka a další.

Jak rychlý rozvoj bankovní identifikace u nás očekáváte?
Jan Antoš: Očekáváme, že tento rok začnou bankovní identitu využívat desítky společností. Předpokládáme, že se BankID stane celkem běžnou součástí našeho online chování a bude využíváno relativně běžně – obdobně jako internetové bankovnictví. Je otázka, jestli se tak stane do dvou let nebo trochu později. Je ale důležité připomenout, že dostupná důvěryhodná online identifikace umožní řadu inovací. Dnes se musím pro spoustu úkonů někam dostavit fyzicky, což pomocí bankovní identity odpadne. Vzniknou i nové produkty, které dnes nebyly možné. Řada procesů se zjednoduší, lidé tak ušetří spoustu času a nakonec i nákladů spojených například s cestou autem či autobusem.

Jaké nové produkty bankovní identita umožní?
Jan Antoš: To je těžké odhadnout. Obecně můžeme odhadovat vývoj nové technologie, ale je extrémně těžké předpovídat, k čemu lidé novou technologii nebo nové možnosti využijí. V první fázi povede BankID spíše k tomu, že budu moci mnohem jednodušeji čerpat služby online a ve chvíli, kdy potřebuji, z domova. Flexibilita a snadnost sjednání určitě vytvoří možnost služby dynamicky měnit a to zase může přinést na trh nové služby. A také služby kombinovat – jedním kliknutím zařídit celý balík služeb, které se dneska musel sjednávat odděleně.

Bude možné BankID využít i jako elektronický podpis?
Jan Blažek: Ano, v září spouštíme službu BankID Sign, kterou bude možné elektronicky podepisovat dokumenty na úrovni zaručeného podpisu. Z pohledu uživatele tak bude například odeslání platby velmi jednoduché. Firmám to umožní dále rozšířit nabídku svých služeb v online světě, protože zde doposud neexistoval jednoduchý a zaručený způsob, jak digitálně podepisovat.

Jako inspirace při zavádění bankovní identity v Česku sloužily například severské země, kde jsou podobné služby velmi rozšířené. Pomůže BankID v digitalizaci celému Česku včetně státní správy?
Jan Blažek: Věřím, že ano, a děláme maximum pro to, abychom firmám a státu nabídli služby, které budou využívat. Koneckonců úspěch digitalizace je hlavně o nabízených službách a agendách. A v tom musí nejvíce pomoci firmy a stát.