V létě kina zasáhla silou atomové bomby dvojice Barbie a Oppenheimer. Překvapivě dospělý, chytrý a vtipný film o oblíbené panence a hutný, tříhodinový epos o americkém fyzikovi a vynálezci. Rozdílnější by snad ani nemohly být, jejich uvedení ve stejný den ale dalo vzniknout často legračním kombinacím. Od fotomontáží spojujících jejich protagonisty až po uvádění obou snímků najednou v kinosálech s označením Barbenheimer. Jenže Barbenheimer doopravdy vznikne.

Možná znáte film Evil Bong 666. Nebo snímek s velmi dlouhým názvem Bunker of Blood: Chapter 6: Zombie Lust: Night Flesh. Anebo skutečnými událostmi posledních let inspirované (ehm…) Corona Zombies. Pro tvorbu režiséra a producenta Charlese Banda by se možná hodilo i více písmenek abecedy, než na jaké odkazuje nálepka „béčko“. Přesto by už příští rok jeho filmové studio Full Moon mohlo přilákat mnoho nových diváků.

Brzy dvaasedmdesátiletý filmař má za sebou nespočet laciných počinů, které povětšinou putovaly přímo na DVD (nebo kdysi VHS). Nově do jeho nízkorozpočtového portfolia přibude Barbenheimer. Příběh vědkyně Bambi J. Barbenheimerové, jež s přítelem Twinkem Dollmanem žije v Dolltopii. Ano, v utopickém světě plastových panenek. Když ale Bambi okusí zlo světa skutečného, rozhodne se sestrojit atomovou bombu a zničit patriarchát.

O filmu, jehož natáčení má začít už příští rok, vypovídá mnohé i jeho podtitul „D-Cup, A-Bomb“. Tedy velmi volně přeloženo „atomová bomba a bombovej výstřih“ – termín A-Bomb je jasný, D-Cup označuje nadprůměrnou velikost košíčku podprsenky. Bandovy filmy totiž kromě zombie, slizáků, ghúlů, monster a vrahounů rády ukazují i jejich spoře oděné oběti.

Úsporný ale naopak nebude rozpočet Barbenheimera, tedy alespoň vzhledem ke zbytku Bandovy tvorby. Film vyjde téměř na milion dolarů (v přepočtu 23 milionů korun), což z něj dělá jeden z jeho nejnákladnějších snímků. Ovšem srovnání se svou inspirací nejen v tomto ohledu nesnese. Barbie režisérky Grety Gerwigové vyšla na 145 milionů dolarů (přes 3,3 miliardy korun), Oppenheimer od Christophera Nolana na rovnou stovku milionů dolarů (2,3 miliardy korun).

Snaha svézt se na popularitě několikanásobně dražší hollywoodské produkce není v kinematografii ničím novým. Méně nároční diváci si vzpomenou třeba na Transmorphers, Invazi světů nebo Atlantic Rim. Ani Band tento postup nijak nezastírá. „Je to tak, ale současně je to příležitost si tohle bizarní spojení opravdu užít. Zkombinovat atmosféru Barbie s temným Oppenheimerem. Když to smícháte, je to skvělá příležitost pro černý humor,“ cituje tvůrce magazín Hollywood Reporter.

„Poslední dobou je každý druhý film hrozně temný a depresivní. Až si říkáte, že s blížícím se rokem 2024 bychom trochu legrace potřebovali,“ dodává Band. Ten mimochodem působí nejen jako režisér (ovšem Barbenheimera se neujme), ale i coby producent. A to ne úplně šílených projektů, v osmdesátkách stál například za sci-fi akcí Robot Jox anebo hororem Re-Animator, poměrně povedenou adaptací díla spisovatele H. P. Lovecrafta.

Herecké obsazení Barbenheimera ani to, kdo se ujme režie, ještě není známé. Kromě laciných triků a pochybných hereckých výkonů se ale už teď diváci mohou těšit i na sběratelské předměty. Nikoliv tedy od Mattela, ale plastová panenka by to skutečně být měla. Jak Band prozradil pro Hollywood Reporter: „Rozhodně bude objímat obrovskou atomovku.“